Znalec má nárok na finanční náhradu za dobu strávenou na cestě k podání znaleckého úkonu. K její výši lze stanovit na dolní hranici sazby odměny za znalecký posudek podle § 16 vyhl.č. 37/67 Sb. za každou i jen započatou hodinu časové ztráty.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28.4.2005 v trestní věci odsouzeného D. P., nar. ve , trvale bytem , o stížnosti znalce E. S., bytem proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 9.2.2005, č.j. 18 T 150/2004-145, t a k t o : K podané stížnosti se podle § 149 odst. 1 písm. a) tr.ř. napadené usnesení z r u š u j e a znovu se rozhoduje tak, že podle § 111 odst. 2 tr.ř. se určuje odměna E. S., znalce z oboru doprava, odvětví doprava městská a silniční, v souvislosti s ústním podáním znaleckého posudku u hlavního líčení konaného dne 6.1.2005 u Okresního soudu ve Strakonicích následujícím způsobem: a) odměna za účast u hlavního líčení za jednu hodinu přípravy 350,- Kč za jednu hodinu účasti u hlavního líčení 350,- Kč tedy celkem 700,- Kč, b) cestovné za cestu osobním automobilem z Českých Budějovic do Strakonic a zpět ve výši 589,- Kč, c) náhrada za dobu strávenou na cestě 2 hod. á 100,- Kč tedy celkem 1.489,- Kč (jedentisícčtyřistaosmdesátdevět korun českých). Ve zbylé účtované výši se uplatněný nárok znalce z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením rozhodl Okresní soud ve Strakonicích podle § 111 odst. 2 tr.ř. o určení odměny soudního znalce E. S. v souvislosti s ústním podáním znaleckého posudku u hlavního líčení konaného dne 6.1.2005 u Okresního soudu ve Strakonicích tak, že přiznal částku celkem 700,- Kč, účtovanou znalcem za jednu hodinu přípravy a jednu hodinu účasti u hlavního líčení, dále přiznal účtované cestovné osobním automobilem z Českých Budějovic do Strakonic a zpět ve výši 589,- Kč, přiznal tedy znalci celkem 1.289,- Kč. Ve zbylé účtované výši uplatněný nárok znalce zamítl. Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě znalec stížnost. Domáhal se přiznání náhrady za dobu strávenou na cestě z Českých Budějovic k Okresnímu soudu ve Strakonicích, požadoval zaplatit celkem 600,- Kč za dvě hodiny, které vyžádala jízda tam a zpět s tím, že účtoval částku 300,- Kč za jednu hodinu jako průměrnou výši svých odměn za znalecké posudky v možném intervalu 100,- až 350,- Kč podle § 16 vyhl. č. 37/67 Sb., o odměnách znalců a tlumočníků. Poukázal na znění ustanovení § 28 cit. vyhl., dále na poučení ve formuláři předvolání znalce, odst. III. K podané stížnosti přezkoumal krajský soud správnost všech výroků napadeného usnesení i řízení jemu předcházející podle § 147 odst. 1 písm. a), b) tr.ř. Dospěl k následujícím závěrům. Okresní soud důvodně, v souladu s ustanovením § 111 odst. 2 tr.ř. a vyhl. č. 37/67 Sb., o odměnách znalců a tlumočníků, správně rozhodl o odměně znalce za účast u hlavního líčení a výši cestovného v souladu s příslušnými předpisy pro náhrady cestovních výloh při cestě osobním automobilem z Českých Budějovic do Strakonic a zpět. V podrobnostech co do přiznání těchto částek stačí odkázat na odůvodnění napadeného usnesení, které je dostatečně podrobné a vyčerpávající. Stížnostní soud se ovšem neztotožnil s argumentací napadeného usnesení, pokud okresní soud nepřiznal znalci ničeho na náhradě za dobu strávenou na cestě z Českých Budějovic do Strakonic a zpět. Podle § 28 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 37/67 Sb., o odměnách znalců a tlumočníků, znalec, který podává posudek, má nárok na náhradu mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku při jednání před státním orgánem, včetně čekací doby a doby s t r á v e n é n a c e s t ě k j e d n á n í a z p ě t , jestliže jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou. Je skutečností, že takto vymezená zákonná úprava neurčuje konkrétní částku, která by byla adekvátní časové ztrátě, nereflektuje změny společenských poměrů v souvislosti s pojmem mzda, podnikatelská odměna apod. Ani stížnostní soud se nedomnívá, že by znalec byl oprávněn účtovat ušlý výdělek za dobu, po kterou podává znalecký posudek u soudu či jiného orgánu trestního řízení, jestliže znalecká činnost je hlavní a jedinou jeho činností výdělečnou. Za tuto dobu je mu přiznávána znalecká odměna podle § 16 vyhl. č. 37/67 Sb., přiznání další částky jako ušlého výdělku by reálně znamenalo duplicitní platbu. Srozumitelně a jasně vyjádřeno, jde o totéž, jako kdyby jiný požadoval zaplacení odměny za určitý výrobek a současně zaplacení obdobné částky za dobu, po kterou na výrobku pracoval s tím, že během této doby nemohl zhotovit výrobek jiný. Takto však nelze uvažovat, jestliže znalec musí být absolutně nečinný pouze důsledkem toho, že je povinen strávit určitý čas přesunem na jiné místo, kde má podat znalecký úkon. Kromě filosofie ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 37/67 Sb., přiznávající oprávnění na finanční náhradu za dobu strávenou na cestě k jednání a zpět, lze na podporu takového požadavku zmínit i ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. v platném a účinném znění (advokátní tarif), přiznávající advokátu náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Důvod takové právní úpravy je zřejmý, v podstatě shodný s výše zmíněnou úvahou. Proto stížnostní soud považoval za opodstatněný požadavek znalce na přiznání náhrady za dobu strávenou na cestě, v tomto případě z Českých Budějovic do Strakonic, doba dvou hodin je odpovídající vzdálenosti. Pokud jde o výši takové náhrady, stížnostní soud je si vědom nedostatečnosti současné právní úpravy. Za této situace považuje za adekvátní přiznat znalci za jednu hodinu cestovní časové ztráty částku 100,- Kč jako dolní hranici sazby odměny za znalecký posudek podle § 16 vyhl. č. 37/67 Sb. Dolní hranice sazby za jednu hodinu práce zohledňuje plně skutečnost, že nelze přiznat částku vyšší, jestliže znalec je placen toliko za časovou ztrátu, nikoliv za intelektuální pracovní výkon, přičemž dolní mez znalecké odměny lze takto považovat za vyjádření respektu k obecně vyžadovanému minimálnímu pracovnímu výkonu znalce při znalecké činnosti. Proto stížnostní soud tedy k podané stížnosti rozhodl jako ve výroku tohoto usnesení a znalci přiznal celkem částku 1.489,- Kč, ve zbylé účtované výši byl jeho nárok zamítnut.