Oprávněný může podat návrh na předvolání povinného k prohlášení o majetku, pokud dříve zahájené řízení o výkon rozhodnutí skončilo, aniž by byla částka přiznaná vykonatelným rozhodnutím výkonem rozhodnutí vymožena. Slova "před podáním návrhu na výkon rozhodnutí" je nutno vykládat tak, že v době, kdy je návrh na výzvu povinného k prohlášení o majetku podán, nesmí probíhat žádné řízení o výkon rozhodnutí na základě dříve podaného návrhu.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Věry Cirhanové a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Jany Faktorové ve věci oprávněného H., spol. s r.o., se sídlem v P., zastoupeného JUDr. J. Š., advokátkou v P., proti povinné společnosti P., spol. s r.o., se sídlem ve S., IČO …, o návrhu oprávněného na předvolání povinného k prohlášení o majetku podle § 260a o.s.ř., o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 8.8.2003, č.j. Nc 1285/2003-27, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh oprávněného na prohlášení o majetku povinného s odůvodněním, že jedním ze základních předpokladů realizace tohoto institutu je skutečnost, že dosud nebyl proti povinnému podán návrh na výkon rozhodnutí s výjimkou výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného u peněžitého ústavu. V předmětné věci podle okresního soudu tento předpoklad není shledáván, neboť výkon rozhodnutí byl pro tutéž pohledávku nařízen, byť ve vztahu k právnímu předchůdci oprávněného. Podle okresního soudu jde o řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. E 1998/2000, ve které bylo rozhodnuto o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného, a protože nebyly nalezeny postižitelné movité věci, bylo řízení usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 14.8.2002, č.j. E 1998/2000-11 zastaveno. Z toho okresní soud dovozuje, že již nelze podat návrh na předvolání povinného k výzvě k prohlášení o majetku ve smyslu ustanovení § 260a a násl. o.s.ř. Proti tomuto usnesení podal oprávněný odvolání. Namítá, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil. Podle odvolatele je nutno formulaci uvedenou v zákoně, že oprávněný může navrhnout předvolání povinného před podáním návrhu na výkon rozhodnutí, vykládat tak, že jde o aktuálně probíhající exekuční řízení. Nemůže však mít na mysli veškeré exekuce, které proběhly v minulosti, skončily neúspěšně nebo jen částečně úspěšně a jsou ukončeny. Tím by podle odvolatele institut prohlášení o majetku povinného ztratil smysl. Jeho účelem je zajistit, aby oprávněný měl možnost za pomoci soudu zjistit postižitelný majetek povinného. Musí tomu tak být i v případě, kdy se exekuce proti dříve známému majetku nezdařila. Opačný výklad by podle něj znamenal odepření práva obrátit se na soud a domáhat se jeho ochrany. Odvolatel navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu na předvolání povinného k prohlášení o majetku bude vyhověno. Odvolání v této věci je přípustné ( § 201 a § 202 o.s.ř. ), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou ( § 201 o.s.ř. ) a v zákonem stanovené lhůtě ( § 204 o.s.ř. ). Obsahuje i náležitosti, uvedené v § 205 odst. 1 o.s.ř. K projednání odvolání nebylo nutno nařizovat odvolací jednání, jak to umožňuje ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) a d) o.s.ř. Odvolací soud projednal věc podle § 212 věta první o.s.ř. v celém rozsahu, neboť z obsahu odvolání žádné meze přezkumu odvolacího soudu neplynou. Napadené usnesení přezkoumal podle § 212a odst. 1 o.s.ř., tedy i z důvodů, které v odvolání nebyly uplatněny. Neshledal vady řízení, vyjmenované v ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř., ke kterým by přihlížel z úřední povinnosti. Odvolání je důvodné. Podle § 260a odst. 1 o.s.ř., kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku. Okresní soud však podle odvolacího soudu nesprávně vykládá zákonnou formulaci „před podáním návrhu na výkon rozhodnutí“. Podle odvolacího soudu nelze vyloučit, aby ten, kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku a v minulosti se již pokoušel tuto pohledávku vymoci výkonem rozhodnutí, podal po skončení takového řízení návrh podle § 260a a násl. o.s.ř. Dřívější návrh na výkon rozhodnutí, kterým nebylo dosaženo vymožení peněžité pohledávky a ohledně jehož je již řízení skončeno nemůže způsobit to, že oprávněný již nikdy nemůže požádat soud o předvolání povinného k takovému prohlášení o majetku. Naopak je nutno ho vykládat tak, že na dříve skončené řízení o výkon rozhodnutí se toto ustanovení nevztahuje. Dřívější neúspěšný návrh na výkon rozhodnutí nemůže způsobit to, že oprávněný již nikdy nemůže požádat soud, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku přesto, že má stále proti povinnému peněžitou pohledávku přiznanou vykonatelným rozhodnutím. Pokud okresní soud dovodil, že dříve zahájené řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, které však již před podáním návrhu na předvolání povinného k prohlášení o majetku skončilo, vylučuje možnost podat návrh na postup podle § 260a o.s.ř., je tento jeho závěr nesprávný. Odvolací soud však nemůže rozhodnout ve smyslu návrhu oprávněné a změnit usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu na předvolání povinného k prohlášení o majetku bude vyhověno. Odvolací soud vychází z toho, že předvolat povinného k prohlášení o majetku musí soud prvního stupně. Proto bylo usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 8.8.2003, č.j. Nc 1285/2003-27 zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení ( § 221 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) o.s.ř. ). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 31. října 2003 Mgr. Věra C i r h a n o v á, v. r. předsedkyně senátu