Proti rozhodnutí soudu o úplném zastavení exekuce na návrh oprávněného má pověřený soudní exekutor právo podat odvolání nejen proti rozhodnutí o nákladech exekuce, ale také proti rozhodnutí o zastavení exekuce.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. R. a soudkyní Mgr. V. C. a JUDr. J. F. v exekuční věci oprávněné S.S. F., a.s., se sídlem v P., IČ…, zastoupené Mgr. M. P., advokátem v Č. proti povinnému J. J., nar…, bytem v P., pro 510.000,- Kč s příslušenstvím, za účasti pověřeného soudního exekutora JUDr. Pavla Vyžrala, Exekutorský úřad České Budějovice, Brožíkova 6, 370 01 České Budějovice, o zastavení exekuce, k odvolání pověřeného soudního exekutora proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 4.3.2008 č.j. 6 Nc 1863/2004-25, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že se návrh oprávněného na úplné zastavení exekuce z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesení soud prvního stupně zcela zastavil exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 19.8.2004 č.j. 6 Nc 1863/2004-4 pro částku 510.000,- Kč s příslušenstvím, směnečnou odměnu ve výši 1.700,- Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 59.770,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Exekuce byla zcela zastavena na návrh oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. O nákladech účastníků bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu a pokud jde o náklady pověřeného exekutora, bylo rozhodnuto tak, že se mu právo na náhradu nákladů exekuce proti oprávněnému a povinnému nepřiznává. Rozhodnutí o náhradě nákladů pověřeného exekutora je odůvodněno tím, že požadavek soudního exekutora na úhradu nákladů exekuce vyčíslených částkou 50.123,- Kč, které se týkají části vymáhané pohledávky ve výši 296.488,- Kč zaplacené v průběhu exekučního řízení povinným přímo oprávněnému, by odporoval ustanovení § 5 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb. Současně soud prvního stupně uvádí, že náklady exekuce vyčíslené ve vztahu k exekutorem vymoženému plnění exekučním příkazem v částce 101.523,- Kč byly zaplaceny. Proti rozhodnutí o nákladech exekuce se pověřený soudní exekutor odvolává. Poukazuje především na okolnost, že povinný zaplatil zbytek vymáhané pohledávky, kterou exekutor vyčísluje částkou 296.488,- Kč, pod tlakem probíhající exekuce, která byla vedena prodejem nemovitostí povinného, neboť k úhradě došlo den před nařízeným dražebním jednáním. Je poukazováno na to, že exekuce prodejem nemovitostí je jedním z nejsložitějších způsobů vedení exekuce. V posuzovaném případě dokončení exekuce tímto způsobem zabránil svým postupem oprávněný, který navrhl zastavení exekuce. Pověřený exekutor má za to, že jeho odměna má odpovídat jím vynaloženému úsilí. Tomu v konkrétním případě odpovídá přiznání odměny i ze zbytku vymáhané pohledávky (zaplacené povinným přímo oprávněnému pod tlakem exekuce prodejem nemovitosti). Odměnu, kterou exekutor požaduje, vyčíslil částkou 50.125,- Kč s tím, že pokud mu bude právo na odměnu přiznáno vůči povinnému, navrhuje změnu rozhodnutí o zastavení exekuce tak, aby mohlo být v předmětné exekuci pokračováno. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací za použití ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném od 1.1.2008 (exekuční řád), po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o.s.ř., bez nařízení odvolacího jednání (§ 254 odst. 6 o.s.ř.), jak ve výroku o nákladech pověřeného exekutora, tak i v souvisejícím výroku o nákladech účastníků, ale i ve výroku o zastavení exekuce. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání pověřeného soudního exekutora je důvodné. Odvolací soud vychází z toho, že odvoláním pověřeného soudního exekutora je v posuzovaném případě dotčeno vedle rozhodnutí o nákladech i rozhodnutí o zastavení exekuce, byť se jedná o zastavení exekuce na návrh oprávněného. Úplné zastavení exekuce, která byla nařízena i k vymožení nákladů pověřeného exekutora na základě vydaných exekučních příkazů zasahuje do postavení pověřeného exekutora, neboť dojde-li k úplnému zastavení exekuce na návrh oprávněného v době, kdy nejsou vymoženy veškeré náklady exekutora, ztrácí pověřený soudní exekutor možnost tyto náklady v daném exekučním řízení vymoci. Odvolací soud dovozuje, že při rozhodování o úplném zastavení exekuce na návrh oprávněného je třeba přiznat pověřenému soudnímu exekutorovi postavení účastníka řízení s právem podat proti rozhodnutí o úplném zastavení exekuce odvolání, neboť k podání odvolání je oprávněn ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím soudu prvního stupně nastala újma odstranitelná tím, že odvolací soud toto rozhodnutí změní, popřípadě zruší. Odvolací soud nesouhlasí v dané věci s názorem soudu prvního stupně, že pověřený soudní exekutor nemá právo na náklady exekuce vztahující se k částce, která byla v průběhu exekučního řízení (po pravomocném nařízení exekuce) zaplacena přímo oprávněnému. V konkrétním případě k úhradě došlo v den předcházející dražebnímu jednání prodejem nemovitosti povinného. Plnění vymáhané pohledávky povinným za těchto okolností nelze pokládat za dobrovolné, neboť je zřejmé, že k němu došlo právě pod tlakem probíhající exekuce. Proto i takové plnění povinného je možno pokládat za „exekutorem vymožené plnění“ ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb. ve znění účinném od 27.4.2007, které je základem pro určení odměny za provedení exekuce, na níž vznikla pověřenému exekutorovi v posuzovaném případě právo. Uplatní se tak ustanovení § 55a exekučního řádu, podle něhož platí, že soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce. Za této situace nelze pokládat návrh oprávněného na úplné zastavení exekuce za důvodný. Jestliže veškeré plnění povinného je v posuzovaném případě plněním v rámci nařízené exekuce, není důvod exekuci zastavovat ani částečně. Se zřetelem k tomu odvolací soud změnil napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. tak, že se návrh oprávněného na úplné zastavení exekuce zamítá. Rozhodování odvolacího soudu o nákladech exekuce tak není zapotřebí. Bude na pověřeném soudním exekutorovi, aby o nákladech exekuce, které požaduje, vydal exekuční příkaz, který by posléze mohl být podkladem pro jejich vymáhání v daném exekučním řízení. Totéž platí i pro případné náklady tohoto odvolacího řízení.