Osoba, v jejíž prospěch je zřízeno věcné břemeno užívání bytu v nemovitosti, ohledně které soud (exekutor) provádí ocenění podle § 336a o.s.ř. není oprávněna k podání odvolání proti usnesení vydanému podle tohoto ustanovení, směřují-li její námitky jen proti výši ocenění věcného břemene na prodávané nemovitosti (a nejde o případ, kdy by se bránila proti určení, že věcné břemene prodejem v dražbě zaniká)

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Z. S. a soudců JUDr. B. P., Ph.D. a Mgr. E. S. v exekuční věci oprávněného P. N., bytem v P., zastoupeného JUDr. J. S., advokátem v P., proti povinnému M. A., bytem v P., pro 16.000,- Kč s příslušenstvím, o odvolání O. H., bytem v P., proti usnesení soudního exekutora JUDr. Stanislava Pazderky ze dne 14.8.2007, č.j. 117EX 1207/05-56, t a k t o : Odvolání O. H. se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Soud prvního stupně usnesením ze dne 13.12.2005 č.j. 11Nc 1743/2005-6 nařídil exekuci na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 16.000,- Kč s příslušenstvím. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 4.3.2006. Provedením exekuce soud pověřil soudního exekutora JUDr. Stanislava Pazderku z Exekutorského úřadu Písek. Pověřený soudní exekutor vydal k provedení exekuce exekuční příkaz č. 1 dne 20.1.2006, podle něhož se exekuce provede prodejem spoluvlastnického podílu povinného ve výši ½ na pozemku st. parc. č. 2008, pozemku parc. č. 1736/10 a budovy bydlení č. p. 1256 stojící na pozemku stavební parcela č. 2008, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště P., na LV č… pro obec a k.ú. P. V rámci nařízeného prodeje nemovitostí vydal soudní exekutor usnesení, jímž stanovil cenu nemovitostí a jejích příslušenství, cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených ve výši 280.900,- Kč, určil, že prodejem v dražbě žádné závady nezaniknou a stanovil výslednou cenu částkou 1.100.000,- Kč. Podkladem pro toto ocenění byl znalecký posudek znalkyně M. P. ze dne 4.7.2007. Proti usnesení se odvolává O. H., v jejíž prospěch je zřízeno věcné břemeno bytu zatěžující budovu č. p. 1256 stojící na pozemku st. parc. č. 2008 a věcné břemeno užívání uvedených nemovitostí. V odvolání namítá, že došlo k podcenění uvedených věcných břemen, že výsledná částka je nedostatečná a neodpovídá realitě. Uvádí, že běžná prodejní cena domu se pohybuje kolem 4.000.000,- Kč. Mimo těchto námitek ještě připomíná, že v napadeném usnesení není zmínka, o jakou dlužnou částku se jedná a vyslovuje ochotu dlužnou částku uhradit. Současně také namítá, že podle jejích informací činí dlužná částka kolem 16.000,- Kč a proto se jeví prodej domu jako neadekvátní, když dlužník (její syn) má pravidelný příjem, z něhož by bylo možno vymáhanou částku zaplatit formou srážek ze mzdy. Odvolatelka žádá odvolací soud, aby napadené usnesení zrušil a popř. v celé věci provedl ústní jednání. Odvolatelka je osobou, v jejíž prospěch (a také ve prospěch Ing. J. H.) je zřízeno na prodávaných nemovitostech věcné břemeno v bytě prodávaného domu a věcné břemeno užívání uvedených nemovitostí. Proti usnesení o ocenění podle § 336a o.s.ř. a § 52 odst. 1 exek. řádu je sice obecně přípustné odvolání, avšak odvolatelka není osobou oprávněnou k podání takového odvolání. Odvolání proti rozhodnutí soudního exekutora o určení ceny nemovitosti v rámci exekuce prodejem nemovitostí, může podat pouze účastník řízení, jemuž byla rozhodnutím způsobena v jeho právech újma (srov. usnesení 20Co 321/2004, uveřejněné v Soudních rozhledech č. 2/2005). Tím, jak jsou oceněna práva odpovídající věcným břemenům pro určení výsledné ceny nemovitostí, však odvolatelka žádnou újmu neutrpí. Věcná břemena jsou v dané věci závadami s nemovitostí spojená, která – obecně řečeno – snižují hodnotu a tedy i cenu nemovitosti, která je v dražbě prodávána. Proto zákon stanoví, že se zjistí cena jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených, aby jejich hodnota mohla být promítnuta do výsledné ceny. Cena těchto závad, které prodejem v dražbě nezaniknou, se pak odpočítává od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a projeví se ve výsledné ceně (§ 336a odst. 3 o.s.ř.). Tak je tomu i v souzené věci, kde prodávané nemovitosti jsou zatíženy věcnými břemeny užívání bytu a užívání nemovitosti, což ve svém výsledku snižuje obvyklou cenu nemovitostí. To má sice význam pro osoby, které chtějí dražit a pro konečného vydražitele, ale na samotném postavení osob oprávněných z věcného břemene se tím vůbec nic nemění a jejich práva zůstávají nedotčena. Výslovně bylo totiž v napadeném usnesení určeno, že prodejem v dražbě žádné závady – tedy ani věcné břemeno pro odvolatelku – nezanikají. Výší ocenění jejího věcného břemene se zajištění práv spojených s tímto věcným břemenem pro odvolatelku ničeho nemění a zůstává kvalitativně stejné, ať by již vyznělo vyšší částkou nebo nižší částkou. Jinak by tomu bylo zřejmě v případě, pokud by v napadeném usnesení bylo ve smyslu § 336a odst. 1 písm. c) o.s.ř. určeno, že předmětná věcná břemena prodejem nemovitosti zanikají. Tak tomu ovšem v souzené věci není. Uvedené okolnosti vedou tedy odvolací soud k závěru, že odvolatelce jako osobě oprávněné z věcného břemene váznoucího na prodávaných nemovitostech z jeho ocenění žádná újma na jejích právech nevzniká. Z toho však také plyne závěr, že odvolatelka není osobou oprávněnou k podání odvolání, a proto její odvolání bylo podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítnuto. Předmětem napadeného usnesení je toliko ocenění nemovitostí podle § 336a o.s.ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu. Výše pohledávky a jejího příslušenství, pro kterou byla exekuce nařízena, je uvedeno v usnesení okresního soudu ze dne 13.12.2005, jímž byla exekuce proti povinnému nařízena. Pokud pak odvolatelka vyslovuje ochotu zbývající dlužnou částku za povinného syna uhradit, není tato okolnost pro rozhodování odvolacího soudu o napadeném usnesení významná. Jde však o záležitost dalšího jednání odvolatelky s oprávněným a zejména se soudním exekutorem, který byl pověřen provedením exekuce. Podle vyjádření oprávněného k odvolání nebude oprávněný trvat na prodeji nemovitosti, pokud bude u exekutora složena celá dlužná částka ve výši 20.677,- Kč. Pokud však dlužnou částku nesloží, nevidí oprávněný jinou možnost než přistoupit k prodeji domu. Odvolací soud k tomu jen podotýká, že je tedy věcí dalšího jednání mezi zúčastněnými osobami, zda k prodeji vůbec dojde. V této věci však nebylo třeba nařizovat jednání, protože jde o odvolání proti usnesení o oceňování nemovitostí, pro které zákon nestanoví povinnost nařizovat jednání a ani to nepovažoval soud za nutné (§ 253 odst. 2, § 254 odst. 6 o.s.ř.). O nákladech řízení rozhodne v dalším průběhu provádění exekuce pověřený soudní exekutor (§ 87 a násl. exek. řádu).