Nárokem na smluvní pokutu za porušení povinnosti ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací je i nárok na zaplacení rozdílu mezi plnou a zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu, kterou žalobce poskytl v rámci své komunikační činnosti, a nejde tedy o kupní smlouvu.

U s n e s e n í Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Mileny Babkové a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Jiřího Straky v právní věci žalobce: Prim Inova GmbH , se sídlem Grabenstrasse 25, Baar, Švýcarsko, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Třískou, advokátem se sídlem Národní 28, Praha, proti žalovanému: M. N. , nar..., trvale bytem ..., o 3.194,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.4.2011, č.j. 30EC 451/2010-370, t a k t o : I. Usnesení soudu prvého stupně s e p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvého stupně zastavil řízení (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II.), o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.) a výrokem IV. rozhodl, že po právní moci usnesení bude žalobci vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 300,- Kč. Okresní soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že věc nespadá do pravomoci soudu, ale Českého telekomunikačního úřadu. Odkázal na ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. Argumentoval usnesením zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.2.2010, č.j. Konf 96/2009-21, podle jehož právního názoru musí o smluvní pokutě rozhodovat ten orgán, který je příslušný k rozhodování sporu o porušení povinnosti, na jejímž základě vznikl nárok na smluvní pokutu. Pokud se jedná o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, ve které byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, je k rozhodování o smluvní pokutě příslušný Český telekomunikační úřad. Okresní soud dospěl k závěru, že v souzené věci jde právě o nárok na smluvní pokutu opřený o porušení povinnosti žalovaného, které spočívá v nehrazení poskytnutých služeb elektronické komunikace. Proti tomuto usnesení se žalobce včas odvolal. Namítal, že žalovaný zakoupil od právního předchůdce žalobce mobilní telefon za zvýhodněnou kupní cenu a zároveň se zavázal, že nebude-li využívat telekomunikačních služeb po sjednanou dobu, zaplatí žalobkyni rozdíl mezi plnou a zvýhodněnou kupní cenou ve formě smluvní pokuty. Dle odvolatele je žalobou uplatněn nárok představující doplatek mezi zvýhodněnou a obvyklou kupní cenou mobilního telefonu a žalobkyni vznikl na tento doplatek nárok v důsledku porušení podmínky uvedené v dodatku (zřejmě myšleno dodatku smlouvy) konkretizovaném ve všeobecných podmínkách. Podle odvolatele se jednalo o pouhý prodej movité věci, mobilního telefonu, i když ke koupi došlo současně s uzavřením smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Odvolatel odkázal na usnesení Konf 28/2008, které je podle něho věcí stejného typu a podle citovaného rozhodnutí kompetenčního senátu je příslušný soud. Naopak podle odvolatele rozhodnutí zvláštního senátu Konf 96/2009-21, které použil okresní soud, dopadá na jinou situaci. Odvolatel navrhoval, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že řízení se nezastavuje a věc se nepostupuje Českému telekomunikačnímu úřadu, přičemž by měly být zrušeny navazující výroky o nákladech řízení a vrácení soudního poplatku. Odvolací soud projednal věc v celém rozsahu (§ 212 o.s.ř.) a přezkoumal všechny výroky postupem podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř. O odvolání rozhodl, aniž by ve věci musel nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.). Odvolání žalobce není důvodné. Podle § 108 odst. 1 písm. g) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad. Podle § 129 odst. 1 tohoto zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7 tohoto zákona) na straně jedné a účastníkem, popř. uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Komunikačními činnostmi se dle § 7 tohoto zákona rozumí a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů. Podle § 103 o.s.ř. kdykoliv za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudu, nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu. Kompetenční senát Nejvyššího správního soudu České republiky opakovaně judikoval, že Český telekomunikační úřad je pravomocný jak v případě neuhrazených telekomunikačních služeb, tak i smluvních pokut za porušení povinností ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. V tomto případě jde o nárok na smluvní pokutu za porušení povinností ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Nejde o nárok z kupní smlouvy, i když výše nároku představuje rozdíl plné ceny a zvýhodněné ceny služby. Službou je v tomto případě poskytnutí mobilního telefonu za 1,- Kč včetně DPH, jak vyplývá z listiny předložené žalobcem spolu se žalobou a označené názvem „speciální nabídka“. Nejde rozhodně o kupní smlouvu na mobil, jak to žalobce prezentuje v odvolání. Ze žádné listiny předložené se žalobou a zejména ani ze žalobního tvrzení nevyplývá, že by byla mezi poskytovatelem služby elektronických komunikací a žalovaným uzavřena kupní smlouva. Naopak ze žaloby i z ostatních listin se jednoznačně podává, že nárok, který je žalován, vznikl v důsledku porušení povinnosti řádně využívat službu po sjednanou dobu a platit za poskytované služby. Odkazuje se na článek 11 odst. 4 a odst. 6 všeobecných podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací, které se týkají smluvní pokuty při porušení smlouvy. Jenom okolnost, že výše smluvní pokuty odpovídá rozdílu mezi běžnou cenou telefonního přístroje a zvýhodněnou cenou uvedenou ve smlouvě, což je žalovaná částka, nelze činit závěr, že je žalován doplatek kupní ceny. V žalobě se zdůrazňuje, že žalovaný porušil svou povinnost řádně užívat služby po sjednanou dobu tím, že nehradil cenu za poskytované služby a žalobci vznikl proto nárok na zaplacení smluvní pokuty. Žalobce také předložil fakturu požadující zaplacení žalované částky jako smluvní pokuty za porušení smlouvy. V žalobě odkazoval na „změnu ze dne 9.8.2006“, ve které bylo ujednáno zvýhodněné poskytnutí mobilního telefonu za podmínky, že žalovaný bude službu elektronických komunikací využívat nepřetržitě po dobu nejméně 24 měsíců, což byla specielní nabídka „Mobil +“, konkrétně číselně označená. Listina, na kterou žaloba odkazuje, je změnou původní smlouvy uzavřené podle zákona o elektronických komunikacích dne 5.8.2004. Tato smlouva obsahovala určitý druh specielní nabídky a změnou ze dne 9.8.2006 byla žalovanému učiněna jiná specielní nabídka v podobě nového telefonu. Ten byl poskytnut za 1,- Kč, jak shora již uvedeno. Dodání mobilního telefonu za cenu 1,- Kč je službou žalobce, kterou poskytuje v rámci své komunikační činnosti podle § 7 zák. č. 127/2005 Sb. a nejde o kupní smlouvu. Jestliže je v žalobě tvrzeno, že žalovaný porušil povinnost (kterou na sebe vzal smlouvou uzavřenou podle zákona o elektronických komunikacích) tím, že nehradil cenu za poskytované služby a řádně tak nevyužíval službu po sjednanou dobu, jde právě o takový charakter smluvní pokuty, o kterém hovoří usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č.j. Konf 33/2010-17 jako o nároku, o němž přísluší rozhodovat Českému telekomunikačnímu úřadu. Jde totiž o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty dohodly smluvní pokutu pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu. Neuhrazení ceny za poskytnuté služby je porušením zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu s tímto porušením přímo souvisí. Takovýto výklad ust. § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. je v souladu i se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7.3.2002, jak na to upozorňuje zvláštní senát ve shora citovaném usnesení. Článek 8 odst. 4 písm. b) Směrnice ukládá vnitrostátním regulačním orgánům členských států působících v oblasti elektronických komunikací povinnost, aby zajistily dostupné a nenákladné postupy pro řešení sporů. Podle zvláštního senátu není sporu o tom, že pokud by tvůrci směrnice trvali na tom, aby v oblasti elektronických komunikací rozhodovaly soudy, bylo by ust. § 8 odst. 4 písm. b) Směrnice zbytečné. Ustanovení míří na to, aby pravomocí k rozhodování sporů mohl být nadán i správní orgán. Okresní soud proto rozhodl správně, pokud řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil a rozhodl o tom, že věc bude postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. Rozhodl správně i o náhradě nákladů řízení a vrácení soudního poplatku. Proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení v celém rozsahu potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. V odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. června 2011 JUDr. Milena B a b k o v á, v.r. předsedkyně senátu