Nelze-li zjistit, který (věcně příslušný) soud je místně příslušný, nemůže být řízení zastaveno podle § 104 odst. 2 poslední věta o.s.ř. Soud v takovém případě musí vycházet z toho, co je ohledně místní příslušnosti obsaženo v žalobě a ve věci jednat. Námitka místní nepříslušnosti zůstává účastníkům až do prvého úkonu, který jim přísluší ( § 105 o.s.ř.).

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Věry Cirhanové a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Jany Faktorové, v právní věci žalobce Č. r. s., J. ú. S., se sídlem v B., zast. JUDr. Ing. F. P., bytem P., jako obecným zmocněncem, proti žalované Č. r. – M. f. ČR, se sídlem v P. 1, o náhradu škody, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 14.1.2003, č.j. 4 C 1052/2002-5, t a k t o: Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením soud prvního stupně řízení ve věci zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že pokud v žalobě není uvedeno, kde k tvrzené škodě došlo, je žaloba neúplná. Protože žalobce ani po výzvě okresního soudu usnesením ze dne 10.12.2002 svá tvrzení nedoplnil, nelze o žalobě rozhodnout. Proto bylo řízení zastaveno. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Namítá, že ke škodě došlo v místech, která byla uvedena v „Seznamu pstruhových a mimopstruhových rybářských revírů“, stanovených Ministerstvem zemědělství ČR. Žalobce je v okrese Jindřichův Hradec v uvedených rybářských revírech pověřen k výkonu rybářského práva. Všechny tyto revíry se nacházejí v okrese Jindřichův Hradec, proto je podle žalobce místně příslušným Okresní soud v Jindřichově Hradci. Přesnější lokalizaci míst, v nichž došlo ke škodě, je žalobce ochoten uvést při řízení před okresním soudem. Navrhuje, aby bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno a věc vrácena Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci k projednání žaloby. Odvolání v této věci je přípustné (§ 201 o.s.ř. a § 202 o.s.ř.), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.) a v zákonné lhůtě (§ 204 o.s.ř.). Obsahuje i náležitosti, uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 o.s.ř.. Odvolací soud projednal věc v celém rozsahu, neboť z obsahu odvolání žádné meze přezkumu odvolacího soudu neplynou (§ 212 věta první o.s.ř.). Napadené usnesení bylo přezkoumáno podle § 212a odst. 1 o.s.ř., a to i z důvodů, které v odvolání nebyly uplatněny, neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé. Odvolací soud neshledal vady řízení, vyjmenované v ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř., ke kterým by přihlížel z úřední povinnosti. K projednání odvolání nebylo nutno nařizovat odvolací jednání, jak to umožňuje ustanovení § 214 odst. 2 písm. c/ a d/ o.s.ř.. Odvolání je důvodné. Podle § 42 odst. 4 o.s.ř., pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podle § 79 odst. 1 o.s.ř., řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušného orgánu, který za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Podle § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti, nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce 2 téhož paragrafu, není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. O těchto následcích musí být účastník poučen. Podle § 103 o.s.ř. kdykoliv za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 téhož zákona, jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Okresní soud v napadeném usnesení neuvádí, z jakého důvodu řízení zastavuje. V usnesení, kterým žalovaného vyzývá k odstranění vad návrhu, výslovně uvedl, že jde o vadu návrhu (neuvedení tvrzení, kde ke škodě došlo), která by – pokud nebude odstraněna – měla za následek odmítnutí podání. Z toho lze dovodit, že okresní soud považoval žalobu za neprojednatelnou, pokud v ní toto tvrzení nebude obsaženo. Napadeným usnesením však okresní soud řízení zastavil. Z odůvodnění tohoto usnesení nelze zjistit, podle kterého zákonného ustanovení soud prvního stupně postupoval, neboť v něm není žádný odkaz na občanský soudní řád uveden. Jen z toho, že řízení bylo zastaveno a nikoliv podání odmítnuto, dovozuje odvolací soud, že zřejmě bylo postupováno podle § 104 odst. 2 o.s.ř.. Pro takový postup však podle odvolacího soudu nebyly splněny podmínky. Předně je nutno přihlédnout k tomu, že žalobce byl vyzván k odstranění vady podání postupem podle § 43 o.s.ř.. Okresní soud v takovém případě nemohl řízení zastavit podle § 104 odst. 2 o.s.ř., neboť nebyla učiněna žádná vhodná opatření k odstranění nedostatku podmínky řízení, který lze odstranit. Je nepochybné, že nedostatek místní příslušnosti je odstranitelnou podmínkou řízení. Tento nedostatek proto může být v průběhu řízení zhojen. Podle výslovného znění ustanovení § 104 odst. 2 věta druhá o.s.ř. v případě, že zde existuje nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, soud zpravidla může pokračovat v řízení, nesmí však (až do odstranění tohoto nedostatku podmínky řízení) rozhodnout o věci samé. Otázka nedostatku místní příslušnosti je samostatně řešena v ustanovení § 105 o.s.ř.. Uvedené ustanovení nedostatek této podmínky řízení odstraňuje fikcí, provedenou zákonnou úpravou. Soud totiž zkoumá svoji místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Jakmile by tedy o žalobě započal soud jednat, zhojil by se i případný nedostatek místní příslušnosti, pokud by zde existoval. Podle odvolacího soudu nemůže soud prvního stupně zastavit řízení podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jen z toho důvodu, že není postaveno najisto, který soud je soudem ve věci místně příslušným. Musí vyjít z toho, co je v návrhu tvrzeno, a to i v otázce, že ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo na okrese Jindřichův Hradec. Již tato skutečnost musela vést odvolací soud k závěru, že okresní soud nepostupoval v souladu se zákonem, pokud řízení zastavil. Z uvedených důvodů bylo usnesení soudu prvního stupně podle § 221 odst. 1 a 2 o.s.ř. zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Nad rámec těchto svých závěrů odvolací soud poukazuje na to, že podle něj nelze přisvědčit ani závěru okresního soudu, že žalobce netvrdí, kde ke vzniku škody došlo. Ten naopak v návrhu uvádí, že ke škodě došlo na celém území, které spravuje, tj. v katastrálních územích obcí, uvedených ve vyhlášce č. 564/2002 Sb. na území okresu Jindřichův Hradec. Přesnější lokalizaci míst, kde ke škodě způsobené vydrou říční na majetku žalobce došlo, je možno provést i v průběhu dalšího řízení, neboť i k tomuto tvrzení bude nutno provést dokazování. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 6. února 2003 Mgr. Věra Cirhanová v.r. předsedkyně senátu