Oznámení objednatele, že trvá na provedení díla (§ 561 obch. zák.) musí být písemné.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. M. Š. a soudkyň JUDr. H. H. a JUDr. V. P. v právní věci žalobce P. K., s.r.o., se sídlem v H., IČ…, zastoupeného JUDr. D. L., advokátkou v Č., proti žalovaným 1./ J. Č., nar…, soukromému podnikateli, bytem v Č., IČ…, a 2./ P. M., nar…, soukromému podnikateli, bytem v Č., IČ…, zastoupeným Mgr. P. S., advokátem v Č., o 54.OOO,- Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 26.lO.2OO5, č.j. 7 C l98/2OO5 – 48, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci prvém, v části o zamítnutí žaloby ohledně částky l5.OOO,- Kč, se p o t v r z u j e , zatímco ve zbývajícím rozsahu se z r u š u j e a v tomto rozsahu se věc v r a c í uvedenému soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 54.OOO,- Kč. Žalobci uložil zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku l6.5l3,- Kč. Vyšel ze zjištění, že žalovaní pro žalobce zhotovili dílo /v době od 7. do l3.2.2OO5/ spočívající v položení obkladů a dlažby v části P. K. v H. Dílo trpí zjevnými vadami tak, jak jsou konkretizovány ve znaleckém posudku ing. P. /tento důkaz sloužil jako důkaz listinný, neboť byl vypracován před zahájením soudního řízení na základě žalobcovy objednávky, přičemž závady díla jsou v něm popsány takto : „WC muži – křivá dlažba, vadné spárování dlažby, křivě položený obklad, WC ženy – křivý obklad, křivá a místy poškozená dlažba, WC invalidé – křivý obklad a děravé spáry, chybí dvířka u vaničky, pokoj č. l – děravé vyspárování, křivá dlažba a obklad, včetně poškození dlažby rozbruskou, pokoj č. 2 – děravé spárování, křivá dlažba, včetně osazení vadných a poškozených dlaždic uprostřed místnosti, není možné namontovat baterii, křivé nástěnky, pokoj č. 3 – křivé nástěnky, není možné instalovat baterii, křivá dlažba i obklad stěny /nestejné a křivé spáry dlaždic, ve kterých jsou místy díry, chybí lišty u vaničky, místo toho zalepeno silikonem, špatně instalované obkladačky, poklep zní dutě, sociál Hůrka 7 - odražený smalt na vaničce, špatné spárování, křivá dlažba, uvolněná střední dlaždice, silikonem nalepené dvířka a chybí rámeček ; křivost obkladu i dlažby 4 až 8 mm, místy i více“/. Za žalobce jednal ing. J. B., který byl výslovně upozorněn na nutnost „srovnání podkladu pod dlažbou a obklady, což žalobce s ohledem na finanční náročnost odmítl“. Toto okresní soud zjistil zejména ze svědecké výpovědi M. H. Ing. B. se po dobu provádění díla „v místě pohyboval a běžně s žalovanými komunikoval“. Žalobce od žalovaných dílo převzal dne l3.2.2OO5 a téhož dne jim zaplatil cenu díla ve výši l5.OOO,- Kč. Žalobce oběma žalovaným adresoval dopisy z 9.3.2OO5 – oba jsou shodného znění - , v nichž je uvedeno : „Pokus o smír II. /první pokus po telefonu dne 2.3.2OO5 – nebyl akceptován/. Vážený pane, přestože jste na moji první nabídku smíru nereagoval, rozhodl jsem se Vám poskytnout tuto druhou a poslední příležitost. Vzhledem k tomu, že jsem Vaši práci nechal posoudit soudním znalcem, jsem nucen o tuto částku /5.OOO,- Kč/ zvýšit svou původní nabídku. Navrhuji Vám vrátit mi celou částku za práci + částku za posudek, tj. celkem 2O.OOO,- Kč. Vzhledem k tomu, jakou práci jste odvedli, je tato nabídka více než velkorysá. Pokud bude částka 2O.OOO,- Kč na účtu, jehož číslo jsem Vám předal do l5.3.2OO5, popřípadě do tohoto datumu přivezete částku osobně, budu považovat celou tuto trapnou záležitost za vyřízenou. Pokud tato lhůta marně uplyne, předám celou záležitost orgánům činným v trestním řízení a budu požadovat nejen zaplacenou částku, ale i náhradu škody za neopravitelný zmetek, komplexní znovuvybudování všeho, co nelze opravit /dle posudku je to naprosto vše/ a konečně náhradu za ušlý zisk. Konečná částka bude zřejmě několikanásobkem toho, co požaduji zaplatit v rámci smíru“. Tyto přípisy jsou podle soudu prvního stupně první reakcí žalobce na žalovanými provedené dílo, navíc z jejich obsahu nelze dovodit, že by jimi byl uplatněn nárok z titulu odpovědnosti za vady /na tyto přípisy žalovaní reagovali přípisem z lO.3.2OO5, v němž uvedli : „Dnes jsme od Vás obdrželi dopis týkající se pokusu o smír. V žádném případě nechápeme postup Vašeho jednání. V příloze Vám zasíláme daňový doklad za provedené služby. Na reklamaci díla máte samozřejmě nárok, a naše firma provede veškeré kroky pro to, aby byly vady díla odstraněny. Celá tato situace nás opravdu znepokojila, protože námi odvedenou práci jste osobně převzal, zkontroloval, a při předání neměl žádné námitky týkající se provedení nebo kvality. Pokud ale budete trvat na reklamaci, obraťte se prosím písemně na naší firmu, v obsahu uveďte vady a doložte kopii Vámi uváděného znaleckého posudku. Na základě doložených dokladů, bude zahájeno reklamační řízení. Pokud budou soudním znalcem zjištěny závady na díle, nezříkáme se odpovědnosti a závady díla firma odstraní na vlastní náklady“/. Právně věc soud prvního stupně hodnotil zejména podle § 562 odst. 2 písm. c/, § 56l obch. zák. /uvedený soud, aniž to z obsahu spisu vyplývalo, dovodil, že částka 2.4OO,- Kč, kterou žalobce zaplatil za vypracování znaleckého posudku, představuje nárok na náhradu škody, zbývající částka 5l.6OO,- Kč představuje nárok z titulu odpovědnosti za vady/. K zamítnutí žaloby došlo proto, že žalobce neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu a tudíž právo z vad díla nemohlo být přiznáno /§ 562 odst. 2 písm. c/ obch. zák./, a že žalovaní nemohou odpovídat za škodu proto, že neporušili žádnou povinnost, neboť ve vztahu k žalobci splnili informační povinnost a žalobce přesto trval na provedení díla nevhodným způsobem /§ 56l obch. zák./. Proti tomuto rozsudku se žalobce odvolal. Namítá, že vady díla oznámil telefonicky několik dní po ukončení díla, bezprostředně poté, kdy si dílo řádně prošel a prohlédl, k čemuž došlo asi dva až tři dny po ukončení a zaplacení. V tomto směru odkázal na obsah přípisu žalovaných z lO.3.2OO5 a tvrdí, že „žalovaní i právní zástupce se zmiňují ve svých dopisech o vadách, jež byly právě telefonicky reklamovány, o nichž se žalovaní nemohli dozvědět z písemné korespondence, jak uvádějí“. Podle žalobce „z tohoto důvodu je zřejmý obsah telefonátů“. Dále žalobce namítá, že „to byl právě on, kdo zhotovitele upozornil na to, aby vyrovnali nerovnost podkladu a provedli práci bezvadnou“. Žalovaní hrubě neodborně a nekvalitně provedli dílo i na plochách, které byly rovné. Soud prvního stupně přecenil výpověď M. H. Žalobce reklamoval ústně, žádal odstranění vad a stanovil i lhůtu pro jejich odstranění. Protože žalovaní vady neodstranili, dopisy ze dne 9.3.2OO5 od smlouvy odstoupil. V rámci odvolacího jednání žalobce vysvětlil, že z důvodu odstoupení od smlouvy žádá na žalovaných vrácení částky l5.OOO,- Kč, zbývající částka 39.OOO,- Kč představuje nárok na náhradu škody. Žalovaní žádali potvrzení napadeného rozsudku. Zdůraznili, že v řízení nebylo prokázáno, že by došlo k včasnému vytknutí vad. Žalobcem tvrzená „telefonická reklamace“ není prokázána, není znám obsah tvrzeného telefonického hovoru. Přípisy z 9.3.2OO5 pak z hlediska svého obsahu nejsou ani reklamací ani odstoupením od smlouvy. Jestliže žalobce nyní v odvolacím řízení tvrdí, že uplatnil i nárok na náhradu škody, je třeba upozornit na to, že takovýto nárok před soudem prvního stupně nijak nespecifikoval. Odvolací soud po zjištění, že odvolání, které zákon nevylučuje, bylo podáno v zákonné l5 denní lhůtě účastníkem řízení /§ 2Ol, § 2O2, § 2O4 odst. l o.s.ř./, a že se opírá o způsobilé odvolací důvody podle § 2O5 odst. 2 písm. e/, písm. g/ o.s.ř., věc projednal podle § 2l2 o.s.ř. a dospěl k závěru o částečné důvodnosti odvolání. Skutková zjištění soudu prvního stupně ve vztahu k nároku z titulu odpovědnosti za vady /mezi takovéto nároky patří ve smyslu § 564, § 436 odst. l písm. d/, § 437 odst. 5 obch. zák. i právo odstoupit od smlouvy/ jsou správná. Ani odvolací soud nepochybuje, že žalobce dílo převzal dne l3.2.2OO5, kdy zároveň žalovaným zaplatil cenu díla ve výši l5.OOO,- Kč. Protože mělo toto dílo vady /což ani žalovaní nezpochybňují/, nebylo řádně ukončeno a žalovaným povinnost provést dílo nezanikla, ovšem její obsah se změnil způsobem, který odpovídá nárokům objednatele /žalobce/ vzniklým z vadného plnění /§ 554, § 324 odst. 3 obch. zák./. Podmínkou pro přiznání „účinků“ uplatněného práva z vad díla je to, aby objednatel bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být vady zjištěny při vynaložení odborné péče, zhotoviteli vady díla oznámil. Jestliže není pochyb, že se žalobce prostřednictvím ing. B. s pracemi průběžně seznamoval, a zejména jestliže nelze pochybovat, že /podle toho co vyplývá ze znaleckého posudku ing. P., jehož se žalobce sám dovolává/ vady díla jsou jednoznačně zjevné, potom žalobce k vytknutí vad mohl přistoupit /pokud tak neučinil již při předání díla, kdy naopak žalovaným zaplatil celou cenu takovéhoto díla/ již v následujících dnech. Zpráva o vadách je totiž ve smyslu § 562 odst. 2 písm. c/ obch. zák. řádně podána tehdy, jestliže je v ní popsáno, jakým způsobem se vady projevují. Není tedy důležité – tím spíše, že obecně vzato k tomu objednatel nemusí mít potřebné odborné znalosti – aby byly zároveň uvedeny i příčiny takovéhoto projevu. Podání takovéto zprávy žalobce neprokázal. Přípisy z 9.3.2OO5, nazvané nikoliv odstoupení, ale „pokus o smír II.“, takovouto zprávu neobsahují a žalobce to ostatně ani netvrdí. Odkaz v těchto přípisech na „první pokus po telefonu dne 2.3.2OO5“ o kvalifikovaném vytknutí vad taktéž svědčit nemůže, nehledě k tomu, že pokud by žalobce skutečně telefonicky reagoval poprvé dne 2.3.2OO5, bylo by to i tak, vzhledem k výše uvedenému, pozdě. Žalobcem až v odvolání tvrzené telefonické oznámení o vadách „již několik dnů po dokončení díla“ nemá oporu v provedeném dokazování a nelze na něj pohlížet jinak, než jako na účelovou reakci na skutková zjištění, která ve vztahu k nároku z titulu odpovědnosti za vady správně na základě provedených důkazů zjistil okresní soud. Podle § 55l odst. l obch. zák., zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Jestliže nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Zhotovitel má rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Podle § 55l odst. 2 obch. zák., zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci l, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval. Při nedokončení díla má zhotovitel nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil tím, že neprovedl dílo v plném rozsahu. Podle § 55l odst. 3 obch. zák., zhotovitel, který nesplnil povinnost uvedenou v odstavci l, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí předaných objednatelem nebo pokynů daných mu objednatelem. Podle § 56l obch. zák., zhotovitel neodpovídá za vady, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu k zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trvá. Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit. Ustanovení § 55l a § 56l obch. zák. nelze chápat izolovaně. Jestliže se ustanovení § 55l obch. zák. zabývá způsobem provádění díla /a tedy i okolnostmi, za nichž je zhotovitel oprávněn v díle pokračovat, byť na základě „nevhodných věcí či pokynů“, aniž se vystavuje nebezpečí odpovědnosti za vady díla/, v souvislosti s nímž, za zákonem předvídaných podmínek, vyžaduje „písemné sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů“, potom je logicky vzato vyloučeno, aby ustanovení § 56l obch. zák., které se zabývá již situací po dokončení díla, „písemné sdělení“ jako liberační důvod nevyžadovalo /bylo by protismyslné, aby zhotovitel mohl pokračovat v provádění díla pouze za „písemného sdělení objednatele“ a v souvislosti s dokončením takovéhoto díla by již „písemné sdělení“ vyžadováno nebylo/. Jinými slovy řečeno – sdělení objednatele, že „trvá na provedení díla“, zmíněné v ustanovení § 56l obch. zák., se týká průběhu provádění díla, jenž je upraven v ustanovení § 55l obch. zák. Proto /byť to § 56l obch. zák.výslovně neuvádí/ musí být toto sdělení písemné. Žalovaní existenci výše zmíněného „písemného sdělení“ žalobce, trvajícího na provádění díla přesto, že jimi byl údajně informován o nevhodnosti pokynů či poskytnutého materiálu, netvrdili a tudíž ani neprokazovali. Podle § 564, § 44O odst. 2 obch. zák., uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a § 437 obch. zák., nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu. Účastník řízení má povinnost tvrzení /§ 79 odst. l, § lOl odst. l písm. a/ o.s.ř./ a povinnost důkazní /§ l2O odst. l o.s.ř./. Dokazování se zaměřuje na prokázání pravdivosti tvrzení ohledně skutečností předpokládaných hypotézou té které právní normy, tedy skutečností majících rozhodující význam z hlediska právního hodnocení sporu. Žalobce na žalovaných požaduje na náhradě škody částku 39.OOO,- Kč. Tímto nárokem se okresní soud z hlediska jeho základu a výše dosud nezabýval. V situaci, že se řízení o tomto nároku /a to i z hlediska případného vyjasnění si rozsahu potřebných skutkových tvrzení a s tím spojených důkazních návrhů ve smyslu ustanovení § ll8a odst. l, odst. 3 o.s.ř., když žalobce uvedl, že již vady díla odstraňoval, a že mu tedy již vznikla újma v majetkové sféře/ „ocitlo na samém začátku“, je vyloučeno, aby o tomto nároku rozhodoval odvolací soud. Vzhledem k výše uvedenému byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku v odstavci prvém, v části o zamítnutí žaloby ohledně částky l5.OOO,- Kč, potvrzen jako věcně správný podle § 2l9 o.s.ř., zatímco ve zbývajícím rozsahu byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení /§ 2l9a odst. l písm. a/, § 22l odst. l písm. a/ o.s.ř./. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně znovu o nákladech řízení včetně nákladů řízení odvolacího /§ 224 odst. 3 o.s.ř./. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 11. května 2OO6