Je-li soudem upraven styk rodiče s nezl. dítětem samostatně i pro období letních prázdnin, je tím stanoven pro tuto dobu zvláštní režim a na toto období se nevztahuje běžný styk o víkendech.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Vojíkové a soudců JUDr. Jany Prokopové a JUDr. Františka Koláře, ve věci péče o nezl. J. B., nar…, zastoupeného opatrovníkem Městským úřadem ve V., syna J. B., bytem B. 131, zastoupeného JUDr. J. K., advokátem v K., a M. K., bytem Ch.L. 11, zastoupené JUDr. I.N., advokátem v P., o návrhu otce na změnu výchovného prostředí a o návrhu matky na zvýšení výživného, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 19.9.2002 čj. P 102/99 – 72, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I. o zamítnutí návrhu na změnu výchovného prostředí, p o t v r z u j e . Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích v odstavcích II. a III. m ě n í takto: Rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 4.6. 1999 čj. 5 Nc 134/98 – 39, pokud jím bylo rozhodnuto o výživném pro nezletilého Jana, se m ě n í tak, že toto výživné se počínaje dnem 1.9.2002 z v y š u j e z částky 1.000 Kč na částku 1800 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám matky. Nedoplatek na výživném vzniklý jeho zvýšením za období od 1.9. 2002 do 14.1.2003 ve výši 4.000 Kč je otec povinen splácet ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh otce na změnu výchovného prostředí. Dále otci zvýšil výživné stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v P. ze dne 4.6.l999, č.j. 5 Nc l34/98 – 39 pro nezletilého Jana z částky l.OOO,- Kč na částku 2.OOO,- Kč měsíčně, a to od l.9.2OO2. Nedoplatek na výživném za dobu od l.9.2OO2 do l9.9.2OO2 ve výši l.OOO,- Kč uložil otci zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že bylo zjištěno, že matka bezdůvodně zabránila otci s nezletilým se setkat ve dvou případech, a to v březnu roku 2OO2 o víkendu před narozeninami nezletilého od pátku 22.3.2OO2 a dále od 28.6.2OO2. Pokud jde o zjištění, že otci nebyl umožňován styk s nezletilým v období letních prázdnin o sudých víkendech, toto jednání okresní soud nepovažoval za bezdůvodné bránění ve styku ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 věta druhá zákona o rodině, a to i za situace, že dle názoru okresního soudu má otec právo na styk s nezletilým i v období hlavních letních prázdnin o sudých víkendech, avšak matka vycházela z nesprávného poučení Okresního úřadu v P. i z poučení ze strany Okresního soudu v P., že otec na tento styk nemá nárok. S ohledem na zájem nezletilého okresní soud návrh na změnu výchovného prostředí zamítl. Pokud jde o výživné, dle názoru okresního soudu za dobu více než tří let, která uplynula od předchozího rozhodnutí o výživném, se změnily poměry především na straně nezletilého, který začal chodit do základní školy, změnily se také poměry na straně otce, který v době předchozího rozhodování o výživném dosahoval příjmu ve výši 3.254,- Kč měsíčně a v současné době dosahuje příjmu ve výši l2.353,- Kč měsíčně. Těmto změněným poměrům dle názoru okresního soudu odpovídá výživné ve výši 2.OOO,- Kč měsíčně a výživné na tu částku bylo zvýšeno od l.9.2OO2, kdy nezletilý nastoupil do druhého ročníku základní školy. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal otec. V odvolání namítal, že pokud v letech l999 až 2OO2 mu bylo bráněno o letních prázdninách ve styku s nezletilým o sudých víkendech, je nutno je považovat za bezdůvodné. Dle názoru otce nelze v žádném případě akceptovat tvrzení matky, že se domnívala, že pro léto platí zvláštní úprava. Potvrzení Okresního úřadu v P.samo o sobě nemůže měnit úpravu stanovenou pravomocným rozsudkem. Dále mu matka zabránila ve styku o jednom víkendu v březnu roku 2OO2 a dne 28.6.2OO2. S ohledem na tyto skutečnosti bránění matky ve styku s otcem je třeba považovat za bezdůvodné. Dále uváděl důvody týkající se výroku o zvýšení výživného. Otec navrhl, aby krajský soud rozsudek souduprvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ze zprávy Základní školy ve V. B. bylo zjištěno, že nezletilý byl nepřítomen ve škole z důvodu nemoci ve dnech l8.ll. až 29.ll.2OO2 a dále ve dnech l2.l2. až 2O.l2.2OO2. / Odvolací soud dále činil některá další zjištění týkající se příjmu otce/. Po tomto doplnění důkazního řízení a po zjištění, že odvolání je přípustné podle ustanovení § 2Ol o.s.ř. v návaznosti na ustanovení § 2O2 o.s.ř., bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek podle § 2l2 písm. a/ o.s.ř. a dospěl k závěru, že pokud jde o zamítnutí návrhu na změnu výchovného prostředí, není odvolání otce důvodné a pokud jde o výživné, je důvodné pouze zčásti. Pokud jde o zamítnutí návrhu otce na změnu výchovného prostředí, odvolací soud vychází a týchž skutkových zjištění, z nichž vycházel soud prvního stupně, tedy zjištění, že v roce 2OO2 došlo k bezdůvodnému bránění ve styku ve dvou případech. Doplněným dokazováním ze strany odvolacího soudu, a to zprávou Základní školy ve V. B. nebyl zjištěn žádný další případ bezdůvodného bránění ve styku. Otec před odvolacím soudem namítal, že styk se neuskutečnil ve dnech 3O.ll. a l.l2. 2OO2 a ve dnech l4.l2. a l5.l2. 2OO2. Pokud jde o první případ, s ohledem na úpravu styku provedenou rozsudkem Okresního soudu v P. ze dne 4.6.l999, č.j. 5 Nc l34/98 – 39, měl počátek styku nastat v pátek dne 29.ll.2OO2. Tento den, jak bylo zjištěno, byl nezletilý nepřítomen ve škole z důvodu nemoci. I když nastoupil do školy po tomto víkendu dne 2.l2.2OO2 nelze dle názoru odvolacího soudu s ohledem na délku nemoci nezletilého, když se nejednalo pouze o několika denní onemocnění, dospět k závěru, že skutečnost, že matka nedala ke styku nezletilého o tomto víkendu, nelze považovat za bezdůvodné bránění ve styku. Pokud jde o druhý případ, pak styk se neuskutečnil zhruba v polovině nepřítomnosti nezletilého ve škole, když tento byl ve škole nepřítomen do 2O.l2.2OO2. Odvolací soud se zcela také ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že neumožnění styku v období letních prázdnin o sudých víkendech nelze považovat za bezdůvodné bránění ve styku, i když se neztotožňuje s důvody vedoucími okresní soud k tomuto závěru. Je třeba uvést, že letní prázdniny mají zvláštní režim výslovně stanovený v rozsudku a na toto období se nevztahuje běžný styk o víkendech. Odvolací soud tedy shodně jako okresní soud dospěl k závěru, že v dané věci nedošlo k opakovanému bránění otci ve styku s nezletilým a že dva zjištěné případy bránění styku nenaplňují skutkovou podstatu ustanovení § 27 odst. 2 věta druhá zákona o rodině a že tedy ke změně poměrů ve smyslu shora uvedeného ustanovení nedošlo. Odvolací soud také zcela sdílí závěr soudu prvního stupně, že změna výchovného prostředí by v daném případě nebyla v zájmu nezletilého, který má k matce vytvořené silné citové vazby, když při rozhodování o změně výchovného prostředí je třeba vždy k zájmu nezletilého dítěte přihlížet. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí návrhu na změnu výchovného prostředí potvrdil podle § 2l9 o.s.ř. jako věcně správný. / V další části se zabýval odvolací soud odůvodněním výroku o zvýšení výživného, který byl podle § 220 o.s.ř. změněn/. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není přípustné dovolání. Rozsudek je vykonatelný, nebude-li včas a řádně splněn. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 14. ledna 2003 JUDr.Alena Vojíková v.r. předsedkyně senátu