Rozsudek pro uznání ( § 153a o.s.ř.) vydaný ve věci neuvedené v § 120 odst. 2 o,.s.ř. ( např. o výživné rozvedené manželky) nelze přezkoumat, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu ( § 43 a § 209) žádné způsobilé odvolací důvody takové odvolání odvolací soud odmítne ( § 218 písm. c/ o.s.ř.).

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Völflové a soudců JUDr. Aleše Zezuly a Mgr. Miloše Póla v právní věci žalobkyně M. T., nar…, bytem Č. B., pro příjem pošty L…, proti žalovanému F. T., nar…, bytem Č. B., v řízení o výživné pro rozvedenou manželku, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15.11.2002, č.j. 30 C 159/2002-11, ve znění opravného usnesení ze dne 6.2.2003, č.j. 30 C 159/2002-18, t a k t o: Odvolání žalovaného se odmítá. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 2.500,--Kč měsíčně spolu s běžným výživným měsíčně částkou 1.500,--Kč, počínaje prosincem 2002 do zaplacení pod ztrátou výhody splátek. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo a žalovanému uložil zaplatit České republice do pokladny Okresního soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek ve výši 1.500,--Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud vydal napadené rozhodnutí dle § 153a o.s.ř. jako rozsudek pro uznání s tím, že pro jeho vydání byly splněny všechny náležitosti. Žalovanému byla doručena žaloba a výzva podle § 114a odst. 2 o.s.ř. k vyjádření do vlastních rukou dne 29.7.2002. Žalovaný se dle výzvy ve lhůtě k žalobě nevyjádřil, proto mu bylo usnesením ze dne 25.9.2002, č.j. 30C 159/2002-6 uloženo, aby se ve lhůtě třiceti dnů k žalobě vyjádřil. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 9.10.2002. Žalovaný se ve stanovené třicetidenní lhůtě opětovně k žalobě nevyjádřil, ani nesdělil vážný důvod, který by mu v tom bránil. Podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. proto soud dovodil, že žalovaný nárok, který byl proti němu žalobou uplatněn, uznal (o těchto důsledcích byl poučen usnesením ze dne 25.9.2002). Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly. Žalovaného zároveň stíhá ve smyslu § 2 odst. 3 zák. č. 549/91 Sb. v platném znění , poplatková povinnost. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný s tím, že částka výživného 2.500,--Kč měsíčně je neúměrná jeho příjmu. Poukazuje i na další příjmy žalobkyně. Podle § 205 odst. 1 o.s.ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Podle § 205b o.s.ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání, jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b). Podle § 212a odst. 2 o.s.ř. rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odst. 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209) ve věcech neuvedených v § 120 odst. 2 žádné odvolací důvody. Podle § 212a odst. 4 o.s.ř. rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b o.s.ř.. Odvolací soud po přezkoumání věci musí konstatovat, že pro vady odvolání žalovaného nelze, než toto odvolání postupem dle § 43 odst. 2 a § 211 o.s.ř. odmítnout. Z ust. § 205 odst. 1 o.s.ř. vyplývají obligatorní náležitosti odvolání, kterými jsou mimo jiné i uvedení odvolacího důvodu, jako podmínky přezkoumatelnosti rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé (§ 212a odst. 2 o.s.ř.). V odst. 2 citovaného ustanovení jsou taxativně vypočteny odvolací důvody (rozsahem jejichž uplatnění však odvolací soud není vázán, viz. § 212a odst. 1 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že rozsudky pro uznání i pro zmeškání (§ 153a a § 153b o.s.ř.) jsou vydávány nikoliv po důkazním řízení, nýbrž buď na základě fikce nespornosti skutkových tvrzení žalobce (rozsudek pro zmeškání), anebo na základě uznání žalobcem uplatněného nároku (rozsudek pro uznání), jsou z povahy věci vyloučeny ty odvolací důvody, které míří do správnosti a úplnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně. Proto jsou omezeny v ust. § 205b o.s.ř. u těchto rozsudků odvolací důvody a přezkoumání těchto rozsudků je možné, vedle vad uvedených v § 205 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (odvolací důvod vztahující se k splnění podmínek řízení před soudem prvního stupně), jen z toho hlediska, zda byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro jejich vydání. Odvolání žalovaného i přes výzvu soudu prvního stupně (§ 43 o.s.ř., § 209 o.s.ř.) neobsahuje žádný z možných odvolacích důvodů proti vydanému rozsudku pro uznání, a proto jej nelze přezkoumat. Ust. § 212a odst. 2 o.s.ř. je dle názoru odvolacího soudu nutno vykládat tak, že meritorní rozhodnutí vydané ve věci neuvedené v § 120 odst. 2 o.s.ř. nelze přezkoumat, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (v daném případě usnesením ze dne 28.4.2003, č.j. 30 C 159/2002-22) žádné způsobilé odvolací důvody, v případě rozsudku pro uznání důvody uvedené v § 205b o.s.ř.. Za situace, kdy žalovaný, který byl o takových následcích poučen, neodstranil v soudem poskytnuté lhůtě vady svého odvolání spočívající v absenci způsobilých odvolacích důvodů, nezbylo, než odvolání povinného odmítnout, neboť jde o takovou vadu, která brání dalšímu pokračování v řízení. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá ze skutečnosti, že v souvislosti s odvoláním žalovaného žalobkyni žádné náklady nevznikly. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. května 2003 JUDr. Zuzana V ö l f l o v á, v.r. předsedkyně senátu