Shledá-li odvolací soud důvodnou námitku nedostatku místní nepříslušnosti v řízení o nařízení exekuce, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení exekuce (§ 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), a současně vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém postoupí věc místně příslušnému soudu. Ten potom znovu rozhodne - již jako soud místně příslušný - o návrhu na nařízení exekuce.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. B. P., Ph.D. a soudců JUDr. Z. S. a Mgr. E. S. v exekuční věci oprávněného D. p. m. Č., a.s., Č. B., IČ …., zastoupeného JUDr. J. K., advokátem v P., proti povinné J. F., , bytem v H., zastoupené obecným zmocněncem J. S., bytem L., pro 206,- Kč s příslušenstvím, o odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.11.2006, č.j. 17 Nc 6913/2006-3, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se mu vrací k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Soud prvního stupně napadeným usnesením nařídil podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 4.5.1999, č.j. 111 C 40/99-36 exekuci na majetek povinné k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 206,- Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 575,20 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Kamil Košina z Exekutorského úřadu Prachatice. Proti usnesení podává odvolání povinná. Zásadní její námitkou je námitka místní nepříslušnosti soudu, který vydal napadené usnesení. Povinná má od roku 1980 bydliště na adrese H., kde se také trvale zdržuje a kam jí také bylo toto usnesení doručeno. Usnesení o nařízení exekuce vydal tedy soud, který není místně příslušným exekučním soudem podle § 45 odst. 2 exekučního řádu. S odkazem na § 103 a násl. o.s.ř. povinná navrhuje napadené usnesení zrušit a řízení zastavit. Odvolání je podáno povinnou, která je k jeho podání oprávněná a je také včasné. Odvolání je rovněž důvodné. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Podle § 35 odst. 2 exekučního řádu dojde-li návrh na nařízení exekuce jinému než příslušnému soudu, soud jej neprodleně postoupí soudu exekučnímu. Při nařízení exekuce vycházel soud prvního stupně z údajů návrhu na nařízení exekuce, podle kterého měla povinná bydliště v Č. B. Protože soud prvního stupně rozhoduje o nařízení exekuce bez slyšení účastníků a údaj o bydlišti povinné tedy nemohl být nikým zpochybňován, rozhodl o nařízení exekuce v přesvědčení, že je soudem místně příslušným. Účastník řízení může podat námitku místní nepříslušnosti, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Pro povinnou bylo tímto prvním úkonem, při kterém mohla úspěšně uplatnit námitku místní nepříslušnosti, teprve odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, kdy teprve jí také byl doručen návrh na zahájení řízení. Její námitka místní nepříslušnosti je důvodná. Jak sama odvolatelka uvádí, její bydliště je v H. a tento údaj byl odvolacím soudem ověřen i v centrální evidenci obyvatel. V tomto bydlišti byla i v době zahájení řízení. Je proto důvodná námitka, že ve věci rozhodoval soud, který nebyl místně příslušný podle § 45 odst. 2 exekučního řádu. Námitku nepříslušnosti uplatnila povinná při prvním úkonu, který jí příslušel (§ 52 odst. 1 exekučního řádu, § 105 odst. 1 o.s.ř.). Nedostatek místní příslušnosti je sice nedostatkem podmínky řízení, ale nikoliv takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Jen v takovém případě by bylo tedy třeba řízení zastavit, jak to navrhuje povinná ve svém odvolání. Opatřením k jeho odstranění (§ 103, § 104 odst. 1 o.s.ř.) je zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O nařízení exekuce totiž rozhodl soud, který nebyl podle zákona k rozhodnutí místně příslušným soudem. V dalším řízení však soud prvního stupně musí postupovat podle § 105 o.s.ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu a věc postoupit místně příslušnému soudu podle současného bydliště povinné. Odvolání povinné je tedy důvodné potud, že o nařízení exekuce rozhodoval místně nepříslušný soud. Je to tedy vada, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, takže je tu důvod, aby odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., a současně vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém postoupí věc místně příslušnému soudu. Ten potom znovu rozhodne – již jako soud místně příslušný – o návrhu na nařízení exekuce. K projednání této věci nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. d)/ o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 14. února 2007