Odporuje-li případná celková povinnost odsouzeného uhradit nepřiměřeně vysoké náklady poškozených požadavku účelnosti, je namístě úkony právní služby, které zmocněnec fakticky vykonává pouze jednou a naráz vůči všem zastupovaným osobám současně (typicky účast u soudního jednání), pokládat za společné úhrnné úkony, při nichž lze za jediného klienta pokládat nejen několik klientů se společným nárokem (věřitelská solidarita), ale i několik klientů s nároky samostatnými, pokud jsou řešeny v rámci jediného řízení. Odměna za společný úhrnný úkon se pak nesnižuje dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ale při vyslovení povinnosti odsouzeného k její náhradě se každému z poškozených přizná pouze její alikvotní část určená podle počtu poškozených.

USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2022 v trestní věci odsouzeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [obec a číslo], pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, o jeho stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 1. 12. 2021, č.j. 4 T 124/2020-219, takto: Podle § 149 odst. 1 písm. a) tr.ř. se ke stížnosti odsouzeného napadené usnesení v celém rozsahu zrušuje a znovu se rozhoduje tak, že podle § 154 odst. 2 tr.ř. a § 155 odst. 4 tr.ř. je odsouzený povinen zaplatit na náhradě nákladů souvisejících s účastí poškozených v trestním řízení: § [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa], částku 4 686,27 Kč bez DPH, dále 21 % DPH ve výši 984,12 Kč, tedy celkem včetně DPH 5 670,38 Kč, § [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], částku 4 686,27 Kč bez DPH, dále 21 % DPH ve výši 984,12 Kč, tedy celkem včetně DPH 5 670,38 Kč, § [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], částku 4 686,27 Kč bez DPH, dále 21 % DPH ve výši 984,12 Kč, tedy celkem včetně DPH 5 670,38 Kč. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením okresní soud zavázal odsouzeného povinností nahradit třem shora jmenovaným poškozeným náklady, které jim vznikly v trestním řízení v celkové agregované částce 35 084,18 Kč. Stalo se tak s odůvodněním, že všichni tři poškození byli zastupováni společným zmocněncem, advokátem [anonymizováno], sazba jeho mimosmluvní odměny činila v základní výměře 1 500 Kč (v trestním řízení nebylo rozhodováno o náhradě újmy, neboť odsouzený s poškozenými o takové náhradě uzavřel před vyhlášením rozsudku dohodu), a při šesti společných úkonech právní služby, které zmocněnec odvedl, činila jeho odměna 21 600 Kč. Hotové výdaje (paušální náhrada na úkon právní služby + cestovné + náhrada za promeškaný čas) představovaly 7 395,18 Kč a DPH z celého zdanitelného plnění odpovídala částce 6 089 Kč. 2. Proti tomuto usnesení podal řádně a včas stížnost odsouzený. Poukázal na to, že trestní řízení bylo vedeno pro nedbalostní přečin, u něhož není běžné přiznávat nemajetkovou újmu a její uplatnění poškozenými tak pro něho bylo poněkud překvapivé. To tím spíše, že šetření dopravní nehody bylo ukončeno v listopadu 2020, od kdy poškození věděli, na koho se s nároky obracet. Přesto však nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnili až při prvém hlavním líčení v březnu 2021. Odsouzený na to obratem reagoval, nabídl každému z poškozených odškodnění 15 000 Kč, a dokonce se po poškozených musel dožadovat poskytnutí součinnosti. Poté, co tato poskytnuta byla, přislíbené částky uhradil. Stěžovatel naznačil paralelu s občanským řízením, v němž při uplatnění nároku bez předchozí výzvy k plnění by rovněž nebyly přiznány náklady právního zastoupení. Navrhl, aby stížnostní soud napadené usnesení zrušil a poškozeným náhradu nákladů nepřiznal, popřípadě tuto náhradu snížil. 3. Podle § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal krajský soud ke stížnosti odsouzeného správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, i řízení, které usnesení předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům. 4. Samotné řízení netrpělo žádnými vadami. Okresní soud o podaném návrhu po jeho přezkoumání bez průtahů rozhodl. Nesprávně však překročil zmocněncův návrh na náhradu nákladů, neboť mu přiznal 35 084,18 Kč oproti jím požadovaným 33 877,10 Kč. 5. Soud prvního stupně také nesprávně formuloval výrok ukládající platební povinnost. Formulace zvolená okresním soudem by byla na místě, pokud by se jednalo o společný (solidární) nárok oprávněných. O takový by se jednalo v případě, že kterýkoli z více oprávněných by mohl chtít po povinném úhradu celého nároku a následně by se musel vypořádat s dalšími společně oprávněnými subjekty. V případě projednávaných nároků (na náhradu nákladů řízení poškozených) tak tomu ovšem není, neboť jde o nákladové nároky odvíjející se od zcela samostatných nároků na náhradu újmy způsobené sice jediným jednáním, ale s rozličným dopadem do majetkové sféry každého z poškozených. Nárok na náhradu újmy u každého z poškozených tak představuje zcela samostatné plnění – nezávislé a neprovázané s nároky (byť stejného typu) ostatních poškozených. Pokud by okresní soud rozhodoval v adhezním řízení, pak by ohledně každého z poškozených činil samostatný, nikoli agregovaný výrok, a je proto nezbytné, aby tato matrice byla přenesena i do výroku o nákladech řízení každého z poškozených, ohledně nichž tak má být rovněž učiněn samostatný výrok. 6. Již jen z těchto důvodů musel krajský soud napadené usnesení zrušit. 7. V meritu věci – ve výpočtu výše nákladů řízení poškozených – shledal krajský soud napadené usnesení správným, pokud jde o stanovení počtu jednotlivých úkonů právní služby. Tyto úkony byly zmocněncem skutečně odvedeny a nic na tom nemění fakt, že při efektivnější kooperaci obou stran deliktního závazku by některé z nich mohly být ušetřeny. Stěžovatel v tomto ohledu ne zcela vyváženě„ svaluje“ odpovědnost na poškozené, kterým vyčítá, že nárok na náhradu újmy uplatnili až na počátku prvého hlavního líčení. Odsouzenému totiž sotva mohlo něco bránit v tom, aby poškozené se svou nabídkou odškodnění zkontaktoval dříve a sám tak aktivními kroky eliminoval některé úkony právní služby, které reálně ve věci zmocněnec vykonal. Z uplatněných návrhů se navíc podává, že v případě poškozených [příjmení] a [příjmení] se jejich požadavek na náhradu nemajetkové újmy odvíjel od bolestného, což není nikterak překvapivý nárok a bývá běžně uplatňován jako zřejmě nejčastější kategorie nemajetkových újem vznikajících z deliktních závazků spočívajících v zásazích do tělesné integrity druhého. Měla-li by být přijata argumentace odsouzeného, pak za snad překvapivý by mohl být pokládán pouze nárok poškozené [příjmení], která ze tří zákonných náhrad vyplývajících z § 2958 obč. zákoníku uplatnila onu poslední jakousi„ sběrnou“ skupinu označenou jako další nemajetkové újmy, což v případě prostého ublížení na zdraví nemusí být typickým sub-nárokem. 8. Poškozeným také nelze vyčítat, že své nároky vznesli až na počátku prvého hlavního líčení. Byť lze připustit, že tím možná oddálili okamžik svého odškodnění, postupovali v intencích svých zákonných oprávnění a nelze je proto za takový postup sankcionovat snížením náhrady jejich procesních nákladů. To platí i ve vztahu k nákladům řízení spočívajícím v účasti u konečného hlavního líčení v květnu 2021, neboť prodleva, s níž poškození reagovali na nabídku odsouzeného poskytnout jim odškodnění, nebyla (s ohledem na nutnost prokonzultovat učiněnou nabídku) nepřiměřeně dlouhá. Administrace (podepsání) dohody o odškodnění pak poměrně logicky proběhla v den nařízeného hlavního líčení, u něhož byli tři ze čtyř jejích účastníků přítomni. Bylo by nepřiměřeně příkré vyhodnocovat jako neúčelné, pokud poškození a jejich zmocněnec zůstali přítomni i při hlavním líčení, které bezprostředně na administraci dohody o odškodnění navazovalo. 9. Paralela s civilním řízením zde případná není, neboť adhezní řízení má svá specifika pramenící především z toho, že se týká deliktních závazků. Jejich stranou se poškození stávají většinou bez vlastního přičinění a pozice (civilisticky řečeno) žalobce jim je vnucena pachatelem. Bylo proto nevyvážené, podmiňovat jejich nárok na náhradu nákladů řízení požadavkem na zaslání předžalobní výzvy. 10. Okresní soud tak správně stanovil počet úkonů právní služby, za které zmocněnci náleží odměna, a krajský soud proto mohl všechny tyto úkony beze změny převzít do svého rozhodnutí. 11. Na rozdíl od okresního soudu však krajský soud zastává názor, že sazba odměny přináležející na 1 úkon právní služby zcela správně stanovena nebyla. Okresní soud měl aplikovat ustanovení § 12a advokátního tarifu, jehož případnost zřetelně vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z 16. 6. 2020, sp.zn. I.ÚS 146/20. Z tohoto rozhodnutí se podává, že odměna zmocněnce zastupujícího v jedné trestní věci více poškozených osob se určí tak, že nejprve se stanoví sazba odměny, jež se obecně vztahuje k danému typu zastupování (tj. aplikuje se § 12a advokátního tarifu) a až následně se případně aplikuje specifická úprava uvedená v § 12 odst. 4 advokátního tarifu (snížení odměny při zastupování více osob). § 12a odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2021 stanovil snížení mimosmluvní odměny u ustanoveného zmocněnce v trestním řízení o 20 %. Tato podzákonná právní norma byla v zájmu zachování principu rovnosti a nediskriminace vyložena tak, že předmětné snížení dopadá nejen na ustanoveného, nýbrž i na zvoleného zmocněnce, protože v opačném případě by uvnitř jedné profesní a procesní skupiny (zmocněnec poškozených) byly vytvářeny dvě kategorie, z nichž každá by za obsahově a charakterově shodné plnění byla jinak honorována. Z tohoto důvodu měl okresní soud základní sazbu mimosmluvní odměny snížit o 20 % dle § 12a odst. 1 advokátního tarifu, a teprve následně případně aplikovat speciální ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tj. snížení o dalších 20 % v případě společných úkonů. 12. Společné zastupování vícero klientů však vykazuje ještě další specifikum, které se manifestuje právě v trestním řízení, v němž případná povinnost odsouzeného uhradit nepřiměřeně vysoké náklady poškozených odporuje požadavku účelnosti. Nikoli účelnosti ve vztahu k jednotlivému úkonu právní služby, nýbrž co do celkové nepřiměřenosti částky, která by odsouzeného dále zatížila z titulu náhrady nákladů poškozených. Judikaturní praxe vyřešila tuto problematiku institutem společného úhrnného úkonu, při němž lze za jediného klienta pokládat nejen několik klientů se společným nárokem (to není projednávaný případ), ale i několik klientů s nároky samostatnými, pokud jsou řešeny v rámci jediného řízení. U společného úhrnného úkonu se pak nezohledňuje počet poškozených dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, neboť jde pouze o jeden úkon a nikoli o několik úkonů v sazbě snížené podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Těmito společnými úhrnnými úkony pak v případě trestního řízení typicky bude seznámení zmocněnce poškozených se spisem, účast u hlavního líčení či veřejného zasedání apod. Tedy úkony, které zmocněnec fakticky vykonává pouze jednou a naráz vůči všem zastupovaným osobám současně. Od společných úhrnných úkonů se pak odlišují samostatné úkony, které lze účtovat vůči každému poškozenému zvlášť a kam typicky v trestním řízení spadá příprava a převzetí zastoupení a uplatnění nároku na náhradu újmy, kdy tyto samostatné úkony zmocněnec realizuje vůči každému ze zastupovaných samostatně a odměna za ně je sice podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížena, zmocněnci však v této výši náleží za každou zastupovanou osobu. (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. II.ÚS 1161/19 a IV.ÚS 3118/20. 13. Matematicky vyjádřeno to v projednávaném případě znamená, že obě skupiny úkonů (společné úhrnné na straně jedné i samostatné na straně druhé) je třeba honorovat sazbou sníženou o 20 % dle § 12a odst. 1 advokátního tarifu. Z takto snížené sazby je v případě samostatných úkonů nutno provést další dvacetiprocentní snížení, a to podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Samostatný úkon v takto„ dvakrát“ snížené sazbě bude představován přípravou a převzetím zastoupení a dále návrhem na přiznání nemajetkové újmy, a to u každého ze zmocněncem zastupovaných poškozených. V případě společných úhrnných úkonů již nedojde k „ druhému snížení“ podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, odměna za tento společný úhrnný úkon však bude pouze jediná a její úhrada se jednotlivým zastupovaným osobám rozdělí podle jejich počtu. Podle téže matematické matrice je pak třeba postupovat i v případě režijních paušálů pojících se ke každému úkonu právní služby. Zatímco u samostatného úkonu bude obhájci náležet režijní paušál u každé zastupované osoby, v případě společného úhrnného úkonu bude hrazen pouze jediný režijní paušál, který se vůči jednotlivým zastupovaným osobám rozdělí podle jejich počtu. 14. Pokud jde o hotové výdaje související s cestami zmocněnce k Okresnímu soudu v Prachaticích a zpět včetně náhrad za promeškaný čas, pak byl krajský soud vázán částkami, které byly poškozenými, resp. jejich zmocněncem uplatněny a nemohl překročit jejich návrh a přiznat více. Požadovanou náhradu cestovného a náhradu za promeškaný čas tak krajský soud rozdělil rovným dílem mezi všechny tři zastupované poškozené. 15. Z popsaných podstatných důvodů stížnostní soud změnil napadené usnesení. Podrobnosti k výpočtu, který je u každého ze tří poškozených stejný, vyplývají z následující tabulky: ustanovení vyhl. č. 177/1996Sb. ve znění pozdějších předpisů sazba odměny společný úhrnný úkonspolečný úkon § 10/51 500,00 Kč 1 500,00 Kč §12a/1 AT (-20%)1 200,00 Kč 1 200,00 Kč § 12/4 AT (-20%)- 960,00 Kč č.datum§ ATúkonpočet úkonůsazbakoef.odměna 1.13.08.202011/1apříprava a převzetí zastupování1 960,00 Kč1 960,00 Kč 2.08.12.202011/1fprostudování spisu1 1 200,00 Kč0,3333 400,00 Kč 3.18.03.202111/1dnávrh na přiznání NÚ1 960,00 Kč1 960,00 Kč 4.18.03.202111/1gúčast u hlavního líčení 1 1 200,00 Kč0,3333 400,00 Kč 5.20.05.202111/1djednání s protistranou - sepis dohody o NÚ1 1 200,00 Kč0,3333 400,00 Kč 6.20.05.202111/1gúčast u hlavního líčení 1 1 200,00 Kč0,3333 400,00 Kč 7. 13/3režijní paušál - standard2 300,00 Kč1 600,00 Kč 8. 13/3režijní paušál - společný úhrnný úkon4 300,00 Kč0,3333 400,00 Kč 9.18.03.202113/1,4cestovné [obec] - [obec] a zpět2 0,33 OA VW Passat [anonymizováno], Ř spotřeba v l/100km8,6 cena 1 l PHM (vyhl. 589/2020 Sb.)33,80 Kč 20.05.2021zákl.náhrada na 1km jízdy (vyhl. 589/2020 Sb.)4,40 Kč ujetá vzdálenost (za cestu tam i zpět) v km88 99,60 Kč*) 10.2018-202114/1a,3náhrada za promeškaný čas cestami [obec] - [obec] a zpět = 4 hodiny) 8 100,00 Kč0,33 66,67 Kč**) celkem bez DPH 4 686,27 Kč DPH21% 984,12 Kč celkem vč. DPH 5 670,38 Kč *)zmocněnec uplatňuje jen 298,80Kč **)zmocněnec uplatňuje jen 200,00Kč Poučení: Proti tomuto usnesení není další řádný opravný prostředek přípustný. České Budějovice 28. ledna 2022