I v případě podání návrhu na nařízení exekuce v elektronické podobě (§ 42 odst. 1 o.s.ř.) je oprávněný povinen předložit potřebný počet stejnopisů podání. Vyhotoví-li tyto stejnopisy soud bez předchozí výzvy oprávněnému, nelze oprávněnému uložit povinnost zaplatit soudní poplatek podle položky 24 poznámky 2 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.).

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. B. P., Ph.D. a soudců JUDr. Z. S. a Mgr. E. S. v exekuční věci oprávněného JUDr. S. P., bytem P., proti povinnému C p., IČ…, se sídlem M., pro 7.735,- Kč s příslušenstvím, o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne19.12.2007, č.j. 21 Nc 7783/2007 – 6, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že povinnost zaplatit soudní poplatek za vyhotovení stejnopisu návrhu na nařízení exekuce se oprávněnému neukládá. O d ů v o d n ě n í : Oprávněný podal elektronickou poštou návrh na nařízení exekuce proti povinnému k uspokojení jeho pohledávky ve výši 7.735,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Návrhu oprávněného na nařízení exekuce také soud prvního stupně usnesením ze dne 12.12.2007 vyhověl a exekuci nařídil. Protože návrh oprávněného byl podán elektronickou poštou podáním z webových formulářů, pořídil okresní soud sám vyhotovení stejnopisu návrhu na nařízení exekuce, který byl poté doručen pověřenému soudnímu exekutorovi s usnesením o nařízení exekuce. Oprávněnému však soud prvního stupně napadeným usnesením uložil zaplatit za toto vyhotovení stejnopisu návrhu na nařízení exekuce soudní poplatek ve výši 15,- Kč podle položky 24 pozn. 2 Sazebníku soudních poplatků. Proti usnesení se odvolává oprávněný. Uvádí v něm, že návrh na nařízení exekuce podal elektronicky a podepsal ho zaručeným elektronickým podpisem. Z povahy věci samotné vyplývá, že elektronické podání nelze učinit ve více stejnopisech a nelze datovou zprávu zaslat adresátovi ve více vyhotoveních, ale pouze jako jedinou datovou zprávu. Proto má odvolatel za to, že poplatková povinnost podle Sazebníku soudních poplatků na daný případ nedopadá a převedení datové zprávy (elektronického podání) do písemné formy nelze chápat jako vyhotovení kopie. Odvolatel tedy navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že oprávněnému se povinnost zaplacení soudního poplatku neukládá. Podle § 42 odst. 1 o.s.ř. podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem. Podle § 42 odst. 4 věty třetí o.s.ř. podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podle § 25 jednacího řádu nepředloží-li účastník v občanském soudním řízení ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání, ačkoliv byl k tomu vyzván, vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří soudní poplatek podle zvláštního zákona; na to musí být účastník ve výzvě upozorněn. Zvláštním zákonem je zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a jeho položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k tomuto zákonu. Podle poznámky 3 k uvedené položce poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván. V posuzované věci však tento postup nebyl dodržen, neboť soud uložil povinnost oprávněnému k zaplacení soudního poplatku, aniž byl předtím poplatník soudem marně vyzván k předložení stejnopisů. Proto odvolací soud změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že povinnost zaplatit soudní poplatek za vyhotovený stejnopis návrhu na nařízení exekuce oprávněnému v tomto případě neuložil (§ 220 o.s.ř.). K projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.).