Rozhodnutí orgánu státní správy podle § 5 obč. zák. (o poskytnutí ochrany před zřejmým zásahem do posledního pokojného stavu) je exekučním titulem pro soudní výkon rozhodnutí či exekuci.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Z. S. a soudců JUDr. B. P., Ph.D. a Mgr. E. S. v exekuční věci oprávněných a/ E. E., b/ J. E., oba bytem Č., proti povinnému A., Č., o nařízení exekuce, o odvolání oprávněných proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne l8.6.2OO8, č.j. 2l Nc 9366/2OO8 – 9, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í takto : I. Soud n a ř i z u j e podle rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, správní odbor ze dne ll.l2.2OO7, č.j. Spr. l4397/O7-OPO-l5/O7 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu – Jihočeský kraj, odbor legislativy a vnitřních věcí z l2.2.2OO8, č.j. KUJCK 283O/2/2OO8/OLVV/P7 exekuci k vymožení splnění povinností povinného obnovit předešlý pokojný stav spočívající v umožnění užívání topného systému na tuhá paliva v rozsahu, v jakém jej oprávnění používali před zásahem do pokojného stavu, a k vymožení nákladů exekuce. II. Provedením exekuce se pověřuje JUDr. Josef Potoček, soudní exekutor Exekučního úřadu Praha 2. O d ů v o d n ě n í Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh oprávněných na nařízení exekuce proti povinnému podle rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, správní odbor ze dne ll.l2.2OO7, č.j. Spr. l4397/O7-OPO-l5/O7 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu – Jihočeský kraj, odbor legislativy a vnitřních věcí z l2.2.2OO8, č.j. KUJCK 283O/2/2OO8/OLVV/P7 k vymožení splnění povinnosti povinného obnovit předešlý pokojný stav spočívající v umožnění užívání topného systému na tuhá paliva v rozsahu, v jakém jej oprávnění používali před zásahem do pokojného stavu. Podle soudu prvního stupně uvedené rozhodnutí správního orgánu vydané podle § 5 obč. zák. nemůže být exekučním titulem pro výkon rozhodnutí prováděný soudem podle občanského soudního řádu, ani pro exekuci prováděnou podle exekučního řádu. Podle soudu jde o rozhodnutí správního orgánu, jehož splnění nelze vynucovat výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Proti usnesení podávají odvolání oprávnění (jejich podání ze dne 4.7.2OO8 obsahuje současně odvolání i proti dalším rozhodnutím soudu prvního stupně). Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že rozhodnutí orgánu státní správy podle § 5 obč. zák. nemůže být exekučním titulem pro výkon rozhodnutí nebo pro exekuci a že jeho splnění nelze vynucovat výkonem rozhodnutí. V závěru této části odvolání kladou otázku, kdo by pak měl splnění uložené povinnosti zajišťovat. Povinný ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí, které je podle něho správné. Současně informuje soud, že i v případě povolení navrhované exekuce, by bylo nutné exekuci zastavit podle § 268 odst. l písm. b/ o.s.ř. Rozhodnutí, které má být podkladem pro nařízení exekuce, se totiž stalo neúčinným. V dané věci l4.7.2OO8 Stavební úřad Magistrátu města České Budějovice vydal rozhodnutí, kterým nařídil zjednat nápravu spočívající ve stavebně-technickém zamezení užívání komínu na tuhá paliva a ve smyslu tohoto rozhodnutí provedl povinný za pomoci odborné stavební firmy vyplnění komínu betonem, čímž komín jako stavební prvek a součást domu zanikl. Povinný tak učinil v termínu stanoveném stavebním úřadem, který splnění této povinnosti vzal na vědomí. Odvolání oprávněných je přípustné, bylo podáno včas a podle odvolacího soudu je také důvodné. Odvolací soud v tomto rozhodnutí přezkoumává pouze usnesení soudu prvního stupně ze dne l8.6.2OO8, č.j. 2l Nc 9366/2OO8 – 9. Ke společnému projednání odvolání v této věci s dalšími dvěma skutkově souvisejícími věcmi (l6 Nc 45Ol/2OO8 a 2l Nc 976O/2OO8) odvolací soud neshledal důvody. Odvolací soud má v této věci posuzovat, zda rozhodnutí učiněné orgánem státní správy podle ust. § 5 obč. zák. je rozhodnutím, jehož splnění lze vynucovat soudním výkonem rozhodnutí podle občanského soudního řádu, popřípadě exekucí prováděnou soudním exekutorem podle exekučního řádu. Se závěrem soudu prvního stupně, že takové rozhodnutí nemůže být vykonáváno soudním výkonem rozhodnutí či exekucí, se odvolací soud neztotožňuje a dospívá k závěru opačnému. Ustanovení § 5 obč. zák. upravuje jeden ze zvláštních prostředků občanskoprávní ochrany subjektivních občanskoprávních práv poskytovaných jiným orgánem než soudem. Jde o specifickou ochranu posledního pokojného stavu, kdy poskytnout ochranu subjektu dotčenému zřejmým zásahem do posledního pokojného stavu může i příslušný orgán státní správy. Právní ochrana podle uvedené úpravy je pouze předběžná v tom smyslu, že následně je možné (nikoliv však vždy nutné) i rozhodnutí soudu. Úkolem orgánu státní správy je poskytnout dotčenému subjektu ve zkráceném řízení právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného stavu. Právní ochrana poskytovaná podle § 5 spočívá v tom, že orgán státní správy buď zakáže rušiteli zásah anebo uloží rušiteli povinnost obnovit předešlý fakticky existující pokojný stav. Žádným z těchto prostředků ochrany poskytnuté rozhodnutím orgánu státní správy však není dotčeno právo postiženého subjektu domáhat se právní ochrany u soudu. Je jen na něm, na jeho vůli a uvážení, zda se bude domáhat právní ochrany také přímo u soudu. Z toho však ještě nelze činit závěr, který učinil soud prvního stupně, že by takové rozhodnutí orgánu státní správy po nabytí jeho právní moci nebylo možno vůbec nuceně vykonat, pokud by uložená povinnost nebyla povinným dobrovolně splněna. Podle odvolacího soudu lze takové rozhodnutí vykonat buď ve správním nebo v soudním vykonávacím řízení. Ke stejným závěrům dospěla i odborná literatura (srov. Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol., Občanský zákoník. Komentář I. díl, str. 83 a násl., C.H. Beck, 2OO8). Odvolací soud proto změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu oprávněných na nařízení exekuce podle uvedeného rozhodnutí vyhověl a exekuci nařídil, a to podle § 22O o.s.ř. Povinný ve vyjádření k odvolání argumentoval i neúčinností exekučního titulu ; ta měla nastat vydáním rozhodnutí ze dne l4.7.2OO8 Stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice, který nařídil zjednat nápravu spočívající ve stavebně-technickém zamezení užívání komínu na tuhá paliva. Námitkou neúčinnosti by se exekuční soud nařizující exekuci skutečně musel zabývat, ale v konkrétní věci neúčinnost exekučního titulu nastat nemohla. Neúčinnost rozhodnutí správního orgánu podle § 5 obč. zákoníku by mohla nastat jen tam, kde po rozhodnutí správního orgánu později v téže věci rozhodne pravomocně soud, jemuž zásadně náleží pravomoc řešit občanskoprávní vztahy. Jestliže v dané věci rozhodl posléze správní orgán, nemohl exekuční titul pozbýt účinnosti ; jinou otázkou je, zda lze exekuci vůbec provést, pokud správní orgán rozhodl o zazdění komína, tedy ve věci náležející do jeho pravomoci a zda není dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. l písm. h/ o.s.ř. K projednání odvolání proti usnesení o nařízení exekuce nebylo třeba nařizovat jednání (§ 254 odst. 6 o.s.ř.). O nákladech řízení rozhodne v dalším průběhu exekuce soudní exekutor (§ 87 a násl. exekučního řádu).