Právní věta
To, že účastník před soudem prvního stupně navrhne, aby soud vyzval třetí osobu ke vstupu do řízení jako vedlejší účastník, není samo o sobě důvodem k odročení nařízeného jednání. Jestliže se soud na základě takového návrhu rozhodne jednání odročit, nelze dovodit, že k tomu došlo zaviněním účastníka. Proto tomuto účastníku nelze ukládat hradit náklady řízení ve smyslu § 147 odst. 1 o.s..ř.
Odůvodnění
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. M. Š. a soudkyň JUDr. H. H. a JUDr. V. P. v právní věci žalobce Č. k. a., se sídlem v P., IČ…, zastoupené JUDr. R.W., advokátem v P., proti žalovanému B. M. P., a.s., se sídlem v Č., IČ…, zastoupeného JUDr. Z. S., advokátem v Č., o 1.424.527,06 EUR s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.5.2004, č.j. 9 C 364/2002-142 ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 13.8.2004, č.j. 9 C 364/2002-157 ( dále jen usnesení ),
t a k t o :
Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že se žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř. n e u k l á d á .
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným usnesením okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení vzniklé mu v souvislosti s jednáním dne 13.5.2004 ve výši 22.939,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce.
Stalo se tak proto, že právní zástupce žalovaného až v rámci zmíněného jednání navrhl, aby do řízení jako vedlejší účastník vstoupil „správce konkurzní podstaty společnosti A.I., s.r.o.“. Podle svého tvrzení tak učinil z toho důvodu, že „stanovisko dotčeného subjektu se dozvěděl při jednání s ním až v den ústního jednání“.
Podle soudu prvního stupně muselo být v důsledku zmíněného procesního úkonu žalovaného jednání nařízené na 13.5.2004 odročeno „bez projednání věci a dokazování“. Protože za této situace vznikly žalobci, jehož právní zástupce se k jednání dostavil, zbytečné náklady řízení, postupoval uvedený soud podle § 147 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný zavinil vznik takovýchto nákladů, neboť mohl předmětný návrh učinit v takovém časovém předstihu, aby mohl být žalobce alespoň vyrozuměn, „aby se k jednání nedostavoval“.
Proti tomuto usnesení se žalovaný včas odvolal. Namítá, že si není vědom, že by zaviněným jednáním porušil procesní povinnost a zmařil tak uskutečnění jednání nařízeného na 13.5.2004. Poučení o možnosti navrhnout vstup vedlejšího účastníka do řízení patří mezi poučení spadající do rámce poučovací povinnosti soudu při jednání (§ 118a odst. 4 o.s.ř. ). Pak ovšem příslušná reakce takto poučeného účastníka navrhujícího vstup vedlejšího účastníka do řízení nemůže být důvodem pro závěr o zmaření soudního jednání.
Odvolání je důvodné.
Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že JUDr. P. M., správce konkurzní podstaty úpadce A. I., s.r.o. projevil vůli vstoupit do tohoto řízení jako vedlejší účastník písemným podáním došlým okresnímu soudu dne 10.6.2004.
Podle § 93 odst. 1 o.s.ř. jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku, pokud nejde o řízení o rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.
Podle § 93 odst. 2 o.s.ř. do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.
Podle § 93 odst. 3 o.s.ř. v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.
Podle § 147 odst. 1 o.s.ř. účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
Do řízení může třetí osoba vstoupit z vlastní iniciativy; vedlejším účastníkem se stává v okamžiku, ve kterém dojde soudu její sdělení, že vstupuje na straně některého z účastníků do řízení, nebo ve kterém toto sdělení učiní ústně do protokolu. Vedlejší účastník může vstoupit do řízení též na výzvu některého z účastníků. Navrhne-li účastník, aby někdo přistoupil k němu nebo k protistraně jako vedlejší účastník, soud to označené osobě sdělí a vyzve jí, aby oznámila, zda skutečně hodlá v řízení jako vedlejší účastník vystupovat. V kladném případě se tato třetí osoba stává vedlejším účastníkem v okamžiku, kdy dojde soudu její písemné sdělení nebo kdy svůj souhlas sdělí ústně do protokolu; neprojeví-li třetí osoba vůli do řízení vstoupit, nelze ji považovat za vedlejšího účastníka.
Jestliže se ta která osoba stává vedlejším účastníkem až tehdy, kdy projeví vůli do řízení vstoupit ( a vůbec není podstatné, zda tak učiní na základě vlastní iniciativy či na základě výzvy soudu ) a jestliže až tehdy jí vzniknou „stejná práva a povinnosti jako má účastník“ ( § 93 odst. 3 o.s.ř. ), potom je zřejmé, že okresní soud mohl dne 13.5.2004 ve věci jednat, neboť v té době žádný třetí subjekt vůli vstoupit do daného řízení jako vedlejší účastník neprojevil. Jednání dne 13.5.2004 tedy nemohlo negativně zasáhnout do procesního postavení „teprve v budoucnu možného vedlejšího účastníka“, neboť v té době žádná procesní práva či povinnosti neměl.
Pak ovšem nelze tvrdit, že žalovaný svým návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení učiněného až v rámci jednání dne 13.5.2004 toto jednání zmařil a v důsledku toho vznikly žalobci náklady řízení, které by jinak nevznikly ( § 147 odst. 1 o.s.ř. ). Takový návrh pro soud znamenal pouze vznik povinnosti označený subjekt vyzvat, zda do řízení vstoupí či nikoliv ( § 93 odst. 2 o.s.ř. ). Do doby kladného vyjádření se takového subjektu zůstal okruh stávajících účastníků nezměněn.
Proto bylo podle § 220 odst. 1 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že se žalovanému povinnost platit žalobci náklady řízení ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř. neukládá. Je zřejmé, že žalobci v souvislosti s jednáním nařízeným na 13.5.2004 náklady řízení vznikly, rozhodováno o nich však bude až v souvislosti s rozhodnutím, jímž se řízení končí ( § 151 odst. 1 o.s.ř. ).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 16. listopadu 2004
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky