Ve věci výživného zletilého dítěte, kde žalovaný bydlí v USA, se uplatní čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 44 /2001, který odkazuje na národní předpisy.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud nadřízený v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudců JUDr. J. H. a JUDr. F. K. v právní věci žalobce L. R., nar…, bytem V., zastoupeného obecnou zmocněnkyní V. T., bytem V., proti žalovanému L. A., bytem D., IL, USA, o zvýšení výživného, o nesouhlasu Okresního soudu v Písku s postoupením věci Okresním soudem ve Strakonicích, t a k t o : Nesouhlas Okresního soudu v Písku n e n í d ů v o d n ý . O d ů v o d n ě n í : Okresní soud ve Strakonicích usnesením ze dne 20.6.2006, č.j. 6 C 155/2006-18, u nějž je vyznačena právní moc dnem 15.7.2006, vyslovil svou místní nepříslušnost, a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Písku jako soudu místně příslušnému. Odůvodnil své rozhodnutí tím, že žalovaný je občanem České republiky a nemá obecný soud v České republice, proto je příslušný podle § 86 odst. 1 o.s.ř. soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Zjistil si, že poslední známá adresa žalovaného v České republice byla v ulici Kollárova v Písku, proto vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Písku. Okresní soud v Písku se postoupení brání s odůvodněním, že žalobce požaduje zpětně výživné pro nezl. dítě a v takovém případě je dána výlučná příslušnost soudu dle § 88 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Podle § 105 odst. 3 o.s.ř. jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil. Krajský soud v Českých Budějovicích je soudem nadřízeným Okresnímu soudu v Písku, který nesouhlasí s postoupením věci Okresním soudem ve Strakonicích a předložil proto tuto věc k rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení. Krajský soud v Českých Budějovicích nesdílí nesouhlas Okresního soudu v Písku s postoupením věci, naopak ztotožňuje se s právním názorem Okresního soudu ve Strakonicích, že místně příslušným soudem v této věci je Okresní soud v Písku. Je však nutno posoudit i otázku mezinárodní příslušnosti, protože jde o věc s cizím prvkem (žalovaný má bydliště v USA). Žaloba byla podána dne 26. 4. 2006, tedy po 1.5.2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a začaly pro ni platit předpisy Evropské unie. Jedním ze základních předpisů, kterými se český soud musí řídit ve věcech s cizím prvkem, je nařízení Rady ( ES ) č. 44/2001. Jde o nařízení o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Toto nařízení je nutno použít i přesto, že žalovaný žije v USA, protože zmíněné nařízení je procesním předpisem pro český soud jako soud Evropské unie. O tom, že toto nařízení je nutno užít pro posouzení mezinárodní příslušnosti ( slovy občanského soudního řádu „pravomoci“ českého soudu ), svědčí jeho ustanovení, které počítá s tím, že může být aplikováno i na řízení, kde je účastníkem osoba nemající bydliště na území některého členského státu. Takovým ustanovením je článek 4 bod 1 citovaného nařízení, který uvádí, že nemá-li žalovaný bydliště na území některého členského státu, určuje se příslušnost soudů každého členského státu podle jeho vlastních právních předpisů, s výhradou článků 22 a 23. Citované články pojednávají o výlučné příslušnosti a o příslušnosti dané prorogací ( dohodou účastníků ). V této věci je nepochybné, že žalovaným je L. A., bytem v USA, přičemž jde o žalobu na zvýšení výživného podávanou zletilým synem žalovaného. Žaluje se zvýšení výživného od 26.4.2003, tedy ještě i za dobu nezletilosti dnes již zletilého žalobce. Jde tedy jednoznačně o věc s cizím prvkem, přičemž jde o řízení občanské ve smyslu článku 1 bod 1 citovaného nařízení. Nejde o žádné z takových řízení, která jsou vyloučena článkem 1 bodem 2 citovaného nařízení. Na řízení o výživném naopak přímo dopadá článek 5 odst. 2, který hovoří o příslušnosti ( dané na výběr ) ve věcech týkajících se výživného. Tímto ustanovením je však upravena mezinárodní příslušnost ve věcech výživného jen tam, kde žalovaný má bydliště na území některého členského státu. To však v daném případě není. Žalovaný nemá bydliště na území členského státu Evropské unie, ale v USA. Proto je nutno použít článek 4 citovaného nařízení (odst. 1 ). Podle uvedeného ustanovení nemá-li žalovaný bydliště na území některého členského státu, určuje příslušnost soudů každého členského státu podle jeho vlastních právních předpisů s výhradou článku 22 a 23. Nařízení č. 44/2001 tedy citovaným svým ustanovením vrací posuzování mezinárodní příslušnosti, a tím i místní příslušnosti českých soudů, zpět do národních předpisů, tedy do občanského soudního řádu. Pak je správné, že okresní soud posoudil místní příslušnost podle § 86 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud v České republice, tudíž je místně příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Poslední známé bydliště žalovaného je dle listin předložených žalobcem (rozsudky Okresního soudu ve Strakonicích ) v Písku, ať už v Kollárově ulici nebo v ulici K Háječku. K námitce Okresního soudu v Písku je nutno uvést, že v souzené věci v žádném případě nejde o věc péče o nezletilé, kde je dána místní příslušnost podle § 88 písm. c) o.s.ř. I když zletilý žalobce ( syn žalovaného ) požaduje zvýšit výživné i za dobu své nezletilosti, nestává se tím řízení zahájené jeho návrhem podaným až po dovršení zletilosti řízením ve věci péče o nezletilé. Jde o sporné řízení, kde účastenství je dáno podle § 90 o.s.ř. ( žalobce a žalovaný ). Správně proto Okresní soud ve Strakonicích uvažoval tak, že podle § 84 o.s.ř. je k řízení v této věci příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného). V tomto případě ovšem žalovaný nemá obecný soud v České republice a dopadá proto ustanovení § 86 odst. 1 o.s.ř., jak správně Okresní soud ve Strakonicích uvedl. O tom, že naposledy žalovaný bydlel v Písku, není pochyb. Z těchto důvodů Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu v Písku s postoupením věci Okresním soudem ve Strakonicích důvodný není. V této věci nemuselo být nařizováno odvolací jednání ( § 214 odst. 1 a contr. o.s.ř. ). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný řádný opravný prostředek. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 7. prosince 2006