Ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř. neliší mezi tím, zda účastník splňuje zákonné předpoklady § 138 odst. 1 o.s.ř. pro plné či částečné osvoboení od soudních poplatků. Postačí proto, pokud účastník splňuje předpoklady pro částečné osvobození od soudních poplatků.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. R. a soudkyní Mgr. V. C. a JUDr. J. F. v právní věci žalobce B. I., s.r.o., se sídlem v M., IČ…, zast. JUDr. J. S., advokátem se sídlem v P., proti žalovanému J. M. , nar…, bytem v S., o zaplacení částky 14.157,- Kč a smluvní pokuty 1.998,- Kč, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 16. 9. 2005, č.j. 4 C 198/2005 – 27, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se v odstavci prvém, ve výroku o osvobození od placení soudních poplatků, p o t v r z u j e , v odstavci druhém, ve výroku o ustanovení advokáta, se m ě n í takto: Žalovanému se ustanovuje advokát JUDr. R. P., se sídlem ve S. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud žalovanému přiznal osvobození od placení soudních poplatků v rozsahu jedné poloviny a nevyhověl žádosti žalovaného o ustanovení zástupce z řad advokátů. Okresní soud zjistil, že žalovaný je invalidní důchodce, pobírá invalidní důchod ve výši 8.103,- Kč a nemá žádnou vyživovací povinnost, poplatek v tomto řízení činí 650,- Kč. S ohledem na poměry žalovaného a s přihlédnutím k výši soudního poplatku dospěl okresní soud k závěru, že jsou dány důvody pro osvobození žalovaného od placení soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu jedné poloviny. Okresní soud nedospěl však k závěru, že by u žalovaného byly naplněny podmínky § 30 o.s.ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Okresní soud dovodil, že v daném případě nejde o věc skutkovou či právně složitou a že s ohledem na dosavadní postup žalovaného v tomto řízení neshledal, že by ustanovení zástupce bylo k ochraně jeho zájmů třeba, jak to předpokládá § 30 o.s.ř. Z dosavadního stanoviska žalovaného k věci pak, dle okresního soudu, vyplývá, že základní tvrzení žalobce žalovaný nezpochybňuje. Proti tomuto usnesení včas podal odvolání žalovaný a vytýkal okresnímu soudu, že nepostupoval správně při hodnocení jeho majetkových poměrů a ochrany jeho zájmů. Žalovaný namítá, že je invalidní důchodce prakticky bez veškerých příjmů, po úhradě nákladů na elektřinu, topení, nájem apod. mu nic nezbývá. Částka soudního poplatku pro něj znamená omezení výdajů na jídlo. Žalovaný dále namítá, že není znalý práva, a proto trvá na ustanovení advokáta. Žalobci napsal již několik dopisů s žádostí o vrácení nepoškozených a nepoužitých věcí, ale ten s ním nekomunikuje. Žalovaný chce celou záležitost řešit smírně. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno, aby byl plně osvobozen od placení soudních poplatků a byl mu ustanoven advokát. Odvolací soud zjistil, že přípustné odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou podle § 201 a § 202 o.s.ř., v zákonem stanovené lhůtě podle § 204 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně postupem podle § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že podané odvolání žalovaného je částečně důvodné. Ve věci nebylo třeba nařizovat jednání, neboť odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, jak to předpokládá. § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. Pokud žalovaný v podaném odvolání namítá, že jsou u něj naplněny předpoklady pro plné osvobození od placení soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o.s.ř., odvolací soud tuto odvolací námitku nesdílí. Pokud okresní soud z potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného ze dne 27.8.2005 a z jeho přílohy zjistil, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 8.103,- Kč a soudní poplatek v konkrétním řízení představuje pouze minimální částku 650,- Kč, nelze než dovodit, že zjištěné poměry žalovaného, okolnosti případu, zejména pak výše soudního poplatku neodůvodňují osvobození žalovaného od placení soudních poplatků v plné výši. Pokud okresní soud žalovanému přiznal osvobození v rozsahu jedné poloviny, je jeho rozhodnutí velkorysé. Nelze totiž dovodit, že by majetkové poměry žalovaného byly natolik neutěšené, že by mu bránily zaplatit soudní poplatek ve výši 650,- Kč a že by tedy žalovanému takto bylo znemožněno bránit své právo u soudu. Povaha uplatněného nároku pak nesvědčí ani pro závěr, že by si konkrétní řízení vyžádalo nákladnější dokazování. Potud je tedy rozhodnutí soudu prvního stupně věcně správné. Odvolací soud však nesdílí závěr soudu prvního stupně, že v konkrétním případě nebyly naplněny zákonné předpoklady § 30 o.s.ř. pro ustanovení advokáta žalovanému k jeho žádosti. Podle § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Podle § 30 odst. 2 o.s.ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem, ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odst. 1 zástupce z řad advokátů. Pokud jde o naplnění zákonných předpokladů pro osvobození účastníka od placení poplatků, ust. § 30 odst. 1 o.s.ř. neliší mezi tím, zda účastník splňuje zákonné předpoklady § 138 odst. 1 o.s.ř. pro plné či částečné osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud je přesvědčen, že ve smyslu § 30 odst. 1 o.s.ř. postačí proto, pokud účastník splňuje předpoklady pro částečné osvobození od soudních poplatků, když citované ustanovení o.s.ř. odkazuje bezvýhradně na § 138 o.s.ř. Okresní soud neshledává ani zájem žalovaného na ustanovení advokáta, když dovozuje, že v konkrétním řízení nejde o věc skutkově či právně složitou a dosavadní postup žalovaného v řízení nesvědčí tomu, že by ustanovený zástupce byl třeba k ochraně jeho zájmů. V tomto hodnocení potřeby ochrany zájmů účastníka však okresní soud předjímá, do jisté míry, rozhodnutí ve věci samé. V této fázi řízení totiž není možné učinit jednoznačný závěr o tom, zda v konkrétním případě půjde či nepůjde o věc skutkově a právně složitou. Nedostatek potřeby ochrany zájmů účastníka nelze dovozovat z jeho dosavadních procesních postojů v řízení a ze skutečnosti, že je schopen souvislého písemného projevu. Dovodit nedostatek potřeby ochrany zájmů účastníka by zpravidla bylo možné v řízení nesporném, případně v řízení, kde podle § 120 odst. 2 o.s.ř. je povinností soudu zjistit z úřední povinnosti úplný skutkový stav věci. O takové řízení však v konkrétním případě nejde. Ve sporném řízení je, dle přesvědčení odvolacího soudu, dán zájem na ochraně práv účastníka ve smyslu § 30 o.s.ř. vždy, pokud splňuje současně předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o.s.ř. Tak je tomu i v konkrétním případě. Odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. potvrdil věcně správný výrok usnesení soudu prvního stupně o osvobození od soudních poplatků, podle § 220 odst. 3 o.s.ř. změnil pak výrok o ustanovení zástupce z řad advokátů tak, že žalovanému ustanovil JUDr. R. P., advokáta se sídlem ve S. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3. listopadu 2005