I. Žalobní petit, v němž je požadován "denní" smluvní pokuta v procentech z jistiny od určitého dne do zaplacení jistiny, je vadný. Ve vztahu k této části žaloby je proto třeba postupovat podle § 43 odst. 1 o.s.ř. II. Jestliže věřitel nemá právo na zaplacení určité částky a k zaplacení i této částky dlužníka vyzve, nemůže mít vliv na splatnost této částky to, že dlužník vyzval k zaplacení částky vyšší.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. M. Š. a soudkyň JUDr. H. P. a JUDr. V. P. v právní věci žalobce J. T., nar..., bytem ve S., zastoupeného JUDr. P. V., advokátem v Č., proti žalovaným 1./ P. K., nar…, bytem v Č. a 2./ M. K., nar…, bytem v Č., zastoupených Mgr. M. S., advokátkou v Č., za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce H. a. s., se sídlem v P., IČ …, zastoupeného JUDr. P. L., advokátem v Č., o 167.079,36 Kč „se smluvní pokutou 0,5 % denně z částky 96.469,- Kč od 5.12.2003 do zaplacení“, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 10.1.2006, č.j. 30 C 56/2004-207, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci I., v části, v níž bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci 28.164,- Kč, p o t v r z u j e, zatímco ve zbývajícím rozsahu se z r u š u j e a v tomto rozsahu se věc v r a c í uvedenému soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 167.079,36 Kč „se smluvní pokutou 0,5 % denně z částky 96.469,- Kč od 5.12.2003 do zaplacení“, když v rozsahu plnění poskytnutého jedním z žalovaných zaniká povinnost plnění druhého žalovaného. Žalobu zamítl co do částky 454.925,74 Kč „se smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně z částky 269.336,50 Kč od 5.12.2003 do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 0,5 % za den od 4.12.2003 z částky 369.668,50 Kč“. Žalovaným uložil povinnost zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích na náhradě nákladů řízení částku 291,- Kč. Žalobci uložil povinnost zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích na náhradě nákladů řízení částku 291,- Kč. Rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo č. 17/2003 z 3.2.2003, na základě níž se žalobce jako zhotovitel zavázal žalovaným jako objednatelům postavit řadový rodinný domek č. 17 na pozemku parc. č. 710/39 v k. ú. B., podle projektové dokumentace č. 20020801 projektanta Alfa plan, s.r.o., České Budějovice. Žalobce se podle článku 5 odst. 1 smlouvy zavázal rodinný domek provést a žalovaným předat „ve stavu umožňujícím jeho převzetí a kolaudaci do 30.4.2003“ ( mezi účastníky nebylo sporu, že termín provedení díla byl posunut do 16.5.2003 ). Cena díla byla dohodnuta v částce 1.929.380,- Kč, přičemž zároveň bylo dohodnuto, že žalovaní zaplatí a/ částku 578.814,- Kč ( 30 % z ceny díla – faktura č. 30031 ) do tří dnů od podpisu smlouvy, b/ částku 385.876,- Kč ( 20 % z ceny díla – faktura č. 30035 ) po dokončení hrubé stavby bez příček, c/ částku 385.876,- Kč ( 20 % z ceny díla – faktura č. 30061 ) po provedení příček, schodiště a instalace bez topení, izolace, podhledy, d/ částku 385.876,- Kč ( 20 % z ceny díla – faktura č. 30072 ) po dokončení povrchových úprav, topení, doplňků, kompletační činnosti, malby, e/ částku 192.938,- Kč ( 10 % z ceny díla ), a to tak, že 96.469,- Kč bude uhrazeno nejpozději do 14 dnů po podpisu zápisu o předání a převzetí ( faktura č. 30118 ), zbývajících 96.469,- Kč bude uhrazeno nejpozději do 14-ti dnů po odstranění vad a nedodělků uvedených v zápise o předání a převzetí díla ( faktura č. 30270 ). Účastníci si dohodli, že jakost a provedení díla bude takové, aby dílo bylo způsobilé k úspěšnému provedení kolaudace a užívání v souladu s účelem, kterému mu sloužit – článek 10 odst. 1 smlouvy. Dílo žalovaní převezmou i tehdy, kdy v zápise o odevzdání a převzetí budou uvedeny vady a nedodělky, které samy o sobě, ani ve spojení s jiným, nebrání plynulému a bezpečnému užívání díla – článek 10 odst. 10 smlouvy. Pokud žalobce odevzdá dílo opožděně, je povinen zaplatit žalovaným smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení – článek 11 odst. 1 smlouvy ( denní výše smluvní pokuty tedy činila 9.646,90 Kč ). V případě prodlení žalovaných s placením splátek bylo dohodnuto, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení – článek 11 odst. 2 smlouvy. Žalobce žalovaným dílo předal dne 4.6.2003 ve stavu odpovídajícím článku 10 odst. 1, odst. 10 smlouvy. Podmínkou pro předání díla nebylo úspěšné provedení kolaudačního šetření, vydání kolaudačního rozhodnutí či jeho právní moc ( 28.8.2003 ), ale pouze takový stav rodinného domku, aby bez jeho dalších změn byla případná kolaudace úspěšná. Žalovaným skutečně bylo 4.6.2003 oznámeno, že bylo kolaudováno, a to ve smyslu úspěšného provedení kolaudačního šetření, když kolaudační komisí nebyly shledány jiné vady ( kromě vady chodníků u některých domů ) bránící vydání kolaudačního rozhodnutí s pozitivním závěrem ( ve vztahu k dalším 16-ti řadovým domkům bylo také na základě návrhu na kolaudaci podaného 9.5.2003 vydáno kolaudační rozhodnutí již dne 16.6.2003 ). O předání a převzetí díla byl sepsán dne 4.6.2003 zápis, který žalovaní podepsali s tím, že dílo nevykazuje vady bránící v užívání ( zmíněný zápis obsahuje soupis vad a termín jejich odstranění ). Za žalobce zápis podepsal žalobcův zástupce ( na základě plné moci z 11.9.2002 ), s nímž žalovaní jako s žalobcovým zástupcem a zaměstnancem běžně jednali. Žalobce pro žalované uskutečnil vícepráce za 28.164,- Kč ( faktura č. 30285 z 31.10.2003 ). Podle okresního soudu má žalobce vůči žalovaným nárok na zaplacení částky 96.469,- Kč ( jde o částku splatnou nejpozději do 14-ti dnů po podpisu zápisu o předání a převzetí díla vyfakturovanou žalovaným fakturou č. 30118 z 5.6.2003 splatnou 19.6.2003 ), částky 28.164,- Kč ( jde o částku za vícepráce vyfakturovanou žalovaným fakturou č. 30285 z 31.10.2003 znějící na částku 32.027,- Kč splatnou 10.11.2003 ), částky 81.033,96 Kč ( jde o částku představující smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 96.469,- Kč za dobu od 20.6.2003 do 4.12.2003 – 168 dní x 482,345 Kč ), částky 144.703,50 Kč, neboť žalovaní na úhradu faktury č. 30072 znějící na částku 385.876,- Kč zaplatili 241.172,50 Kč. Podle soudu prvního stupně si žalovaní ve vztahu k celkovému dluhu 350.370,46 Kč důvodně započetli svoji pohledávku ve výši 183.291,10 Kč představující smluvní pokutu za pozdní předání díla, neboť místo 17.5.2003 žalobce dílo předal až 4.6.2003 ( 19 dní x 9.646,90 Kč ). Proto byla žalobci přiznána částka 167.079,36 Kč a smluvní pokuta 0,5 % denně z částky 96.469,- Kč ( faktura č. 30118 ) od 4.12.2003 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu okresní soud žalobu zamítl ( vzhledem k tomu, že tato zamítavá část rozsudku nebyla odvoláním napadena, nezmiňuje odvolací soud důvody takovéhoto rozhodnutí ). Právně věc soud prvního stupně hodnotil zejména podle § 262 odst. 1, § 536 a násl. obch. zák., § 544 a násl. obč. zák. Proti výroku tohoto rozsudku v odstavci I., o povinnosti zaplatit žalobci 167.079,36 Kč a smluvní pokutu 0,5 % denně z částky 96.469,- Kč od 5.12.2003 do zaplacení a proti výroku v odstavcích III. a V., o nákladech řízení ve vztahu k ČR a ve vztahu mezi účastníky ( dotčen je i výrok v odstavci IV., o povinnosti žalobce hradit ČR náklady řízení ) podali žalovaní odvolání. Namítají, že podle článku V. odst. 4 smlouvy se zavázali dílo převzít, bude-li provedeno řádně v souladu se smlouvou a obecně závaznými předpisy. Žalovaní by se předávacího aktu v žádném případě nezúčastnili, pokud by nebyli stranou žalující úmyslně uvedeni v omyl panem V. T. a následně panem J. T., že stavba prošla kolaudací. Okresní soud se nevypořádal s námitkou relativní neplatností ve smyslu § 49a obč. zák. Podle žalovaných je „absolutně neplatný protokol o předání a převzetí ze dne 4.6.2003“, když tento nebyl podepsán druhou stranou, pouze je zde uvedeno „zápis provedl“ V. T. Plná moc ze dne 11.9.2002, udělená žalobcem V. T., je podle žalovaných neplatná, neboť „smlouva o dílo byla uzavřena až dne 5.2.2003“. Soud prvního stupně nehodnotil skutečnost „proč byly vyhotoveny panem V. T. dva zápisy o předání a převzetí díla nebo jeho dokončené části“. První zápis ze dne 4.6.2003 byl proveden v době, kdy na domě probíhaly ještě zásadní zednické práce jako pokládka dlažby v koupelně a zádveří, práce na schodišti a sádrokartonářské práce. Druhý zápis ze dne 23.6.2003 byl proveden jako zápis č. 2, ve kterém byl uveden soupis drobných vad a nedodělků s termínem jejich odstranění do 27.6.2003. Až poté byly žalovaným předány kompletní klíče. Žalovaní „považovali listinu označenou jako protokol o předání za podklad pro vypracování řádného protokolu o předání a převzetí stavby, který bude obsahovat veškeré náležitosti smlouvou požadované, tj. uvedení zhotovitele J. T., nikoliv H., objednatele M. K. a P. K., nikoliv J. T.“. Dle názoru žalovaných žalobce potřeboval nutně stavbu předat za účelem přijatelného termínu plnění, použil k tomu hlavně lživé tvrzení o provedené kolaudaci a využil neznalosti a neodbornosti druhé strany při sepisování zápisu, včetně použití předávacích protokolů, které jsou zcela evidentně předtištěny pro smluvní vztah mezi J. T. a firmou H. Žalovaní dům fakticky převzali až 28.8.2003, kdy zároveň proběhla kolaudace. Žalovaní mají za to “i přes hodnocení soudu prvního stupně otázky absence kompenzačního projevu ve vztahu ke slevě z ceny díla“, že nejsou povinni do doby odstranění platit část ceny díla odpovídající jejich nároku na slevu, jestliže vady nebyly odstraněny ( rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 894/98 ). Co se týká zápisů o převzetí, je nelogické považovat zápis ze dne 4.6.2003 za stěžejní, když na něj navazuje další zápis ze dne 23.6.2003. Pokud i v druhém zápisu zhotovitel předává předmět díla a oprávnění zástupci jej přebírají, pak ho logicky nemohli převzít již dne 4.6.2003. Ostatně až dne 23.6.2003 byly žalovaným předány klíče od objektu. Žalobce žádal potvrzení napadeného rozsudku v odvoláním dotčeném rozsahu. Okresní soud se vypořádal s námitkou neplatnosti předávacího protokolu a tvrzenou nepřesností nebo nepochopitelností příslušného ustanovení smlouvy o stavu, ve kterém se má dílo ke dni předání nacházet. Tvrdit, že výraz „způsobilý ke kolaudaci“ se rozumí zkolaudovaný, pak neobstojí zejména při jazykovém výkladu, obzvláště pokud se tento termín dá do souvislosti s ostatními ustanoveními smlouvy. Žalovaní tvrdí existenci vad, z nichž některé žalobce uznává a tyto odstraní, aby došlo ke splnění podmínky, na kterou je dle platné smlouvy vázána splatnost části ceny díla, další tvrzené vady žalobce ani vedlejší účastník za vady nepovažují nebo existenci vad neuznávají. Částka 96.469,- Kč k odstranění takovýchto vad postačuje více než dostatečně a není tedy důvod k tomu, aby byla zadržována, resp. nezaplacena částka vyšší. Vedlejší účastník žádal potvrzení napadeného rozsudku v odvoláním dotčeném rozsahu. Okresní soud provedl důkladné dokazování a v odůvodnění rozsudku posoudil všechny právně významné věcné i procesní skutečnosti tohoto sporu. Žalovaný se pouze snaží oddálit svoji povinnost zaplatit část ceny za poskytnuté plnění. Odvolací soud po zjištění, že odvolání, které zákon nevylučuje, bylo podáno účastníky řízení v zákonné 15 denní lhůtě ( § 201, § 202, § 204 odst. 1 o.s.ř. ), a že se opírá o způsobilé odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e), písm. g) o.s.ř., věc projednal podle § 212 o.s.ř. v rozsahu, v němž se žalovaní přezkoumání napadeného rozsudku domáhali (právní moc výroku v odstavci II., o částečném zamítnutí žaloby zůstala odvoláním nedotčena - § 206 odst. 2 o.s.ř. ), a dospěl k závěru o částečné důvodnosti odvolání. Skutková zjištění soudu prvního stupně odvolací soud doplnil podle § 213 o.s.ř. a ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 9 C 264/2006 zjistil, že žalovaní podali dne 23.6.2006 vůči žalobci žalobu na odstranění vad ( v žalobě konkretizovaných a dávaných do souvislosti s předmětnou smlouvou o dílo č. 17/2003), event. na zaplacení částky 341.316,50 Kč s přísl., odpovídající výši nároku na slevu. Ve vztahu k předání a převzetí díla dne 4.6.2003 se odvolací soud ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozsudku. V tomto směru se soud prvního stupně zcela přesvědčivým způsobem vypořádal se všemi námitkami žalovaných a odvolací soud v tomto rozsahu na odůvodnění napadeného rozsudku plně odkazuje. Lze snad pouze upozornit na obsah přípisu žalovaných ze 7.8.2003, v němž vyčíslili svůj nárok na zaplacení částky 588.460,90 Kč ( smluvní pokuta za 61 dnů prodlení x 9.646,90 Kč ), neboť „přes několikanásobné úsilí neobdrželi pravomocné kolaudační rozhodnutí Stavebního úřadu města České Budějovice a tudíž nemohou dle platné legislativy objekt, který byl pro ně žalobcovou firmou postaven jako rodinný řadový dům uznat k bydlení“. V tomto přípise žalovaní uznávají svůj dluh vůči žalobci ve výši 96.469,- Kč na základě faktury č. 30118 ze dne 5.6.2003, který měl být zaplacen dne 18.7.2003, ovšem ve vztahu k tomuto dluhu započítávají svojí údajnou pohledávku ve výši 588.460,90 Kč představující smluvní pokutu za dobu od 1.6.2003 do 31.7.2003. Podpisem na písemnosti projevuje jednající osoba obecně vzato vůli učinit právní úkon, jehož obsah je na této písemnosti zaznamenán. Podpis žalovaných na „předávacím protokolu“ proto nemůže být z tohoto pohledu chápán jinak, než jako projev vůle dílo převzít ( s tím, že se mění obsah závazkového vztahu, pokud je převzato s vadami – viz dále, popř. s dodatečnou námitkou relativní neplatnosti tohoto právního úkonu ve smyslu § 49a obč. zák. – v tomto směru okresní soud přesvědčivě zdůvodnil, že žalovaní nebyli žalobcem uvedeni v omyl z hlediska splnění podmínek pro kolaudaci ). Byli to žalovaní, kteří 12.6.2003 podali návrh na provedení kolaudace. Je protismyslné, aby tak činili v době, kdy by jim dílo ještě nebylo předáno. Taktéž je protismyslné, aby bylo odevzdání a převzetí díla ( jde o právní vztah mezi zhotovitelem a objednatelem ) vázáno na „pravomocné kolaudační rozhodnutí“, tedy na skutečnost, která by byla závislá na aktivitě jiného subjektu ( správního orgánu ) a která by vyvolávala stav nejistoty i s ohledem na možnost využití opravných prostředků ( byť třeba nedůvodných ) a tedy i oddálení doby nabytí právní moci rozhodnutí. Tvrzení o případném předání díla až 23.6.2003 ( již 4.6.2003 byly žalovaným předány dva klíče od rodinného domku a jeden klíč si ponechal žalobce za účelem odstranění vad ) je v rozporu s tvrzením každého z účastníků. Žalobce netvrdil vůli tohoto dne dílo předat, neboť jej předal již 4.6.2003, žalovaní netvrdili vůli tohoto dne dílo převzít ( naopak až do 31.7.2003 žalobci přípisem z 7.8.2003 vyčíslují smluvní pokutu ). Za této situace nelze dovodit vznik dvoustranného právního úkonu spočívajícího v předání a převzetí díla. Převzetí díla s vadami a jejich následné odstraňování v dohodnutých lhůtách nemůže „oddálit okamžik předání díla“ ( viz dále ). V rozhodnutí z 12.5.1999, sp. zn. 33 Cdo 894/98 vyslovil Nejvyšší soud ČR v Brně tyto právní závěry : „Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli. Má-li dílo vady ( zjevné nebo skryté ), není řádně ukončeno, a to i v případě, že dílo bylo objednatelem převzato. Povinnost řádně provést dílo trvá i nadále, přičemž obsah závazku zhotovitele se mění tak, že odpovídá nárokům objednatele vzniklým z vadného plnění ( § 324 odst. 3 obch. zák. ) a závazek zaniká až uspokojením práva z vadného plnění. Při vadách díla platí podle ustanovení § 564 obch. zák. mimo jiné i přiměřeně ustanovení § 439 odst. 4 obch. zák. Objednatel není proto povinen do doby odstranění vad platit část ceny díla odpovídající jeho nároku na slevu, jestliže vady nebyly odstraněny. Do doby odstranění vad díla proto nemůže být objednatel v prodlení se zaplacením té části ceny díla, která odpovídá jeho případnému nároku na slevu z důvodu těchto vad díla“. Žalovaní dílo převzali dne 4.6.2003. Nejsou povinni platit žalobci tu část ceny díla odpovídající jejich případnému nároku na slevu. Zda tomu tak je a jak vysoká částka odpovídá tomuto případnému nároku ( žalovaní jej v řízení vedeném u Okresního soudu v Českých Budějovicích vedeném pod sp. zn. 9 C 264/2006 „určují“ částkou 341.316,50 Kč ) nebylo zjišťováno. Soud prvního stupně žalobci přiznal částku 96.469,- Kč ( faktura č. 30118 z 5.6.2003 ) a s ní související smluvní pokutu, aniž si uvědomil, že pokud by skutečně nárok na slevu odpovídal minimálně částce 192.938,- Kč ( faktura č. 30118 z 5.6.2003 znějící na částku 96.469,- Kč a faktura č. 30270 z 29.9.2003 znějící na částku 96.469,- Kč ), potom by žalovaní nebyli povinni žalobci zaplatit částku 96.469,- Kč ( faktura č. 30118 ), ale nebyli by ani povinni platit žalobci z této částky smluvní pokutu. Navíc nelze přehlédnout, že nárok na smluvní pokutu je samostatným nárokem a nikoliv příslušenstvím pohledávky. Proto nebylo možné žalobci přiznávat „smluvní pokutu 0,5 % denně z částky 96.469,- Kč od 5.12.2003 do zaplacení“. Opačný výklad by znamenal, že by v souvislosti s tímto samostatným nárokem výše smluvní pokuty narůstala, aniž by se žalobce „musel v budoucnu soudit, aniž by alespoň musel měnit žalobu, a aniž by musel platit soudní poplatky“. Takto formulovaný žalobní petit je nepřípustný. V tomto směru mělo být proto postupováno podle § 43 odst. 1 o.s.ř. Žalovaným byla doručena faktura č. 30285 týkající se víceprací a znějící na částku 32.027,- Kč. Na této faktuře je vyznačena splatnost dne 10.11.2003. Faktura je svým charakterem i výzvou k zaplacení dluhu ve smyslu § 340 odst. 2 obch. zák. Ta skutečnost, že žalovaní neuznávali nárok žalobce na zaplacení celé vyfakturované částky, ale pouze na zaplacení částky 28.164,- Kč, nemohla mít vliv na splatnost této důvodně požadované částky. Jinými slovy řečeno – jestliže věřitel má právo na zaplacení určité částky a k zaplacení i této částky dlužníka vyzve, nemůže mít vliv na splatnost této částky to, že dlužníka vyzval i k zaplacení částky vyšší. Vzhledem k výše uvedenému byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku v odstavci I., v části, v níž bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci 28.164,- Kč ( § 219 o.s.ř.), zatímco ve zbývajícím rozsahu byl zrušen podle § 219a odst. 1 písm. a), písm. b) o.s.ř. a v tomto rozsahu byla věc uvedenému soudu vrácena k dalšímu řízení ( § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. ). Okresní soud rozhodoval na základě vadného žalobního petitu ve vztahu k části nároku na smluvní pokutu a z důvodu odlišného právního názoru se vůbec nezabýval ani z hlediska základu, ani z hlediska výše případným nárokem žalovaných na slevu z ceny díla. Přitom jde o skutečnosti zásadního právního významu. Z tohoto pohledu proto musí odvolací soud konstatovat, že v tomto směru rozhodnutí okresního soudu trpí nedostatkem důvodů. V novém rozhodnutí o věci soud prvního stupně znovu rozhodne o nákladech řízení včetně nákladů řízení odvolacího ( § 224 odst. 3 o.s.ř. ). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 19. září 2006