Příčilo by se smyslu exekučního (vykonávacího) řízení, aby byla prováděna dražba - movité i nemovité věci - tehdy, je-li pohledávka oprávněného včetně příslušenství a nákladů řízení a exekuce uhrazena. Pokud by taková skutečnost byla v okamžiku vlastní dražby exekutorovi (soudci) známa, je třeba od dražby upustit, neboť pohledávka zanikla splněním a byl by tu důvod k zastavení exekuce.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Z. S. a soudců JUDr. B. P., Ph.D. a Mgr. E. S. v exekuční věci oprávněného T., a. s., IČ…, se sídlem P. (předtím Č. T., a.s.), zastoupeného JUDr. J. K., CSc., advokátkou v P., proti povinné I. P., bytem P., pro 5.451,80 Kč s příslušenstvím, o odvolání povinné proti usnesení soudního exekutora JUDr. Emilie Čenovské z Exekutorského úřadu Strakonice ze dne 3.7.2008 sp. zn. 10 EX 185/05-108, t a k t o : Usnesení soudního exekutora s e m ě n í tak, že se příklep vydražiteli P. C., s.r.o., se sídlem L., IČ … na vydražené nemovitosti n e u d ě l u j e . O d ů v o d n ě n í : Soud prvního stupně usnesením ze dne 14.3.2005 č.j. 1 Nc 1116/2005-5 nařídil podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27.11.2002 exekuci na majetek povinné k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 5.451,80 Kč se 4 % úrokem z prodlení od 31.10.2002 do zaplacení, a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Emilie Čenovská z Exekutorského úřadu Strakonice. K provedení této exekuce vydal pověřený soudní exekutor dne 10.10.2005 exekuční příkaz na prodej nemovitostí, a to ½ pozemku parc. č. st. 1132 o výměře 219 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, ½ pozemku parc. č. 2568 o výměře 255 m2 – zahrady a ½ budovy č.p. 4 stojící na pozemku parc. č. st. 1132, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště P., pro obec P. a katastrální území P. na LV č. 2092. Po provedeném ocenění nemovitostí přikročil soudní exekutor k dražebnímu jednání, které bylo nařízeno na 3.7.2008. Nemovitosti byly vydraženy za nejvyšší podání 666.667,- Kč a napadeným usnesením soudní exekutor udělil příklep vydražiteli nemovitostí P. C. s.r.o., se sídlem L., IČ… Příklep byl udělen poté, kdy vydražitel byl určen losem a při dražebním jednání nebyly vzneseny žádné námitky proti udělení příklepu vydražiteli. Proti usnesení o příklepu podává odvolání povinná. Ve svém odvolání uvádí, že uhradila částku, pro kterou byla exekuce nařízena, a to včetně nákladů exekuce, jak jí byla určena exekutorem. Poslední doplatek byl učiněn dne 3.7.2008 v 9.45 hodin, a to přímo na účet exekutora vedený u KB, a.s. Dražba tedy probíhala v době, kdy již byla celá částka s příslušenstvím zaplacena, jak jí bylo potvrzeno sdělením peněžního ústavu. Za této situace měl soudní exekutor od dražby upustit. Mimo to povinná uvádí, že jí nebyla dražební vyhláška doručena. Telefonicky proto oznámila tuto skutečnost exekutorskému úřadu, který jí sdělil i výši doplatku a exekutorský úřad byl telefonicky informován, že částka bude uhrazena, a také skutečně byla postupně úhrada provedena. Odvolateka činí návrh, aby odvolací soud napadené usnesení soudního exekutora o udělení příklepu zrušil a exekuční řízení zastavil. Odvolání povinné proti usnesení o příklepu je přípustné, je včasné, a je také důvodné. Podle § 336j odst. 1 až 5 o.s.ř. příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem. Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podal oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu. Shledá-li soud námitky proti příklepu důvodnými, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání. V opačném případě soud usnesením udělí příklep. V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. Podle § 336k odst. 1 až 3 o.s.ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnili dražebního jednání. Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ust. § 219a o.s.ř. se nepoužije. Pokud odvolatelka namítá, že jí nebyla doručena dražební vyhláška, není tato námitka důvodná a nejde podle odvolacího soudu o vadu, že se odvolatelka nemohla zúčastnit dražby. Z exekutorského spisu sp. zn. 10 EX 185/05-42 soud ověřil, že povinné I. P. byla dražební vyhláška doručována poštou na její stálou adresu, a protože adresátka nebyla dne 3.6.2008 zastižena, byla obálka s písemností uložena uvedeného dne se zanecháním výzvy, aby si zásilku vyzvedla a byla písemně poučena o důsledcích nevyzvednutí. Zásilka nebyla v odběrní lhůtě vyzvednuta a byla 19.6.2008 vrácena. I když tedy nebyla písemnost doručena přímo, nastaly u ní účinky doručení podle § 50c odst. 4 o.s.ř. Podle odvolacího soudu byl postup při doručování dražební vyhlášky povinné v souladu se zákonem, a proto i odvolací soud považuje doručení za účinné. Námitka, že povinné nebyla doručena dražební vyhláška, tedy důvodná není. Pak už je tu pro odvolací soud jen námitka odvolatelky, že soudní exekutor měl od dražby upustit, protože „nejméně 1 hodinu před zahájením dražebního roku měl částku připsánu na účtu“. Uvedené okolnosti také odvolatelku vedou k návrhu, aby odvolací soud napadené usnesení soudního exekutora o udělení příklepu zrušil a exekuční řízení zastavil. Pokud jde o posléze uvedený požadavek odvolatelky na zastavení exekučního řízení, pak odvolatelka zjevně přehlíží, že odvolací soud nerozhoduje v této fázi řízení o zastavení exekuce ( takový návrh nebyl ani podán a okresní soud, který jedině může o zastavení exekuce podle § 55 odst. 1 exekučního řádu rozhodnout, žádné takové rozhodnutí nevydal). Zastavení exekuce je samostatným procesním prostředkem exekučního řízení, a pokud o něm nebylo dosud v prvostupňovém řízení rozhodováno, nemá ani odvolací soud, co by přezkoumával. Sám proto přímo nemůže rozhodovat o zastavení exekuce v této fázi řízení. Odvolací soud přezkoumává usnesení soudního exekutora o příklepu, který byl udělen vydražiteli podle § 336j o.s.ř. ve spojení s ust. § 69 exekučního řádu. Za jakých předpokladů může odvolací soud usnesení o příklepu změnit, upravuje ust. § 336k odst. 3 o.s.ř., které uvádí dva samostatné důvody, kdy lze odvolání vyhovět. O první případ, že v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nešlo, jak již odvolací soud vyložil v předešlé části odůvodnění. Neúčast odvolatelky při dražbě nebyla důsledkem vady postupu soudního exekutora, že by opomenul povinné doručit dražební vyhlášku, neboť dražební vyhláška odvolatelce doručována byla a bylo pouze její věcí, že si dražební vyhlášku nevyzvedla a nastaly účinky doručení podle § 50c odst. 4 o.s.ř. Druhým důvodem, kdy odvolací soud může usnesení o příklepu změnit tak, že se příklep neuděluje, je spojen s předpokladem, že byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ve stádiu nařízení dražebního jednání neshledal odvolací soud žádné porušení zákona a odvolatelka sama pro tuto fázi řízení ani žádnou konkrétní vadu při postupu soudního exekutora nevytýká. Odvolací soud neshledal porušení zákona ani při vlastním provedení dražby. Při zahájení dražby podle protokolu o dražebním jednání bylo „konstatováno, že povinná na účet exekutora dne 2.7.2008 složila celkem 13.500,- Kč, přičem na vymáhanou pohledávku s příslušenstvím a náklady exekuce chybí doplatit ještě celkem 3.041,- Kč. On-line systémem KB ověřeno, že chybějící 3.041,- Kč nebyly do 11.00 hodin uhrazeny. Poté přistoupeno k dražbě“. Následovalo seznámení přítomných se seznamem přihlášených dražitelů, kteří řádně složili dražební jistotu, seznámení s předmětem dražby, s výší nejnižšího podání (s tím, že se bude zvyšovat nejméně o 1.000,- Kč) a bylo vyhlášeno usnesení, že je prokázáno předkupní právo ve prospěch spoluvlastníka. Z protokolu vyplývá, že všichni dražitelé učinili stejné podání ve výši 666.667,- Kč, mezi sebou se nedohodli o tom, komu má být příklep udělen a bylo poté přistoupeno k losování a losem byl určen dražitel č. 2 – P. C. s.r.o. – jako ten, kterému bude udělen příklep. Podle protokolu před udělením nebyly podány námitky. Poté již soudní exekutor vyhlásil usnesení, že se uvedenému vydražiteli P.C. s.r.o. uděluje příklep a stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání do 2 měsíců od právní moci usnesení o příklepu. Dražba byla podle protokolu skončena v 11.20 hodin. Odvolací soud tedy neshledal ani při vlastním provádění dražby v postupu soudního exekutora porušení zákona, neboť byl dodržen postup stanovený občanským soudním řádem pro provedení dražby. Za takové porušení odvolací soud nepovažuje ani postup soudního exekutora, jestliže „neupustil“ od dražby poté, kdy si před zahájením dražebního jednání ověřoval u peněžního ústavu, zda po dvou platbách z předešlého dne byla provedena ještě nějaká další platba. K tomu je třeba uvést, že občanský soudní řád ani jiný právní předpis nespojuje vlastní zahájení dražby s povinností soudu (exekutora) zjišťovat a ověřovat, zda snad povinný dodatečně přece jen nesplnil vymáhanou povinnost podle exekučního titulu. Okolnost, že při zahájení dražby soudní exekutor nevěděl o další platbě povinné, kterou ve výši 3100 Kč provedla povinná na účet soudního exekutora v den dražby v 9.45 hod., nelze při hodnocení postupu soudního exekutora při provádění dražby posuzovat jako nesprávný postup. Z protokolu o dražbě nepřímo vyplývá, že soudní exekutor možnost doplacení zbývajícího nedoplatku po provedených dvou platbách z předešlého dne) patrně i očekával, když si „ověřoval“ u uvedeného peněžního ústavu, zda „chybějící částka 3041,- Kč“ nebyla uhrazena. I když exekutor zaplacení uvedené částky nezjistil, k takové úhradě skutečně však došlo. Odvolací soud ze sdělení Komerční banky, pobočky v Písku ze dne 3.7.2008 zjistil, že uvedeného dne v 9.45 hod. byla uvedená částka skutečně zúčtována na účet soudního exekutora (sdělení peněžního ústavu z 3.7.2008). Objektivně tedy – i když to nebylo zřejmě soudnímu exekutorovi známo – byla k okamžiku zahájení vlastní dražby celá vymáhaná pohledávka uhrazena. I takovéto „dodatečné“ zaplacení má však vliv na prováděnou dražbu. Příčilo by se smyslu vykonávacího (exekučního) řízení, aby byla prováděna dražba (movité i nemovité věci) tehdy, je-li pohledávka oprávněného včetně příslušenství a nákladů řízení a exekuce uhrazena. Pokud by taková skutečnost byla v okamžiku vlastní dražby exekutorovi (soudci) známa, nepochybně by bylo od dražby upuštěno, neboť pohledávka zanikla splněním a byl by tu důvod k zastavení exekuce. V době rozhodování odvolacího soudu vymáhaná pohledávka včetně nákladů řízení již neexistuje a to je také důvod, pro který odvolací soud nemůže potvrdit usnesení exekutora o udělení příklepu vydražiteli. Rozhodné je to, že uvedená situace v okamžiku provádění dražby (zánik pohledávky zaplacením) nastala, nikoliv snad to, zda byla exekutorovi známa či nikoliv. Odvolací soud proto změnil napadené usnesení podle § 220 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 336k odst. 3 o.s.ř. a § 69 exek. řádu tak, že vydražiteli příklep neudělil. Je sice pravdou, že postoj povinné k plnění uložené povinnosti byl po celou dobu nalézacího i vykonávacího řízení liknavý (povinnost plnit podle vykonávaného exekučního titulu měla odvolatelka již koncem roku 2002, exekuce k vymožení dobrovolně nezaplacené povinnosti byla nařízena v březnu 2005, a že soudní exekutor již v exekučním příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí ze dne 22.9.2005 tak i v exekučním příkazu k provedení této exekuce prodejem nemovitostí ze dne 10.10.2005 znovu opakoval výzvu povinné, aby dobrovolně splnila celou povinnost ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení uvedeného příkazu na bankovní účet soudního exekutora; v dalším průběhu prováděné exekuce bylo povinné doručováno každé usnesení, které se týkalo provedení prodeje nemovitosti, ať již šlo o přibrání znalce k oceněnění nemovitostí, usnesení o určení ceny nemovitostí stejně jako k doručení dražební vyhlášky).Odvolatelka měla tedy dostatek času k tomu, aby svou povinnost podle exekučního titulu zaplatila a nečekala se splněním povinnosti hodinu před dražebním jednáním. Nicméně však v době provádění dražby svou pohledávku s příslušenstvím uhradila, což bylo podstatné. Odvolací soud tedy uzavírá, že předpoklady pro změnu usnesení soudního exekutora o příklepu jsou dány. K projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání ( § 254 odst. 6 o.s.ř.).