Náležitosti žaloby podané po 1.1.2003 podle části páté občanského soudního řádu ( § 244 a násl. ) je nutno posuzovat podle § 246 odst. 2 o.s.ř., nikoli podle § 79 o.s.ř.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudkyň JUDr. J. H. a JUDr. V. Z. v právní věci žalobců 1) Ing. arch. S. K., bytem P., 2) Ing. J. V., bytem S. S., 3) S.-K. V., bytem B. O., , Spolková republika Německo, všech zastoupených JUDr. P. V., advokátem se sídlem v P., proti žalovaným České republice – Okresnímu úřadu v P. – Okresnímu pozemkovému fondu, se sídlem P., za vedlejšího účastenství na straně žalované 1) Pozemkového fondu České republiky, územní pracoviště P. a 2) Koordinačního výboru odborů P. P., zastoupeného JUDr. A. Z., advokátem se sídlem P., o projednání věci pravomocně rozhodnuté správním orgánem, v občanském soudním řízení, o odvolání žalobců proti usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 28.8.2003, č.j. 6 C 317/2003-25, t a k t o: Usnesení soudu prvého stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením soud prvého stupně odmítl podání žalobců ze dne 27.3.2003 došlé soudu dne 31.3.2003 a rozhodl, že žalovaní nemají právo na náhradu nákladů řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že vady žaloby vytčené soudem usnesením ze dne 3.7.2003 nebyly odstraněny a z žaloby nevyplývá, čeho se žalobci domáhají. Podle okresního soudu žalobci na jedné straně tvrdí, že požadují zrušení rozhodnutí správního orgánu (v usnesení omylem uvedeno „právního orgánu“), na straně druhé podávají žalobu o určení vlastnictví. V tomto okresní soud spatřuje podstatný rozpor, a proto postupoval podle § 43 odst. 2 o.s.ř.. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalobci. Namítali, že okresní soud neuvedl důvody, které jej vedly k závěru o neurčitosti jejich žaloby. Poukazovali na to, že v usnesení, kterým byli vyzváni k opravě žaloby, nebylo uvedeno, v čem okresní soud spatřuje logický rozpor mezi jimi uvedenými údaji. Teprve v odůvodnění napadeného rozsudku okresní soud uvedl, v čem sám rozpor spatřuje. Žalobci podle svého odvolání však nebyli v tomto smyslu dostatečně poučeni tak, aby to odpovídalo § 43 odst. 1 o.s.ř.. Žalobci v odvolání zdůraznili, že jejich žaloba je podávána podle novelizované páté části o.s.ř., a proto se domáhají rozhodnutí, že jsou vlastníky nemovitostí uvedených v žalobě. Domáhají se také toho, že rozhodnutím soudu se nahrazuje předchozí rozhodnutí správního orgánu citované v žalobě. Podle názoru odvolatelů splňuje jejich žaloba náležitosti podání dle § 246 o.s.ř., ve znění účinném od 1.1.2003 (zákon č. 151/2002 Sb.). Správný je i petit, který použili, a který odpovídá ustanovení § 251j odst. 1 o.s.ř.. I když na prvé straně žaloby uvedli, že jde o žalobu na „zrušení rozhodnutí správního orgánu“, podstatné je podle jejich názoru to, že uplatnili správný žalobní petit. Dále zdůrazňovali, že v jejich věci jde o záležitost restituce majetku, která byla projednávána již správním orgánem i soudem a procesní předpisy, podle kterých se tak dělo, byly naposledy změněny právě zákonem č. 151/2002 Sb.. Nesouhlasili s tím, že by měla být jejich žaloba odmítnuta. Odvolání žalobců je včasné (§ 204 o.s.ř.), podané oprávněnými osobami (§ 201 o.s.ř.) a přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř.). Obsahuje také všechny náležitosti požadované ustanovením § 205 odst. 1 o.s.ř.. O odvolání žalobců bylo rozhodnuto bez nařízení odvolacího jednání (jak to umožňuje ustanovení § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.). Odvolání žalobců je důvodné. Odvolací soud s argumenty žalobců zcela souhlasí. Z obsahu žaloby je zřejmé, že jejím účelem je dokončení restitučního řízení zahájeného původně před Okresním úřadem v Písku – Okresním pozemkovým úřadem, který také o restitučním návrhu žalobců rozhodl, ovšem tak, že žadatelé nejsou vlastníci nemovitostí, jejichž restitučního vydání se podle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb. domáhali. To žalobci doložili rozhodnutím příslušného správního orgánu a doložili také své tvrzení, že toto rozhodnutí bylo zrušeno Městským soudem v Praze a věc vrácena prvostupňovém správnímu orgánu. Ten znovu rozhodoval v roce 2002, a opět žalobcům nevyhověl. Žalobci, jak v žalobě uvádějí, podali proti tomuto rozhodnutí návrh na jeho přezkoumání dne 19.12.2002 a Krajský soud v Českých Budějovicích jejich opravný prostředek odmítl s odůvodněním, že o něm nebylo rozhodnuto do 31.12.2002. Proto žalobci podávají předmětnou žalobu. Z uvedeného vyplývá, že jde o žalobu podanou podle § 244 a násl. o.s.ř. (pátá část o.s.ř. – řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem). Podle § 244 odst. 1 novely o.s.ř. (zákon č. 151/2002 Sb., účinný od 1.1.2003) může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení, rozhodl-li správní orgán podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci. V tomto případě rozhodl ve věci restituce podle zákona o půdě správní orgán (Okresní úřad v Písku – pozemkový úřad) a opravný prostředek podaný do 31.12.2002 byl Krajským soudem v Českých Budějovicích odmítnut z procesních důvodů. Došlo tedy k situaci, že správní orgán rozhodl podle zvláštního zákona o sporu, který vyplývá z občanskoprávních vztahů (restituce pozemkového majetku) a rozhodnutí správního orgánu nabylo právní moci. Je tedy nepochybné, že žaloba byla podávána podle ustanovení § 244 a násl. o.s.ř.. Podle § 245 o.s.ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona. Znamená to, že soud bude postupovat podle části páté o.s.ř. a přiměřeně použije ostatních ustanovení o.s.ř.. Ustanovení § 246 o.s.ř. uvádí, kdo je k návrhu oprávněn a jaké náležitosti má mít žaloba. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení musí žaloba, kromě obecných náležitostí podání ( § 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, sporu nebo jiné právní věci, o které správní orgán rozhodl, a rozhodnutí správního orgánu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas, údaje o tom, v čem žalobce spatřuje, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, označení důkazů, které by měly být v řízení před soudem provedeny, jakož i to, v jakém rozsahu má být spor nebo jiná právní věc soudem projednána a rozhodnuta. Okresní soud se náležitostmi žaloby v tomto smyslu nezabýval. Vytknout je mu třeba i to, že v usnesení, kterým vyzýval žalobce k upřesnění žaloby, neuvedl, v čem spatřuje neurčitost žaloby. Žaloba sice je neurčitá v označení účastníků, avšak právě na tuto neurčitost okresní soud žalobce neupozornil a nepoučil je o tom, jak má být žaloba upřesněna. Jde o označení účastníků na straně žalované. Zde je třeba, aby okresní soud poučil žalobce z hlediska ustanovení § 250a o.s.ř.. Je nutno zdůraznit, že řízení podle § 244 a násl. o.s.ř. není řízením o soudním přezkumu rozhodnutí správních orgánů v režimu správního soudnictví, nýbrž jde o řízení, v němž se rozhoduje o věcech soukromého práva. Proto není účastníkem řízení správní orgán, který o věci dříve rozhodoval. Navíc žalobci označili žalovaného jako Českou republiku – Okresní úřad Písek – Okresní pozemkový fond, aniž by přihlédli k tomu, že Okresní úřad Písek od 1.1.2003 již neexistoval. „Okresní pozemkový fond“ pak je označení zcela nesmyslné. U „vedlejšího účastníka“ Pozemkového fondu ČR není uvedeno sídlo tohoto subjektu. Žalobci by si měli vyjasnit, kdo byl účastníkem řízení před správním orgánem. Žalobní petit uvedený v žalobě je však zcela správný a není důvod spatřovat jakýkoliv logický rozpor mezi tím, že žalobci požadují určení svého vlastnictví a zároveň rozhodnutí, že tímto soudním rozsudkem se nahrazuje správní rozhodnutí. Zrušení správního rozhodnutí, jak uvádí okresní soud, žalobci nepožadovali. Takový žalobní petit je zcela v souladu s § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., podle něhož svůj nárok žalobci uplatňují. Žalobní petit je i v souladu s § 250j o.s.ř.. Podle odstavce 1 citovaného ustanovení, dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci samé rozsudkem. Znamená to, že rozsudkem rozhodne o tom nároku, který byl uplatněn u správního orgánu. V tomto případě byl uplatněn nárok podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, tedy nárok, aby bylo rozhodnuto o vlastnictví oprávněné osoby. Podle § 250j odst. 2 o.s.ř. rozsudek soudu podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí správního orgánu v takovém rozsahu, v jakém je rozsudkem soudu dotčeno. Tento následek musí být uveden ve výroku rozsudku. Z uvedeného vyplývá, že i v žalobním petitu může být uvedeno, v jakém rozsahu je správní rozhodnutí rozsudkem dotčeno a tedy v jakém rozsahu je rozsudkem soudu správní rozhodnutí nahrazeno. Pokud by to v žalobním petitu nebylo, přesto tímto způsobem soud musí rozhodnout. Výrokem svého rozsudku však soud nemůže předchozí pravomocné rozhodnutí správního orgánu zrušit (nejde o rozhodování ve věcech správního soudnictví). Vzhledem k těmto důvodům odvolací soud napadené usnesení podle § 221 odst. 1 o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 12. ledna 2004 JUDr. Milena B a b k o v á, v.r. předsedkyně senátu