Rozšíří-li navrhovatel obnovy důvody obnovy oproti těm, které uvedl v žalobě o obnovu, přičemž k této změně dojde po uplynutí lhůty v rámci které žalobu o obnovu podal, nelze k takto rozšířeným důvodům přihlédnout.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudců JUDr. J. H. a JUDr. F. K. v právní věci žalobkyně L. D., bytem H., zastoupené JUDr. P. P., advokátem se sídlem v Ř., proti žalovanému Ing. K. H., bytem Č., o návrhu žalovaného na obnovu řízení, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.11.2004, č.j. 24 C 330/2004-38, t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e s tím, že náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce. II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 6.880,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobkyně. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalovaného na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 24 C 369/2002 ( výrok v odstavci I. ). Žalovanému okresní soud uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 6.955,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Okresní soud odůvodnil své zamítavé rozhodnutí tím, že žaloba na obnovu řízení byla sice podána včas, avšak nejsou dány důvody pro povolení obnovy ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Okresní soud neshledal, že by tu byly skutečnosti a důkazy, které bez své viny žalovaný nemohl použít v původním řízení. Výpovědi svědkyň Mgr. K. a J. V., které byly v návrhu na nařízení obnovy navrženy, takovými důkazy nejsou, protože obě dvě svědkyně vypovídaly před soudem prvního stupně v původním řízení. Podle okresního soudu bylo v původním řízení na žalovaném, aby svědkům kladl takové otázky, jejichž odpovědi by potvrdily jeho tvrzení. Doplnění výpovědí obou svědkyň není podle okresního soudu důvodem pro povolení obnovy. Obdobně neuznal okresní soud za důvod obnovy ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. žalovaným předkládaný důkaz svědeckou výpovědí R. Š. Poukázal na to, že tento důkaz mohl být proveden v původním řízení, pokud by na něm žalovaný trval a sám od něj neupustil. Odvolací soud v původním řízení tento důkaz nepřipustil s ohledem na ustanovení § 205a o.s.ř. Ohledně tohoto důkazu není splněna podmínka, že jej nemohl žalovaný bez své viny provést v původním řízení. Třetí předkládaný důkaz – svědecká výpověď H. M. – není podle okresního soudu důvodem pro obnovu proto, že by se provedením tohoto důkazu nemohlo přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci. Soud by posuzoval výpověď této svědkyně jako nevěrohodnou. Výpovědí této svědkyně by nemohlo být prokázáno tvrzení žalovaného. Proti tomuto usnesení se žalovaný odvolal. Namítal, že to, co měl prokázat v původním řízení vyplynulo až z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.12.2003. Žalovaný je stále přesvědčen, že při proplácení směnek postupoval v souladu se směnečným zákonem a soud se měl již v původním řízení ztotožnit s jeho názorem. Soud se však v původním řízení přiklonil na stranu žalobkyně, a to i soud odvolací. Tehdy před odvolacím soudem uváděl, že při zaujetí jiného stanoviska by měla být věc vrácena před soud prvního stupně a vyslechnuti jím navržení svědkové. Odvolatel také poukazoval na to, že „za vzniklé situace“ se zaměřil na získání dalších informací, které by vedly k prokázání jeho tvrzení a tím se dostal k H. M. Ta mu nejdříve podala kusé informace, pak tyto informace sepsala a on je předal soudu. Předpokládal, že podrobnější informace svědkyně podá ústně u soudního jednání. Odvolatel nesouhlasil se závěrem soudu, že její svědecká výpověď by nemohla pro něho přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Nesouhlasil ani s tím, že by její výpověď měla být posuzována jako nevěrohodná. Poukazoval na to, že soudu nepřísluší posuzovat věrohodnost výpovědi, aniž byla podána. V odvolání žalovaný uvedl, že p. M. mu sdělila poznatky o tom, že o existenci směnek věděla i dcera zemřelé V. M. K. Š. Žalovanému to jmenovaná také přiznala. Přiznala také svoji vědomost o tom, že žalovaný její matce peníze vyplatil, protože matka jí je v zápětí darovala. Žalovaný v odvolání navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného usnesení s odůvodněním, že žalovaným navržené důkazy nejsou způsobilé k povolení obnovy, když svědkyně Mgr. K. a J. V. byly v původním řízení vyslechnuty a svědek R. Š. vyslechnut být mohl, avšak sám žalovaný na tom netrval. Další žalovaným navržené důkazy také podle žalobkyně nesplňují podmínky pro důvody obnovy. Žalobkyně v tomto smyslu odkazovala na závěry soudu prvního stupně a na to, že žalovaný jednoznačně manipuluje s důkazy a snaží se je doslova „vyrobit“. Odvolání žalovaného je přípustné ( § 201 a § 202 o.s.ř. ), podané oprávněnou osobou ( § 201 o.s.ř. ) a včasné ( § 204 o.s.ř. ). Odvolací soud projednal toto odvolání při odvolacím jednání konaném dne 13.5.2005 v 13.15 hod., č. dveří 85/I. patro. Jednání bylo sice nařízeno na 13.00 hodin, avšak těsně před 13.00 hodin požádal zástupce žalobkyně o posečkání z důvodu dopravních problémů, takže jednání začalo ve 13.15 hodin. Jednání se konalo v tomto termínu přesto, že žalovaný požádal o jeho odročení. Jednalo se o druhou žádost o odročení odvolacího jednání. Prvá žádost byla odůvodněna tím, že žalovaný má ve stejnou dobu jednání se zahraničním obchodním partnerem, a když byl žalovaný vyzván k doložení této skutečnosti, doložil ji listinou bez jakéhokoliv podpisu a bez jakéhokoliv razítka. Přesto bylo odvolací jednání odročeno na jiný termín. K žádosti zástupce žalobkyně však muselo být znovu odročeno, neboť zástupce žalobkyně svůj důvod jako důležitý doložil. Žalovaný však opětovně požádal o odročení jednání na pozdější dobu „z důvodu jeho účasti na jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 15 C 141/2005“. Uvedl, že na toto jednání žalovaný obdržel předvolání dříve než na jednání v této věci. Podotkl, že je „enormně pracovně vytížen“ a žádal o přeložení jednání nejdříve na 23. týden tohoto roku. Tuto žádost ze dne 9.5.2005 obdržel odvolací soud téhož dne. Telefonicky zjistil z rejstříku C Okresního soudu v Českých Budějovicích, že jednání ve shora uvedené věci se koná v 10.15 hodin. Ing. H. vystupuje v něm jako žalobce. Totéž potvrdil Okresní soud v Českých Budějovicích i faxovým podáním ze dne 12.5.2005. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Odvolací soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro projednání a rozhodnutí věci v nepřítomnosti žalovaného, protože žalovaný byl řádně předvolán a důvod, který uvedl ve své žádosti o odročení jednání, se nejeví důležitým důvodem ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. Jestliže žalobce měl u Okresního soudu v Českých Budějovicích jednání v 10.15 hodin, nic nebránilo, aby ve 13.00 hodin byl přítomen jednání u odvolacího soudu, neboť vzdálenost mezi budovami lze překonat i pomalou chůzí za 10 minut. Odvolání žalovaného není důvodné. Podle § 228 odst. 1 o.s.ř. může účastník řízení napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé žalobou na obnovu řízení, tehdy ( písm. a/ ) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a § 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci, příp. tehdy ( písm. b/ ), lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a § 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Shora uvedenými ustanoveními zákon charakterizuje důvody obnovy. První důvod je dán tehdy, jestliže skutečnosti, rozhodnutí a důkazy nemohly být účastníkem bez jeho viny použity v původním řízení, jde tedy o takové skutečnosti, rozhodnutí a důkazy, které jsou pro účastníka ve srovnání s původním řízením nové a současně mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. V tomto případě však žalovaný ve svém návrhu na obnovu řízení uplatňuje důkazy, které novými nejsou. V návrhu na nařízení obnovy uplatňuje svědeckou výpověď Mgr. K. a J.V., což jsou však svědkyně, které byly v původním řízení před soudem prvního stupně vyslechnuty. Správně proto okresní soud uzavřel, že na základě uplatnění těchto důkazů nelze obnovu řízení povolit. Výpověď svědka R. Š. sice provedena v původním řízení nebyla, avšak žalovaný výpověď tohoto svědka u okresního soudu navrhoval, před soudem prvního stupně byl tento svědek dokonce předvoláván, avšak předvolání si nevyzvedl. Důkaz výpovědí tohoto svědka byl navrhován i při odvolacím jednání, avšak odvolací soud nepokládal za potřebné tento důkaz provést. Nejde tedy o důkaz, který nemohl žalovaný bez své viny použít v původním řízení, protože použit byl. Nejde ani o důkaz, který by bylo možno podřadit pod § 228 odst. 1 písm. b) o.s.ř., protože v tomto případě se jedná o důkazy, které nemohly být provedeny z objektivních důvodů. Důkaz výpovědí R. Š. však proveden být mohl, avšak z důvodů, které nejsou pro posouzení důvodnosti obnovy rozhodné, proveden nebyl ( podruhé jej soud nepředvolal ). To, co je uvedeno ohledně svědecké výpovědi R. Š., platí i o jeho prohlášení ze dne 20.5.2004, protože i toto prohlášení mohl žalovaný ( navrhovatel obnovy ) předložit již v původním řízení, neboť neobsahuje nic jiného, než údaje, které uvedený svědek mohl uvést při své svědecké výpovědi. Nejde tedy o důkaz, který by žalovaný jako navrhovatel obnovy nemohl bez své viny použít v původním řízení. Pokud jde o třetí důvody obnovy – svědeckou výpověď H. M., odvolací soud se sice neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně týkajícím se věrohodnosti této svědkyně a závěrem, že by nemohla její výpověď přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci, nicméně názor okresního soudu, že ani tento důvod není způsobilým důvodem pro nařízení obnovy, odvolací soud sdílí. Podle § 232 odst. 1 o.s.ř. musí žaloba na obnovu řízení obsahovat vedle obecných náležitostí mj. i důvod žaloby ( důvod obnovy řízení ). Podle § 232 odst. 2 o.s.ř. může být důvod žaloby ( důvod obnovy řízení ) měněn jen po dobu trvání lhůt k žalobě. V tomto případě byla žaloba na obnovu řízení podána 6.8.2004 s tím, že navrhovatel obnovy v ní uvedl jako důvod obnovy novou svědeckou výpověď svědkyně Mgr. K. a novou svědeckou výpověď svědkyně V. k tvrzení, které žalovaný uváděl již v původním řízení, že totiž věřitelem ve vztahu k němu byla posléze L. M., které také dluh zaplatil. Dalším důvodem jeho návrhu bylo, že o tomtéž by mohl vypovídat svědek R. Š., který v tomto smyslu také učinil prohlášení ze dne 20.5.2004. Až v průběhu řízení o obnovu, podáním ze dne 1.11.2004 ( č.l. 23 ) navrhovatel obnovy uplatnil další důvod obnovy, spočívající ve svědecké výpovědi H. M. a v jejím písemném prohlášení ze dne 29.10.2004. Odvolací soud dospěl k závěru, že tato změna důvodů obnovy ( rozšíření o další důvod ) byla učiněna v rozporu s ustanovením § 232 odst. 2 o.s.ř. v souvislosti s ustanovením § 233 odst. 1 o.s.ř., protože byla učiněna po lhůtě k žalobě. Podle § 233 odst. 1 o.s.ř. může být žaloba na obnovu řízení podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. O důvodech žaloby na obnovu, které navrhovatel obnovy uvedl v žalobě na obnovu došlé na soud 6.8.2004, se navrhovatel obnovy ( žalovaný ) dozvěděl ještě před právní mocí rozsudku napadeného návrhem na obnovu. Tedy ještě před 28.5.2004. O tom, že jeho tvrzení by mohli podpořit svědci Mgr. K., J. V. a R. Š., věděl totiž žalovaný ( navrhovatel obnovy ) již v průběhu původního řízení, neboť je jako svědky již tehdy navrhl. Pak pro jeho žalobu platila tříměsíční lhůta běžící od právní moci napadeného rozhodnutí, která skončila dnem 28.8.2004. Žaloba na obnovu řízení podaná dne 6.8.2004 byla sice podána včas, avšak rozšíření jejích důvodů, k němuž došlo podáním ze dne 1.11.2004, bylo již učiněno pozdě, protože změna byla provedena již po skončení lhůty k podání žaloby a nikoliv v rámci doby trvání této lhůty. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že důvody obnovy uvedené navrhovatelem obnovy jeho podáním ze dne 1.11.2004 jsou v rozporu s ustanovením § 232 odst. 2 o.s.ř. Proto k nim odvolací soud nepřihlédl. Z uvedeného plyne, že žalobu na obnovu řízení podanou žalovaným nelze hodnotit jako důvodnou, a proto odvolací soud napadené usnesení, kterým okresní soud návrh na povolení obnovy řízení zamítl, jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. za situace, že i v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně vynaložila na nákladech odvolacího řízení odměnu advokáta v částce 4.500,- Kč ( § 10 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb. ), 150,- Kč režijního paušálu ( § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ) a cestovné z Říčan do Českých Budějovic a zpět v částce 2.230,- Kč. Celkem žalobkyně vynaložila částku 6.880,- Kč, a tuto částku jí musí žalovaný jako neúspěšný v odvolacím řízení nahradit. Bylo mu uloženo zaplatit jí k rukám zástupce žalobkyně, jak to plyne z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné a podává se do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Pokud by platební povinnost v usnesení uvedená nebyla včas a řádně splněna, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí ( exekuci ). Krajský soud v Českých Budějovicích dne 13. května 2005