Dlužník povinného (penzijní společnost) není oprávněn k podání odvolání proti usnesení soudního exekutora, jímž podle § 312 odst.2 o.s.ř nahradil projev vůle povinného k výpovědi smlouvy o penzijním připojištění a k žádosti o plnění.

U s n e s e n í Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Petra, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňky Sedlákové a Mgr. Jiřího Straky v exekuční věci oprávněného PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, IČ 61860069, zastoupeného JUDr. Kateřinou Perthenovou, advokátkou v Hradci Králové, Velké náměstí 19/135, proti povinné N. K. , nar..., bytem v ..., pro 16.124,- Kč s příslušenstvím, o odvolání AXA penzijní společnost, a.s., se sídlem Úzká 488/8, 602 00 Brno, IČ 61859818, proti usnesení soudního exekutora JUDr. Antonína Dohnala, Exekutorský úřad Jeseník, ze dne 18.6.2013, č.j. 014 EX 3235/12-33, t a k t o : Odvolání AXA penzijní společnosti, a.s., se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením pověřený soudní exekutor nahradil projev vůle povinného k výpovědi smlouvy o penzijním připojištění (č..sml....) uzavřené s penzijním fondem AXA penzijní společnost, a.s., se sídlem Úzká 488/8, 602 00 Brno – město (bod I.) a rozhodl, že soudní exekutor nahrazuje projev vůle povinného k žádosti o plnění ze smlouvy uvedené v odstavci jedna (bod II.). V odůvodnění svého usnesení uvedl, že vydal dne 11.3.2013 exekuční příkaz o postižení jiné peněžité pohledávky vyplývající ze smlouvy o penzijním připojištění mezi povinným a penzijním fondem a v této věci nahrazuje podle § 312 odst. 2 o.s.ř. soudní exekutor projev vůle povinného s výpovědí z takového smluvního vztahu a k žádosti o plnění. Proti usnesení podává odvolání společnost AXA penzijní společnost, a.s., která navrhuje, aby odvolací soud toto usnesení v plném rozsahu zrušil. Odvolatel má za to, že je v této věci aktivně legitimován k podání odvolání proti předmětnému usnesení, neboť výpovědí smlouvy o penzijním připojištění není dotčen jen povinný, ale i penzijní společnost jako druhá smluvní strana a předmětným rozhodnutím je penzijní společnost přímo dotčena na svých právech a povinnostech. Podle odvolatele obsahuje usnesení nesprávné poučení o tom, že proti usnesení není odvolání přípustné. Uvedené rozhodnutí nespadá podle odvolatele pod žádný z případů nepřípustnosti odvolání podle § 55c odst. 3 exekučního řádu nebo § 202 o.s.ř. Jako odvolací důvody odvolatel namítá, že v této věci bylo exekuční řízení zahájeno před 1.1.2013 (nařízení exekuce ze dne 9.10.2012), exekuční řízení se proto řídí právní úpravou platnou do 31.12.2012 (čl. II. a čl. IV. přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb.). Exekutor tedy neměl oprávnění aplikovat na předmětné exekuční řízení novou právní úpravu a nebyl oprávněn nahradit prohlášení vůle povinného k výpovědi penzijního připojištění povinného u penzijní společnosti. Nad rámec uvedeného odvolatel uvádí, že podle nového znění ust. § 312 odst. 2 o.s.ř. je postup exekutora při nahrazení prohlášení vůle povinného odůvodněn k výpovědi smluvního vztahu tehdy, je-li to účelné. V takovém případě byl soudní exekutor povinen řádně odůvodnit účelnost výpovědi, což v odůvodnění napadeného usnesení zcela chybí a odvolatel má za to, že výpověď účelná nebyla. Soudní exekutor uvedl v poučení napadeného usnesení, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Na rozdíl od tohoto jeho názoru má odvolací soud za to, že odvolání proti usnesení, jímž soudní exekutor nahrazuje projev vůle povinného podle § 312 odst. 2 o.s.ř., přípustné je, jak to obecně připouští § 55c odst. 1 exekučního řádu. Takové rozhodnutí není uvedeno také ve výčtu uvedeném v § 55c odst. 3, který stanoví výjimky z obecné zásady, že odvoláním lze napadnout všechna rozhodnutí exekutora. Nejde ani o rozhodnutí procesní povahy, jímž by se upravovalo vedení řízení. Jiná je otázka subjektivní legitimace k podání odvolání. Podle § 218 odst. 1 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Za účastníka se pokládá ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, přičemž splnění podmínky, aby se o právech a povinnostech určitého subjektu jednalo, je vyjádřeno tím, že mu právní úprava procesní práva výslovně přiznává, popřípadě mu ukládá procesní povinnosti. V této věci pověřený soudní exekutor na základě usnesení Okresního soudu v Prachticích o nařízení exekuce ze dne 9.10.2012, č.j. 8 EXE 2598/2012-10 přikročil při provádění exekuce k vydání exekučního příkazu na přikázání jiných peněžitých pohledávek povinného vyplývajících ze smlouvy o penzijním připojištění vedené u AXA penzijní fond a.s., a to ve smyslu ust. § 312 a násl. o.s.ř. a § 59 odst. 1 písm. b) exekučního řádu (014 EX 3235/12-30). Odvolatel – penzijní společnos t AXA – má v tomto případě postavení dlužníka povinného, ale není přímo účastníkem řízení ve smyslu § 36 odst. 1 exekučního řádu, podle které jsou účastníky exekučního řízení pouze oprávněný a povinný. Podle § 313 odst. 1 o.s.ř. nařízením exekuce se zakazuje povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal a dlužníku povinného se zakazuje, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal. Obdobně je tomu i u srážek ze mzdy, kde se plátce mzdy nestává účastníkem řízení již tím, že je mu uloženo provádět srážky ze mzdy povinného (§ 282 odst. 1 o.s.ř.), stejně jako se jím nestává ani peněžní ústav tím, že mu soud uloží povinnost nevyplácet z účtu povinného určité peněžní prostředky (§ 304 odst. 1 o.s.ř.). Podle ustálené judikatury dlužník povinného není oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky (srov. R 54/1966 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2002 č.j. 20 Cdo 2186/2001). Není tedy účastníkem řízení, třebaže jsou mu ukládány povinnosti při realizaci exekuce a má postavení třetí osoby. Obdobně je tomu i v konkrétním případě, kdy při provádění exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek podle uvedeného exekučního příkazu přistoupil pověřený exekutor podle § 312 odst. 2 o.s.ř. ve znění zákona č. 396/2012 Sb., k tomu, že přikročil k nahrazení prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto smluvního vztahu a k žádosti o plnění. Ani proti takovému rozhodnutí není dlužník povinného k odvolání oprávněn, stejně jako není oprávněn podat odvolání proti samotnému exekučnímu příkazu o postižení jiné peněžité pohledávky. Odvolání penzijní společnosti bylo proto podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítnuto, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. K projednání tohoto odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. a) o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání z důvodů uvedených v § 237 o.s.ř. do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, a to prostřednictvím soudního exekutora JUDr. Antonína Dohnala, Exekutorský úřad Jeseník. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. srpna 2013 JUDr. Bohuslav P e t r , Ph.D., v.r. předseda senátu