V řízení o vyloučení věci z exekuce je novou skutečností tvrzení, že v jiném probíhajícím řízení o vyloučení věci z exekuce jiná osoba tvrdí o těchže věcech, že jsou jejím vlastnictvím

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudkyň JUDr. J. H. a JUDr. V. Z. v právní věci žalobkyně L. T., r.č…, bytem P., proti žalovanému A. T., bytem M., Spolková republika Německo, zastoupenému JUDr. V. T., advokátem v P., o vyloučení věcí z exekuce, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13.10.2003 č.j. 16 C 206/2003 – 28, t a k t o : Rozsudek soudu prvého stupně se z r u š u j e a věc se mu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud prvého stupně vyloučil z exekuce, nařízené usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23.12.2002 č.j. 18 Nc 6051/2002 – 6, prováděné exekutorem Mgr. O. K., se sídlem Exekutorského úřadu P. 3, vedené oprávněným A. T. proti povinnému K. T., věci ve výroku uvedené slovně a odkazem na položku soupisu ze dne 25.6.2003. Žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Okresní soud vycházel ze zjištění, že všechny věci ve výroku uvedené byly sepsány dne 25.6.2003 soudním exekutorem Mgr. O. K. v bydlišti povinného, které je současně i bydlištěm žalobkyně. Dle zjištění okresního soudu se věci nacházely v oddělených prostorách užívaných toliko žalobkyní, která je má právo užívat na základě smlouvy o zřízení věcného břemene. Okresní soud odkázal na ustanovení § 267 odst. 1 o.s.ř. a dovodil, že žalobkyně prokázala, že sepsány byly toliko její věci, které byly umístěny výlučně jen v prostorech, které měla právo užívat na základě věcného břemene, přičemž šlo o oddělené prostory od prostor užívaných povinným. Pokud tyto věci byly pojaty do soupisu movitých věcí povinného, stalo se tak podle okresního soudu v rozporu s vlastnickým právem žalobkyně. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 150 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku se žalovaný odvolal. Namítal v písemném odvolání, že okresní soud ke svým zjištěním dospěl na základě pouhého tvrzení žalobkyně a nepřihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně je matkou povinného, že s ním žije v jednom domě a že značné množství věcí, které požaduje vyloučit, činí její tvrzení nevěrohodným. Poukazoval na to, že žalobkyně žádné další důkazy k prokázání svého vlastnictví neuvedla, a proto by měl být napadený rozsudek změněn a žaloba zamítnuta. Při odvolacím jednání žalovaný důvody svého odvolání doplnil. Předeslal, že teprve po rozsudku soudu prvého stupně se dozvěděl o tom, že u Okresního soudu v Českých Budějovicích (18 C 181/2003) rozšířila žalobkyně paní C. svou žalobu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, vedenou proti témuž žalovanému a v důsledku exekuce proti témuž povinnému. K rozšíření došlo dne 19.11.2003, a to tak, že žalobkyně paní C. (nad původní žalobu) požadovala vyloučení věcí, které jsou zcela identické s některými věcmi v žalobě žalobkyně L. T. v této věci. Odvolatel uvedl ve svém doplnění odvolání, které věci jsou identické s věcmi v rozšíření žaloby paní C. Poukázal na to, že žalobkyně ve věci shora uvedené (paní C.) ve svém rozšíření žaloby tvrdí, že jde o její věci, a dokládá to listinami. Tvrdí, že tyto věci koupila v dřívějším exekučním řízení vedeném proti povinnému Karlu T. asi v roce 2002, jsou stále v jejím vlastnictví, avšak zapůjčila je povinnému K. T. na základě dohody ze dne 19.12.2002. Tyto věci podle žalobkyně C. ve věci 18 C 181/2003 byly proto neprávem sepsány, protože vlastnicky patří jí. Dle odvolatele tato skutečnost (že je zde tvrzení a listinné důkazy o vlastnictví jiného subjektu než je žalobkyně v této věci), zpochybňují správnost napadeného rozsudku. Odvolatel žádal, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně při odvolacím jednání navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Nezpochybňovala však, že paní C. v dřívější exekuci koupila některé věci jejího syna (povinného K. T.). Věci, které koupila paní C., jsou podle žalobkyně skutečně ve vlastnictví jejího syna, protože dřívější exekuce movitých věcí jejího syna se jejích věcí nijak nedotkla. Tehdy exekutoři do jejího bytu vůbec nepřišli. Naopak v současné exekuci vedené exekutorem K. byly sepsány její věci, protože je exekutoři z jejího bytu vynášeli. V době soupisu u ní byli čtyři exekutoři, prováděli soupis v obou bytech, jak v bytě jejího syna, tak v jejím bytě. Ona pak na soupise označila žlutým fixem věci, které jsou její a tyto věci také žalovala. Přesto žalobkyně uvedla, že servírovací stolek uvedený pod položkou 17 soupisu, který je zahrnut v její žalobě i v rozsudku okresního soudu, není její věcí. Stejně tak není její věcí (a jde o věc jejího syna), servírovací stolek uvedený pod položkou 82 soupisu. Odvolání žalovaného je přípustné (§ 202 o.s.ř.), podané oprávněnou osobou (§ 201 a § 202 o.s.ř.) a podané oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.). Obsahuje také všechny náležitosti, které jsou požadovány ustanovením § 205 odst. 1 a 2 o.s.ř., včetně odvolacího důvodu. Ten spočívá v námitce, že okresní soud nesprávně zhodnotil důkazy a dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.), že dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti a jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205 odst. 2 písm. f/ o.s.ř.) a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.). Odvolací soud projednal věc v celém jejím rozsahu, protože z obsahu odvolání žádné meze odvolacího přezkumu nevyplynuly (§ 212 věta prvá o.s.ř.). Napadený rozsudek přezkoumal nejen z hlediska odvolacích důvodů uplatněných odvolatelem, ale ze všech odvolacích důvodů, jak jsou stanoveny v § 205 odst. 2 o.s.ř. Takový způsob přezkumu plyne z § 212a odst. 1 o.s.ř. Přezkoumáno bylo i řízení, které napadenému rozsudku předcházelo, a to z hlediska vad uvedených v § 212a odst. 5 o.s.ř. Takové vady řízení však zjištěny nebyly. Odvolání je důvodné. Naplněn byl zejména odvolací důvod týkající se nových skutečností a nových důkazů. Odvolatel v průběhu odvolacího řízení uvedl nové skutečnosti a nové důkazy, v jejichž světle již napadený rozsudek neobstojí. Přitom jde o takové novoty, které jsou z hlediska ustanovení § 205a o.s.ř. přípustné (písm. e/). Novou skutečností je to, že po vyhlášení napadeného rozsudku se v jiném soudním řízení objevilo tvrzení tamní žalobkyně, že je vlastnicí stejných věcí, o kterých své vlastnictví tvrdí žalobkyně L. T. v této věci. Jsou označovány i nové důkazy ohledně tohoto tvrzení. V této věci dokonce žalobkyně nepopírá, že paní C. (žalobkyně ve věci 18 C 181/2003) určité věci v dřívější dražbě koupila, takže základní tvrzení paní C. nepopírá. Dokonce u dvou z žalovaných věcí v tomto sporu žalobkyně při odvolacím jednání uvedla, že jejími věcmi nejsou. Při odvolacím jednání žalobkyně sama zpochybnila skutkové zjištění soudu prvního stupně, že všechny věci v žalobě označené byly sepsány výlučně v bytě žalobkyně, že jde výlučně o věci, které byly v jejím bytě umístěny. Naopak uvedla, že některé z věcí, které žalovala, jsou jejího syna. Za této situace napadený rozsudek, který vychází z právního závěru, že jde v celém rozsahu o věci ve výlučném vlastnictví žalobkyně, neobstojí a nebylo možno jej potvrdit. Byl naplněn nejen odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. f) o.s.ř., ale v důsledku toho, že jej bylo nutno uznat, je nutno uznat za naplněné i odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o.s.ř. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 2 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V něm je nutno provést navrhované důkazy, případně i důkazy další, jejichž potřeba z dokazování vyplyne. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 7. ledna 2004