Při rozhodování o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb podle § 151 odst. 2, odst. 3 tr.ř. se za den poskytnutí právní služby ve smyslu § 9 odst. 1 písm. e) ZoDPH (zdanitelné plnění) považuje den poskytnutí posledního právního úkonu obhájce v dané věci.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27.8.2004 v trestní věci odsouzeného V. G., nar. v B., pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 tr.zák. a další, ke stížnosti obhájce JUDr... do usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22.4.2004, č.j. 2 T 19/2003-563, t a k t o : Ke stížnosti obhájce JUDr. ... se napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. a) tr.ř. z r u š u j e a znovu se rozhoduje tak, že podle § 151 odst. 2, odst. 3 tr.ř. a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů, se stanoví odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného obhájce odsouzeného V. G., advokáta JUDr. ..., AK ..., v celkové výši 29.074,50 Kč. Co do zbytku v částce 4.707,50 Kč se návrh obhájce z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením přiznal okresní soud obhájci odsouzeného V. G. JUDr.... odměnu a náhradu hotových výdajů za obhajobu v částce 27.870,- Kč. V částce 5.912,- Kč odměnu nepřiznal. Okresní soud stanovil odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného obhájce takto: V sazbě podle § 10 odst. 3 písm. c), b) snížené podle § 12 odst. 4, § 15a) AT 1) podle § 11 odst. 1 písm. b) AT dne 25.1.2000 – první porada s klientem včetně převzetí a přípravy obhajoby - za 1 úkon 2.160,- Kč 2) podle § 11 odst. 1 písm. e) AT, § 14 odst. 2 AT dne 14.8.2000- účast u výslechu obviněných B. a G., 8.00-12.00 hod. - za 2 úkony 4.320,- Kč dne 19.3.2001 – účast při výslechu obviněného, 8.00-9.00 hod. - za 1 úkon 2.160,- Kč 3) podle § 11 odst. 1 písm. f) AT dne 27.2.2002, prostudování vyšetřovacího spisu, 8.00-8.45 hod. - za 1 úkon 1.800,- Kč 4) podle § 11 odst. 1 písm. e), f) AT dne 19.11.2002, účast u výslechu obviněného a prostudování vyšetřovacího spisu 8.00-8.50 hod. - 1 úkon 1.800,- Kč 5) podle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 16.5.2003, účast na jednání u soudu, 13.00-14.55 hod. - za 1 úkon 1.800,- Kč dne 6.6.2003, účast na jednání před soudem, 8.00-10.10 hod. - za 2 úkony 3.600,- Kč dne 3.9.2003, účast na jednání před soudem, 8.00-12.00 hod., 13.45-14.15 hod. - za 3 úkony 5.400,- Kč dne 5.11.2003, účast na jednání před soudem, 13.00-14.35 hod, 15.15-15.45 hod. - za dva úkony 3.600,- Kč DPH za úkony právní služby po 1.10.2003 podle § 13 odst. 3 AT na paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné – za 14 úkonů 1.050,- Kč Celkem na odměně a náhradě hotových výdajů 27.870,- Kč II. Částka ve výši 5.912,- Kč se obhájci n e p ř i z n á v á . Proti usnesení podal obhájce včas stížnost, v níž poukazuje na to, že mu byla nesprávně přiznána daň z přidané hodnoty, neboť podle jeho názoru mu nenáleží pouhých 180,- Kč, ale částka vyšší, neboť podle Pokynu Ministerstva financí č. D-247 vydaného pod č.j. 181/100 874/2002 ze dne 17.4.2003 je uvedeno, že za okamžik zdanitelného plnění poskytování právních služeb se považuje den poskytnutí posledního právního úkonu advokáta v dané věci. Vzhledem k tomu, že k poslednímu úkonu došlo po 1.10.2003, je datum zdanitelného plnění den 9.1.2004, a obhájci by proto náležela pětiprocentní daň z přidané hodnoty za veškeré úkony poskytnuté v této věci. Okresní soud v této věci zastával názor, že daň z přidané hodnoty lze obhájci přiznat jen u úkonů učiněných po 1.10.2003. Podle § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal krajský soud správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž mohl stěžovatel podat stížnost, jakož i předcházející řízení. Dospěl k následujícím závěrům: Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodoval o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce, který vykonával právní úkony v rámci obhajoby dnes již odsouzeného V. G. Poslední účtovaný úkon je ze dne 5.11.2003 (obhájce účtuje účast na jednání před soudem). Následně pak obhájce převzal dne 9.1.2004 rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích. V této trestní věci skončila obhajoba již v řízení před okresním soudem, neboť nebylo podáno odvolání a obhájce neučinil ani jiné další úkony, které může dle § 41 odst. 5 tr.ř. ve prospěch obžalovaného vykonat. Následně bylo podáno vyúčtování nákladů obhajoby. Okresní soud správně stanovil výši odměny za jednotlivé úkony, dobu jejich trvání a paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, odůvodnění napadeného usnesení je dostatečně podrobné a postačí na ně odkázat. Procesní strany ostatně tuto část usnesení opravným prostředkem nenapadají. Krajský soud se proto dále soustředil jen na stížností napadenou část – rozhodnutí o dani z přidané hodnoty. Především je třeba připomenout, že obhájce při účtování úkonů nesprávně počítal s daní 22 %, ačkoliv se slovně vždy vyjadřoval tak, že požaduje daň ve výši 5 %. V návrhu na přiznání odměny obhájci je však chybný výpočet s použitím koeficientu 1,22, který přísluší DPH ve výši 22 %. (Podle § 17 odst. 3 ZoDPH se daň vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.) Podle § 151 odst. 2 tr.ř. ve znění účinném do 30.4.2004 má obhájce, který byl obviněnému ustanoven, vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu (vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci ve znění pozdějších předpisů). Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Ustanovení § 151 odst. 2 tr.ř. v současném znění již má odkaz přímo na zákon o DPH: Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu (vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky  č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci ve znění pozdějších předpisů). Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká; tento nárok obhájce, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je obhájce povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.) Podle § 151 odst. 3 tr.ř. o výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně. Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody. Náklady obhajoby jsou tedy zpravidla účtovány až poté, co povinnosti obhájce v dané věci vůči klientovi zanikly. Podle § 9 odst. 1 písm. e) ZoDPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve. Podle § 14 odst. 1 ZoDPH je základem pro výpočet daně cena (§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 14 odst. 4 ZoDPH ve zněné platném od 1.10.2003 v případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních právních předpisů (§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách), je základem daně úhrada za zdanitelné plnění. (Zákonem č. 322/2003 Sb. došlo ke dni 1.10.2003 k novelizaci zákona č. 588/1992 Sb. o DPH, kterým byla zrušena mimo jiné i část ustanovení § 14 odst. 4 ZDPH: V § 14 odst. 4 větě první se slova " , která se považuje za úhradu včetně daně, a daň se vypočte podle § 17 odst. 3" zrušují.) Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného uplatnění zákona č. 588/1992 Sb. o DPH ve znění pozdějších předpisů vydalo pokyn D-247 ze dne 17.4.2003, č.j. 181/100 874/2002 (dále jen pokyn MF), v němž uvádí výklad k poskytování služeb ve smyslu § 9 odst. 1 písm. e) ZoDPH u činnosti advokátů, rozhodců a dalších zde citovaných profesí. U právních služeb se podle tohoto pokynu MF za den poskytnutí služby považuje den poskytnutí posledního právního úkonu advokáta v dané věci. V případě, že byly dohodnuty průběžné platby, považuje se za den poskytnutí služby den zaplacení průběžné platby. Při poskytování právních služeb formou zastupování klienta ve všech jeho záležitostech na základě všeobecné plné moci, za které je hrazen paušál, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den zaplacení smluvené paušální částky. V daném případě bylo proto třeba rozhodnout, které datum lze považovat za den poskytnutí služby, neboť tento den je dnem zdanitelného plnění. Naskytly se dvě možnosti. Jednak považovat za tyto dny každý jednotlivý úkon, nebo se přiklonit k názoru, že právní služba v trestní věci je jeden celek a je ukončena poskytnutím posledního plnění ve prospěch klienta. Podle názoru stížnostního soudu je datem zdanitelnému plnění den, kdy došlo k poslednímu právnímu úkonu, který advokát klientovi poskytl. Trestní řízení se neřídí návrhy obhajoby, ale především úkony orgánů činných v trestním řízení, které na sebe navazují a řídí se povinností orgánů činných v trestním řízení objasňovat stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. Proto je podle názoru stížnostního soudu také za jednotlivé úkony právní pomoci stanovena dílčí odměna, neboť nelze stanovit ani u jednotlivých trestných činů paušálně rozsah dokazování. Každé řízení je unikátní, má jiný počet svědků, poškozených, vyžaduje jiná odborná vyjádření. Jiný je také průběh trestního řízení. V některých případech je účast obhájce v přípravném řízení minimální, neboť jsou prováděny úkony, u nichž se účast obhájce nevyžaduje, jindy je tomu naopak. Trestní stíhání je v podstatě jediným uceleným útvarem rozděleným na jednotlivé úseky – přípravné řízení, řízení před soudem prvního stupně, odvolací řízení. Proto je třeba i obhajobu v tomto řízení posuzovat jako jeden celek. Pokud nedojde k zániku vztahu mezi klientem a obhájcem, trvá v podstatě tento vztah do pravomocného rozhodnutí soudu – viz § 41 odst. 5 tr.ř. : Nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu. Podle § 151 odst. 3 tr.ř. o výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila. I toto ustanovení předpokládá vyúčtování nákladů obhajoby jako celku, nikoliv jednotlivých úkonů. Navíc je takový postup přehlednější, než rozúčtovávání jednotlivých položek včetně DPH. Nedostatek odkazu ve znění § 151 odst. 2 tr.ř. na daňový zákon, nelze podle názoru stížnostního soudu vyložit tak, že by jeden z obou zákonů byl druhému nadřazen. Oba zákony mají nepochybně stejnou právní sílu a je třeba je vykládat ve vzájemných souvislostech. Na základě shora uvedených úvah má krajský soud za to, že tím, že poslední úkony právní služby v dané trestní věci byly poskytnuty dne 5.11.2003, tedy po 1.10.2003. Den převzetí rozsudku, tedy 9.1.2004, nemůže být podle názoru stížnostního soudu dnem zdanitelného plnění, neboť v tento den již nebyla klientovi poskytnuta žádná právní služba. Ke zdanitelnému plnění došlo proto po 1.10.2003, je třeba počítat s celkovou částkou za obhajobu jako se základem daně, neboť úhrada za poskytovanou službu, v případě činností uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů, zahrnuje odměnu, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas, v souvislosti s poskytovanou službou, podle příslušných vyhlášek. U takto stanoveného základu se uplatňuje příslušná sazba daně podle poskytované služby. V daném případě 5% dle přílohy č. 2 ZoDPH, neboť k zdanitelnému plnění došlo po 1.10.2003 a před 1.1.2004. Stížnostní soud se dále domnívá, že by nebylo správné, aby se případný výklad soudů výrazně lišil od výkladu Ministerstva financí, neboť je zcela evidentní, že pokynem MF D-247 se budou řídit nejen advokáti při účtování odměn, ale především finanční úřady. Pokud by soudy zaujaly stanovisko odlišné od tohoto pokynu, došlo by k situaci, která by byla zřejmě velmi nepřehledná a z hlediska vybírání daní nevhodná. Stížnostní soud tím má zejména na mysli, že pokud by došlo k zaujetí stanoviska nabízeného okresním soudem, že dnem zdanitelného plnění jsou jednotlivé úkony, dostal by se plátce daně do nezáviděníhodného postavení, neboť by soudy a finanční úřady vycházely z odlišného výkladu zákona o DPH a on by musel účtovat jinak soudu a jinak vůči finančnímu úřadu. Dnem zdanitelného plnění by sice mohl být i datum zaplacení odměny, ale vzhledem k tomu, že podle § 9 odst. 1 písm. e) ZoDPH se u služeb považuje za den zdanitelného plnění buď den poskytnutí služby, nebo den zaplacení podle toho, který z okamžiků nastane dřív, nebude tento případ častý. Palmární odměna je běžně účtována po poskytnutí služby, následně je o ní rozhodnuto, a teprve poté je zaplacena. Proto se obvykle bude vycházet z data poskytnutí služby a nikoliv zaplacení, neboť poskytnutí služby zpravidla předchází její zaplacení. Na základě shora uvedených úvah dospěl stížnostní soud k závěru, že obhájci skutečně náleží pětiprocentní DPH vypočítaná z celkové odměny, tedy částka 1.384,50 Kč. Tu také obhájci přiznal vedle jednotlivých úkonů, které již správně ohodnotil Okresní soud v Českých Budějovicích. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27.8.2004 v trestní věci odsouzeného V. G., nar. v B., pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 tr.zák. a další, ke stížnosti obhájce JUDr... do usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22.4.2004, č.j. 2 T 19/2003-563, t a k t o : Ke stížnosti obhájce JUDr. ... se napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. a) tr.ř. z r u š u j e a znovu se rozhoduje tak, že podle § 151 odst. 2, odst. 3 tr.ř. a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů, se stanoví odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného obhájce odsouzeného V. G., advokáta JUDr. ..., AK ..., v celkové výši 29.074,50 Kč. Co do zbytku v částce 4.707,50 Kč se návrh obhájce z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením přiznal okresní soud obhájci odsouzeného V. G. JUDr.... odměnu a náhradu hotových výdajů za obhajobu v částce 27.870,- Kč. V částce 5.912,- Kč odměnu nepřiznal. Okresní soud stanovil odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného obhájce takto: V sazbě podle § 10 odst. 3 písm. c), b) snížené podle § 12 odst. 4, § 15a) AT 1) podle § 11 odst. 1 písm. b) AT dne 25.1.2000 – první porada s klientem včetně převzetí a přípravy obhajoby - za 1 úkon 2.160,- Kč 2) podle § 11 odst. 1 písm. e) AT, § 14 odst. 2 AT dne 14.8.2000- účast u výslechu obviněných B. a G., 8.00-12.00 hod. - za 2 úkony 4.320,- Kč dne 19.3.2001 – účast při výslechu obviněného, 8.00-9.00 hod. - za 1 úkon 2.160,- Kč 3) podle § 11 odst. 1 písm. f) AT dne 27.2.2002, prostudování vyšetřovacího spisu, 8.00-8.45 hod. - za 1 úkon 1.800,- Kč 4) podle § 11 odst. 1 písm. e), f) AT dne 19.11.2002, účast u výslechu obviněného a prostudování vyšetřovacího spisu 8.00-8.50 hod. - 1 úkon 1.800,- Kč 5) podle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 16.5.2003, účast na jednání u soudu, 13.00-14.55 hod. - za 1 úkon 1.800,- Kč dne 6.6.2003, účast na jednání před soudem, 8.00-10.10 hod. - za 2 úkony 3.600,- Kč dne 3.9.2003, účast na jednání před soudem, 8.00-12.00 hod., 13.45-14.15 hod. - za 3 úkony 5.400,- Kč dne 5.11.2003, účast na jednání před soudem, 13.00-14.35 hod, 15.15-15.45 hod. - za dva úkony 3.600,- Kč DPH za úkony právní služby po 1.10.2003 podle § 13 odst. 3 AT na paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné – za 14 úkonů 1.050,- Kč Celkem na odměně a náhradě hotových výdajů 27.870,- Kč II. Částka ve výši 5.912,- Kč se obhájci n e p ř i z n á v á . Proti usnesení podal obhájce včas stížnost, v níž poukazuje na to, že mu byla nesprávně přiznána daň z přidané hodnoty, neboť podle jeho názoru mu nenáleží pouhých 180,- Kč, ale částka vyšší, neboť podle Pokynu Ministerstva financí č. D-247 vydaného pod č.j. 181/100 874/2002 ze dne 17.4.2003 je uvedeno, že za okamžik zdanitelného plnění poskytování právních služeb se považuje den poskytnutí posledního právního úkonu advokáta v dané věci. Vzhledem k tomu, že k poslednímu úkonu došlo po 1.10.2003, je datum zdanitelného plnění den 9.1.2004, a obhájci by proto náležela pětiprocentní daň z přidané hodnoty za veškeré úkony poskytnuté v této věci. Okresní soud v této věci zastával názor, že daň z přidané hodnoty lze obhájci přiznat jen u úkonů učiněných po 1.10.2003. Podle § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal krajský soud správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž mohl stěžovatel podat stížnost, jakož i předcházející řízení. Dospěl k následujícím závěrům: Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodoval o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce, který vykonával právní úkony v rámci obhajoby dnes již odsouzeného V. G. Poslední účtovaný úkon je ze dne 5.11.2003 (obhájce účtuje účast na jednání před soudem). Následně pak obhájce převzal dne 9.1.2004 rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích. V této trestní věci skončila obhajoba již v řízení před okresním soudem, neboť nebylo podáno odvolání a obhájce neučinil ani jiné další úkony, které může dle § 41 odst. 5 tr.ř. ve prospěch obžalovaného vykonat. Následně bylo podáno vyúčtování nákladů obhajoby. Okresní soud správně stanovil výši odměny za jednotlivé úkony, dobu jejich trvání a paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, odůvodnění napadeného usnesení je dostatečně podrobné a postačí na ně odkázat. Procesní strany ostatně tuto část usnesení opravným prostředkem nenapadají. Krajský soud se proto dále soustředil jen na stížností napadenou část – rozhodnutí o dani z přidané hodnoty. Především je třeba připomenout, že obhájce při účtování úkonů nesprávně počítal s daní 22 %, ačkoliv se slovně vždy vyjadřoval tak, že požaduje daň ve výši 5 %. V návrhu na přiznání odměny obhájci je však chybný výpočet s použitím koeficientu 1,22, který přísluší DPH ve výši 22 %. (Podle § 17 odst. 3 ZoDPH se daň vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.) Podle § 151 odst. 2 tr.ř. ve znění účinném do 30.4.2004 má obhájce, který byl obviněnému ustanoven, vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu (vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci ve znění pozdějších předpisů). Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Ustanovení § 151 odst. 2 tr.ř. v současném znění již má odkaz přímo na zákon o DPH: Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu (vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci ve znění pozdějších předpisů). Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká; tento nárok obhájce, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je obhájce povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.) Podle § 151 odst. 3 tr.ř. o výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně. Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody. Náklady obhajoby jsou tedy zpravidla účtovány až poté, co povinnosti obhájce v dané věci vůči klientovi zanikly. Podle § 9 odst. 1 písm. e) ZoDPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve. Podle § 14 odst. 1 ZoDPH je základem pro výpočet daně cena (§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 14 odst. 4 ZoDPH ve zněné platném od 1.10.2003 v případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních právních předpisů (§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách), je základem daně úhrada za zdanitelné plnění. (Zákonem č. 322/2003 Sb. došlo ke dni 1.10.2003 k novelizaci zákona č. 588/1992 Sb. o DPH, kterým byla zrušena mimo jiné i část ustanovení § 14 odst. 4 ZDPH: V § 14 odst. 4 větě první se slova " , která se považuje za úhradu včetně daně, a daň se vypočte podle § 17 odst. 3" zrušují.) Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného uplatnění zákona č. 588/1992 Sb. o DPH ve znění pozdějších předpisů vydalo pokyn D-247 ze dne 17.4.2003, č.j. 181/100 874/2002 (dále jen pokyn MF), v němž uvádí výklad k poskytování služeb ve smyslu § 9 odst. 1 písm. e) ZoDPH u činnosti advokátů, rozhodců a dalších zde citovaných profesí. U právních služeb se podle tohoto pokynu MF za den poskytnutí služby považuje den poskytnutí posledního právního úkonu advokáta v dané věci. V případě, že byly dohodnuty průběžné platby, považuje se za den poskytnutí služby den zaplacení průběžné platby. Při poskytování právních služeb formou zastupování klienta ve všech jeho záležitostech na základě všeobecné plné moci, za které je hrazen paušál, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den zaplacení smluvené paušální částky. V daném případě bylo proto třeba rozhodnout, které datum lze považovat za den poskytnutí služby, neboť tento den je dnem zdanitelného plnění. Naskytly se dvě možnosti. Jednak považovat za tyto dny každý jednotlivý úkon, nebo se přiklonit k názoru, že právní služba v trestní věci je jeden celek a je ukončena poskytnutím posledního plnění ve prospěch klienta. Podle názoru stížnostního soudu je datem zdanitelnému plnění den, kdy došlo k poslednímu právnímu úkonu, který advokát klientovi poskytl. Trestní řízení se neřídí návrhy obhajoby, ale především úkony orgánů činných v trestním řízení, které na sebe navazují a řídí se povinností orgánů činných v trestním řízení objasňovat stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. Proto je podle názoru stížnostního soudu také za jednotlivé úkony právní pomoci stanovena dílčí odměna, neboť nelze stanovit ani u jednotlivých trestných činů paušálně rozsah dokazování. Každé řízení je unikátní, má jiný počet svědků, poškozených, vyžaduje jiná odborná vyjádření. Jiný je také průběh trestního řízení. V některých případech je účast obhájce v přípravném řízení minimální, neboť jsou prováděny úkony, u nichž se účast obhájce nevyžaduje, jindy je tomu naopak. Trestní stíhání je v podstatě jediným uceleným útvarem rozděleným na jednotlivé úseky – přípravné řízení, řízení před soudem prvního stupně, odvolací řízení. Proto je třeba i obhajobu v tomto řízení posuzovat jako jeden celek. Pokud nedojde k zániku vztahu mezi klientem a obhájcem, trvá v podstatě tento vztah do pravomocného rozhodnutí soudu – viz § 41 odst. 5 tr.ř. : Nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu. Podle § 151 odst. 3 tr.ř. o výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila. I toto ustanovení předpokládá vyúčtování nákladů obhajoby jako celku, nikoliv jednotlivých úkonů. Navíc je takový postup přehlednější, než rozúčtovávání jednotlivých položek včetně DPH. Nedostatek odkazu ve znění § 151 odst. 2 tr.ř. na daňový zákon, nelze podle názoru stížnostního soudu vyložit tak, že by jeden z obou zákonů byl druhému nadřazen. Oba zákony mají nepochybně stejnou právní sílu a je třeba je vykládat ve vzájemných souvislostech. Na základě shora uvedených úvah má krajský soud za to, že tím, že poslední úkony právní služby v dané trestní věci byly poskytnuty dne 5.11.2003, tedy po 1.10.2003. Den převzetí rozsudku, tedy 9.1.2004, nemůže být podle názoru stížnostního soudu dnem zdanitelného plnění, neboť v tento den již nebyla klientovi poskytnuta žádná právní služba. Ke zdanitelnému plnění došlo proto po 1.10.2003, je třeba počítat s celkovou částkou za obhajobu jako se základem daně, neboť úhrada za poskytovanou službu, v případě činností uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů, zahrnuje odměnu, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas, v souvislosti s poskytovanou službou, podle příslušných vyhlášek. U takto stanoveného základu se uplatňuje příslušná sazba daně podle poskytované služby. V daném případě 5% dle přílohy č. 2 ZoDPH, neboť k zdanitelnému plnění došlo po 1.10.2003 a před 1.1.2004. Stížnostní soud se dále domnívá, že by nebylo správné, aby se případný výklad soudů výrazně lišil od výkladu Ministerstva financí, neboť je zcela evidentní, že pokynem MF D-247 se budou řídit nejen advokáti při účtování odměn, ale především finanční úřady. Pokud by soudy zaujaly stanovisko odlišné od tohoto pokynu, došlo by k situaci, která by byla zřejmě velmi nepřehledná a z hlediska vybírání daní nevhodná. Stížnostní soud tím má zejména na mysli, že pokud by došlo k zaujetí stanoviska nabízeného okresním soudem, že dnem zdanitelného plnění jsou jednotlivé úkony, dostal by se plátce daně do nezáviděníhodného postavení, neboť by soudy a finanční úřady vycházely z odlišného výkladu zákona o DPH a on by musel účtovat jinak soudu a jinak vůči finančnímu úřadu. Dnem zdanitelného plnění by sice mohl být i datum zaplacení odměny, ale vzhledem k tomu, že podle § 9 odst. 1 písm. e) ZoDPH se u služeb považuje za den zdanitelného plnění buď den poskytnutí služby, nebo den zaplacení podle toho, který z okamžiků nastane dřív, nebude tento případ častý. Palmární odměna je běžně účtována po poskytnutí služby, následně je o ní rozhodnuto, a teprve poté je zaplacena. Proto se obvykle bude vycházet z data poskytnutí služby a nikoliv zaplacení, neboť poskytnutí služby zpravidla předchází její zaplacení. Na základě shora uvedených úvah dospěl stížnostní soud k závěru, že obhájci skutečně náleží pětiprocentní DPH vypočítaná z celkové odměny, tedy částka 1.384,50 Kč. Tu také obhájci přiznal vedle jednotlivých úkonů, které již správně ohodnotil Okresní soud v Českých Budějovicích.