Přihláška pohledávky podaná věřitelem až před konáním dalšího (druhého) dražebního jednání je opožděná a musí být odmítnuta (§ 336f odst. 3 o.s.ř.).

5Co 1769/2010 U s n e s e n í Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudců JUDr. H. P. a Mgr. J. S. ve věci oprávněného: M., s.r.o., B., IČ…, zastoupeného J.L., obecným zmocněncem, bytem M., proti povinné: R. C., RČ …, bytem K., o odvolání věřitele: Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 491, 492, 493 K., IČ …, se sídlem K., zastoupeného Mgr. J. A., advokátem v Č. K., proti usnesení soudního exekutora JUDr. Ivany Kozákové, Exekutorský úřad Třebíč, se sídlem Bráfova 53, Třebíč, ze dne 2.7.2010, č.j. 042 EX 184/09-45, t a k t o : I. Odvolání shora uvedeného věřitele s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soudní exekutor odmítl přihlášku pohledávky věřitele Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 491, 492, 493 K., IČ…, se sídlem K., ve výši 25.606,- Kč s příslušenstvím do dražebního jednání nařízeného na den 13.9.2010, doručenou soudnímu exekutorovi dne 21.6.2010. Učinil tak dle ust. § 336f odst. 3 o.s.ř. Odůvodnil své rozhodnutí tím, že věřitel podal přihlášku opožděně, protože ji podal až před druhým nařízeným dražebním jednáním. Prvé dražební jednání bylo nařízeno podle odůvodnění napadeného usnesení na 12.11.2009 a dne 13.9.2010 se má konat až druhé dražební jednání. Věřitel podal přihlášku dne 21.6.2010, tedy po prvním dražebním jednání. Podle napadeného usnesení jsou přihlášky podané do dalšího dražebního jednání opožděné. Exekutor v odůvodnění odkázal na dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Zároveň exekutor v písemném vyhotovení napadeného usnesení uvedl poučení, že proti jeho usnesení není přípustné odvolání. Věřitel - Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 491, 492, 493 K. se přesto odvolal. V odvolání vyvracel argumenty exekutora týkající se opožděnosti jeho přihlášky a dovozoval, že jeho přihláška byla podána včas a byla-li odmítnuta jako opožděná, jedná se o rozhodnutí nesprávné. Odkázal na ust. § 55c zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) s tím, že toto ustanovení stanoví, že proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání. Protože se podle odvolatele nejedná o případ, kdy odvolání proti rozhodnutí exekutora podat nelze, je odvolání přípustné. Soudní exekutor předložil odvolání shora uvedeného věřitele odvolacímu soudu s poukazem na to, že odvolání v tomto případě není přípustné podle § 336f odst. 3 o.s.ř. Odvolací soud sdílí právní názor soudního exekutora ohledně nepřípustnosti odvolání proti napadenému usnesení. Podle § 336f odst. 1 věta prvá o.s.ř. může věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 o.s.ř. (vymahatelnou pohledávku), přihlásit ji do řízení nejpozději do zahájení dražebního jednání. Podle § 336f odst. 3 o.s.ř. soud opožděné přihlášky usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 52 odst. 2 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. Podle § 69 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí. Podle § 55c odst. 1 exekučního řádu může účastník řízení podat proti rozhodnutí exekutora odvolání. Podle § 55c odst. 3 exekučního řádu odvolání není přípustné proti a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68), b) exekučnímu příkazu nebo c) příkazu k úhradě nákladů exekuce. V tomto případě soudní exekutor postupoval podle § 336f odst. 3 o.s.ř., když dospěl k závěru, že přihláška dalšího věřitele je opožděná. Proto ji ve smyslu citovaného ustanovení odmítl. Poučil účastníky, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné, jak je stanoveno v ust. § 336f odst. 3 o.s.ř. Odvolací soud je stejného názoru. Dovozuje, že uvedené ustanovení o nepřípustnosti odvolání dopadá ve smyslu § 52 a § 69 exekučního řádu i na rozhodnutí o odmítnutí opožděné přihlášky věřitele, jestliže toto rozhodnutí (odmítnutí přihlášky) učiní soudní exekutor. Je sice pravda, že ust. § 55c exekučního řádu pojednává specielně o odvolání proti rozhodnutí exekutora a stanoví v odstavci 1, že proti jeho rozhodnutí může být podáno odvolání. To ovšem souvisí s ust. § 52 odst. 2 exekučního řádu, který dává soudním exekutorům stejnou pravomoc jako mají soudci či soudní pracovníci. Pak je logické, že ust. § 55c odst. 1 exekučního řádu stanoví, že i proti rozhodnutí exekutora, tak jako proti rozhodnutí soudu, může účastník řízení podat odvolání, protože exekutor rozhoduje jako soud v prvním stupni. Podle § 55c odst. 2 exekučního řádu rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí exekutora, stejně jako o odvolání proti rozhodnutí soudu prvého stupně, krajský soud, v jehož obvodu působí exekuční soud. V odstavci 3 citovaného ustanovení je pak stanoveno, kdy není odvolání proti rozhodnutí exekutora přípustné a jsou vyjmenovány tři rozhodnutí exekutora, která jsou jeho výlučnou pravomocí. Soud totiž nemůže rozhodovat o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 exekučního řádu), nemůže vydat ani exekuční příkaz ani příkaz k úhradě nákladů exekuce. Exekuční řád v ust. § 55c odst. 3 stanovil, že proti těmto třem rozhodnutím soudního exekutora není odvolání přípustné a stanovil to proto, že občanský soudní řád obdobné ustanovení pro soud nemá, vzhledem k absenci takových rozhodnutí. Z toho, že ust. § 55c odst. 3 exekučního řádu neuvádí také usnesení exekutora o odmítnutí opožděné přihlášky věřitele ve smyslu § 336f odst. 3 o.s.ř., nelze činit závěr, že proti tomuto rozhodnutí exekutora je odvolání přípustné. Ani odvolatel nepochybuje o tom, že soudní exekutor může rozhodnout o přihlášce věřitele podané ve smyslu § 336f o.s.ř. Jestliže je soudní exekutor oprávněn o takové přihlášce věřitele rozhodnout ve smyslu citovaného ustanovení, pak musí jeho rozhodnutí být rovnocenné rozhodnutí soudu. Jestliže není odvolání přípustné proti stejnému rozhodnutí soudu (o zamítnutí opožděné přihlášky), což je jasné z ust. § 336f odst. 3 část věty za středníkem o.s.ř., pak nemůže být přípustné odvolání ani proti rozhodnutí exekutora, který postupoval také podle § 336f odst. 3 část věty před středníkem o.s.ř. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že exekuční řád nestanoví v tomto ohledu nic jiného než občanský soudní řád, a proto se ve smyslu § 52 odst. 1 exekučního řádu použijí pro rozhodnutí podle § 336f o.s.ř. přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Totéž je nutno uvést ohledně dopadu ust. § 69 exekučního řádu. Z těchto důvodů odvolací soud odvolání věřitele jako nepřípustné odmítl podle § 218 písm. c) o.s.ř. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 o.s.ř. a § 224 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy ostatním účastníkům žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly. Jinak by je nesl odvolatel. V této věci bylo rozhodnuto bez nařízení odvolacího jednání (§ 214 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 5. srpna 2010