Pokud podle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. má být výkon rozhodnutí (exekuce) zastaven, jestliže byl nařízen, ačkoliv se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným, vztahuje se slovo "dosud" ke dni rozhodování soudu o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nikoliv ke dni rozhodování soudu o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. J. Š. a soudkyň JUDr. Z. S. a JUDr. I. J. v exekuční věci oprávněné Č. p. p., a.s., se sídlem P., IČ…, proti povinnému M. F., nar…, bytem T., zastoupenému JUDr. V. P., advokátem v J., pro 9.831,- Kč s příslušenstvím, o zastavení exekuce, o odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.11.2005, č.j. 18 Nc 6254/2005-30, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í takto : Exekuce na majetek povinného nařízená usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.5.2005, č.j. 18 Nc 6354/2005-3 se z a s t a v u j e . Oprávněná je povinna zaplatit povinnému na nákladech řízení o zastavení exekuce před soudy obou stupňů 5.300,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce povinného JUDr. V. P., advokáta v J. Oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. V. P., Exekutorský úřad P., na nákladech exekuce 4.519,62 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce s tím, že o nákladech řízení rozhodl tak, že oprávněná nemá právo na náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když na straně oprávněné žádné náklady v tomto řízení nevznikly. Návrh na zastavení exekuce byl zamítnut s odůvodněním, že exekuce byla nařízena usnesením soudu ze dne 10.5.2005, č.j. 18 Nc 6354/2005-3 na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 9.831,- Kč s přísl., když exekučním titulem byl rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. 7 C 250/2003-22 ze dne 7.4.2004. Soud prvního stupně se neztotožnil s právním názorem povinného, že doručení exekučního titulu dne 15.8.2005 bylo učiněno v rozporu s procesními předpisy. Pokud byl exekuční titul doručen povinnému dne 15.8.2005, nabyl nejpozději 31.8.2005 právní moci. Soud neprováděl důkazy k prokázání skutečností, kde povinný v době prvního doručování dne 28.4.2004 bydlel, a to pro nadbytečnost. Pokud se po tomto pokusu o doručení dostavil povinný k soudu a tvrdil, že toto doručení je neúčinné, postupovala soudní doručovatelka správně, když mu na jeho výslovnou žádost doručila tento rozsudek znovu, a to dne 15.8.2005. Ke dni rozhodování soudu, tedy ke dni 3.11.2005, již byl exekuční titul v právní moci, neboť právní moc nabyl nejpozději 31.8.2005, a proto dospěl soud prvního stupně k závěru, že není dán důvod k zastavení exekuce. Proto byl návrh povinného zamítnut. Proti tomuto usnesení podal povinný odvolání. Namítá, že trvá na zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Exekuce byla nařízena, ačkoliv se rozhodnutí nestalo vykonatelným. Rozhodnutí, které je exekučním titulem, vydané dne 7.4.2004 sp. zn. 7 C 250/2003, povinný neobdržel. Na adrese, kam mu bylo předmětné rozhodnutí původně doručováno, a to Č., …, se nezdržoval v době doručování, neboť již od 9.8.2001 se nachází na adrese T.,…. Povinný nesouhlasí s tím, že exekuční titul mu byl doručen dne 15.8.2005 soudním doručovatelem řádně. Ačkoliv si povinný na adrese Č., …, rozhodnutí nevyzvedl, neboť se tam nezdržoval, bylo vycházeno z fikce doručení a byla nařízena exekuce. Teprve v souvislosti s přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu se povinný o tomto dozvěděl. Navštívil proto dne 15.8.2005 Okresní soud v Českých Budějovicích a chtěl vědět, na základě čeho je proti němu vedena exekuce. Soudní úřednicí mu byl předmětný rozsudek předán s tím, že jej dostane jen tehdy, když podepíše, že jej obdržel. Proto doručenku podepsal. Nejednalo se však o doručení, které je předpokladem pro to, aby mohlo rozhodnutí nabýt právní moci. V době podání návrhu na nařízení exekuce nebyly splněny podmínky pro nařízení exekuce dle § 251 o.s.ř., ani § 261 o.s.ř. Rozhodnutí bylo povinnému předáno již s vyznačenou doložkou právní moci dnem 26.5.2004. Za této situace nelze povinnému vytýkat, že nevyužil svého práva podat odvolání proti rozsudku, který je exekučním titulem. Povinný proto navrhuje, aby bylo napadené usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že exekuce bude zastavena. Oprávněná k odvolání povinného uvedla, že veškeré listiny soudu zaslala společně se žalobou. Žalovaný dosud žalobci, tedy pojistiteli, neoznámil ani změnu adresy, ani změnu vlastníka předmětného vozidla. Toto vyjádření oprávněné se však dle odvolacího soudu vztahuje k nalézacímu řízení, zatímco zde jde o řízení exekuční. Po zjištění, že odvolání povinného bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 212 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 52 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb. ( exekučního řádu ) a dospěl k závěru, že odvolání povinného je důvodné. Povinný dle obsahu odvolání uplatnil odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle § 52 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb. ( exekučního řádu ) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 55 odst. 1 cit. zákona exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí ( § 268 a § 290 o.s.ř. ). Podle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže byl nařízen, ačkoliv se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným. V daném případě byla k návrhu oprávněné proti povinnému nařízena usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.5.2005, č.j. 18 Nc 6354/2005-3 exekuce na majetek povinného, když zároveň byl pověřen provedením exekuce JUDr. V. P., Exekutorský úřad P. Exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb. byla nařízena podle rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7.4.2004, č.j. 7 C 250/2003-22 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 9.831,- Kč s přísl. a náklady řízení ve výši 600,- Kč s tím, že exekuční titul nabyl právní moci 26.5.2004. Soud prvního stupně v řízení o zastavení exekuce k návrhu povinného dle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pokud byl předmětný rozsudek doručován povinnému v nalézacím řízení tak, že byl rozsudek dne 28.4.2004 uložen na adrese povinného Č.,…, šlo o neúčinné doručení, neboť povinný se v dubnu 2004 na této adrese nezdržoval. Okresní soud však vyšel z toho, že povinný převzal předmětný rozsudek 15.8.2005, šlo o řádné doručení rozsudku, a protože v době rozhodování soudu prvního stupně o návrhu povinného na zastavení exekuce již byl předmětný rozsudek v právní moci, soud prvního stupně návrh povinného na zastavení exekuce zamítl. Odvolací soud tento závěr soudu prvního stupně nesdílí. Podle § 37 odst. 1, 2 zák. č. 120/2001 Sb. ( exekuční řád ) exekuci lze nařídit jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5. Oprávněný může podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona. Podle § 40 odst. 1 písm. a) cit. zákona exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek. Exekuce tedy může být nařízena jen na základě titulu, který je vykonatelný po stránce formální i materiální, a to v době, kdy se exekuce nařizuje. Je-li exekuce podle titulu, který tyto požadavky nesplňuje, přesto nesprávně nařízena, musí být v každém stadiu řízení, a to i bez návrhu zastavena. Podle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 52 odst. 1 exekučního řádu bude exekuce zastavena, jestliže byla nařízena, ačkoliv se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho závěru, že „dosud“ se nestalo vykonatelným se vztahuje ke dni rozhodování o nařízení exekuce, nikoliv ke dni rozhodování o zastavení exekuce. Jestliže tedy v době rozhodování o nařízení exekuce dne 10.5.2005 nebyl exekuční titul v právní moci, a to bylo před soudem prvního stupně a v rámci doplnění dokazování i před soudem odvolacím prokázáno, potom je třeba návrhu povinného na zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vyhovět. Exekuce byla nařízena nesprávně podle exekučního titulu, který v té době nebyl v právní moci, tudíž vykonatelný po stránce formální a materiální, a proto odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že se exekuce nařízená na majetek povinného zastavuje. Odvolací soud tak rozhodl, aniž by zkoumal, zda doručení rozsudku č.j. 7 C 250/2003-22 povinnému dne 15.8.2005 bylo řádným doručením či nikoliv. Podle odvolacího soudu je rozhodující, zda byl exekuční titul v právní moci v době, kdy rozhodoval soud 10.5.2005 o nařízení exekuce na majetek povinného. Stejně jako soud prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že v květnu 2005 předmětný rozsudek, který byl exekučním titulem, nebyl v právní moci, neboť doručení uložením dle § 46 odst. 4 o.s.ř. ve znění účinném v době doručování, tedy v dubnu 2004, nebylo doručením řádným a účinným, když na adrese, kde byl rozsudek povinnému uložen, se povinný v té době nezdržoval, což povinný v odvolacím řízení řádně prokázal. Odvolací soud to zjistil jednak z potvrzení o hlášení pobytu Městského úřadu v T. a dále i z výpisu z centrální evidence obyvatel a platebního výměru Městského úřadu T., když toto doplnění dokazování provedl odvolací soud dle § 213 odst. 4 o.s.ř. To, jestli byl exekuční titul v právní moci v době, kdy rozhoduje soud o zastavení exekuce, není právně významné, a proto již odvolací soud tuto skutečnost nezkoumal. Jak již bylo uvedeno, rozhodující je, že v době, kdy byla exekuce nařízena exekuční titul v právní moci nebyl. Výrok o náhradě nákladů řízení o zastavení exekuce vyplývá z ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu, § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 271 o.s.ř. za situace, kdy k zastavení exekuce došlo dle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř., takže procesní zavinění je na straně oprávněné. Ta podala návrh na nařízení exekuce, ačkoliv exekuční titul nebyl ve skutečnosti v právní moci. Proto je oprávněná povinna zaplatit povinnému náklady řízení o zastavení exekuce ve výši 5.300,- Kč. Jde o odměnu za právní zastoupení dle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 2.500,- Kč za řízení před soudem prvního stupně a 2.500,- Kč za odvolací řízení a 2 režijní paušály po 75,- Kč za 2 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. před soudem prvního stupně a 2 režijní paušály po 75,- Kč za odvolací řízení ( podání odvolání a účast u odvolacího jednání ). Protože právní zástupce povinného nedoložil, a to ani v dodatečné lhůtě, osvědčení o tom, že je plátcem DPH a vyúčtování jízdného, nebylo jízdné ani DPH do nákladů řízení zahrnuto. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů exekutora, ten vyčíslil náklady doposud vzniklé ve výši 3.000,- Kč, což je odměna exekutora v případě zastavení exekuce, 19 % DPH 570,- Kč, 798,- Kč vynaložené hotové výdaje ( poštovné, ověřování a výpis z katastru nemovitostí ) a 151,62 Kč činí 19 % DPH, tedy celkem 4.519,62 Kč. Odvolací soud o nákladech exekutora rozhodl dle § 89 zák. č. 120/2001 Sb., když konstrukce § 89 exekučního řádu je podobná ustanovením § 271 o.s.ř. dovolující při zastavení výkonu rozhodnutí uložit oprávněnému náhradu nákladů prováděného výkonu podle toho, z jakého důvodu k zastavení došlo. V daném případě došlo k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř., tudíž procesní zavinění stíhá oprávněnou, a proto bylo uloženo zaplatit exekutorovi náklady exekuce oprávněné, a to v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozhodnutí. Odměna exekutora při zastavení exekuce vyplývá z ustanovení § 11 odst. 3 vyhl. č. 330/2001 Sb. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat u Okresního soudu v Českých Budějovicích dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 7. února 2006