V řízení o určení, že žalobce je nájemcem bytu ( v důsledku přechodu nájmu podle § 706 odst. 1 obč. zák. ) se odměna advokáta stanoví podle § 5 písm. c/ vyhlášky č. 484/2000 Sb., nikoliv podle § 7 písm. d/ vyhlášky.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Prokopové a soudců JUDr. Aleny Vojíkové a JUDr. Františka Koláře, v právní věci žalobkyně P. M ., bytem P., zastoupené Mgr. P. J., advokátem v P., proti žalovanému M. P., o určení přechodu nájmu bytu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 28.l.2OO2, č.j. 5 C 3l6/2OO2 – 26, t a k t o : I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci druhém m ě n í tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 7.575,- Kč k rukám Mgr. P. J., advokáta v P. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku ve výši 45O,- Kč k rukám Mgr. P. J., advokáta v P. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Rozsudek soudu prvního stupně v bodě I. zůstává n e d o t č e n . O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobkyně P. M., nar. … je nájemcem bytu č. ll o velikosti 2 + l ve čtvrtém podlaží domu č.p. l626 v Písku, Mírové náměstí /bod I./. Dále rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 5.l75,- Kč na účet jejího právního zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku /bod II./. Soud dospěl k závěru, že na žalobkyni přešlo podle § 706 odst. l obč. zák. nájemní právo k předmětnému bytu, a proto návrhu vyhověl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve sporu a jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná, přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady pak představuje dle soudu zaplacený soudní poplatek l.000,- Kč, odměna advokáta podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., § 7 písm. d/ 3.800,- Kč a 5 x režijní paušál po 75,- Kč, celkem jde o náklady řízení ve výši 5.l75,- Kč. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku v odstavci II., tedy výroku o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včas odvolání. Domnívá se, že aplikace § 7 písm. d/ vyhlášky č. 484/2000 Sb. byla užita nesprávně, neboť soud měl v dané věci aplikovat ustanovení § 5 písm. c/ vyhlášky č. 484/2000 Sb. s ohledem na to, že předmětem soudního sporu bylo určení, zda tu právo nájmu žalobkyně existuje. Měla tedy být přiznána odměna advokáta v částce 6.200,- Kč. Odvolatelka navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v Písku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7.575,- Kč a zároveň požaduje nahradit náklady odvolacího řízení. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného výroku o nákladech řízení. Dle jeho názoru měla žalobkyně své požadavky na náhradu nákladů řízení přesně specifikovat před skončením soudního jednání soudu prvního stupně, což neučinila. Zejména pak žalovaný nesouhlasí s tím, aby mu byla dále uložena povinnost nahradit náklady odvolacího řízení. Po zjištění, že odvolání je podáno osobou k tomu oprávněnou, je podáno včas a je přípustné, přezkoumal odvolací soud napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně podle § 2l2 o.s.ř., a to bez nařízení odvolacího jednání, jak mu to umožňuje ustanovení § 2l4 odst. 2 písm. c/ o.s.ř. Výrok soudu prvního stupně v odstavci I. zůstal nedotčen, neboť nebyl napaden odvoláním /§ 2O6 odst. 3 o.s.ř./. Odvolání je důvodné. Podle § l42 odst. l o.s.ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Je nepochybné, že žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. a vycházel z ustanovení § 7 písm. d/ citované vyhlášky, podle kterého není-li možné stanovit sazbu odměny podle § 3 až 6, činí dle písm. d/ ve věcech nájmu nebo vyklizení nemovitostí, bytů a nebytových prostor a určení, že povinnost k vyklizení bytu není vázána na zajištění bytové náhrady, popřípadě je-li vázána na zajištění jiné bytové náhrady 3.800,- Kč. I odvolací soud považuje správnou argumentaci žalobkyně, že použití ustanovení § 7 písm. d/ vyhlášky v daném případě není na místě. V dané věci se nejednalo o žalobu na vyklizení nemovitosti, ale jednalo se o žalobu určovací. Předmětem soudního sporu bylo určení, zda existuje právo nájmu žalobkyně k bytu č. ll o velikosti 2 + l ve čtvrtém podlaží domu č.p. l626 v Písku, Mírové náměstí. Proto skutečně měl soud prvního stupně aplikovat ustanovení § 5 písm. c/, podle kterého ve věcech určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, činí sazba odměny 6.200,- Kč. Proto byl v napadené části rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7.575,- Kč a tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek l000,- Kč, odměna advokáta podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., § 5 písm. c/ 6.200,- Kč a 5 x režijní paušál po 75,- Kč, celkem náklady řízení ve výši 6.200,- Kč. K námitce žalovaného, že náklady řízení měla žalobkyně přesně specifikovat před skončením soudního jednání soudu prvního stupně, uvádí odvolací soud, že tuto námitku nelze akceptovat, neboť žalobkyně řádně specifikovala náklady řízení u jednání Okresního soudu v Písku dne 29.ll.2002, jak se podává z protokolu o jednání. Žalobkyně navrhla prostřednictvím svého právního zástupce, aby jí byly přiznány náklady řízení, a to náklady za paušální odměnu advokáta, 5 x režijní paušál a zaplacení soudního poplatku. Soud pak sám z úřední povinnosti je povinen rozhodnout o nákladech řízení, a to v každém případě, pokud se jich výslovně účastník nevzdá. Z výše uvedených důvodů byl napadený výrok rozsudku soudu prvního stupně změněn podle § 220 o.s.ř. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. l, § l42 odst. l o.s.ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady řízení pak představuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. odměna za právní zastoupení podle § l4 odst. 3 vyhlášky, podle kterého, je-li předmětem odvolacího řízení pouze rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, lhůtě k plnění, o předběžné vykonatelnosti, o příslušenství pohledávky nebo rozhodnutí procesní povahy, činí sazba odměny 75O,- Kč. Podle § l8 odst. l pak byla odměna snížena o 50 %, neboť advokát učinil v řízení pouze jeden úkon právní služby. Dále přísluší advokátu odměna za jeden režijní paušál podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. l77/l996 Sb. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. února 2OO3 JUDr. Jana Prokopová v.r předsedkyně senátu