Službou ve smyslu čl. 5 Nařízení č. 44/2001 je i vedení účtu na základě smlouvy o běžném účtu.

U s n e s e n í Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a soudců JUDr. Bohuslava Petra, Ph.D. a Mgr. Jiřího Straky ve věci žalobce JUSTRINON MANAGEMENT s.r.o., se sídlem Brno, Pražská 674/156, IČ 29216842, zastoupeného JUDr. Janem Rudolfem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 34, proti žalovanému J. K., nar..., státnímu příslušníku Slovenské republiky, trvale bytem ... Slovenská republika, zastoupenému opatrovníkem Jihočeským krajem, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o zaplacení 2.530,73 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.2.2013, č.j. 10 C 302/2012-25, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í takto: Řízení se n e z a s t a v u j e . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvního stupně prohlásil svou mezinárodní nepříslušnost a zastavil řízení, dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a o tom, že žalobci se zaplacený soudní poplatek v částce 800,- Kč nevrací. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že předmětem sporu je pohledávka žalobce za žalovaným vyplývající ze smlouvy o sporožirovém účtu. Jedná se tak o smlouvu spotřebitelskou, kterou uzavřela Česká spořitelna a.s. jako subjekt vykonávající podnikatelskou činnost v bankovnictví se žalovaným jako fyzickou osobou – spotřebitelem. Podle článku 16 Nařízení Rady ES č. 44/2001 (dále jen Nařízení) může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště. Od tohoto pravidla se lze podle článku 17 odchýlit pouze některou s tam uvedených dohod, kterou uzavřou smluvní strany. Taková dohoda v dané věci uzavřená dle soudu prvého stupně nebyla. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, není veden v evidenci cizinců na území České republiky, okresnímu soudu není známa ani žádná jiná jeho adresa v České republice, přičemž dotazem na příslušné orgány Slovenské republiky bylo zjištěno, že žalovaný má trvalé bydliště na výše uvedené adrese v Galantě. Za této situace okresní soud dospěl k závěru, že k projednání a rozhodnutí tohoto sporu není dána jeho mezinárodní příslušnost (pravomoc), která je jednou s podmínek řízení a jejíž nedostatek představuje neodstranitelný nedostatek podmínek v řízení, pro nějž okresní soud řízení zastavil s odkazem na § 103 a § 104 odst. 1 o.s.ř. Zároveň se prohlásil za nepříslušný k projednání a rozhodnutí tohoto sporu. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení s odkazem na § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. a s odkazem na ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. i o nevrácení soudního poplatku. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce. Namítl, že ve věci je nutno aplikovat čl. 5 odst. 1 písm. b) odrážka 2 Nařízení, dle kterého je místně příslušný soud na území státu v místě, kde služba byla nebo měla být poskytnuta – tedy v místě, kde je sídlo pobočky, na které byla smlouva o účtu uzavřena. Žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.2.2012 sp.zn. 32 Cdo 1318/2011. Žalovaný navíc ve smlouvě o účtu ze dne 2.8.2010 požádal, aby veškeré písemnosti mu byly zasílány na adresu Žižkovo nám. 74, Borovany a adresu trvalého pobytu uvedl na Slovensku. Je-li žalovaný neznámého pobytu, měl by mu být ustanoven opatrovník. Žalobce navrhl napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu (§ 212 o.s.ř.) postupem dle § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř. a o odvolání rozhodl, aniž by ve věci musel nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.). Odvolání žalobce je důvodné. I dle odvolacího soudu bylo namístě při posuzování mezinárodní příslušnosti použít citované Nařízení Rady (ES) č. 44/2001. Předmětem tohoto řízení je žalovaná pohledávka za neuhrazené služby a produkty poskytované bankou na základě smlouvy o osobním účtu uzavřené mezi Českou spořitelnou a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, konkrétně oblastní pobočkou v Českých Budějovicích, se sídlem v Borovanech, Žižkovo nám. 50 a žalovaným jako majitelem účtu. Tato smlouva byla uzavřena dne 2.8.2010 a na základě ní se banka zavázala zřídit žalovanému tento osobní účet č.... a tento účet pro žalovaného vést. Dle žalobce, na něhož byla žalovaná pohledávka dle žalobních tvrzení Českou spořitelnou a.s. postoupena, vznikl žalovanému na tomto účtu nepovolený debetní zůstatek, který je předmětem tohoto řízení. Z obsahu spisu vyplývá, a to konkrétně z předmětné smlouvy a dále z údajů poskytnutých Okresným súdem v Banské Bystrici (č.l. 17), že žalovaný je slovenským občanem s trvalým pobytem na Slovensku na adrese uvedené v záhlaví tohoto usnesení (kam se mu nepodařilo doručit, neboť při doručování na této adrese bylo poštou uvedeno, že je zde neznámý. Ve smlouvě o osobním účtu dále byla uvedena poštovní adresa žalovaného Žižkovo nám. 74, Borovany, kam se mu taktéž nepodařilo doručit, neboť na uvedené adrese nebydlí, jak také uvedla pošta. Proto mu byl pro neznámý pobyt ustanoven opatrovník. Jelikož se nepodařilo zjistit jiné bydliště žalovaného na území České republiky a přitom se dle článku 1 citovaného Nařízení jedná o věc, na níž se toto nařízení vztahuje, bylo třeba posoudit, zda je dána mezinárodní příslušnost soudu prvého stupně v této věci. Soud prvého stupně svou mezinárodní příslušnost vyloučil s odkazem na čl. 16 a 17 Nařízení. Dle odvolacího soudu se však tato ustanovení v dané věci nepoužijí. Podle článku 15 odst. 1 Nařízení ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny čl. 4 a čl. 5 bod 5, a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí nebo c) ve všech ostatních případech kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště nebo pokud se jakýmkoliv způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Oddíl týkající se příslušnosti ve věcech spotřebitelských smluv, do něhož spadají čl. 15 až 17, tak na danou věc aplikovat nelze, neboť se v dané věci nejedná ani o koupi movitých věcí na splátky ani o půjčku či jiný úvěrový obchod uzavřený k financování koupě takových movitých věcí. Česká spořitelna a.s. neprovozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti na Slovensku, jak si odvolací soud ověřil i z dokumentů na internetových stránkách této banky. Nelze-li aplikovat pro spotřebitele příznivější zvláštní úpravu týkající se spotřebitelských smluv, je namístě použít, jak správně odvolatel uvedl, úpravu zvláštní příslušnosti obsaženou v článku 5 Nařízení, konkrétně v odst. 1 písm. b) pod druhou odrážkou upravující poskytování služeb. Dle tohoto článku 5 osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, 1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty, c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);. Judikatura Soudního dvora Evropské unie dovodila, že službou je též poskytnutí úvěru. Dle odvolacího soudu totéž platí o smlouvě o běžném účtu (osobním účtu), jež byl uzavřen v této věci. Posouzením mezinárodní příslušnosti u závazků z úvěrové smlouvy uzavřené Českou spořitelnou a.s. s cizinci se Nejvyšší soud zabýval ve svých rozhodnutích 32 Cdo 1318/2011 a 32 Cdo 1826/2011, kdy závěry v těchto rozhodnutích jsou uplatnitelné i v tomto případě. Odvolací soud se přitom ztotožňuje s názorem žalobce v odvolání spočívajícím v tom, že bankovní služba dle citované smlouvy o osobním účtu byla poskytována dle této smlouvy pobočkou banky v B., tj. v obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích. Proto je tento soud místně i mezinárodně příslušný k rozhodnutí v této věci a nebylo tak důvodu, aby řízení bylo ve smyslu § 103 a § 104 odst. 1 o.s.ř. zastaveno a vyslovována mezinárodní nepříslušnost. Odvolací soud proto napadené usnesení za přiměřeného použití § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil (včetně závislých výroků) tak, že rozhodl o tom, že se řízení nezastavuje. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat u Okresního soudu v Českých Budějovicích dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, avšak jen za podmínek § 237 o.s.ř. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 5. srpna 2013 JUDr. Petr F o ř t , Ph.D., v.r. předseda senátu