Výrokem usnesení vydaného podle § 118 c odst. 1 o.s.ř. nelze ukládat povinnost (v určené lhůtě uvést všechny určené skutečnosti a všechny důkazy) jen jednomu z účastníků. Výrok usnesení musí vystihovat smysl koncentrace řízení z rozhodnutí soudu. Jím je nastolení takové situace, která nedovoluje žádnému z účastníků (až na vyjímky uvedené v § 118 c odst. 2 o.s.ř.) tvrdit další (nové) skutečnosti a navrhovat další (nové) důkazy.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Mileny Babkové a soudkyň JUDr. Vladimíry Zelenkové. a JUDr. Jany Hůdové, v právní věci žalobce A. M. IČO:…, zast. JUDr. J. Š., advokátem ve S., proti žalovanému S. č. p., se sídlem S., zast. K. H., advokátem ve S., o vyklizení nemovitostí, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 8.11.2002 č.j. 6 C 150/2001 – 102, t a k t o : Usnesení soudu prvého stupně se z r u š u j e a věc se mu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvého stupně uložil žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení uvedl ve věci rozhodné skutečnosti dokládající jeho tvrzení o neplatnosti jednotlivých převodů předmětných nemovitostí až na nynějšího vlastníka – žalobce a ve stejné lhůtě označil k těmto skutkovým tvrzením důkazní návrhy, přičemž k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude přihlíženo. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil poukazem na ustanovení § 118c o.s.ř. a uvedl, že žalovaný k výzvě soudu ze dne 21.8.2002, aby sdělil skutečnosti a důkazy směřující k otázce platnosti smluv o převodu nemovitostí, splnil svou povinnost pouze částečně (dne 13.9.2002). Navrhl tehdy provedení některých důkazů, aniž by uvedl skutková tvrzení. Žalovaný byl dále vyzván dne 27.9.2002, aby ve lhůtě jednoho týdne doplnil důkazní návrhy. Žalovaný posléze soudu sdělil adresu jednoho svědka s tím, že prozatím další důkaz nenavrhuje. Okresní soud poukázal na to, že žalobce navrhl postup podle § 118c o.s.ř., a proto bylo tímto způsobem postupováno. Proti tomuto usnesení se odvolal žalovaný. Namítal, že rozhodnutí okresního soudu není správné, protože je povinnost ukládána jenom jemu, čímž je nastolena nerovnost účastníků. Podle odvolatele je rozhodnutí v rozporu se zněním ustanovení § 118c o.s.ř. Odvolání žalovaného je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř.). Nejde o usnesení, kterým by se jen upravovalo vedení řízení (§ 202 písm. a/ o.s.ř.), a nejde ani o žádné z rozhodnutí vyjmenovaných pod písm. b) až l) citovaného ustanovení. Toto usnesení má zásadní vliv na rozhodnutí ve věci samé, protože upravuje možnost uplatnění dalších skutkových tvrzení a dalších důkazů po jeho vydání a ovlivňuje tak rozsah důkazního řízení. Odvolání je podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.). Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212a odst. 1 o.s.ř., a to bez nařízení odvolacího jednání, jak to umožňuje ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. Odvolání je důvodné. Podle § 118c odst. 1 o.s.ř. dochází-li v projednávání věci k průtahům proto, že účastník je nečinný, nebo že přes výzvy soudu nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo neoznačil potřebné důkazy, může soud, je-li to účelné a nejde-li o věci uvedené v § 120 odst. 2, na návrh jiného účastníka, usnesením rozhodnout, že ve věci lze uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději ve lhůtě, kterou určí, a že k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude přihlíženo; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení. Podle § 118c odst. 2 o.s.ř. mohou po lhůtě určené soudem účastníci uvést další skutečnosti nebo označit důkazy, jen jestliže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, nebo jestliže účastník byl vyzván k doplnění vylíčení rozhodných skutečností podle § 118a odst. 2, jakož i skutečnosti a důkazy, které nastaly (vznikly) po uplynutí lhůty, nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Shora uvedenými ustanoveními je upravena koncentrace řízení rozhodnutím soudu. Ustanovením § 118b o.s.ř. je upravena koncentrace občanského soudního řízení ze zákona ve věcech v tomto ustanovení uvedených. Oba způsoby koncentrace řízení (na základě zákona a na základě rozhodnutí soudu) mají stejné důsledky, spočívající v tom, že účastníci jsou zásadně zavázáni splnit povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve lhůtě soudem stanovené. Koncentrace řízení se musí projevit ve vztahu ke všem účastníkům řízení, jinak by nesplňovala účel, ke kterému směřuje. I z ustanovení § 118c odst. 1 o.s.ř. plyne, že rozhodnutí soudu ve smyslu citovaného ustanovení musí znít tak, že ve věci lze uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději ve stanovené lhůtě. Součástí výroku tohoto usnesení musí být i poučení o tom, že k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude zásadně přihlíženo. Z ustanovení § 118c odst. 2 o.s.ř. plyne, že po lhůtě určené soudem mohou účastníci, tedy všichni účastníci, uvést další skutečnosti nebo označit důkazy, jen jde-li o případy v tomto ustanovení uvedené. Z toho, že podle ustanovení § 118c odst. 1 o.s.ř. má být rozhodnuto o koncentraci „ve věci“ a že v ustanovení § 118 odst. 2 se uvádí výjimky ze zásady o nepřihlížení k dalším skutečnostem a důkazům ve vztahu k „účastníkům“, tedy ke všem účastníkům řízení, je nutno dovodit, že jde o koncentraci řízení vztahující se ke všem účastníkům. Usnesením ve smyslu § 118c odst. 1 o.s.ř. proto nemůže být ukládána povinnost jen některému z účastníků, ale musí být rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora. Jen z takového obsahu výroku usnesení plyne, že žádný z účastníků řízení, tedy ani ten, který sám koncentraci navrhl (ale jehož postup nebyl důvodem koncentrace), nesmí, až na výjimky uvedené v ustanovení § 118c odst. 2 o.s.ř. po určené lhůtě uvést další skutečnosti nebo označit další důkazy. Protože okresní soud v napadeném usnesení uložil povinnost uvést všechny rozhodné skutečnosti a důkazy jen žalovanému, nerozhodl věcně správně. Usnesení okresního soudu by znamenalo, že žalobce může i po usnesení vydaném podle § 118c odst. 1 o.s.ř. uvádět nové skutečnosti a nové důkazy bez omezení, což se příčí účelu koncentrace řízení. Koncentrace řízení rozhodnutím soudu znamená obdobnou situaci jako koncentrace ze zákona, přičemž z ustanovení § 118b o.s.ř. plyne jednoznačně, že povinnostem plynoucím z tohoto ustanovení se musí podrobit všichni účastníci řízení. Stejně tak tomu musí být i u koncentrace řízení rozhodnutím soudu. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 221 odst. 1 o.s.ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 8. ledna 2003 JUDr. Milena Babková v.r. předsedkyně senátu