Jde-li o návrh oprávněného, žijícího ve státě Evropské unie, na nařízení exekuce podle rozhodnutí českého soudu a povinný má bydliště v České republice, posuzuje soud svou pravomoc podle § 37 odst. 1 zák. č. 97/1963 Sb. ve spojení s § 45 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb. Pro takovou situaci není nařízení č. 44/2001 EU použitelné.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudkyň JUDr. J. H. a JUDr. V. Z. v exekuční věci oprávněného F. T. B.V., registr. č…, se sídlem H., Nizozemí, zast. JUDr. P. V., advokátem se sídlem P., proti povinné V. V. , r.č…, bytem P., o nařízení exekuce pro částku 1.202.060,--Kč s příslušenstvím, o odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 20.9.2004, č.j. 11 Nc 1448/2004-42, t a k t o: Odvolání povinné se odmítá. Odůvodnění: Napadeným usnesením soud prvého stupně nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.1.1999, č.j. 12 Cm 1145/98-48 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 1.202.060,--Kč a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 136.000,--Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinné. Zároveň okresní soud pověřil provedením této exekuce JUDr. J. P., Ph. D., soudního exekutora se sídlem P. Povinné zakázal po doručení usnesení nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, s výjimkou ve výroku uvedenou. Proti tomuto usnesení se včas odvolala povinná. Namítala, že „na provedení exekuce není právní nárok“, neboť trestní stíhání v její věci bylo zastaveno. V této věci je nutno postupovat podle zákona č. 120/2001 Sb. v účinném znění (exekučního řádu). Podle § 44 odst. 10 citovaného zákona je proti usnesení o nařízení exekuce přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud unesením odvolání odmítne. Rozhodnými skutečnostmi pro nařízení exekuce, tedy přípustnými odvolacími důvody, jsou jen ty skutečnosti, které zpochybňují existenci exekučního titulu, jeho vykonatelnost, případně totožnost účastníků nalézacího řízení (ve kterém byl exekuční titul vydán) a řízení vykonávacího. Přípustným odvolacím důvodem je také tvrzení, že je vymáhána povinnost ve větším rozsahu, než plyne z exekučního titulu. Z obsahu odvolání povinné je zřejmé, že neuvádí žádný z přípustných odvolacích důvodů. Povinná se ve svém odvolání o exekučním titulu vůbec nezmiňuje, nelze tedy dovodit, že by zpochybňovala jeho existenci či další okolnosti shora uvedené, které se exekučního titulu týkají. Pokud uvádí, že trestní řízení proti ní vedené bylo zastaveno, pak tato okolnost není rozhodná pro nařízení exekuce, stejně tak nebylo rozhodné pro nařízení exekuce, že trestní řízení bylo zahájeno. Nařízená exekuce nemá po právní stránce s trestním řízením žádnou souvislost. Pro nařízení exekuce je rozhodný exekuční titul, kterým je rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích přesně uvedený ve výroku napadeného rozsudku. Protože povinná ve svém odvolání neuvedla žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, bylo její odvolání odmítnuto podle § 44 odst. 10 exekučního řádu. V této věci s cizím prvkem (oprávněná osoba je právnická osoba se sídlem v Nizozemsku) je pravomoc českých soudů dána podle § 37 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (č. 97/1963 Sb. v účinném znění). Podle uvedeného ustanovení je dána pravomoc českých soudů v majetkových sporech, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost. Místní příslušnost je v této věci dána podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. v účinném znění. Podle uvedeného ustanovení je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou. V tomto případě má povinná bydliště v obvodu Okresního soudu v Písku, který je tak exekučním místně příslušným soudem. Tento závěr o místní příslušnosti je důvodem pro závěr o pravomoci českých soudů v této věci. Lze poukázat na to, že v souzené věci nejde o uznání a výkon cizího rozhodnutí, nýbrž o výkon českého soudního rozhodnutí, proto na pravomoc ani příslušnost soudu nedopadají právní předpisy Evropské unie (jejímž členem je jak Česká republika, tak Nizozemí), které se týkají příslušnosti, resp. pravomoci soudů. Pro souzený případ nemá nařízení EU č. 44/2001 žádné ustanovení. Proto je použitelný zákon č. 97/63 Sb.. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 25. listopadu 2004