Podal-li povinný odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce ( 44 ex.ř.) u pověřeného soudního exekutora (nikoliv u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje), nejde o včas podané odvolání, pokud nebylo soudním exekutorem předána ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o.s.ř. příslušnému soudu nebo orgánu, který má povinnost podání doručit podle § 57 odst. 3 o.s.ř.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany V"olflové. a soudců JUDr. Marie Vazačové a Mgr. Miloše Póla, v exekuční věci oprávněného H., a.s. se sídlem P., IČO: ...., proti povinnému J. P., o nařízení exekuce uspokojením pohledávky na peněžité plnění a k úhradě nákladů exekuce a o udělení pověření exekutorovi, o odmítnutí odvolání povinného, o odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 29.7.2002, č.j. Nc 2265/2002-21, t a k t o: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud napadeným usnesením rozhodl, že odvolání povinného (dané k poštovní přepravě 16.7.2002) směřující pravděpodobně proti usnesení Okresního soudu v J. H. ze dne 22.3.2002, č.j. Nc 2265/2002-15, se odmítá a rozhodl, že oprávněný nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění napadeného usnesení se zejména uvádí, že oprávněný podal u podepsaného soudu návrh na nařízení exekuce 20.3.2002, a to k vydobytí pohledávky oprávněného z platebního rozkazu s tím, že Okresní soud v J. H. usnesením z 22.3.2002, č.j. Nc 2265/2002-15 exekuci k vydobytí částky 1.395,--Kč s příslušenstvím podle zmíněného platebního rozkazu nařídil. Toto usnesení bylo povinnému prostřednictvím soudního exekutora doručeno 1.7.2002. Povinný vzhledem k obsahu podání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), podal odvolání právě proti usnesení o nařízení exekuce s tím, že k poštovní přepravě bylo dáno 16.7.2002 ovšem adresováno bylo nikoliv Okresnímu soudu v J. H., nýbrž Exekutorskému úřadu v T. soudní exekutorce JUDr. V. Š. Doručeno jí bylo dne 23.7.2002 a exekutorka odvolání povinného zaslala soudu, kam bylo doručeno 25.7.2002. Okresní soud v odůvodnění dále konstatuje, že odvolání je třeba podat do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, o čemž byl povinný také řádně poučen. V dané věci ovšem bylo odvolání podáno nikoli u příslušného soudu, nýbrž u soudního exekutora, kterým byla věc Okresnímu soudu v J. H. doručena až 25.7.2002 (přičemž k jejímu vypravení došlo nejdříve 23.7.2002). Patnáctidenní odvolací lhůta počala povinnému běžet 2.7.2002, posledním dnem byl 17.7.2002, jestliže účastník řízení podal odvolání u nepříslušného orgánu, nemůže mít účinky řádně a včas podaného odvolání. Pokud nebylo ve lhůtě § 204 odst. 1 o.s.ř. tímto nepříslušným orgánem doručeno soudu, respektive předáno orgánu, který má povinnost zásilku doručit ve smyslu § 57 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 52 odst. 1 exekučního řádu. V konkrétním případě lhůta u povinného dodržena nebyla, neboť v jejím průběhu nebylo soudním exekutorem odvolání postoupeno příslušnému okresnímu soudu. Proto je třeba je považovat za opožděné a z toho důvodu okresní soud postupem podle § 208 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu odvolání jako pozdě podané odmítl a o nákladech řízení v souvislosti s podaným odvoláním rozhodl tak, že na ně žádný z účastníků nemá právo, neboť oprávněnému žádné nevznikly. Povinný usnesení soudu prvního stupně napadl odvoláním. Namítá v něm, že vymáhané částky jsou za měsíce 22.3.2000 a 19.5.2000 a zaplacené byly složenkami, které od oprávněného obdržel. Částka z 20.6.2000 nemohla být zaplacena, neboť „už tam nebyl“. Krom toho odvolatel podotýká, že od půlky prosince 1999 do druhého týdne ledna 2000 byl doma a oprávněný mu fakturoval za celý měsíc, ačkoliv byl odhlášen. Obdobné to bylo v dubnu a květnu téhož roku. Odvolatel si proto není vědom, že by měl proti oprávněnému nějaké dluhy. K samotnému usnesení o odmítnutí odvolání, které odvolatel k podanému odvolání přiložil, žádné námitky nevznesl a na výzvu soudu, aby své odvolání doplnil a upřesnil, nereagoval. Odvolací soud zjistil, že přípustné odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a v zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě. K projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.). Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jakož i řízení jeho vydání předcházející postupem podle § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 204 odst. 1 věta první o.s.ř. odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti něhož rozhodnutí směřuje. Podle § 208 odst. 2 věta první o.s.ř. jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu. Odvolací soud může v podstatném odkázat na právní hodnocení provedené okresním soudem v napadeném usnesení, které přiléhavě hodnotí vzniklou procesní situaci, a proto bylo namístě ho jako věcně správné postupem podle § 219 o.s.ř. potvrdit při zdůraznění následujících skutečností. Ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu stanoví zásadu, podle které se v rámci exekuce prováděné podle exekučního řádu postupuje právě podle tohoto předpisu, a nemá-li tento speciální předpis zvláštní úpravu, pak podle předpisu obecného, kterým je občanský soudní řád. Exekuční řád v rámci institutu odvolání řeší jeho nutné obsahové náležitosti a způsoby rozhodování odvolacího soudu o odvolání ( § 44 odst. 10 exekučního řádu), zatímco otázku lhůty k podání odvolání a místa k podání odvolání ponechává obecnému předpisu, tedy občanskému soudnímu řádu. Podle něj je zásadně nutné podat odvolání u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 o.s.ř.). V tomto případě tedy mělo být podáno u Okresního soudu v J. H.. Jako na řádně podané odvolání, tedy jako na podané u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, jest potom pohlížet i na odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu (rozuměno místně a funkčně příslušného odvolacího soudu) nebo do protokolu (a nikoliv jinou formou) u nepříslušného (rozuměno okresního) soudu (§ 208 odst. 2 o.s.ř.). Odvolání podané u jiného odvolacího soudu, u nepříslušného okresního soudu jinak než do protokolu nebo u jiného orgánu než soudu, nemá účinky podání odvolání, leda by jej tento nepříslušný soud nebo jiný orgán stačil příslušnému soudu doručit ve lhůtě stanovené § 204 odst. 1 o.s.ř., či předat orgánu, který má povinnost podání (odvolání) doručit ve smyslu § 57 odst. 3 o.s.ř. (tedy zejména poště). Zde bylo napadené usnesení soudu prvního stupně odvolateli doručeno 1.7.2002 a ten podal odvolání poslední den odvolací lhůty, tj. 16.7.2002 k poštovní přepravě, ovšem adresoval je nikoliv Okresnímu soudu v J. H., nýbrž do sídla soudního exekutora (tedy v rozporu s ustanovením § 204 odst. 1 a § 208 odst. 2 o.s.ř.). Tomu bylo toto odvolání podle podacího razítka doručeno 23.7.2002. Pokud exekutor ještě téhož dne (tedy okamžitě) odvolání spolu s přípisem zaslal poštou příslušnému okresnímu soudu, stalo se tak již po uplynutí odvolací lhůty. Pokud okresní soud toto podání postupem podle § 208 odst. 1 o.s.ř. odmítl, je možné považovat jeho rozhodnutí za věcně správné. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že na ně úspěšný oprávněný nemá právo, neboť mu v této fázi exekuce žádné nevznikly. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 17. ledna 2003 JUDr. Zuzana V"olflová v.r. předsedkyně senátu