Závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.11.2002 čj. 31 Cdo 2428/2002, týkající se hodnoty práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu pro účely vypořádání BSM (SJM), jsou použitelné i pro vypořádání BSM ( SJM ) v řízení o dědictví Alternativa právní věty:Vypořádání práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu v dědickém řízení Vypořádání majetkových nároků v družstvech

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Věry Cirhanové a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Jany Faktorové, . ve věci projednání dědictví po MVDr. V. V., zemřelém 14.7.2000 a ve věci dědiců 1) J. V., zastoupené JUDr. E. M., advokátkou v Č.B. , 2) Ing. J. V. a 3) A. R., zastoupené JUDr. E. N., advokátkou v Č. B., o odvolání A. R. proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 15. listopadu 2002 č.j. D337/2000-133, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně s e z r u š u j e , věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soud prvního stupně soud určil obecnou cenu majetku, který měl zůstavitel s pozůstalou manželkou ve společném jmění a výši společných dluhů, určil, co z tohoto majetku náleží do dědictví a co připadá pozůstalé manželce a určil obecnou cenu majetku zůstavitele, výši zůstavitelových dluhů a čistou hodnotu dědictví. Okresní soud vycházel z toho, že zůstavitel byl ženatý, nezanechal závěť, dědí proto dědici ze zákona první skupiny, a to manželka J.V. a děti ing. J. V.a A. R. Okresní soud nejprve vypořádal majetek, který byl ke dni úmrtí ve společném jmění manželů a společné dluhy. Při stanovení ceny tohoto majetku vycházel z listinných důkazů, ze souhlasného prohlášení účastníků a dále ze sdělení bytového družstva, pokud se týká hodnoty členských práv a povinností ve vztahu k družstevnímu bytu . Hodnota těchto členských práv a povinností byla stanovena v hodnotě vypořádacího podílu, který byl družstvem vyčíslen částkou 197,80 Kč. Při vypořádání postupoval okresní soud podle § 149 obč. zák. a § 707 odst. 2 obč. zák., pokud se týká práv k družstevnímu bytu. Z vypořádání společného jmění manželů a ze souhlasného prohlášení účastníků o ceně movitých věcí, které zůstavitel vlastnil, vycházel okresní soud při rozhodování o určení obecné ceny majetku zůstavitele. Dědické dluhy představují náklady pohřbu po odpočtu zákonného pohřebného. Proti tomuto usnesení podala dědička A .R. odvolání. Napadá ocenění hodnoty členských práv a povinností ve vztahu k družstevnímu bytu a všechny výroky na tuto hodnotu navazující. Poukazuje na to, že hodnota členského podílu v družstvu byla stanovena podle výše vypořádacího podílu, který se vztahuje k zániku členství v družstvu. Podle odvolatelky však k zániku členství v družstvu nedošlo, proto je způsob ocenění nesprávný. Členská práva a povinnosti v bytovém družstvu jsou převoditelná a mohou být předmětem závazkového vztahu. Cena za převod se podle odvolatelky řídí nabídkou a poptávkou a není cenovým předpisem regulována. Proto mělo být v řízení - podle ní - zjištěno, za jakou cenu by bylo možno členská práva ke konkrétnímu bytu v době úmrtí zcizit. Odvolatelka poukazuje na odlišná stanoviska na danou problematiku, pokud se týká stávající judikatury. Výkon práv a povinností z občanskoprávních vztahů však podle ní nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Tato zásada nebyla podle odvolatelky respektována. Manželka zůstavitele v době jeho smrti s ním nežila ve společné domácnosti, byt neužívala, ale bydlela v nemovitosti, která je předmětem dědictví. Navrhuje k započtení částku, která tvořila příspěvek na pořízení družstevního bytu pro syna zůstavitele ve výši 150 000,- Kč, ovšem hodnotu členských práv a povinností z družstevního bytu navrhuje počítat na stokoruny. Již z tohoto pohledu je proto podle odvolatelky metodika zvoleného ocenění hodnoty členských práv a povinností nesprávná. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesené zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí s tím, že je třeba hodnotu bytu ocenit tržně. Podle části dvanácté, hlava I., bod 15 přechodných a závěrečných ustanovení k zákonu č. 30/2000 Sb., se odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně vydaným mimo jiné po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože v posuzované věci bylo rozhodováno o odvolání proti usnesení, které bylo vydáno po řízení provedeném podle právních předpisů, účinných ke dni úmrtí zůstavitele, rozhoduje se o podaném odvolání podle občanského soudního řádu, účinného do 31.12.2000, tedy před nabytím účinnosti novely občanského soudního řádu č. 30/2000 Sb. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 odst. 1 písm. a) o.s.ř., aniž by byl vázán mezemi podaného odvolání, neboť jde o řízení, které je možno zahájit i bez návrhu (§ 81 odst. 1 o.s.ř.). Odvolání je důvodné. Podle § 175l odst. 1 o.s.ř. ve znění účinném ke dni úmrtí zůstavitele, měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, soud rozhodne o obecné ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v občanském zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Okresní soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovení. Při rozhodování o určení ceny majetku, který do bezpodílového spoluvlastnictví patřil, byl vázán právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v usnesení ze dne 8. února 2002 č.j. 5 Co 187/2002-112 ve smyslu ustanovení § 226 o.s.ř. Odvolací soud uvedeným usnesením zavázal soud prvního stupně stanovit hodnotu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu vypořádacím podílem, za použití ustanovení § 232 a 233 obch. zák. Přitom vycházel z toho, že judikatura, týkající se zjištění hodnoty práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, není jednotná. V době, kdy bylo předchozím zrušovacím usnesením odvolacím soudem rozhodováno, existovaly tři různé názory na to, jakým způsobem lze hodnotu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu stanovit. Odvolací soud proto měl v té době možnost vybrat tu z variant, kterou ze svého hlediska považoval za nejsprávnější. Krajský soud v Českých Budějovicích se v rozhodnutí ze dne 8. února 2002 č.j. 5 C 187/2002-112 přiklonil k tomu názoru Nejvyššího soudu v ČR v Brně, který považoval za správné stanovení hodnoty práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, zjištěním vypořádacího podílu ve smyslu ustanovení obchodního zákoníku shora uvedených. V době, kdy rozhodoval okresní soud však již byla nejednotnost v rozhodování Nejvyšším soudem v Brně odstraněna, neboť dne 14. listopadu 2002 rozhodl Nejvyšší soud ČR ve velkém senátě občanskoprávního kolegia v řízení sp. zn. 31 Cdo 2428/2000 v dovolacím řízení rozsudkem, který se sice týkal vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví po rozvodu manželství, podle odvolacího soudu však jsou závěry z tohoto rozsudku použitelné i při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů v řízení o dědictví. V uvedeném rozsudku dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že „členský podíl“ v družstvu je v obchodním zákoníku užit pouze v souvislosti s jeho vypořádáním při zániku členství a představuje míru účasti člena na čistém obchodním jmění družstva. Vypořádací podíl je podle závěru Nejvyššího soudu ČR, uvedeného v tomto rozsudku, odrazem hospodářské bilance družstva. Pojem „zůstatková hodnota členského podílu“ platná právní úprava družstev počínaje dnem 1.ledna 1992 (účinností zákona č. 513/1991 Sb.) nezná. Dovolací soud v uvedeném rozsudku dospívá k závěru, že nelze vycházet z hodnoty vypořádacího podílu, ani z tzv. zůstatkové hodnoty členského podílu. Velký senát občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR dospívá k závěru, že cena členského podílu v bytovém družstvu není regulována žádným cenovým předpisem, neboť předpis pro potřeby vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů neexistuje. Proto je podle závěru Nejvyššího soudu ČR nutno stanovit cenu majetkového práva, to je hodnoty práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, cenou obvyklou, to je cenou, kterou by bylo možno za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout. I když rozsudek Nejvyššího soudu ČR nebyl vydán v této věci, je nutno uvedený rozsudek považovat za rozhodnutí sjednocující judikaturu. V tomto smyslu je pak uvedeným rozsudkem vázán i odvolací soud při rozhodování o odvolání v projednávané věci. Okresnímu soudu nelze vytýkat, že v době, kdy rozhodoval ve věci, postupoval podle závazného právního názoru odvolacího soudu, který byl vyjádřen v původním zrušovacím usnesení. V současné době je však nutno přihlédnout k existujícímu rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR a ve smyslu tohoto rozsudku také postupovat. Proto bude zapotřebí, aby okresní soud zjistil obvyklou hodnotu společných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, která zahrnuje i právo nájmu družstevního bytu. Jde o cenu, kterou by bylo možno za převod členského podílu (společných práv a povinností, spojených s členstvím v bytovém družstvu) v době úmrtí zůstavitele a v daném místě dosáhnout. Při tom je však podle odvolacího soudu nutno přihlédnout i k tomu, že výlučnou členkou bytového družstva a jedinou nájemkyní družstevního bytu se stává pozůstalá manželka. Odvolací soud z uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 2 písm. a) o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. ledna 2003 Mgr. Věra Cirhanová v.r. předsedkyně senátu