Uskutečnění první porady s klientem není nezbytně nutnou podmínkou pro přiznání úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Alternativa právní věty:Neuskutečnění první porady s klientem nevylučuje bezpodmínečně přiznání úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. R. O. a soudců JUDr. M. P. a Mgr. P. P. ve věci nezl. J. D., nar…, trvale bytem Ch., t.č. DÚSP Čížkovice, zast. opatrovníkem JUDr. L. N., advokátem v T., syna M. N., nar…, bytem Ch., a R. D., nar…, bytem K., o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotní péče, o odvolání opatrovníka proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 3.1.2007 č.j. 11 L 104/2005-20, t a k t o : Opatrovníku JUDr. L. N. se p ř i z n á v á odměna v částce 387,- Kč. O d ů v o d n ě n í : Citovaným rozhodnutím soud I.stupně nepřiznal opatrovníkovi JUDr. N. odměnu v účtované výši. Opatrovník ji požadoval za dva úkony právní služby se dvěma režijními paušály a náhradou DPH. Dle okresního soudu však advokátem uváděné úkony nelze akceptovat, neboť nahlížení do spisu není v rámci civilního řízení úkonem dle § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jenom AT). Pokud jde o přípravu a převzetí zastoupení, u opatrovníka ustanoveného soudem jde o úkon dle § 11 odst. 1 písm. b) AT jen tehdy, pokud se uskuteční první porada se zastoupeným. Z obsahu spisu taková porada neplyne, takže nebyl vykonán ani úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b) AT. Proto mu nenáleží žádná odměna ani paušální náhrada nákladů. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání opatrovník. Uvedl, že akceptuje nepřiznání náhrady za prostudování spisu, byť za použití § 11 odst. 3 AT by i za tento úkon právní služby mohla být odměna přiznána dle § 11 odst. 1 písm. f) AT. Namítá však nepřiznání odměny za úkon právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. b) AT, neboť je evidentní, že došlo k převzetí a přípravě zastoupení opatrovance, mimo jiné i proto, že v rámci přípravy jeho zastoupení si opatrovník prostudoval spis. Provedení první porady s klientem navíc není nutnou podmínkou k tomu, aby ustanovený opatrovník mohl vyúčtovat plnou odměnu za tento úkon. To je logické i proto, že v některých případech nelze vůbec první poradu uskutečnit (zastoupený je uprchlý, trpí poraněním, pro které nemůže jednat). Skutečnost, že první porada je zahrnuta pod úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. b) AT, znamená, že zástupce si nemůže účtovat první poradu s klientem zvlášť jako další úkon právní služby. Závěr soudu I. stupně by znamenal, že by odborná činnost byla vykonávána bez nároku na odměnu, což je v rozporu s principy ústavními i principy uvedenými v zákonu o advokacii. Proto v tomto smyslu žádal opatrovník změnu napadeného usnesení. Podle § 212 o.s.ř. přezkoumal odvolací soud napadené usnesení, aniž bylo nutno v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. nařizovat jednání. Dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Jelikož v daném případě jde o spor o odměnu za právní služby poskytnuté před nabytím účinnosti vyhl.č. 276/2006 Sb., kterou se mění vyhl.č. 177/1996 Sb. (AT), je nutno tento nárok posuzovat podle advokátního tarifu platného do 31. 8. 2006. To má však význam pouze z hlediska případné výše odměny, neboť znění rozhodných ustanovení zůstává stejné. Podle § 11 odst. 1 AT mimosoudní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, … e) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny. Podle § 11 odst. 3 AT za úkony právní služby neuvedené v odst. 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jímž jsou svou povahou a účelem nejbližší. Z této právní úpravy je jednak zřejmé, že u opatrovníka ustanoveného soudem k zastupování některého z účastníků je možné o úkonu přípravy a převzetí zastoupení uvažovat pouze a jedině z pohledu § 11 odst. 1 písm. b) AT. Z jazykového a logického výkladu tohoto ustanovení spolu se systematickým výkladem ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. a) AT musí plynout závěr, že u ustanoveného zástupce by úkonem převzetí a přípravy zastoupení měl být v zásadě pouze ten, v rámci kterého došlo i k první poradě ustanoveného zástupce s účastníkem. Zda je možné přiznat takový úkon právní služby i v případě, že k první poradě nedojde, na to není v soudní praxi úplně jednotný názor. Např. byly současně publikovány (Soudní rozhledy 3/95) protichůdné výklady obdobné úpravy zakotvené dříve v § 16 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 270/1990 Sb., kdy Krajský soud v Českých Budějovicích přiznal na základě studia spisového materiálu odměnu pouze ve výši 1/2 za převzetí a přípravu obhajoby bez porady s klientem (4 To 904/94), zatímco Krajský soud v Plzni vyslovil, že provedení porady s klientem není nutnou podmínkou k vyúčtování plné částky odměny dle cit. ust. (sp.zn. 8 To 19/94). Městský soud v Praze ve svých rozhodnutích z 22.3.2000 sp. zn. 5 To 139/2000 nebo z 23.5.2005 sp.zn. 9 To 236/2005 přiznal úkon dle § 11 odst. 1 písm. b) AT i tehdy, pokud první porada nebyla písemně doložena, neboť „tento úkon musel být již ze své podstaty proveden, jestliže advokát provedl celou trestní obhajobu“. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku za 16.6.1999 sp.zn. 7 Tz 66/99 přiznal dle cit.ust. úkon právní služby za použití § 11 odst. 3 AT v případě ustanovení obhájce obviněnému až v průběhu odvolacího řízení, v němž se nezbytným úkonem pro řádný výkon právní pomoci stalo studium spisu. Podepsaný soud ve svém usnesení ze 16.6.2006 č.j. 15 Co 366/2006-17 (věc Okresního soudu v Táboře 11 L 3/2006) přiznal ustanovenému opatrovníku úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b) AT v situaci, kdy ustanovený opatrovník v rámci převzetí a přípravy zastoupení neučinil poradu s klientem, ale prostudoval spis. Naproti tomu Vrchní soud v Praze v usnesení ze 7.6.2002 (Soudní judikatura 5/2002) vyslovil názor, že soudem ustanovenému zástupci náleží odměna dle uvedeného ustanovení pouze tehdy, pokud po doručení usnesení soudu o ustanovení zástupcem se uskutečnila první porada s klientem, což dovodil z rozdílného znění § 11 odst. 1 písm. a), b) AT. Posledně uvedené stanovisko odvolací soud nadále nemůže obecně sdílet, především s ohledem na specifika určitých druhů řízení. Jak totiž správně uvádí odvolatel, mohou nastat situace, kdy nejenom z důvodu subjektivního (např. účastník odmítne poradu s ustanoveným zástupcem), ale i z důvodů objektivních se první porada ustanoveného zástupce uskutečnit nemůže. Jde např. o stav, kdy účastník utrpěl úraz, který mu v danou chvíli neumožňuje verbální komunikaci, je neznámého pobytu, je postižen duševní poruchou, která smysl porady s ustanoveným zástupcem vylučuje, je nezletilého věku ještě s nižší rozumovou vyspělostí. V takových případech lze za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) AT pokládat přípravu a převzetí zastoupení i bez vykonání první porady, ovšem přirozeně pouze za splnění předpokladu, že ustanovený zástupce vyvine jinou faktickou činnost směřující k přípravě a převzetí zastoupení. Pokud by totiž ustanovený zástupce jenom přezval usnesení o svém ustanovení a žádným způsobem by již nezískal informace o věci potřebné k řádnému výkonu zastoupení, nemůže být úkon právní služby dle cit. ust. naplněn pouze převzetím uvedeného rozhodnutí. Právě faktická činnost ustanoveného zástupce (v podobě porady s klientem, ale i třeba porady s osobou, jež dala podnět k zahájení řízení, seznámení se s obsahem spisu apod.) naplňují skutkovou podstatu úkonu právní služby přípravy a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) AT. V daném případě se jedná o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotní péče, přičemž pacientem je nezl. dítě. Z obsahu spisu plyne, že ustanovený zástupce po převzetí usnesení o zahájení řízení, o svém ustanovení opatrovníkem a o vyslovení, že k převzetí nezletilého došlo ze zákonných důvodů, studoval spisový materiál. S ohledem na popsaný charakter tohoto řízení, vycházejíc ze shora vyslovených právních úvah, proto odvolací soud dospěl k závěru, že touto činností provedl ustanovený zástupce úkon právní služby, za který mu dle § 11 odst. 1 písm. b) AT náleží odměna. Pro úplnost je třeba dodat, že zmíněný úkon nelze ani za použití § 11 odst. 3 podřadit pod § 11 odst. 1 písm. f) AT. Byť není vyloučeno, že i v civilním řízení může dojít k obdobnému úkonu prostudování spisu (např. ve skutkově složité věci, v níž je předloženo větší množství listin), zde tato činnost zástupce časově ani obsahově nesouvisí s takovýmto druhem úkonu právní služby, ale jednoznačně s přípravou ustanoveného zástupce na to, aby řádně mohl zastoupení převzít. Z těchto důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 3 o.s.ř. přistoupil ke změně napadeného usnesení tak, že ustanovenému zástupci JUDr. N. přiznal odměnu v celkové výši 387,- Kč. Tato je tvořena odměnou 250,- Kč dle § 7 a § 9 odst. 2 AT ve znění do 31.8.2006, režijním paušálem 75,- Kč dle § 13 odst. 3 stejného předpisu a náhradou DPH 62,- Kč. Částka bude zaplacena po právní moci tohoto usnesení soudem I. stupně. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení dovolání není přípustné. V Táboře dne 23.2.2007