Lhůtu k vyjádření podle § 114b odst. 1 o.s.ř. lze na návrh prodloužit rozhodnutím, které bylo účastníku doručeno dříve než původně stanovená lhůta skončila.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. R. a soudkyní Mgr. V. C. a JUDr. J. F. ve věci žalobkyní a/ L. H., nar…, bytem J. H., a b/ H. D., nar…, bytem tamtéž, oběma zastoupených JUDr. L. Z., advokátem v J. H., proti žalovaným 1/ Č. z. s. II., ZO J. H., se sídlem v J. H., IČ…, zastoupenému JUDr. J. D., advokátem v J. H., a 2/ J. S., bytem J. H., o vyklizení pozemku a odstranění stavby, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 23.9.2003, č.j. 6 C 101/2003-62, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se domáhají proti oběma žalovaným vyklizení pozemkové parcely č. 3565/46 o výměře 560 m2 v katastrálním území J. H., identifikované geometrickým plánem. Na žalovaném č. 2 současně požadují odstranění části zahradní chatky postavené na parcele č. 3565/47 o velikosti 12 m2 identifikované rovněž geometrickým plánem. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaní po skončení nájmu k uvedeným pozemkům, které jsou ve vlastnictví žalobkyní, užívají tyto pozemky bez právního důvodu. Stavba zahradní chatky byla na pozemku žalobkyní vybudována žalovaným č. 2 neoprávněně. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem pro uznání žalobě vyhověl. Vyšel přitom z fikce uznání nároků ze strany žalovaných, která nastala podle § 114b odst. 5 o.s.ř. s tím, že se žalovaní ve stanovené lhůtě k věci nevyjádřili. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že výzva předsedy senátu podle § 114b odst. 1 a 5 o.s.ř. v podobě usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 23.4.2003, č.j. 6 C 101/2003-36 byla 1. žalovanému doručena dne 2.5.2003. Lhůta k vyjádření byla stanovena v délce 30 dnů. Tato lhůta byla žalovanému č. 1 na jeho žádost ( doručenou okresnímu soudu 27.5.2003 ) prodloužena, a to usnesením ze dne 18.7.2003, č.j. 6 C 101/2003-41 o 15 dnů jdoucích ode dne doručení tohoto usnesení, tj. do 11.8.2003. Další žádost 1. žalovaného o prodloužení lhůty k vyjádření posoudil soud prvního stupně jako nedůvodnou, a protože se žalovaný č. 1 v dříve stanovené lhůtě nevyjádřil, dospěl soud prvního stupně k závěru o fikci uznání. Druhému žalovanému byla výzva k vyjádření vydaná podle § 114b odst. 1 a 5 ve formě usnesení ze dne 23.4.2003, č.j. 6 C 101/2003-37 doručena 30.5.2003. O prodloužení této lhůty žalovaný č. 2 nepožádal ( žádost o prodloužení lhůty doručena soudu prvního stupně dne 27.5.2003 se týká pouze 1. žalovaného ). Ve vztahu k 2. žalovanému tak nastala fikce uznání nároku marným uplynutím původně stanovené 30-ti denní lhůty k vyjádření. Na základě fikce uznání nároku proto soud prvního stupně rozhodl ve vztahu k oběma žalovaným rozsudkem pro uznání. Proti tomuto rozsudku se žalovaní odvolávají. Žalovaný č. 1 namítá, že soud prvního stupně do výroku napadeného rozsudku převzal žalobní petit, který byl žalobkyněmi formulován v podání, jež nebylo žalovanému doručeno. Žalovaný tak neměl možnost se k návrhu žalobkyní, v podobě jak byla převzata do výroku napadeného rozsudku, vyjádřit. Současně je namítáno, že oba žalovaní se ve věci vyjádřili přípisem z 15.5.2003, nelze však v současné době doložit, že tento přípis byl soudu doručen. Žalovaný č. 2 poukazuje především na to, že ohledně stavby zahradní chatky na pozemkové parcele č. 3565/47 bylo vydáno stavební povolení. Jedná se o stavbu trvalého charakteru. Žalovaný č. 2 současně poukazuje na svůj zhoršený zdravotní stav v roce 2003. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno včas ( § 204 odst. 1 o.s.ř. ) a osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že tento rozsudek pro uznání nemůže obstát. Podle § 205b o.s.ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání ( § 153a, § 153b ). Podle § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. je odvolacím důvodem okolnost, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce ( přísedící ) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal ( § 114b odst. 5 ). Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( § 99 odst. 1 ad 2 ), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, místo výzvy podle § 114 odst. 2 písm. a), nebo nebude-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší 30 dnů od doručení usnesení. Podle § 114b odst. 5 o.s.ř. platí, že jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku ( § 153a odst. 3 ) musí být poučen. Pokud jde o uplatněné odvolací námitky je především třeba uvést, že žádné vyjádření žalovaných k žalobě ze dne 15.5.2003 ( jak se uvádí v odvolání 1. žalovaného ) není součástí spisu. Vzhledem k tomu, že není doloženo doručení tohoto vyjádření soudu, vychází odvolací soud z toho, že toto vyjádření nebylo u soudu podáno. Odvolací soud vychází z názoru, že lhůta pro vyjádření stanovená výzvou předsedy senátu podle § 114b odst. 1 o.s.ř. může být na návrh účastníka prodloužena. O prodloužení této lhůty však musí být pravomocně rozhodnuto předtím, než původně stanovená lhůta skončila. To znamená, že rozhodnutí soudu o prodloužení lhůty musí být před jejím uplynutím účastníku doručeno. Je tomu tak proto, že právě k okamžiku, kdy stanovená lhůta k vyjádření uplynula, soud zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro závěr o fikci uznání nároku či nikoliv. Pozdější nastavení lhůty, která již uplynula, nemá z hlediska závěru o fikci uznání žádný význam. V posuzovaném případě žalovaný č. 1 před skončením původně stanovené lhůty k vyjádření sdělil okresnímu soudu podáním, které bylo soudu doručeno 27.5.2003 ( č.l. 39 ), že se ve stanovené lhůtě nemůže vyjádřit, neboť o dalším postupu může rozhodnout pouze výbor II. ZO Č. z. s. v J. H., jehož jednání se uskuteční 27.5.2003 a současně požádal o prodloužení stanovené lhůty. Okresní soud o prodloužení původně stanovené lhůty rozhodl až po jejím skončení usnesením ze dne 18.7.2003, č.j. 6 C 101/2003-41. Když se žalovaný č. 1 v takto prodloužené lhůtě nevyjádřil, vyšel soud prvního stupně z fikce uznání nároku. Takový postup nepokládá odvolací soud za správný. Důvod, který vedl soud prvního stupně k prodloužení lhůty k podání vyjádření, tj. okolnost, že o dalším postupu 1. žalovaného v řízení může rozhodnout pouze výbor II. ZO žalovaného (jehož jednání se má uskutečnit 27.5.2003 ), pokládá odvolací soud za vážný důvod bránící 1. žalovanému na výzvu soudu k vyjádření podle § 114b odst. 1 o.s.ř. včas reagovat ( poslední den lhůty byl 2.6.2003 - § 57 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že původně stanovená lhůta k vyjádření nebyla včas ( tj. před jejím uplynutím ) prodloužena, je třeba zkoumat, zda byly splněny předpoklady pro závěr o fikci uznání v okamžiku jejího uplynutí v původně stanovené délce. Vzhledem k tomu, že žalovaný č. 1 před skončením této lhůty sdělil vážný důvod, který mu brání se včas ve věci vyjádřit ( § 114b odst. 5 o.s.ř.) nelze závěr o fikci uznání nároku ve vztahu k 1. žalovanému učinit. Proto odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se 1. žalovaného zrušil podle § 221 odst. 1 o.s.ř. Druhému žalovanému byla výzva k vyjádření podle § 114b odst. 1 o.s.ř. doručena současně s žalobou dne 30.5.2003. V žalobě ( č.l. 1 ) uplatnily žalobkyně proti 2. žalovanému nárok na odstranění zahradní chatky o zastavěné ploše 16 m2 v části postavené na pozemku žalobkyní označené jako parcela č. 3565/46. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že se 2. žalovaný na výzvu soudu k vyjádření podle § 114b odst. 1 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Závěr o fikci uznání nároku žalobkyní se tak týká skutkových okolností uvedených v žalobě a dopadá tak na skutečnost, že část zahradní chatky 2. žalovaného se nachází na pozemkové parcele ve vlastnictví žalobkyní označené parcelním č. 3565/46. Ve výroku napadeného rozsudku ( odstavec II ) se však žalovanému č. 2 ukládá odstranění části zahradní chatky na parcele č. 3565/47 o velikosti 12 m2, jak je identifikována geometrickým plánem, který je součástí rozsudku. Soud prvního stupně totiž do výroku napadeného rozsudku převzal doplněnou verzi žalobního petitu uvedenou v podání žalobkyň ze 17.9.2003 ( č.l. 54 ), která však nebyla 2. žalovanému doručena. I kdyby uvedené podání nebylo změnou žaloby ve smyslu ustanovení § 95 o.s.ř., nelze přehlédnout, že se fikce uznání nároku ze strany 2. žalovaného vztahuje k zahradní chatce v části postavené na pozemkové parcele č. 3565/46, avšak rozsudek pro uznání ukládá 2. žalovanému odstranění části zahradní chatky na pozemkové parcele č. 3565/47. Tento rozpor, tedy skutečnost, že výrok napadeného rozsudku pro uznání neodpovídá skutečnostem, k nimž se vztahuje fikce uznání, vede ke zrušení napadeného rozsudku soudu prvního stupně podle § 221 odst. 1 o.s.ř. i ve vztahu k 2. žalovanému. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 1. dubna 2004