Aktuálně vedené insolvenční řízení nebrání soudu učinit rozhodnutí podle § 155 odst. 1 tr. řádu o povinnosti odsouzeného k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem, neboť půjde o pohledávku, která (eventuálně) vznikne až po zjištění úpadku aktuálně řešeného před jiným soudem.

USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 8. 2021 v Českých Budějovicích v trestní věci odsouzeného [údaje o účastníkovi], pro zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 2, 5 písm. c) tr. zákoníku, o jeho stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci z 23. 7. 2021, č.j. 7 T 135/2020-382, takto: Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost odsouzeného zamítá. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením byla ustanovenému obhájci přiznána odměna a náhrada za poskytování právních služeb v trestní věci odsouzeného [jméno] [příjmení] okresní soud zcela vyhověl návrhu ustanoveného obhájce, kdy shledal správným jak určení sazby odměny, tak i vyúčtování jednotlivých úkonů právní služby. 2. Proti tomuto usnesení podal řádně a včas stížnost odsouzený. Sdělil, že s obhájcem byl domluven na tom, že podá návrh na bezplatnou obhajobu, neboť nemá žádné finanční prostředky, než jaké spočetl insolvenční soud, a zbývá mu tak důchod ve výši životního minima. K tomu doložil poštovní poukázku o výplatě důchodu. Kromě toho je invalidou třetího stupně a nemá proto ani možnost nějakého přivýdělku. Vznesl požadavek na dodatečné či zpětné přiznání nároku na bezplatnou odměnu. 3. Byť podání odsouzeného bylo označeno jako stížnost, nelze přehlédnout, že obsahově se o stížnost vůbec nejedná. Odsouzený totiž nikterak nerozporuje přiznanou odměnu a hotové náklady, nepolemizuje se stanovením výše sazby odměny ani s vyúčtováním jednotlivých úkonů právních služeb. Domáhá se toliko toho, aby byl ušetřen povinnosti nahradit státu náklady takové obhajoby. O tom však v nyní napadeném usnesení rozhodováno není, a takové rozhodnutí se stane aktuálním až po právní moci usnesení, jímž byla ustanovenému obhájci určena odměna náhrada nákladů za vykonanou obhajobu. 4. Pokud pak krajský soud odsouzeným podanou stížnost„ zamítl“ stalo se tak pouze proto, aby byl ukončen tzv. procesní život podání formálně jako stížnost označeného. 5. V dalším řízení se okresní soud bude zabývat žádostí odsouzeného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu. Povinnost osvědčit takovou svou finanční pozici však leží výlučně na žadateli. Odsouzený se proto vyzývá, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení stížnostního soudu doložil okresnímu soudu v Jindřichově Hradci: a) své osobní poměry zejména dosažené vzdělání (např. výuční list), rodinný stav (např. oddací list, rozvodový rozsudek), počet vyživovacích povinností (např. rozhodnutí opatrovnického soudu), b) zdravotní stav (např. rozhodnutí o přiznání invalidity, lékařské zprávy o trvalém zdravotním handicapu znesnadňujícím pracovní zařazení apod.), c) jak naložil s výnosem z trestné činnosti ve výši takřka 2 mil. Kč, ohledně něhož z popisu skutku v pravomocném odsuzujícím rozsudku vyplývá, že jej použil k jinému účelu než k činnosti korporací, jejichž jménem úvěr podvodně vylákal. 6. Naproti tomu zřejmě nebude nezbytné, aby odsouzený doložil své aktuální majetkové poměry, neboť ty dostatečně zřetelně vyplývají z veřejně dostupného rejstříku ISIR o vedeném insolvenčním řízení, ledaže by se poměry změnily. 7. Teprve poté, co odsouzený řádně a včas doloží požadované dokumenty, bude moci okresní soud náležitě vyhodnotit, zda odsouzenému lze přiznat nárok na bezplatnou obhajobu či na obhajobu za sníženou odměnu. Při takovém posouzení bude okresní soud muset vzít v potaz i to, že aktuálně vedené insolvenční řízení nebrání případnému rozhodnutí o povinnosti odsouzeného nahradit státu náklady za ustanoveného obhájce, neboť půjde o pohledávku, která (eventuálně) vznikne až po zjištění úpadku aktuálně řešeného před Krajským soudem v Brně pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] (viz § 140b insolvenčního zákona) Okresní soud nechť také posoudí, zda i v případě prokázání nedobrých majetkových poměrů odsouzeného (které však v případě splnění oddlužení mohou díky srážkami již nezatížené výplatě důchodu v budoucnu doznat změny k lepšímu) lze obhájit favorizaci odsouzeného oproti dlužníkům jiným, zvlášť když původ nynějšího případného závazku odsouzeného pramení z úmyslné trestné činnosti. Tento aspekt bude o to naléhavější, pokud odsouzený přesvědčivě nevysvětlí, jak naložil s výnosem z trestné činnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný žádný další opravný prostředek. Mgr. Ondřej Vítů předseda senátu České Budějovice 23. srpna 2021