Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, není zvláštním právním předpisem, podle něhož se posuzuje, zda oprávněný splňuje podmínky pro osvobození ve smyslu § 55 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. J. P. a soudců JUDr. A. V. a JUDr. F. K. v exekuční věci oprávněného V. z. p. Č. r., se sídlem v P., týkající se O. p. P., IČ…, proti povinnému J. K., nar…, bytem P., pro zaplacení 64.548,- Kč, o odvolání soudního exekutora JUDr. S. P. proti usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 21.1.2005 č.j. 1 Nc 1345/2004 – 25, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že soud zastavuje exekuci nařízenou Okresním soudem v Písku dne 4.6.2004 č.j. 1 Nc 1345/2004 – 17. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Oprávněný je povinen nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 3.570,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žádost soudního exekutora JUDr. S. P. z Exekutorského úřadu v Písku, aby byla zastavena exekuce z důvodu neplacení zálohy na náklady exekuce. Soud takto rozhodoval k návrhu soudního exekutora na zastavení exekuce pro nezaplacení zálohy na náklady exekuce, kterou neuhradil oprávněný soudnímu exekutorovi. Soud vycházel z § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, a domnívá se, že argumentace soudního exekutora není případná, neboť oprávněný je osvobozen od soudních poplatků a řízení, které se k tomuto pojí. Proti tomuto usnesení se soudní exekutor včas odvolal. Jako odvolací důvod uvádí ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., tedy nesprávné právní posouzení věci. Soud prvního stupně zcela vadně interpretoval § 55 odst. 2 věta druhá exekučního řádu. Domnívá se, že soud měl zkoumat, zda jsou dány podmínky § 138 odst. 1 o.s.ř. Oprávněný ani neuváděl, že by byl osobou, u které by byly dány podmínky pro osvobození podle § 138 o.s.ř. Navrhuje, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a přiznal exekutorovi náklady exekuce proti oprávněnému. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, je podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o.s.ř., když k projednání odvolání nemusel nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.). Odvolání je důvodné. Podle § 55 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, nesloží-li oprávněný ve lhůtě určené exekutorem přiměřenou zálohu na náklady exekuce, soud na návrh exekutora exekuci zastaví. Soud exekuci nezastaví pouze tehdy jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací soudního exekutora, že soud prvního stupně nesprávně vyložil ustanovení § 55 odst. 2 věta druhá exekučního řádu. Ustanovení § 55 odst. 2 exekučního řádu není skutečně formulováno tak, že by nebylo možno uložit v něm uvedené povinnosti v případě, že účastník je osvobozen od soudního poplatku, ale jsou formulována tak, že tuto povinnost nelze uložit účastníku, u něhož jsou podmínky (předpoklady) pro osvobození od soudních poplatků. Zákon č. 549/1991 Sb., v platném znění, o soudních poplatcích v § 11 stanoví řízení a subjekty, které jsou osvobozeny od placení soudních poplatků. Zákon č. 549/91 Sb. není ale oním zvláštním předpisem ve smyslu § 55 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb., ale je jím občanský soudní řád ( o.s.ř.). Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. V daném případě měl tedy soud prvního stupně zkoumat, zda oprávněný je osobou, která má být osvobozena od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry. V konkrétním případě toto ani oprávněný netvrdí, ani se nedá vycházet z toho, že oprávněný Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Praha by měl být subjektem, u kterého by měly být podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Oprávněný měl tedy zaplatit soudnímu exekutorovi zálohu na náklady exekuce a pokud tak neučinil, mělo být postupováno podle § 55 odst. 2 exekučního řádu a exekuce měla být zastavena. Je třeba podotknout, že právě toto ustanovení nechává možnost oprávněnému zvážit, zda zálohu na náklady exekuce uhradí a provedení exekuce bude požadovat, popř. nebude mít na provedení exekuce zájem. Pokud ve vyjádření ze dne 10.1.2005 poukazuje oprávněný na dohodu, kterou má uzavřenu s exekutorem, tato dohoda není pro rozhodnutí odvolacího soudu podstatná a ten z ní nemůže vycházet. Je pouze záležitostí mezi oprávněným a soudním exekutorem. S ohledem na výše uvedené bylo usnesení soudu prvního stupně změněno podle § 220 o.s.ř. ve výroku o nezastavení exekuce. S ohledem na to, že odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a zastavil exekuci, ve smyslu výše citovaného § 55 odst. 2 exekučního řádu rozhodl i o nákladech exekutora podle § 89 zákona č. 120/2001 Sb. Tyto náklady pak hradí exekutorovi ve smyslu § 87 odst. 3 exekučního řádu oprávněný a představují odměnu exekutora ve výši 3.570,- Kč podle vyhl. č. 330/2001 Sb. (§ 11 odst. 2) a daň z přidané hodnoty. O nákladech řízení před soudem prvního stupně mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 271 o.s.ř. , o nákladech odvolacího řízení podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 271 o.s.ř. V daném případě odvolací soud postupoval i ve shodě s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.2.2003 sp.zn. 35 Co 40/2003. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možné podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Písku. Toto usnesení by mohlo být k návrhu soudně vykonáno, pokud by povinnosti v něm stanovené nebyly včas a dobrovolně splněny. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 24. března 2005