Odvolání proti výroku o nákladech řízení, který je součástí usnesení o zastavení řízení, jehož předmětem je "bagatelní částka" (peněžité plnění nepřevyšující 2000 Kč - § 202 odst. 2 o.s.ř.) je přípustné.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. M. Š. a soudkyň JUDr. H. H. a JUDr. V. P. v právní věci žalobce D. p. h. m. P., a.s., se sídlem v P., IČ…, zastoupeného JUDr. J. B., advokátem v P., proti žalované J. K., nar…, bytem v D., o 964,- Kč, o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.3.2OO6, č.j. l6 C 68/2OO6 – l5, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci druhém, o nákladech řízení, m ě n í takto : Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení na účet právního zástupce žalobce částku l.874,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Co do další částky l.874,- Kč se žalobci vůči žalované náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením okresní soud zastavil řízení o zaplacení částky 964,- Kč zahájené dne 26. l. 2OO6. Žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4.257,5O Kč. K zastavení řízení došlo za použití ustanovení § 96 odst. l, odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná žalovanou částku zaplatila dne l. 3. 2OO6 /navíc přeplatila částku 92,5O Kč, s kterou okresní soud uvažoval při rozhodování o nákladech řízení – viz. dále/. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § l46 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Z procesního hlediska byla žaloba podána důvodně a k jejímu zpětvzetí došlo „pro chování žalované“. Žalobci přiznaná částka v sobě zahrnuje paušální odměnu advokáta ve výši 3.OOO,- Kč /§ 3 odst. l vyhl. č. 484/2OOO Sb./, 2 x režijní paušál po 75,- Kč /§ l3 odst. 3 vyhl. č. l77/l996 Sb./, zaplacený soudní poplatek ve výši 6OO,- Kč. Odměna a náhrady /celkem představují částku 3.l5O,- Kč/ byly zvýšeny o l9 % vhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH /§ l37 odst. 3 o.s.ř./. Od celkové částky 4.35O,- Kč byl odečten výše zmíněný „přeplatek“ ve výši 92,5O Kč. Proti výroku tohoto usnesení v odstavci druhém, o nákladech řízení, se žalovaná odvolala. Namítá, že náklady řízení žalobci nevznikly její vinou. V důsledku žalobcova zavinění jí totiž nebyla včas zaslána složenka /v odporu proti platebnímu rozkazu žalovaná uvedla, že v souvislosti s tím, že nebyla schopna pokutu zaplatit, požádala kontrolora o zaslání složenky/. K tomu došlo až na základě jejího telefonického upozornění v době, kdy již byla podána žaloba. Žalovaná současně upozornila na svoji sociální situaci. Je samoživitelkou se třemi dětmi, je zaměstnána pouze brigádně do konce května 2OO6. Odvolací soud nejprve řešil, zda je proti tomuto usnesení odvolání přípustné. Je zřejmé, že jde-li o rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2.OOO,- Kč /§ 2O2 odst. 2 o.s.ř./, není odvolání přípustné ani proti výroku o nákladech řízení /R 45/2OO2 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek/. V daném případě však došlo k zastavení řízení, žádný rozsudek ve smyslu „rozhodnutí o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2.OOO,- Kč“ vydán nebyl. Odvolací soud za takovéto situace s přihlédnutím k jednoznačnému znění ustanovení § 2O2 odst. 2 o.s.ř. nemůže dovodit nepřípustnost odvolání proti předmětnému usnesení o zastavení řízení, a tudíž nemůže dovodit nepřípustnost odvolání ani proti části výroku takovéhoto rozhodnutí o nákladech řízení. Po zjištění, že odvolání bylo podáno účastnicí řízení v zákonné l5 denní lhůtě /§ 2Ol, § 2O4 odst. l o.s.ř./, odvolací soud věc projednal podle § 2l2 o.s.ř. v rozsahu, v němž se žalovaná přezkoumání napadeného usnesení domáhala /tedy jen ve výroku v odstavci druhém, o nákladech řízení ; právní moc výroku o zastavení řízení zůstala odvolání nedotčena - § 2O6 odst. 3 o.s.ř./ a dospěl k závěru o částečné důvodnosti odvolání. Z obsahu zápisu o provedené přepravní kontrole č. 5O37lO odvolací soud zjistil, že dne 4.8.2OO5 se žalovaná na lince č. Metro A – Můstek – prokazovala při kontrole jízdního dokladu s „uplynulou dobou platnosti“. Přes výzvu nezaplatila přirážku 95O,- Kč a jízdné l4,- Kč /zákon č. lll/l994 Sb., zákon č. 266/l994 Sb., přepravní řád – vyhl. č. l75/2OOO Sb., smluvní přepravní podmínky/. Tento zápis, v němž je uvedeno, že jej žalovaná převzala a podepsala, obsahuje dva podpisy – v kolonce „podpis cestujícího“ je podpis, o němž odvolací soud nemá důvodu pochybovat /i na základě srovnání s dalšími podpisy žalované obsaženými ve spise – odpor č.l. 4, odvolání č.l. 8, a na základě toho, že žalovaná pravdivost skutkových tvrzení žalobce ohledně „okolností vzniku“ nároku na zaplacení částky 964,- Kč nikterak nezpochybňovala/, že je podpisem žalované. Zadní strana tohoto zápisu obsahuje mimo jiné poučení o tom, že není povinností žalobce žalovanou upomínat o zaplacení dlužné částky před zahájením soudního řízení. Odvolací soud nemá důvodu pochybovat o splatnosti částky 964,- Kč okamžikem výzvy učiněné při přepravní kontrole /§ 563 obč. zák., § 37 odst. 5 písm. c/ zák. č. 266/l994 Sb./. V situaci, že se uvedená částka stala splatnou již 4.8.2OO5, žalobce - důsledně právně vzato - nemusel žalovanou vyzývat k dobrovolnému zaplacení před zahájením soudního řízení. Jestliže však odvolací soud vzal v úvahu i sociální poměry žalované a tu skutečnost, že dluh uhradila v přímé časové souvislosti poté, co jí byla doručena žaloba a tedy co si bezprostředně uvědomila nebezpečí soudního sporu /s ohledem na časové souvislosti lze předpokládat, že tak by tomu bylo i tehdy, pokud by jí byla doručena „předžalobní upomínka“ či složenka, o kterou – jak tvrdila – žádala kontrolora/, pokládá za nepřiměřeně tvrdé, aby hradila žalobci náklady řízení v plném rozsahu, a tedy v částce několikanásobně vyšší, než byla částka v řízení uplatněná. S ohledem na tyto skutečnosti a s ohledem na to, že žalobci náklady řízení v souvislosti s tímto sporem vznikly /nelze nepřipomenout, že důsledně právně vzato měla být iniciativa ohledně zaplacení dluhu na straně žalované/, a že tedy na něm nelze požadovat, aby mu s tímto sporem vznikla nepřiměřená finanční újma, pokládá odvolací soud za správné, aby žalovaná hradila žalobci náklady řízení z jedné poloviny /§ l46 odst. 2 věta druhá o.s.ř./. Ve vztahu ke zbývající polovině s ohledem na výše uvedené odvolací soud aplikuje ustanovení § l5O o.s.ř. a žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznává. Žalobcovy náklady řízení před soudem prvního stupně odpovídají částkám 3.OOO,- Kč /paušální odměna podle § 3 odst. l vyhl. č. 484/2OOO Sb./ a 2 x 75,- Kč /režijní paušál podle § l3 odst. 3 vyhl. č. l77/l996 Sb./. Částku 3.l5O,- Kč je třeba zvýšit o l9 %, tedy o částku 598,- Kč vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH /§ l37 odst. 3 o.s.ř./. Mezi náklady řízení odvolací soud nezahrnuje žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 6OO,- Kč, ve vztahu k němuž vychází z předpokladu, že žalobci bude v důsledku zastavení řízení vrácen /§ lO odst. 4 zák. č. 549/l99l Sb./. Při rozhodování o nákladech řízení však nemůže /formou výroku/ zohlednit to, že v souvislosti s jistinou žalovaná zaplatila o 92,5O Kč více /to neznamená, že tuto svoji pohledávku žalovaná nemůže započíst vůči žalobcově pohledávce představující přiznané náklady řízení/. Z celkové částky 3.748,- Kč byla žalobci přiznána částka l.874,- Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci na účet jeho právního zástupce v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozhodnutí /§ l49 odst. l, § l6O odst. l, § l5l odst. 4 o.s.ř./. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšnější /soudem prvního stupně určená povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4.257,5O Kč, byla odvolacím soudem „snížena“ na částku l.874,- Kč/. Protože však žádné náklady tohoto řízení nepožadovala, bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů odvolacího řízení právo nemá /§ 224 odst. l, § l42 odst. l o.s.ř./. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne l9. května 2OO6