Hledí-li se dle § 11 odst. 2 tr. zákoníku na cizozemské odsouzení jako na odsouzení tuzemské, je nutné k němu vztahovat i tuzemskou právní úpravu týkající se tzv. fikce neodsouzení dle § 69 odst. 3 tr. zákoníku, je-li to pro pachatele příznivější.

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 11. 1. 2022 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Šťastného a soudců JUDr. Vladimíry Hájkové a Mgr. Ondřeje Vítů v trestní věci obžalovaného [údaje o účastníkovi], o odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 18. 11. 2021, č. j. 18 T 121/2021-172, takto: K odvolání státní zástupkyně se podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. řádu rozsudek v celém rozsahu zrušuje a podle § 259 odst. 3 tr. řádu se znovu rozhoduje tak, že Obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození] ve [obec], trvale bytem a adresa pro účely doručování [obec a číslo], [PSČ] [obec], zdržující se na adrese [adresa] (na zvonku [příjmení]), svářeč pro pracovní agenturu [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], ve [právnická osoba] [okres], státní příslušník ČR, je vinen, že s vědomím, že konopí, pokud není pěstováno a používáno výlučně k průmyslovým účelům, je coby omamná látka zařazeno do Seznamu IV. podle Jednotné úmluvy o omamných látkách (vyhláška č. 47/1965 Sb., ve znění sdělení č. 458/1991 Sb.) a s účinností od 1. 1. 2014 je uvedena mezi omamnými látkami v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů a účinná látka konopí delta-9-tetrahydrokanabinol je uvedena mezi psychotropními látkami v příloze č. 4 k tomuto nařízení jako psychotropní látka zařazena do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.) a aniž by měl podle zákona č. 167/1998, o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů udělenou licenci k pěstování druhů a odrůd rostlin konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,30% látek ze skupiny tetrahydrokannabinolů, když podle § 24 odst. 1 písm. a) tohoto zákona se bez udělené licence zakazuje pěstovat druhy a odrůdy rostlin konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,30% látek ze skupiny tetrahydrokannabinolů, 1) od blíže nezjištěné doby do dne 15. 5. 2020, na dosud nezjištěném místě pravděpodobně v obci [obec], okres [okres] vypěstoval za účelem dalšího zpracování přesně nezjištěné množství, pravděpodobně 3 ks rostliny konopí nezjištěné výšky, ze nichž na adrese [adresa]: a) rostlinné květenství (palice) o délce cca 1,0 až 1,5 cm a další rostlinnou drť, vše o celkové hmotnosti 2,6 g, představující 2,1 g jemné drti (využitelné sušiny), kdy se jednalo o fenotyp rostliny konopí vypěstovaný pro toxikomanické účely a obsah delta-9-THC několikanásobně převyšoval hodnotu 0,30hm.%, b) rostlinné květenství (palice) o délce 4,0 až 6,0 cm o celkové hmotnosti 19,1 g, představující 16,2 g jemné drti (využitelné sušiny) s koncentrací účinné látky delta-9-THC 17,7 %, tj. 2,8674 g látky delta-9-THC, c) výhonky s listy o délce cca 2,0 až 7,0 cm a rostlinným květenstvím (palicemi) o délce 1,0 až 2,0 cm o celkové hmotnosti 994,3 g, kdy oddělené listové a vrcholové části byly o hmotnosti 792,4 g, představující 633,9 g jemné drti (využitelné sušiny) s koncentrací účinné látky delta-9-THC 1,7 % tj. 10,7763 g látky delta-9-THC 2) od blíže nezjištěné doby do dne 15. 5. 2020 realizoval všechny nezbytné kroky směřující k výrobě psychotropní látky delta-9-tetrahydrokanabinol (THC) tím, že nedovoleně ve skleníku na zahradě náležející k domu [adresa] v obci [obec], okres [okres], který užíval se svou družkou [jméno] [příjmení], [datum narození] na základě smlouvy o nájmu rodinného domu uzavřené dne 22. 9. 2019 s majitelkami předmětných nemovitostí s [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], za účelem dalšího zpracování pěstoval minimálně: a) 8 ks o výšce 4,0 až 7,0 cm s listy o délce 1,0 až 5,0 cm, přičemž po dosušení by se jednalo o rostlinný materiál s celkovou hmotností 1,4 g, představující 0,9 g jemné drti (využitelné sušiny), kdy se jednalo o fenotyp rostliny konopí vypěstovaný pro toxikomanické účely a obsah delta-9-THC několikanásobně převyšoval hodnotu 0,30 hm.%, b) 60 ks rostlin o výšce 15,0 až 18,0 cm s listy o délce 1,0 až 4,0 cm, představující po dosušení rostlinný materiál o celkové hmotnosti 45,5 g, kdy oddělené listové části měly hmotnost 32,4 g, představující 29,2 g jemné drti (využitelné sušiny) s obsahem 0,23 % delta-9-THC, když po dokončení pěstebního cyklu by z těchto rostlin mohlo být vypěstováno 3 402 g rostlinného materiálu, který by obsahoval 2 142 g využitelné drti, ve které by bylo obsaženo více než 0,30 % látky delta-9-THC, c) 10 ks rostlin o výšce 12,0 až 15,0 cm s listy o délce 2,0 až 4,0 cm, představující po dosušení rostlinný materiál o celkové hmotnosti 5,5 g, představující 3 g jemné drti (využitelné sušiny) s obsahem 0,25 % delta-9-THC, když po dokončení pěstebního cyklu by z těchto rostlin mohlo být vypěstováno 567 g rostlinného materiálu, který by obsahoval 357 g využitelné drti, v které by bylo obsaženo více než 0,30 % látky delta-9-THC, když v bodě 1) a-c) nedovoleně vyrobil celkem 652,2 g využitelné sušiny s celkovým obsahem 13,6437 g účinné látky delta-9-THC a jednáním v bodě 2) a-c) mohl získat využitelnou sušinu v množství 2 499,9 g, ve které by bylo obsaženo více než 0,30 % látky delta-9-THC, k čemuž však nedošlo, neboť byl zadržen policejním orgánem, který mu v dopěstování rostlin konopí zabránil, tedy neoprávněně vyrobil omamnou a psychotropní látku (pod bodem 1) a-c) a dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k neoprávněné výrobě omamné a psychotropní látky, v úmyslu tento trestný čin spáchat, přičemž k jeho dokonání nedošlo (pod bodem 2) a-c), čímž spáchal přečin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku dílem dokonaný (pod bodem 1 a-c) a dílem zůstavší ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (pod bodem 2 a-c), a odsuzuje se podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku a § 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 24 (dvacet čtyři) měsíců. Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se ukládá trest propadnutí věci, a to: I. oddělené konopí netto 681,3 g (brutto 705,0 g) II. jemná drť konopí netto 83,0 g (brutto 88,7 g) III. jemná drť konopí netto 15,5 g (brutto 18,7 g) IV. jemná drť konopí netto 28,3 g (brutto 31,5 g), když uvedené věci jsou uloženy v režimovém skladu PČR KŘP Jihočeského kraje, [ulice a číslo], budova G, [obec]. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem byl obžalovaný [jméno] [příjmení] uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaný pod bodem 1a) – 1c) a dílem zůstavší ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem 2a) – 2c) a odsouzen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Dále mu byl uložen podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to odděleného konopí o váze 681,3 netto, jemné drti konopí o váze 83 g netto, jemné drti konopí o váze 15,5 g netto a jemné drti konopí o váze 28,3 g netto, jak je blíže specifikováno ve výroku napadeného rozsudku. 2. Podle skutkových zjištění a závěrů okresního soudu se obžalovaný [jméno] [příjmení] uvedeného jednání dopustil poté, kdy byl pravomocně uznán vinným a odsouzen rozhodnutím Obvodního soudu ve Straubingu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 6 Cs 137 Js 90347/19, s právní mocí dne 21. 3. 2019, tedy ve vztahu k ust. § 283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kdy se tohoto jednání dopustil v posledních třech letech a byl za toto jednání odsouzen. Jednalo se o skutky pod body 1a, b, c) a 2a, b, c), jak je uvedeno v podané obžalobě a následně ve výroku rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích. 3. V konaném hlavním líčení obžalovaný uvedl, že skutek, pro který byl obžalován, tedy kvalifikovaný jako zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaný pod bodem 1a-c) a dílem zůstavší ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem 2a-c) spáchal. Jednalo se z jeho strany o prohlášení, že je vinným spácháním skutku popsaného v obžalobě Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 22. 10. 2021 pod č. j. ZT 149/2021-18 a rovněž souhlasil s právní kvalifikací skutku jako zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaný pod bodem 1a-c) a dílem zůstavší ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem 2a-c). Státní zástupkyně rovněž navrhla přijetí uvedeného prohlášení a soud poté podle § 206c odst. 4 tr. řádu výše uvedené prohlášení viny obžalovaného [jméno] [příjmení] přijal a zároveň rozhodl, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil svou vinu, nepovede. 4. Včas podaným odvoláním ze strany státní zástupkyně pak se tato domáhala zrušení výroku o uloženém trestu, a to z toho důvodu, že nebylo namístě aplikovat ust. § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku upravující mimořádné snížení trestu odnětí svobody, a to i v souvislosti s tím, že obžalovaný prohlásil svou vinu. Podle ust. § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku platí, že má-li soud za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, pokud odsuzuje pachatele, který prohlásil svou vinu. Obžalovaný dle státní zástupkyně naplnil svým jednáním po subjektivní i objektivní stránce zákonné znaky skutkové podstaty podle § 283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaný dílem a dílem zůstavší ve stádiu pokusu, jak již shora uvedeno. Rovněž byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen, a to konkrétně trestním příkazem Obvodního soudu Straubing ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 6 Cs 137 Js 90347/19, pravomocným dne 21. 3. 2019, přičemž zpětnost ve smyslu § 283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byla odůvodněna ust. § 11 odst. 2 tr. zákoníku. Dále státní zástupkyně uvádí, že jednáním pod bodem 2a-c) výroku rozsudku, právně kvalifikovaného jako pokus dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, mohl získat využitelnou sušinu v množství 2 499,9 g, ve které bylo obsaženo více než 0,30% látky delta-9-THC. K tomuto následku nedošlo, neboť byl zadržen policejním orgánem, který mu v dopěstování rostlin konopí zabránil. Nicméně pak ale nedošlo a je namístě konstatovat, že znak kvalifikovaného podstaty podle § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, tedy značný rozsah, který je představován stonásobkem množství většího než malého, tedy více než 1000 g sušiny naplněn nebyl, byť množství 2 499,9 g obligatorně požadovanou gramáž převyšovalo, neboť nebyla kumulativně splněna podmínka obsahu účinné látky THC v celkovém množství minimálně 100 gramů. Uvádí dále, že je sice pravdou, že nešlo o profesionální pěstování konopí, tedy pěstování in door, a jednalo se v podstatě o amatérský způsob pěstování, ale je nepochybné, že se jednalo o genotyp rostliny konopí vypěstovaný pro toxikomanické účely a jeho obsah delta-9-THC několikanásobně převyšoval hodnotu 0,30 hm.%. Obžalovanému skutečně nepřitěžuje žádná okolnost jeho dosavadního způsobu života, tedy co se týče řešení přestupků nebo opisu rejstřík trestů, navíc je i kladně hodnocen jeho zaměstnavatelem. Závěrem navrhuje, aby byl napadený rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ve smyslu § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušen, a to ve výroku o trestu, a podle § 259 odst. 3 tr. řádu bylo znovu rozhodnuto tak, aby při nezměněném výroku o vině, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem nedovolená výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, mu byl uložen podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 81 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody na spodní hranici zákonné trestní sazby, tj. 2 roky, a jeho výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu mírně nad spodní hranicí zákonné trestní sazby, tedy na 2 roky, a dále mu byl uložen trest propadnutí věci dle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jak bylo původně v napadeném rozsudku správně uloženo. 5. Podle § 254 odst. 1 tr. řádu odvolací soud, nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolání podle § 253 tr. řádu, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jejich vydání předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo odvolání podáno. 6. Mají-li vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než-li v tom, proti němuž bylo odvolání podáno, přezkoumá odvolací soud podle § 254 odst. 2 tr. řádu i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba mohla proti němu podat odvolání. 7. Třebaže podle § 206c odst. 7 věta druhá tr. řádu nelze skutečnosti uvedené v prohlášení viny napadat opravným prostředkem (státní zástupkyně napadá pouze výrok o trestu), musí odvolací soud, má-li posoudit důvodnost odvolatelovy argumentace uplatňované ve vztahu ke sporovanému výroku o trestu, podle pravidel řádného opravného řízení prvořadě posoudit, zda má výrok o pachatelově potrestání oporu ve výroku o jeho vině. Takovému procesnímu postupu nebrání skutečnost, že obžalovaný své dříve učiněné prohlášení o své vině nezpochybňuje a nezpochybňuje jej ani státní zástupkyně. Doznává-li obžalovaný, že se jednání, tak jak je uvedeno a popsáno v obžalobě a ve výroku napadeného rozsudku, stalo, a v tomto směru není napadáno ani odvoláním státní zástupkyně, bylo pak v rámci konaného řádného opravného řízení předmětem přezkumu oprávněno soudem prvého stupně užitého právního posouzení skutku. 8. Je nutné konstatovat i vyjádření obžalovaného k odvolání státní zástupkyně, kdy tento se s odvoláním a argumentací státní zástupkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích neztotožňuje. Uvádí, že se, co se týče skutkové stránky, v plném rozsahu doznal, a to již od samého počátku. Ve věci dále učinil prohlášení o vině a trestu, které ve výsledku znamenalo, že se vzdal dobrovolně možnosti obrany jak ohledně skutkového stavu, tak ohledně právní kvalifikace. Skutečnost, že konopí bylo pěstováno výhradně pro osobní spotřebu obžalovaného, pak nepochybně soud prvého stupně reflektoval a je jedním z důvodů pro uložení nižšího trestu. Možná je i polemika ohledně právní kvalifikace podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku z důvodu, že měl být v posledních 3 letech odsouzen. Obžaloba je opřena o existenci trestního příkazu Okresního soudu Straubing z roku 2019. V tomto směru obžalovaný uvádí, že šlo opravdu o minimální množství marihuany v množství 7,62 g pro jeho osobní potřebu, kdy na základě dožádání, které je obsahem spisu, bylo zjištěno, že peněžitý trest byl zcela zaplacen již 29. 4. 2021. Dle ust. § 69 tr. řádu se přitom na pachatele, který vykonal peněžitý trest, hledí, jako by nebyl odsouzen. Při striktním respektování výše uvedeného ustanovení byl v době vydání rozsudku osobou bezúhonnou a nemohlo dojít k použití kvalifikace podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Dále obžalovaný poukazuje na to, že právě ta rovina, kdy v rámci posuzování právní otázky, zda se automaticky bez dalšího použije právní úprava SRN včetně použití zkušební doby pro výmaz z rejstříku trestů, nebo zda bude použita pro obžalovaného mírnější úprava ČR obsažená v trestním zákoníku automatickým zahlazením pro případ úhrady peněžitého trestu, vedla k významnému zjednodušení a zrychlení trestního řízení. V tomto směru pak tuto skutečnost okresní soud akceptoval a reflektoval a uložil přiměřený trest, kdy užil ust. § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, tedy mimořádné snížení trestu odnětí svobody. Závěrem uvedl, což zopakoval i u veřejného zasedání, že navrhuje, aby odvolací soud odvolání státní zástupkyně zamítl. 9. Krajský soud v této souvislosti velmi pečlivě hodnotil, zda skutečně došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a to s ohledem právě na pravomocné odsouzení Okresního soudu Straubing ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 6 Cs 137 Js 90347/19, pravomocné dne 21. 3. 2019. 10. Podle § 11 odst. 2 tr. zákoníku se na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení pro účely trestního řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky. 11. Pokud je ze spisu patrno, že bylo učiněno dožádání, pak z tohoto je evidentní (dle překladů, které byly pořízeny), že peněžní pokuta, která byla nařízena v procesu 6 Cs 137 Js 90347/19 Obvodní soudem Straubing ve výši 1 500 Eur byla dne 29. 4. 2021 zcela uhrazena. Výkon zákazu řízení pak byl vyřízen dne 11. 11. 2019. Dále je zde uvedeno, že výmaz ze Spolkového centrálního rejstříku bude učiněn nejdříve dne 19. 2. 2024. Z dosloveného překladu tedy vyplývá, že u obžalovaného, který mj. překročil povolenou rychlost v daném úseku, pak bylo zajištěno celkem 7,62 g marihuany. V tomto směru by pak právní kvalifikace odpovídala ustanovení dle České republiky podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 69 odst. 3 tr. zákoníku se na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno. V této souvislosti byl obžalovaný ohrožen trestní sazbou v rozpětí 1-5 let nebo peněžitým trestem, v případě jehož zaplacení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. 12. Dle dostupné judikatury pak nebyla dána zpětnost k odsouzení v rámci SRN a nebyla správně užita kvalifikace ve smyslu § 283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. 13. Dle dostupné judikatury pak zákon sice uvádí, že fikce odsouzení soudem České republiky se uplatnění pro účely trestního řízení, avšak smysl tohoto ustanovení, které je součástí hmotněprávní úpravy, spočívá především v tom, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny vzít v úvahu a respektovat jeho hmotněprávní důsledky. V rovině trestněprocesní se dopady tohoto ustanovení výslovně projevují především ve vzniku překážky rei iudicatae podle § 11 tr. řádu, tedy v nepřípustnosti trestního stíhání pro týž skutek, pro který byl pachatel odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Takové odsouzení, resp. rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie má v trestním řízení též význam důkazního prostředku. Hmotněprávní povaha obsahu ust. § 11 odst. 2 tr. zákoníku pak spočívá zejména v tom, že takové odsouzení je formálně právní skutečností předpokládanou českým právním řádem a v rámci trestního práva je skutečností významnou pro posouzení otázky recidivy, při zvažování přitěžujících okolností podle § 42 písm. b), při zařazování do příslušného typu věznice podle § 56 odst. 2, pro posouzení splnění podmínek pro zahlazení podle § 105 atd. 14. S ohledem na požadavky rámcového rozhodnutí Rady 2008/675 ze dne 24. 7. 2008, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, se zakotvuje zásada, že pro účely trestního řízení se na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a to za splnění podmínky oboustranné trestnosti. Informace o odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení tak bude mít nejen význam důkazního prostředku o osobě obviněného, ale zároveň bude formálně právní skutečností předpokládanou českým právním řádem, zejména se stane skutečností relevantní pro posuzování otázky recidivy a jiné (otázky promlčení, zahlazení odsouzení apod.). Na druhou stranu však ani v těchto případech nejde o rozsudek tuzemských soudů, tudíž jej nelze zrušit a uložit k tomuto rozsudku souhrnný trest (§ 43 tr. zákoníku) nebo společný trest (§ 45 tr. zákoníku) – čerpáno z důvodové zprávy ust. § 11 odst. 2 tr. zákoníku. 15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti pak krajský soud zasáhl do předmětného rozsudku, i co se týče viny obžalovaného. V tomto směru pak ve prospěch obžalovaného při zachování popsaného jednání, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, dospěl k závěru, že jednání obžalovaného je nutno v dané věci kvalifikovat pouze jako přečin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaný pod bodem 1a-c) a dílem zůstavší ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem 2a-c). Jedná se tak z důvodu, jak shora uvedeno, zaplaceného peněžitého trestu uloženého mu Obvodním soudem Straubing. 16. Za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku pak byl obžalovaný ohrožen trestní sazbou v rozpětí 1-5 let. V tomto směru pak krajský soud akceptoval trest, který byl uložen Okresním soudem ve Strakonicích, tedy trest uložený v trvání 18 měsíců podmíněně odložený podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Pro stručnost lze odkázat na podrobné zdůvodnění uloženého trestu okresním soudem, kdy dosavadní život obžalovaného lze hodnotit jako bezúhonný, rovněž zaměstnavatelem je hodnocen kladně, k trestné činnosti se doznal, prohlásil svoji vinu a nerozporoval skutečnosti uvedené v podané obžalobě, čímž značně urychlil i průběh trestního řízení. Krajský soud má za to, že trest uložený okresním soudem je trestem přiměřený a správně zvoleným, co se týče druhu a jeho výměry. 17. Obligatorně pak byl zopakován výrok o trestu propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, když se jednalo o konopí (drť), které bylo zajištěno při domovní prohlídce nemovitosti užívané právě obžalovaným a jemu náležejícím. 18. Na základě shora uvedeného pak bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do 2 měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud v Brně (§ 265c tr. ř., § 265e odst. 1 tr. ř.). Dovolání mohou podat a) nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i neprospěch obviněného, b) obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká (§ 265d odst. 1 tr. ř.). Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno (§ 265d odst. 2 tr. ř.). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až 1) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání (§ 265f odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání podané v elektronické podobě musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 odst. 1 zák. č. 297/2016 Sb.). Bez této náležitosti nejsou s elektronickým podáním spojeny žádné účinky řádného podání. České Budějovice 11. ledna 2022 JUDr. Jiří Šťastný předseda senátu