Podmínka § 41a odst. 4 o.s.ř. není splněna tím, že úkon zpětvzetí žaloby a odvolání zpětvzetí žaloby, které byly doručeny v různých dnech nepříslušnému soudu, jsou doručeny poté současně se spisem soudu příslušnému ve věci rozhodnout.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. J. P. a soudců JUDr. A.V. a JUDr. V. Z. v právní věci žalobce R., a.s. , IČ…, se sídlem Ch., zastoupeného Mgr. M. P., advokátem se sídlem Č., proti žalovanému Z. K., nar…, bytem S., zastoupenému JUDr. M. Š., advokátem se sídlem v H., o 334.125,- Kč s přísl., o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 11.8.2006, č.j. 4 C 157/2006 – 31, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení ve věci (I.), dále rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 18.335,- Kč do 3 dnů od právní moci usnesení (II.). Soud rozhodoval na základě zpětvzetí žaloby Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobcem. Odvolání zpětvzetí ze strany žalobce došlo Krajskému soudu v Českých Budějovicích 12.7.2006 a jelikož nedošlo soudu zároveň se zpětvzetím žaloby, soud dovozuje, že toto odvolání zpětvzetí došlé soudu až 12.7.2006 je neúčinné, protože učinně lze odvolat zpětvzetí žaloby pouze tehdy, jestliže odvolání zpětvzetí by došlo soudu nejpozději současně ve stejný den s odvolaným zpětvzetím. Proto soud podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. řízení zastavil. O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce. Domnívá se, že soud nesprávně právně posoudil jeho procesní úkony co do výroku prvního rozhodnutí, kterým soud zastavil řízení. Žalobce má za to, že soud se nesprávně vypořádal s aplikací ust. § 41a odst. 4 o.s.ř. Předně žalobce podal návrh na zastavení řízení Krajskému soudu v Českých Budějovicích veden úmyslem zkrátit řízení a podat novou žalobu, když tento procesní postup Krajský soud v Českých Budějovicích v minulosti zastavením některých konkrétních řízení několikrát připustil. V tomto případě zaujal sice krajský soud stanovisko, že není v řízení příslušný a že nemůže rozhodnout ani ve věci návrhu na zastavení řízení, proto žalobce okamžitě poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, podal právě krajskému soudu ještě před odesláním spisu okresnímu soudu ve smyslu ust. § 41a odst. 4 o.s.ř. odvolání zpětvzetí žaloby. Je pravdou, že ust. § 41a odst. 4 o.s.ř. říká, že je odvolání úkonu účastníka účinné pouze tehdy, jestliže je doručeno soudu současně s tímto úkonem, nicméně žalobce má za to, že se tímto právním předpisem míní soud, který je příslušný ve věci rozhodnout, tedy Okresní soud v Písku. Proto byl-li spis, ve kterém se nacházel jak návrh na zastavení řízení, tak návrh na odvolání tohoto návrhu doručen Okresnímu soudu v Písku k rozhodování, byla podmínka stanovená ustanovením § 41a odst. 4 o.s.ř. splněna. Co do výroku II. rozhodnutí má žalobce za to, že soud nesprávně posoudil nárok žalovaného na úhradu nákladů řízení. Soud měl postupovat podle § 146 odst. 1 písm. c), neboť zcela jednoznačně za okolností celé věci, kdy byl podán důvodný návrh, soud zastavoval řízení v okamžiku, kdy žalované straně žádné náklady nevznikly ani vzniknout nemohly. Navrhuje tedy, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a soud pokračoval v zahájeném řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné, přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o.s.ř., ve věci nemusel nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.). Odvolání není důvodné. Jak se podává ze spisu, žalobce podal žalobu Krajskému soudu v Českých Budějovicích proti žalovanému na zaplacení částky 334.125,- Kč podáním došlým Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 24.3.2006. Výzvou Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6.4.2006 byl žalobce upozorněn na otázku věcné příslušnosti a bylo mu sděleno, že návrh bude předložen podle § 104a odst. 2 o.s.ř. Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti a žalobce byl žádán o vyjádření k tomuto postupu ve lhůtě 10 dnů. Na základě toho vzal žalobce podáním došlým Krajskému soudu v Českých Budějovicích 13.4.2006 žalobu zpět a žádal soud, aby řízení zastavil. Krajský soud v Českých Budějovicích pak věc předložil Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí sporu o příslušnost podle § 104a odst. 2 o.s.ř. Podáním došlým soudu 28.4.2006 – Krajskému soudu v Českých Budějovicích, Vrchnímu soudu v Praze pak 4.5.2006 zástupce žalovaného JUDr. M. Š. sděluje, že převzal zastupování žalovaného, vyjadřuje se v tom směru, že je skutečně dána věcná příslušnost okresního soudu. Své zastupování doložil plnou mocí. Vrchní soud usnesením ze dne 25.5.2006, č.j. Ncp 1374/2006 – 27 pak rozhodl o tom, že věc je příslušný projednat okresní soud, a tedy že bude postoupena Okresnímu soudu v Písku. Dne 10.7.2006 obdržel výše citované usnesení zástupce žalobce a podáním došlým soudu dne 12.7.2006 odvolal zpětvzetí žaloby a toto odvolání zaslal Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací Okresního soudu v Písku s tím, že správně řízení ve věci zastavil a správně postupoval podle § 41a odst. 4 o.s.ř. Toto ustanovení také dle odvolacího soudu správně vyložil. Argumentace žalobce v tomto směru, že spis, který byl doručen Okresnímu soudu v Písku obsahoval jak návrh na zastavení řízení, tak návrh na odvolání tohoto návrhu není správná a § 41a odst. 4 o.s.ř. nelze takto vykládat. Procesní úkon, který lze odvolat, lze odvolat jen tehdy, jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s odvolaným procesním úkonem. To se skutečně v dané věci nestalo, neboť jak zpětvzetí žaloby, tak odvolání zpětvzetí žaloby bylo adresováno Krajskému soudu v Českých Budějovicích a bylo mu také doručeno v rozdílných dnech. Tím, že byl spis zaslán Okresnímu soudu v Písku, který obsahoval již oba uvedené procesní úkony, se tento procesní nedostatek nezhojil. Rovněž argumentace žalobce, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, se nezakládá na pravdě. Jednak nelze dovozovat, že ve věci byl podán důvodný návrh, jak uvádí žalobce v odvolání (protože nelze předjímat rozhodnutí ve věci samé). Žalovaný prokázal, že mu náklady řízení ve sporu vznikly tím, že si zvolil právního zástupce, ve spise je založena jeho plná moc na č.l. 25 spisu a také se žalovaný ve věci vyjádřil. Přísluší mu tedy odměna podle vyhl. č. 484/2000 Sb. , podle § 18 odst. 1 vyhlášky snížena sazba odměny o 50 %. Podle § 3 odst. 1 bod 6 pak činí odměna 36.520,- Kč. Z toho jedna polovina je 18.260,- Kč, dále pak mu přísluší jedenkrát režijní paušál 75,- Kč podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení. V dané věci nemělo být tedy postupováno podle § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., ale správně tak, jak postupoval soud prvního stupně podle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., když žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno, a to zpětvzetím návrhu. Byl to tedy žalobce, který procesně zavinil, že řízení muselo být zastaveno a v této fázi řízení je zkoumána otázka zastavení řízení pouze z hlediska procesního. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo věcně správné a jako takové bylo potvrzeno podle § 219 o.s.ř. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovanému žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 31. října 2006