Pravomoc českých soudů v řízení o osvojení nezletilé občanky Ukrajiny s českým občanem je dána, jestliže nezletilá žije v ČR více než čtyři roky, ač nemá dosud povolení k trvalému pobytu od Policie ČR. I bez tohoto povolení je jejím bydlištěm ve smyslu čl. 36 Smlouvy místo, kde fakticky v ČR bydlí.

5Co 1004/2011-27 U s n e s e n í Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Mileny Babkové a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Jiřího Straky ve věci péče o nezletilou S. S. , nar....2004, zastoupenou opatrovníkem Městským úřadem ve Vimperku, se sídlem ve Vimperku, Steinbrenerova 6, dceru V. S., provdané K., nar..., bytem...ČR, a M. I. D. (S.), bytem ..., Ukrajina, o návrhu V. K., nar..., bytem ...., zastoupeného JUDr. Igorem Nitrianským, advokátem se sídlem v Prachaticích, Kostelní náměstí 16, na osvojení nezletilé S. S., o odvolání navrhovatele proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 24.3.2011, č.j. 3 Nc 390/2010-19, t a k t o : Usnesení soudu prvého stupně s e m ě n í tak, že řízení s e n e z a s t a v u j e . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvého stupně zastavil řízení o návrhu na osvojení nezletilé (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Odůvodnil své rozhodnutí tím, že podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou ze dne 28.5.2001, ve znění smlouvy ze dne 14.9.2007, se řídí osvojení právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osvojované dítě v době podání návrhu na osvojení. K osvojení musí dát souhlas osvojované dítě, pokud je toho schopno, jakož i jeho zákonný zástupce a příslušný orgán smluvní strany, jejímž občanem je osvojované dítě, vyžadují-li to právní předpisy této smluvní strany. K řízení o osvojení, k jeho zrušení nebo prohlášení za neplatné, je dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území má osvojované dítě bydliště v době podání návrhu na osvojení. Dále okresní soud uvedl, že podmínkou pro žádost o souhlas s osvojením je předložení povolení Policie ČR k trvalému pobytu budoucího osvojovaného dítěte. Nezletilá je státní občankou Ukrajiny a dosud nebylo rozhodnuto o povolení jejího pobytu na území České republiky - řízení je teprve vedeno a v současné době je věc projednávána Ministerstvem vnitra. Nezletilá tedy nemá podle názoru okresního soudu právní bydliště na území České republiky. Okresní soud proto shledal nedostatek pravomoci českého soudu a v důsledku toho, že takový nedostatek nelze odstranit, zastavil řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal. Vytýkal okresnímu soudu nesprávnou aplikaci právního předpisu a dovozoval, že osvojením chce legalizovat dlouho trvající faktický stav. Plní roli otce nezletilé s veškerými právy a povinnostmi vyplývajícími z této skutečnosti. Nepochybuje o tom, že osvojení by mohlo mít významný vliv na získání trvalého bytu nezletilé na území České republiky, eventuelně i na získání občanství České republiky. Navrhoval, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř. a rozhodl bez nařízení odvolacího jednání, jak to umožňuje ust. § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. Odvolání navrhovatele je důvodné. Okresní soud správně citoval článek V. odst. 3 novelizované smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou, podle které je k řízení o osvojení dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území má osvojované dítě bydliště v době podání návrhu na osvojení. Odvolací soud však zaujal jiný právní názor na výklad pojmu „bydliště dítěte“. Dospěl k závěru, že nezletilá, která se narodila 8.2.2004 na Ukrajině (viz její rodný list v příloze), žije od 19.9.2006, kdy se její matka provdala za navrhovatele V. K., ve společné domácnosti s manželem matky, který je českým občanem a žije v České republice. Jestliže nezletilá již pět let žije na území České republiky ve faktickém soužití se svou matkou a jejím manželem, nelze pochybovat o tom, že jejím bydlištěm je právě V. v České republice. Jiné bydliště nezletilé v úvahu nepřichází, zejména nepřichází v úvahu jakékoli místo na Ukrajině, byť by to bylo místo jako bydliště nezletilé evidované. Jiné místo než to, kde nezletilá fakticky v rodině své matky po dlouhou dobu bydlí, nelze za její bydliště považovat. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 o.s.ř. změnil tak, že řízení o osvojení se nezastavuje, neboť je dána pravomoc českých soudů jako jedna z podmínek řízení. Skutečnost, že nebylo dosud rozhodnuto o žádosti nezletilé o povolení trvalého pobytu v České republice, nemá pro rozhodnutí soudu význam. Soud musí vycházet z okolností v době svého rozhodování. Touto okolností je faktický dlouhodobý pobyt nezletilé. Na faktickém pobytu nezletilé se podáním žádosti o trvalý pobyt nic nezměnilo. Otázkou jinou (hmotněprávní) je zajištění souhlasu s osvojením ze strany státního orgánu Ukrajiny, který je podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou, jak ji citoval soud prvého stupně, podmínkou pro osvojení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3. května 2011 JUDr. Milena B a b k o v á , v.r. předsedkyně senátu