Pokud žalovaný namítá v řízení o obnově, že nemohl bez své viny navrhnout v původním nalézacím řízení ke svým tvrzením důkazy pro nedostatek své procesní způsobilosti ( když již v té době podle v současnosti vypracovaného znaleckého posudku trpěl duševní poruchou), a v řízení nebyl řádně zastoupen ( když neměl ustanoveného opatrovníka pro řízení), tyto skutečnosti jsou důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. c) o.s.ř., nikoliv důvody ve smyslu § 228 odst. 1 o.s.ř. pro povolení obnovy řízení.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. J. Š. a soudců JUDr. B. P., Ph.D. a JUDr. I. J. v právní věci žalobců a) L. Š., nar…, bytem Č., b) B. Š., nar…, bytem Č., c) F. Š., nar…, bytem Č., a d) M. Š., nar…, bytem Č., všichni zastoupeni JUDr. E. N., advokátkou v Č., proti žalovanému S. Z., nar…, bytem Č., zastoupenému JUDr. S. M., advokátem v Č., o návrhu žalovaného S. Z. na obnovu řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 15 C 160/2002 a u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 22 Co 1427/2003, o odvolání S. Z. proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.10.2004 č.j. 15 C 268/2004 – 41, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh S. Z. na povolení obnovy řízení v právní věci žalobců Ing. M. K., Mgr. H. K., F. Š. a M. Š. proti žalovanému S. Z. o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 15 C 160/2002 a u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 22 Co 1427/2003, když o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobci nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení, ač měli ve věci úspěch, neboť se práva na náhradu nákladů tohoto řízení vzdali. Návrh na povolení obnovy byl zamítnut s odůvodněním, že důvody, které pro povolení obnovy žalovaný uvádí nejsou těmi důvody, na základě kterých může soud podle § 228 o.s.ř. obnovu povolit. Znalecký posudek vypracovaný znalcem MUDr. V. Ch., CSc., který hodnotí duševní stav žalovaného tak, že duševní porucha již zřetelně omezuje žalovaného ve všech složitějších, na myšlení a inteligenci náročnějších a zejména pak současně i konfliktních situací, že nedokáže jednat promyšleně a účelně před úřady a nedokáže již logicky a promyšleně rozhodovat o všech majetkových transakcích, byl zpracován až 28.5.2004 a znalec v bodě 2 v závěru znaleckého posudku uvádí, že u žalovaného jde o stav trvalý, mající prognosticky mírnou trvalou tendenci progredovat. Duševní stav žalovaného se tedy postupně zhoršuje. Žaloba na přivolení k výpovědi z nájmu bytu pod sp.zn. 15 C 160/2002 byla u Okresního soudu v Českých Budějovicích podána již 22.4.2002, tedy dva roky před vypracováním znaleckého posudku a rozsudek ve věci byl soudem prvního stupně vydán 23.4.2003. Soud prvního stupně má za to, že znalec se zabývá a hodnotí duševní stav žalovaného až v květnu 2004, přičemž při prvním jednání konaném v původním řízení dne 17.7.2002 i při dalších soudních jednáních žalovaný vystupoval tak, že nebylo pochyb, že by se neuměl hájit a že by ho duševní porucha jakýmkoliv způsobem omezovala při jeho projevech jak ústních, tak písemných. Na tom nemění nic ani to, že rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.8.2004 č.j. 25 Nc 1208/2004 – 27, který nabyl právní moci dne 18.9.2004, byl žalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům s tím, že je oprávněn samostatně nakládat s majetkem do výše svého měsíčního důchodu. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání. Namítá, že soud prvního stupně přehlíží, že žalovaný je nepochybně dlouhodobě nemocný, což vyplývá ze všech posudků a lékařských zpráv. V psychiatrickém léčení je již od roku 1990, v neurologickém léčení prakticky od svého dětství. Důvodem pro povolení obnovy řízení dle § 228 o.s.ř. je mimo jiné „dodatečně“ předložený důkaz, v daném případě důkaz o zdravotním stavu žalovaného. Navíc soud si mohl tento důkaz obstarat již v původním nalézacím řízení, kde sám žalovaný uvedl, že souhlasí s tím, aby si soud vyžádal zprávu o jeho zdravotním stavu. Soud si však v nalézacím původním řízení tuto lékařskou zprávu ani znalecký posudek o duševním stavu žalovaného neobstaral, ani žalovanému neustanovil pro řízení opatrovníka. Není správný závěr soudu prvního stupně, že v původním nalézacím řízení nebylo pochyb, že by se žalovaný neuměl hájit, neboť žalovaný se 2 x k soudu nedostavil, neboť vůbec nepochopil, že neobdrží soudní obsílku v případě, kdy je mu termín dalšího jednání sdělen při ústním jednání. K většině jednání si soud zval do jednací síně justiční stráž, což také není obvyklý postup v civilněprávní věci. Z lékařských zpráv ošetřujících lékařů i odborného psychiatrického posudku dostatečně vyplývá, že žalovaný je osobou s podstatně sníženou schopností rozpoznávat složité životní situace a adekvátně na ně reagovat. Nemohl se dopustit porušení dobrých mravů, neboť nebyl dostatečně schopen ani v potřebné míře toto rozpoznat. Nemohl ani právoplatně uzavírat podnájemní smlouvu, neboť nechápal smysl takového úkonu. Přitom právě porušení dobrých mravů a uzavření podnájemní smlouvy byly důvody pro přivolení k výpovědi z nájmu bytu v původním nalézacím řízení. Soud prvního stupně při zamítnutí návrhu na obnovu řízení vůbec nepřihlédl k tomu, že žalovaný byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.8.2004 zbaven způsobilosti k právním úkonům. Není pochyb, že jde o nový důkaz, který podle žalovaného zakládá důvod pro povolení obnovy řízení. Žalovaný nebyl s to hájit se před soudem, neměl mít procesní způsobilost a jeho duševní stav byl takový, že nemohl navrhovat soudu provedení důkazů, které mohly ovlivnit průběh sporu ve prospěch žalovaného v původním nalézacím řízení. Přitom tyto nové skutečnosti a důkazy mohly přivodit pro něj příznivější rozhodnutí ve věci, a to zamítnutí žaloby na přivolení k výpovědi z nájmu bytu, případně přiznání nároku na náhradní byt. Soud v původním nalézacím řízení nesprávně hodnotil znalecký posudek, který byl proveden pro účely trestního řízení v případě údajného incidentu s paní K. Soudy převzaly závěry z posudku vypracovaného pro účely jiného řízení, navíc, aniž by žalovaným byl spáchán trestný čin nebo byť jen přestupek. Znalec se vůbec nezabýval otázkou schopnosti žalovaného rozpoznávat dobré mravy, nezabýval se jeho procesně hmotněprávní způsobilostí. Celé původní nalézací řízení nezaručovalo žalovanému právo na spravedlivý proces, který je třeba mu vrátit v obnoveném řízení. Proto žalovaný žádá, aby byla povolena obnova řízení. Žalobci navrhovali potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného. Odvolání není důvodné, neboť žalovaný neprokázal nové skutečnosti, které by bez své viny nemohl použít v původním řízení, a které by pro něho přivodily příznivější rozhodnutí ve věci. V původním nalézacím řízení měl soud k dispozici znalecký posudek, který prokazoval schopnost žalovaného plnohodnotně chápat účel a smysl trestního řízení a plnohodnotně v něm vystupovat. Přitom v trestním řízení nastávají závaznější důsledky než v řízení občanskoprávním. Skutečnost, že se žalovaný nedostavil k jednání a choval se v rozporu s jednacím řádem, neprokazuje procesní nezpůsobilost. Soud pravomocným rozsudkem přivolil k výpovědi z nájmu bytu z důvodu ustanovení § 711 odst. 1 písm. c) a d) obč.zák. Bylo prokázáno, že žalovaný opakovaně slovně a dokonce i fyzicky napadal ostatní uživatele v domě. Nájemci odpovídají nejen za své chování, ale i za chování ostatních osob, které s nimi bydlí v bytě. Ostatní uživatelé v domě mají právo na nerušený nájem. Jak vyplývá z tvrzení žalovaného, tento byl v pravidelné lékařské péči a pokud by ošetřující lékař měl pochybnosti o způsobilosti, sám by podal návrh na zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům. Otázku procesní způsobilosti soud nemůže řešit v rámci povolení obnovy řízení. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Podle § 228 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a § 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci nebo lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a § 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. V daném případě dospěl odvolací soud k závěru, že návrh na povolení obnovy řízení byl ze strany žalovaného podán ve lhůtách stanovených v ustanovení § 233 o.s.ř. Účastník řízení, proti němuž směřuje návrh na obnovu řízení, nemůže být osobou odlišnou od účastníka řízení, o jehož obnovu jde, popř. od jejích právních nástupců z důvodu univerzální nebo singulární sukcese. V daném případě byli původními žalobci v řízení Ing. M. K., Mgr. H. K., F. Š. a M. Š. Namísto Ing. M. K. a Mgr. H. K. dále v řízení vystupovali na straně žalobců L. Š. a B. Š., právní nástupci původních žalobců, neboť tito se stali spoluvlastníky domu na základě kupní smlouvy z 20. října 2003, právní účinky vkladu práva ke dni 17.5.2004. O tom, že namísto původních žalobců Ing. M. K. a Mgr. H. K. nastupují L. Š. a B. Š. bylo soudem prvního stupně rozhodnuto při jednání dne 1.10.2004. Ačkoliv usnesení nebylo vyhotoveno, řádně odůvodněno a doručeno řádně všem účastníkům řízení, nejde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé za situace, kdy nadále bylo v řízení pokračováno již správně na straně žalobců s L. Š. a B. Š. Žaloba na obnovu řízení je v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc, jestliže tu jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které původní rozhodnutí o věci samé z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových závěrů nemůže obstát. Žalobou na obnovu řízení se však nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesně právních vad. Žalobou na obnovu řízení nelze napadnout ani samotné hodnocení důkazů soudem provedené podle § 132 a násl. o.s.ř. Žalovaný v daném případě odůvodňuje návrh na povolení obnovy tím, že ze znaleckého posudku znalce MUDr. V. Ch., CSc. ze dne 28.5.2004 vyplývá, že žalovaný trpí duševní poruchou, jež ho zřetelně omezuje ve všech složitějších, na myšlení a inteligenci náročnějších a zejména pak současně i konfliktních situacích. Soud prvního stupně měl v původním nalézacím řízení k dispozici závěry soudního znalce, ten však posuzoval odpovědnost žalovaného pouze v oblasti trestněprávní. Soud pochybil dle žalovaného v tom, že nezkoumal jeho procesní způsobilost pro účely občanskoprávní. Protože žalovaný nebyl v průběhu procesu s to rozpoznat řadu důležitých procesních úkonů v důsledku svého zdravotního stavu, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žalovaným uplatňované důvody pro povolení obnovy řízení nejsou těmi důvody, které má na mysli ustanovení § 228 odst. 1 o.s.ř., a pro které by bylo možno obnovu řízení povolit. Nemožností použít skutečností, rozhodnutí nebo důkazů bez své viny v původním řízení je míněna nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu. Nejde tu o případy neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno. Pokud je pak namítáno, že žalovaný v původním nalézacím řízení neměl procesní způsobilost pro řízení a nebyl s to se řádně hájit, toto není důvod pro povolení obnovy řízení. Podle § 229 odst. 1 písm. c) o.s.ř. to, že účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen, je důvodem žaloby pro zmatečnost. Pokud tedy žalovaný namítá, že v době původního nalézacího řízení neměl procesní způsobilost, trpěl již podle lékařských zpráv a znaleckých posudků duševní poruchou a nebyl v řízení řádně zastoupen, aby se mohl dostatečně hájit, tyto skutečnosti jsou důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost, nikoliv důvody ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 o.s.ř. pro obnovu řízení. Pokud byl soudem prvního stupně návrh žalovaného na povolení obnovy řízení zamítnut, bylo toto rozhodnutí odvolacím soudem dle § 219 o.s.ř. potvrzeno. Důvodem pro zamítnutí návrhu, je dle odvolacího soudu ta skutečnost, že ani to, že žalovaný nebyl v původním nalézacím řízení procesně způsobilý a neměl žádného zástupce, ani to, že soud prvního stupně v původním nalézacím řízení neprovedl všechny navrhované důkazy, případně i důkaz znaleckým posudkem ohledně zdravotního stavu žalovaného, nejsou důvody pro povolení obnovy řízení, jak má na mysli ustanovení § 228 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný neměl v odvolacím řízení úspěch a žalobci ničeho na náhradě nákladů odvolacího řízení nepožadovali a ani jim žádné nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat u Okresního soudu v Českých Budějovicích dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. prosince 2004