"Územně samosprávní celek způsobil škodu třetí osobě nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, pokud byla způsobena zaviněným protiprávním jednáním zaměstnance územně samosprávného celku při výkonu státní správy v přenesené působnosti."

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Straky a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Kamily Drábkové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul ] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 664 772,50 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16.6.2021, č. j. 9 C 135/2020-155 takto: I. Rozsudek soudu prvého stupně se v odstavci I. výroku, jímž byla žaloba zamítnuta o částku 419 279,50 Kč s úrokem z prodlení od 14.10.2019 do zaplacení, potvrzuje. II. Rozsudek soudu prvého stupně se v odstavci I. výroku, jímž byla žaloba zamítnuta o částku 245 493 Kč s úrokem z prodlení od 14.10.2019 do zaplacení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 245 493 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 14.10.2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Řízení se o úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 14.9.2019 do 13.10.2019 z částky 664 772,50 Kč zastavuje a v tomto rozsahu se rozsudek soudu prvého stupně zrušuje. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 18 058 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně zamítl žalobu žalobkyně, která se na žalované domáhala zaplacení částky 664 772,50 Kč s úroky z prodlení od 14.9.2019 do zaplacení a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. 2. Soud prvého stupně zjistil, že [jméno] [příjmení], matrikářka úřadu žalované při výkonu svěřené činnosti spočívající v práci matrikářky se dopustila nesprávného úředního postupu, neboť v období od 13.11.2006 do 3.3.2010 nejméně ve 14 případech provedla zápisy do ověřovací knihy o provedení ověření podpisu [jméno] [jméno], přičemž v rozporu se skutečností uvedla, že ověření podpisu provedla v jeho přítomnosti, ačkoliv tak učinila bez jeho vědomí a přítomnosti, jen na základě ústního požadavku [titul ] [jméno] [jméno]; za uvedené jednání byla odsouzena rozsudkem trestního soudu v roce 2014. Na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20.5.2019, č. j. 5 C 274/2015-129 byla státem zaplacena na náhradě škody způsobené tímto nesprávným úředním postupem dne 23.8.2019 částka 981 972 Kč na jistině a dne 6.9.2019 částka 358 367 Kč představující úrok z prodlení a částka 121 825 Kč představující náhradu nákladů řízení. To vše poškozenému [titul ] [příjmení], od něhož [titul ] [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o půjčce ze dne 13.11.2006 a dalších listin, na nichž zfalšoval podpisy [jméno] [příjmení], které ověřila jmenovaná matrikářka, podvodně vylákal 1 000 000 Kč. Žalovaná se na základě dohody ze dne 9.3.2020 zavázala uhradit žalobkyni 75 % z jistiny – 736 479 Kč s tím, že zbývající částka bude předmětem dalších jednání. Po částečném zpětvzetí poloviny shora uvedených nákladů řízení ve výši 60 912,50 Kč, kterou žalovaná zaplatila dne 29.11.2019, se tak žalobkyně po žalované domáhá uhrazení regresního nároku ve smyslu § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve zbývající výši, jež celkem činí 664 772,50 Kč. Soud prvého stupně dovodil, že povinností matrikářky bylo znát a dodržovat všechna zákonná ustanovení výkonu matriční a ověřovací agendy. Z charakteru jejího jednání jednoznačně vyplývá, že jeho příčinou nebyla nedostatečná odborná způsobilost matrikářky, neboť tato jednala nejen zcela proti pravidlu zakotvenému v § 10 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb. o ověřování, ale i v rozporu se zřejmým účelem tohoto úředního aktu, který jí byl zcela jistě znám. Žalobkyně prokázala, že výkon její činnosti byl opakovaně kontrolován [stát. instituce] i Krajským úřadem v [obec]. Žádná závažná pochybení zjištěna nebyla. Tato kontrolní činnost se provádí nahlédnutím do ověřovací knihy a kontrolou zápisů v ní obsažených, kontroluje se, zda jsou řádně vyplněny všechny sloupce. V případě provedení legalizace podpisu osoby, která se na úřad nedostavila (došlo k padělání podpisu v ověřovací knize), není možno takové pochybení v rámci kontrolní činnosti odhalit. Zároveň mu nebylo možno předejít ani sebelepší metodickou podporou poskytovanou ze strany Krajského úřadu Jihočeského kraje, když postup předmětné pracovnice úřadu žalované byl v příkrém rozporu se zcela jednoznačným zákonným ustanovením; matrikářka jednala ve vědomé nedbalosti, téměř hraničící s nepřímým úmyslem. Dle soudu prvého stupně nelze dovodit porušení právní povinnosti ze strany žalované, které představuje dle § 18 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. předpoklad pro možnost úspěšného uplatnění regresu ze strany státu. Žádné konkrétní pochybení na straně žalované při zajištění řádného výkonu funkce matrikářky žalobkyni netvrdila, její nesprávný úřední postup nebyl odhalen zákonnými kontrolními mechanismy. Není zřejmé, jaká možnost jeho odhalení, případně zabránění jeho vzniku by měla být na straně žalované uvažována. Tyto závěry platí jak ve vztahu k přímé škodě, tím spíše pak k té části regresu, která se týkala žalobkyní zaplacených úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Lze přisvědčit žalované, že na vzniku škody se v tomto rozsahu nijak nepodílela. Uvedená škoda nevznikla v příčinné souvislosti s jakýmkoliv jejím jednáním. Pokud by měl být shledáván jakýkoliv podíl žalované na vzniku škody ve smyslu § 16 odst. 4 citovaného zákona (byť tak soudem činěno nebylo), uvedeným částečným plněním by byl regresní nárok žalobkyně ve výši odpovídající účasti územního celku na vzniklé škodě nepochybně uspokojen. Soud prvého stupně tak žalobu zamítl a s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalované proti žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Poučení: 3. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně. Namítla, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením právních povinností žalované – územního samosprávného celku při výkonu státní správy v přenesené působnosti na úseku matričního úřadu, jehož výkon svěřila [jméno] [příjmení] usnesením z [anonymizováno] veřejného zasedání obecního zastupitelstva [název obce] konaného dne [datum]. Matrikářka žalované na úseku výkonu státní správy v přenesené působnosti postupovala v rozporu s jednoznačným ustanovením zákona o ověřování (§ 10 odst. 1), když se žadatel o provedení legalizace do úřadu nedostavil a přesto byla legalizace jeho podpisu provedena na základě požadavku tehdejšího [funkce] [titul ] [jméno] [příjmení], člena rady obce. Toto ustanovení je zcela jednoznačné a neumožňuje jakýkoliv jiný výklad. Žalobkyně je proto přesvědčena, že k naplnění podmínky zavinění žalované ve formě nedbalosti nevědomé bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek byl změněn tak, že žalované bude uloženo zaplatit žalobkyni částku 664 772,50 Kč s úrokem z prodlení od 14.9.2019 do zaplacení. 4. V průběhu odvolacího řízení vzala žalobkyně zpět žalobu o úrok z prodlení od 14.9.2019 do 13.10.2019 z této částky. Učinila tak po upozornění odvolacího soudu na skutečnost, že ve výzvě k plnění ze dne 10.9.2019, která byla žalované dle nesporného vyjádření účastníků při odvolacím jednání doručena 13.9.2019, poskytla žalobkyně žalované lhůtu na zaplacení částky 1 340 339 Kč (jistiny v plné výši a úroků z prodlení) v trvání jednoho měsíce od doručení výzvy. Za souhlasu žalované odvolací soud podle § 222a odst. 1 o.s.ř. v této části týkající se úroků z prodlení řízení zastavil a v tomto rozsahu též zrušil rozsudek soudu prvého stupně. 5. Žalovaná navrhla rozsudek soudu prvého stupně jako věcně správný potvrdit. Setrvala na své obraně, kterou vznesla před soudem prvého stupně. Uvedla, že žalovaná obecně neporušila žádnou právní povinnost. Jmenované matrikářce zajistila podmínky pro výkon její činnosti. Neměla ale žádné možnosti její práci při ověřování podpisů ovlivňovat, ani žalované nebyla svěřena možnost kontroly. Ta ze strany státu probíhala a ničeho neodhalila (z toho přitom vyplývá, že byla nastavena chybně). Nejevilo by se spravedlivé, aby za takto přenesenou působnost měla obec odpovídat, aniž by obec sama zaviněně porušila nějakou právní povinnost. 6. Odvolací soud projednal věc v mezích vyplývajících z odvolání (§ 212 o.s.ř.) a přezkoumal napadený rozsudek, s výjimkou části, v níž bylo řízení zastaveno, postupem dle § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. 7. Odvolání žalobkyně je částečně důvodné. 8. Soud prvého stupně nesprávně rozhodl o regresním nároku v částce 245 493 Kč rovnající se jistině škody, kterou zaplatil stát poškozenému [titul ] [příjmení]. 9. Tuto část je žalovaná obec ve smyslu § 16 odst. 1 a 4 a § 18 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. povinna žalobkyni (státu) uhradit. 10. Žalovaná ověřování pravosti podpisů vykonávala v rámci přenesené působnosti (§ 1 zákona č. 21/2006 Sb.), a to prostřednictvím své zaměstnankyně matrikářky [jméno] [příjmení], která byla za své nedbalostní protiprávní jednání při výkonu této činnosti (jež vedlo ke způsobení škody) pravomocně odsouzena pro trestný čin. Tímto rozhodnutím je civilní soud, co do rozhodnutí o tom, že matrikářkou byl popsaným jednáním spáchán trestní čin, vázán (§ 135 odst. 1 o.s.ř.). 11. Vzniklá škoda představovaná nevrácenými penězi, jež na [titul ] [příjmení] podvodně vylákal [titul ] [jméno] [příjmení], měla co do podstatné, důležité příčiny původ právě v nedbalostním protiprávním jednání [jméno] [příjmení], jež ověřila padělané podpisy [jméno] [příjmení] na listinách, na základě nichž [titul ] [příjmení] plnil. Ověření podpisů prováděla bez vědomí a přítomnosti [jméno] [příjmení], pouze na základě ústního požadavku [titul ] [jméno] [příjmení] a jím předložené kopie občanského průkazu jeho bratra. Přesto do ověřovacích knih obecního úřadu v rozporu se skutečností uvedla, že ověření těchto podpisů provedla v přítomnosti [jméno] [příjmení] na základě předloženého občanského průkazu. 12. Toto jednání matrikářky, jakožto zaměstnankyně žalované obce, při ověřování podpisů je přičitatelné žalované v rámci výkonu přenesené působnosti této obce. Právě proto žalovaná obec v rámci regresní úhrady za tuto škodu žalujícímu státu odpovídá. Protiprávnost jednání žalované obce nelze v žádném případě zužovat způsobem, jak učinil soud prvého stupně, na zjišťování toho, zda obec řádně zajistila výkon funkce matrikářky a zda a jak probíhala kontrolní činnost její práce. 13. Účast žalované obce na škodě nelze v dané věci nikterak snižovat podílem státu na této škodě, který je dle odvolacího soudu z pohledu citovaného ust. § 16 odst. 4 zák. č. 82/1998 Sb. nulový. S ohledem na charakter protiprávního jednání dlouholeté matrikářky žalované obce v porovnání s jednoznačně upraveným postupem v § 10 odst. 1 zák. č. 21/2006 Sb. nelze nikterak příčinu vzniku škody hledat ve způsobu organizace dané činnosti na úseku výkonu státní správy či ve specifikaci personálních požadavků na příslušné úřední osoby, popř. v nastavení četnosti a metodiky kontrol a metodického vedení příslušných úředních osob pověřených výkonem přenesené působnosti. 14. Nadto kontrolní činnost v rozsahu vyplývajícím ze zjištění okresního soudu probíhala. Jelikož účastníky nebyla tvrzena žádná pochybení ze strany matrikářky před předmětnou smlouvou o půjčce z 13.11.2006, nebylo možno spravedlivě požadovat ani jinou formu kontroly postupu při ověřování podpisů ze strany jmenované. Následná kontrola by již škodě zabránit ani nemohla, neboť z citovaného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 vyplývá, že právě podpisem smlouvy o půjčce bylo stvrzeno převzetí plnění poskytnuté věřitelem [titul ] [příjmení]. 15. Z tohoto rozhodnutí přitom dále plyne, že [titul ] [příjmení] vymohl v rámci dlouhotrvající exekuce proti [titul ] [jméno] [příjmení] pouze částku 30.754 Kč (ke dni vyhlášení uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 byl stav exekučního vymáhání již 1 rok nezměněn), z toho částka 12 720 Kč byla započtena na nejstarší úroky z prodlení a částka 18 028 Kč na jistinu. Žalobkyni tak bylo uloženo zaplatit [titul ] [příjmení] 981 972 Kč (s úroky z prodlení a dále s náhradou nákladů řízení, které byly žalobkyni a žalované jakožto vedlejší účastnici v tomto sporu uloženy zaplatit [titul ] [příjmení] společně a nerozdílně). Žalobkyně [titul ] [příjmení] postupně po uvedeném řízení o náhradu škody uhradila celou pohledávku s příslušenstvím. Žalovaná pak na základě dohody se žalobkyní zaplatila žalobkyni 75 % uvedené jistiny. 16. Zbývající část jistiny ve výši 245 493 Kč s ohledem na shora uvedené závěry proto odvolací soud uložil žalované zaplatit žalobkyni, čímž částečně změnil rozsudek soudu prvého stupně ve smyslu § 220 odst. 1 o.s.ř. Tato jistina byla žalobkyni přisouzena i s úroky z prodlení z této částky jdoucími od 4.10.2019 do zaplacení (s ohledem na shora uvedený datum doručení výzvy k plnění žalované, které žalobkyně poskytla jednoměsíční lhůtu k plnění). Odvolací soud zde odkazuje na § 1959 odst. 2 a § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Vzhledem k charakteru protiprávního jednání matrikářky, která zaviněně porušila základní zákonné ustanovení upravující její činnost při ověřování podpisů, zde konkrétně na listinách (smlouvě o půjčce, zástavní smlouvě a návrhu na vklad zástavní smlouvy do katastru nemovitostí), u nichž lze počítat s majetkovou škodou v případě nesprávného podpisu účastníka smlouvy, nelze uvažovat ani o moderaci ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 82/1998 Sb. 18. Ve vztahu ke zbylé části žalobního nároku – příslušenství přiznanému v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 7, konkrétně kapitalizovaným úrokům z prodlení a zbylé polovině nákladů řízení (jejichž první polovinu žalovaná žalobkyni uhradila z důvodu regresu při solidaritě dlužníků / § 1875 a § 1876 odst. 2 o.z.), je odvolací soud ve shodě se soudem prvého stupně, že zde chybí příčinná souvislost mezi vznikem této škody a protiprávním jednáním matrikářky (jinak přičitatelným žalované). Povinnost k náhradě škody [titul ] [příjmení] dle § 3 odst. 1 písm. c) a § 13 zákona č. 82/1998 Sb. tížila stát, a proto bylo na státu, aby tuto povinnost splnil. Pokud ji řádně a včas nesplnil a v důsledku toho mu pro opožděné zaplacení jistiny vznikla povinnost hradit úroky z prodlení a navíc pro neúspěšné soudní řízení i povinnost hradit náklady řízení, nelze dovozovat, že by příčinou vzniku těchto nároků bylo předmětné protiprávní jednání matrikářky. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na obdobné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 1410/2018. 19. Proto ve zbytku odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně podle § 219 o.s.ř. potvrdil. 20. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. (u odvolacích nákladů za použití § 224 odst. 1 o.s.ř.). Jak před soudem prvého stupně, tak před soudem odvolacím byla převážně úspěšná žalovaná. Před soudem prvého stupně byla předmětem jistina ve výši 725 685 Kč. Žalobkyně byla ve výsledku úspěšná pouze co do částky 245 493 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta, resp. ohledně částky 60 912,50 Kč bylo řízení částečně zastaveno pro procesní zavinění na straně žalobkyně, neboť tuto částku zažalovala přesto, že již před zahájením soudního řízení byla uhrazena. Úspěch žalované tak před soudem prvého stupně činil 66 %, žalobkyně 34 %. V rozdílu, tedy v 32 % má žalovaná proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Tyto soud prvého stupně co do celkové výše správně vypočetl v částce 43 553 Kč, 32 % představuje 13 937 Kč. Předmětem odvolacího řízení byla na jistině částka 664 772,50 Kč, žalobkyně byla úspěšná pouze v částce 245 493 Kč. Její úspěch tak představuje 37 %, úspěch žalované 63 %. Rozdíl 26 % je tedy výše nákladů řízení, jež odvolací soud z celkové výše přiznává žalované proti žalobkyni. Náklady řízení žalované činí odměna advokáta za účast při odvolacím jednání ve výši 10 980 Kč podle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za tento úkon dle § 13 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, dále cestovné za cestu advokáta žalované z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 1 218,50 Kč, dále náhrada za promeškaný čas na těchto cestách ve výši 600 Kč dle § 14 advokátního tarifu Celkem tyto náklady činí 15 849,18 Kč včetně 21 % DPH, z toho 26 % představuje 4 121 Kč. V souhrnu žalobkyně zaplatí žalované na náhradě nákladů řízení 18 058 Kč. Proti tomuto rozsudku lze u Okresního soudu v Prachaticích podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, avšak jen za podmínek § 237 o.s.ř. Nebude-li podle tohoto rozsudku plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem (soudním exekutorem) vykonán. České Budějovice 3. prosince 2021 Mgr. Jiří Straka předseda senátu