Soud nemůže v řízení o dědictví (obecně ani v jiném řízení) přezkoumávat správnost doložky právní moci, ale z této doložky vychází. Správnost údajů uvedených v úmrtním listu jako ve veřejné listině může být přezkoumávána pouze v řízení, které vydání této veřejné listiny předcházelo (tj. v posuzované věci v řízení o rozvod manželství). Alternativa právní věty:Soud nemůže v řízení o dědictví přezkoumávat správnost doložky právní moci z jiného řízení (např.doložky o právní moci rozsudku o rozvodu manželství), ale z této doložky vychází. Správnost údajů uvedených v úmrtním listu jako ve veřejné listině může být přezkoumávána pouze v řízení, které vydání této listiny předcházelo ( např. v řízení o rozvod manželství).

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Věry Cirhanové a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Zuzany Völflové ve věci projednání dědictví po Ing. S. P. , r.č…, posledně bytem T., zemřelém dne… a ve věci účastníků l/ Mgr. J. P., nar…., bytem T., 2/ S. P. , nar…, bytem K., t.č. bytem T. a 3/ P. P., nar…, bytem K., t.č. bytem T., všech zastoupených JUDr. F. V., advokátem v Č. B., o odvolání všech účastníků proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 2O.l2.2OO2, č.j. D l78/2OOl – 227 ve znění doplňujícího usnesení téhož soudu ze dne 3. března 2OO3, č.j. D l78/2OOl – 257, t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně ve znění doplňujícího rozhodnutí se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že za dědice ze zákona považuje syny zůstavitele S. P. a P. P.. Doplňujícím usnesením rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu k Mgr. J. P. Okresní soud dospívá k závěru, že jako dědici ze zákona přicházejí v úvahu pouze jeho synové, neboť zůstavitel byl podle okresního soudu rozvedený. Mgr. J. P. se podle okresního soudu nepodařilo prokázat, že by její manželství se zůstavitelem trvalo, neboť o rozvodu manželství bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 3.9.l985, č.j. 5 C 639/84 - 34. Okresní soud vychází z toho, že nemůže posuzovat jako předběžnou otázku otázku osobního stavu zůstavitele. Zůstavitel byl podle něj rozvedený a Mgr. P. není účastnicí dědického řízení. Proti tomuto usnesení podali všichni účastníci řízení odvolání. Poukazují na to, že soud činí skutková zjištění z úmrtního listu vystaveného matrikou Městského úřadu v Třeboni dne 9.2.2OOl a z rozvodového spisu Okresního soudu v Jindřichově Hradci ve věci spis. zn. 5 C 639/84. Okresní soud podle odvolatelů nepostupoval v souladu s ustanoveními občanského soudního řádu a při střetu veřejné listiny - oddacího listu, který potvrzuje manželství Mgr. P .a zůstavitele, a rozvodového rozsudku, se přiklání k argumentaci v soudním spise o řádnosti doručení rozvodového rozsudku. Okresní soud měl podle odvolatelů v zájmu náležitého zjištění sporných skutečností v řízení podle § l75k odst. 2 o.s.ř. dědice odkázat k uplatnění sporného dědického nároku žalobou u soudu. Odvolatelé dále uvádějí, v čem je podle nich pochybení soudu v řízení o rozvod manželství a vyznačení doložky právní moci na rozvodovém rozsudku, pokud se týká jeho doručení. Tvrdí, že písemné vyhotovení rozvodového rozsudku nikdy nebylo řádně doručeno odpůrkyni z řízení o rozvod Mgr. P. do vlastních rukou, a proto citovaný rozsudek podle nich nenabyl právní moci. Proto manželství zaniklo až smrtí jednoho z manželů a Mgr. P. je dědičkou ze zákona v první dědické skupině. Odvolatelé navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. K odvolání odvolatelé připojili fotokopie listin, týkajících se doručování rozsudku o rozvodu manželství z rozvodového spisu. Před odvolacím soudem účastníci navrhli, aby byl proveden důkaz rozvodovým spisem a veškerými listinami v něm obsaženými, zejména těmi, které dokládají postup při doručování rozsudku o rozvodu. Rozsudek o rozvodu podle odvolatelů nebyl dosud Mgr. P. doručen, ale v řízení o rozvod není možno podle nich pokračovat. Odvolání v této věci je přípustné /§ 2Ol a 2O2 o.s.ř./, bylo podáno osobou k tomu oprávněnou /§ 2Ol o.s.ř./ a v zákonem stanovené lhůtě /§ 2O4 o.s.ř./. Obsahuje i náležitosti, uvedené v § 2O5 odst. l a 2 o.s.ř. Odvolací soud projednal věc podle § 2l2 písm. a/ o.s.ř. v celém rozsahu, neboť jde o řízení, které lze zahájit i bez návrhu. Napadené usnesení přezkoumal podle § 2l2a odst. l a 2 o.s.ř., a to i z důvodů, které v odvolání nebyly uplatněny. Neshledal vady řízení, vyjmenované v § 2l2a odst. 5 o.s.ř., ke kterým by přihlížel z úřední povinnosti. Odvolání není důvodné. Okresní soud úplně a správně zjistil skutkový stav a ve věci správně rozhodl. Přitom vychází z toho, že zůstavitel byl rozvedený, a proto jako dědička ze zákona první skupiny nemůže přicházet v úvahu jeho/rozvedená/ manželka, ale dědí pouze synové P. P. a S. P.. Za správný považuje odvolací soud závěr okresního soudu, že v otázkách osobního stavu je vázán rozsudkem o rozvodu manželství. Odvolací soud tak zejména poukazuje na to, že nejde o rozpor mezi dvěma veřejnými listinami, tj. oddacím listem, který uzavření manželství potvrzuje a rozvodovým rozsudkem. Veřejnou listinou je nejen oddací list, o čemž ani odvolací soud nepochybuje, ale také úmrtní list, vydaný matrikou Městského úřadu v Třeboni dne 9. února 200l. Podle § l34 o.s.ř., veřejné listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomocí, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Podle zákona č. 3Ol/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších novel, podle § 24 odst. 4 matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem ze sbírky listin jsou veřejnými listinami. Podle § 58 odst. 3 téhož zákona, jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak. Podle § 8l, za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho pravomoci. Z uvedeného vyplývá, že i úmrtní list, vystavený matrikou Třeboň je veřejnou listinou, která osvědčuje pravdivost toho, co je v ní uvedeno. I když nelze vyloučit prokázání opaku údajů v této veřejné listině, dospívá odvolací soud k závěru, že důkaz navržený odvolatelkou Mgr. P. , tj. důkaz rozvodovým spisem, není důkazem způsobilým k¨prokázání opaku pravdivosti této veřejné listiny. Na rozsudku o rozvodu byla vyznačena právní moc, na základě tohoto rozvodového rozsudku bylo také zapsáno v matrice, že Ing. S. P. je rozvedený a v řízení o dědictví není možno tento údaj, uvedený v úmrtním listu jako veřejné listině, prokazovat zjišťováním správnosti doručení rozvodového rozsudku v rozvodovém spise. I když podle odvolacího soudu nelze vyloučit, že otázka správnosti doručení rozvodového rozsudku a zejména správnosti vyznačení právní moci na rozvodovém rozsudku bude předmětem posuzování, muselo by se tak vždy dít v spise, ve kterém byla tato doložka na rozsudku učiněna, tj. v řízení o rozvod manželství. Pokud by odvolatelka v řízení o rozvod manželství prokázala, že její manželství se zůstavitelem nikdy nebylo platně rozvedeno, neboť jí nebyl doručen rozsudek o rozvodu manželství a v důsledku toho byl zůstavitel ke dni úmrtí ženatý, přicházel by zřejmě v úvahu postup ve smyslu ustanovení § lO7 odst. 5 věta druhá o.s.ř., tj. zastavení řízení o rozvod manželství za situace, kdy manžel před pravomocným skončením řízení zemřel. Z důvodů shora uvedených však se těmito otázkami nemůže zabývat soud v řízení o dědictví, ale pouze soud v řízení o rozvod manželství. K otázce vyznačení doložky právní moci na rozvodovém rozsudku lze poukázat i na nález Ústavního soudu ze dne 2. dubna l998, spis. zn. III. ÚS 456/97. V tomto ústavním nálezu je mimo jiné konstatováno, že doložka právní moci je úředním osvědčením o právní skutečnosti a svědčí jí presumpce správnosti. Z této presumpce také odvolací soud v této věci vychází. Za situace, kdy důkaz navržený odvolateli nebyl podle odvolacího soudu způsobilým prokázat jejich tvrzení, pokud se týká správnosti veřejné listiny /úmrtního listu/, zamítl odvolací soud návrh na doplnění dokazování a navrhovaný důkaz neprovedl. K námitce odvolatelky, která se týká střetu oddacího listu a rozvodového rozsudku, lze uvést pouze to, že tento střet by zde existoval v podstatě vždy, neboť vždy musí být nejprve vydán oddací list a teprve poté přichází v úvahu rozvod manželství. Nelze proto vycházet z toho, že by oddacím listem bylo možno prokázat skutečnost, že zůstavitel byl ženatý, ale pouze skutečnost, že po určité období, tj. ode dne, kdy byl sňatek uzavřen až do rozvodu, ženatý byl. Tomu však další zápisy ve veřejné listině, tj. úmrtním listu, neodporují. Odvolací soud z důvodů shora uvedených usnesení soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení podle § 2l9 o.s.ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. l ve spojení s § l46 odst. l písm. a/ o.s.ř. za situace, kdy okolnosti případu přiznání náhrady nákladů řízení neodůvodňují a účastníci se této náhrady vzdali. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Dovolací soud dovolání připustí, jestliže dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3O. dubna 2OO3 Mgr. Věra C i r h a n o v á , v.r. předsedkyně senátu