Pravomoc soudu není dána k řízení o uložení náhrad za ubytování a stravování cizince, který byl pozván do České republiky na pozvání ve smyslu § 15 zákona č. 326/1999 Sb. a posléze vyhoštěn ve správním řízení. Orgánem nadaným pravomocí v této věci rozhodovat je Ministerstvo vnitra ČR.

8Co 372/2008 Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudců JUDr. F. K. a JUDr. P. F., Ph.D. v právní věcí žalobce Č. r. – M. v., se sídlem P., proti žalovanému J. P., nar…, bytem v Č., o zaplacení 15.246,- Kč s přísl., o odvolání obou účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.11.2007, č.j. 23 C 159/2007-50, t a k t o : I. Rozsudek soudu prvého stupně se, vyjma výroku v odstavci II. o zastavení části řízení a výroku IV. o soudním poplatku, z r u š u j e , řízení se zastavuje a věc se postupuje Ministerstvu vnitra České republiky se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3 jako orgánu, do jehož pravomoci náleží. II. Rozsudek soudu prvého stupně se ve výroku IV. o soudním poplatku mění tak, že žalovanému se platební povinnost neukládá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 14.923,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Řízení co do částky 322,50 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok II.). Co do úroků z prodlení z částky 14.923,- Kč žalobu zamítl (výrok III.).Výrokem IV. okresní soud uložil žalovanému povinnost uhradit České republice na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek ve výši 600,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem V. žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 3.224,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že žalovaný se ve smyslu ust. § 15 zákona č. 326/1999 Sb. zavázal, že uhradí náklady spojené s pobytem zajištěného cizince na území České republiky a jeho vycestováním z území. Zjistil, že žalovaná částka představuje náklady na stravné (7.056,- Kč) a na ubytování (8.190,- Kč), které vznikly v uprchlických zařízeních Ministerstva vnitra České republiky (kde byla ubytována státní občanka Ukrajiny Z. A. poté, co jí byl ukončen legální pobyt a vedeno proti ní řízení o správním vyhoštění. Okresní soud dospěl k závěru, že jestliže se žalovaný, který uvedenou cizinku dle zák. č. 326/1999 Sb. do ČR pozval, ve smyslu § 15 shora citovaného zákona náklady zavázal uhradit, pak je k tomu povinen, i když neporušil sám žádné ustanovení právních předpisů a „vzniklou škodu“ nezavinil. Zamítavý výrok ohledně úroků z prodlení okresní soud odůvodnil poukazem na § 3 odst .1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přičemž akceptoval námitku žalovaného, že o problémech s pobytem shora jmenované cizinky, kterou do České republiky pozval, vůbec nevěděl. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle výsledků sporu. Soudní poplatek uložil žalovanému podle § 3 zákona č. 549/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, proto, že žalobce byl od placení soudního poplatku osvobozen. Řízení co do částky 322,50 Kč s přísl. okresní soud zastavil s odkazem na zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu. Proti tomuto rozsudku se včas odvolali oba účastníci. Žalovaný vznášel tytéž námitky jako před soudem prvního stupně, tedy, že o skutečném příjezdu ukrajinské státní občanky, kterou skutečně do České republiky pozval, vůbec nevěděl. Dikce ust. § 15 zákona č. 326/1999 Sb. je podle odvolatele neurčitá, neurčitá je i dikce povinností stanovených v „pozvání“, přičemž pochybnosti o výkladu nelze vykládat k jeho tíži. Podle odvolatele není odpovědnost zvoucí osoby za úhradu nákladů na ubytování a stravování pozvané osoby časově omezena, v čemž odvolatel spatřuje neurčitost úpravy. Žalobkyně v odvolání nesouhlasila se zamítnutím žaloby ohledně úroků z prodlení. Podle jejího názoru neměl okresní soud použít ustanovení § 3 obč. zák. Nesouhlasila ani s výrokem o nákladech řízení. Odvolací soud přezkoumával napadené výroky podle § 212a odst. 1 o.s.ř., tedy nejen z důvodů uvedených v odvolání. Rozhodl bez nařízení odvolacího jednání, jak to umožňuje ust. § 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř. Napaden nebyl výrok o zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby. V této věci je nutno vycházet z toho, že žalobce v občanskoprávním řízení požaduje úhradu, která je upravena zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Jedná se o úhradu nákladů spojených se stravováním cizinky a s jejím ubytováním, o které hovoří ust. § 15 citovaného zákona. V něm se uvádí, že v pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí tyto náklady. O stejných nákladech hovoří i ust. § 123 citovaného zákona. Jde o úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním, do kterých se zahrnují podle odst. 5 citovaného ustanovení i náklady na ubytování a stravování. Podle § 123 odst. 6 citovaného zákona nejsou-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizince uhrazeny z peněžních prostředků cizince, stanoví policie nebo Ministerstvo rozhodnutím, kdo a v jaké výši je povinen tyto náklady nebo jejich části uhradit. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím převzetí. V tomto znění je shora uvedený zákon účinný od 1.1.2008, avšak stejné znění obsahoval § 123 citovaného zákona již od 24.11.2005 (na základě novely č. 428/2005 Sb.), i když se jednalo o odstavec 7 ustanovení § 123. Z uvedených ustanovení vyplývá, že rozhodovat o tom, kdo a v jaké výši je povinen uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, včetně nákladů na ubytování a stravování cizince, musí správní orgány – policie nebo Ministerstvo vnitra. Soud není nadán pravomocí v této věci rozhodovat. Vyplývá to z § 7 o.s.ř. Podle odst. 1 o.s.ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle § 7 odst. 2 o.s.ř. spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části 5 tohoto zákona. Podle § 7 odst. 3 o.s.ř. jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. V této věci jde jednoznačně o věc správní a nikoli občanskoprávní. Nejde ani o věc pracovní, ani rodinnou, ani obchodní. Žádný zákon nestanoví, že by tuto věc měl občanskoprávní soud v občanském soudním řízení projednávat. Naopak zákon (zákon č. 326/1999 Sb.), patřící do oblasti veřejné správy, obsahuje ustanovení, že v této věci má rozhodnout policie nebo ministerstvo vnitra. Dle názoru odvolacího soudu je v této věci povoláno k rozhodnutí Ministerstvo vnitra ČR, neboť jeho působnost upravená ust. § 165 písm. e) zahrnuje i rozhodování o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území a vymáhání jejich úhrady. Podle § 103 o.s.ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. Podle § 211 o.s.ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného. Podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. odvolací soud rozhodnutí zruší, jestliže tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení. Podle § 221 odst. 1 písm c) o.s.ř. zruší-li odvolací soud rozhodnutí podle § 219a, rozhodne o zastavení řízení, jestliže je tu takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1); není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. V této věci není dána pravomoc soudu, k čemuž musí soud (i odvolací) přihlédnout kdykoli ve smyslu § 103 o.s.ř., protože jde o jednu z podmínek řízení. Pravomoc soudu je takovou podmínkou, jejíž nedostatek nelze odstranit a okresní soud měl ve smyslu § 104 odst. 1 o.s.ř. řízení zastavit a věc postoupit po právní moci takového usnesení příslušnému orgánu. Odvolací soud však musí (vzhledem k tomu, že okresní soud pravomoc nevyřešil správně) postupovat podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.. Řízení před okresním soudem trpí vadou, kvůli které nemělo proběhnout z důvodu nedostatku pravomoci soudu jako jedné z podmínek řízení. Takové nesprávné rozhodnutí soudu prvého stupně, kterým končí prvostupňové řízení, jež nemělo proběhnout, musí odvolací soud ve smyslu shora citovaného ustanovení zrušit. Jestliže je nutno napadené rozhodnutí prvostupňového soudu zrušit, přičemž důvodem je nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, musí odvolací soud podle § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. rozhodnout o zastavení řízení. Jestliže je tu situace, kdy není dána pravomoc soudů, což je v této věci, rozhodne odvolací soud podle citovaného ustanovení též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Dle názoru odvolacího soudu věc náleží do pravomoci Ministerstva vnitra České republiky a tomuto orgánu byla také odvolacím soudem věc postoupena. Nutno připomenout, že odvolací soud zrušil napadený rozsudek a v tomto rozsahu věc postoupil vyjma výroku o částečném zastavení řízení, protože tento výrok odvoláním dotčen nebyl, vyjma výroku IV. o soudním poplatku, který je třeba změnit (§ 220 odst. 3 o.s.ř.). Soudní poplatek lze uložit jen v řízení, kde je dána pravomoc soudu, a proto o něm vůbec okresní soud neměl rozhodovat. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, a to k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 21. února 2008