V případě žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy je výlučně místní příslušnost dána podle místa, kde má být dle dražební vyhlášky provedena dražba. Pokud má být dražba konána elektronicky, je rozhodující sídlo dražebníka

USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud nadřízený v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Toufara a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Zuzany Völflové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno], LL.M. sídlem [adresa] 2. [jméno] [jméno], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení nepřípustnosti prodeje zástavy, o nesouhlasu Okresního soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci usnesením Okresního soudu v Rokycanech ze dne 6. 6. 2022, č. j. 6 C 26/2022-26, takto: Nesouhlas Okresního soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci je důvodný. Odůvodnění: 1. V záhlaví uvedeným usnesením vyslovil Okresní soud v Rokycanech (dále jen „postupující soud“) podle § 105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Českých Budějovicích jako soudu místně příslušnému podle ustanovení § 88 písm. b) o. s. ř. Rozhodnutí odůvodnil tím, že v obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích se nachází nemovitá věc, které se týká řízení (určení nepřípustnosti prodeje zástavy bytové jednotky). 2. Okresní soud v Českých Budějovicích s postoupením věci nesouhlasil. Vyslovil názor, že pokud se v posuzované věci jedná o žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, ke kterému mělo dojít na základě dražební vyhlášky dle zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, pak místní příslušnost soudu by se měla řídit ustanovením § 88 písm. h) o. s. ř. Okresní soud v Českých Budějovicích přitom není soudem, v jehož obvodu měla probíhat dražba. 3. Nadřízený soud s argumentací Okresního soudu v Českých Budějovicích v zásadě souhlasí. 4. Namísto obecného soudu, popř. namísto soudu uvedeného v § 85a o. s. ř., je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní (§ 88 písm. b) o. s. ř.) [obec] obecného soudu, popř. namísto soudu uvedeného v § 85a o. s. ř., je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách (§ 88 písm. h) o. s. ř.). 5. V daném případě je předmětem řízení žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podle § 46b zákona o veřejných dražbách (zákon č. 26/2000 Sb., dále jen „ZoVD“). Z obsahové povahy institutu nepřípustnosti prodeje zástavy plyne, že dražba prozatím provedena nebyla (což je smysl podané žaloby). Tím se institut žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy odlišuje od institutu žaloby na neplatnost dražby podle § 24 odst. 3 (dobrovolné) dražby a podle § 48 odst. 3 ZoVD (nedobrovolné) dražby. Zákon (o. s. ř.) v ustanovení § 88 písm. h) předpokládá, že v okamžiku podání žaloby byla dražba již provedena. Je tedy zřejmé, že bez pochybností bude toto ustanovení aplikovatelné, pokud jde o určení místní příslušnosti u žalob podle § 24 odst. 3 a § 48 odst. 3 ZoVD. K aplikaci tohoto ustanovení také na žaloby podle § 46b ZoVD je zapotřebí buď použití přiměřené analogie, anebo postupu, který použil postupující soud podle ustanovení § 88 písm. b) o. s. ř. a dovodil, že řízení se týká práva k nemovité věci. Podle názoru odvolacího soudu je správný první přístup, neboť při upřednostnění druhého přístupu vzniká vůbec otázka smyslu ustanovení § 88 písm. h) o. s. ř., tedy vymezení zvláštní místní příslušnosti pouze pro problematiku neplatnosti dražby a ponechání jiných institutů zákona o veřejných dražbách, které svou podstatou plní stejný účel, v mezích obecnějších ustanovení občanského soudního řádu. Odlišnost obou institutů, tedy žaloby na určení nepřípustnost prodeje zástavy a žaloby na neplatnost dražby, spočívá zejména v odlišení časového okamžiku, kdy je (má být) uvažovaný (provedený) prodej zástavy realizován. V obou případech je podstatou zabránění dražbě, respektive její zneplatnění, pokud zde existují tzv. důvody pro upuštění od dražby (§ 46 ZoVD). Příkladmo jde o neplatnost smlouvy o provedení dražby nebo zástavní smlouvy, zahájení insolvenčního řízení, nařízení výkonu rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy, střet dražeb atp. Nedávalo by tedy žádný logický smysl oba příbuzné instituty, jejichž smysl a cíl je tentýž (ochrana vlastníka věci), procesně z hlediska místní příslušnosti oddělit. Slova „provedena dražba“ v ustanovení § 88 písm. h) o. s. ř. je tedy nutno chápat spíše jako legislativní nedokonalost a z logiky věci je namístě rozumět jimi i dražby, které dosud provedeny nebyly, ale jejichž provedení již bylo navrženo (nařízeno). Svědčí o tom mimo jiné i další část citovaného ustanovení, které jako předmět řízení definuje „věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách“, nikoliv toliko „žalobu o neplatnost dražby“. Již z toho je zřejmé, že úmysl zákonodárce spočíval v úpravě samostatné místní příslušnosti pro věci veřejných dražeb komplexně (avšak později novelizací zákona vytvořený institut žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy opomenul v procesním předpise zohlednit). Při restriktivním výkladu slov „provedena dražba“ by ovšem jedinou „věcí veřejné dražby“ podřaditelnou pod citované ustanovení byla právě „žaloba o neplatnost dražby“. 6. Nadřízený soud tedy rekapituluje, že souhlasí se závěrem okresního soudu v Českých Budějovicích, že v případě žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy je výlučná místní příslušnost dána podle místa, kde má být dle dražební vyhlášky provedena dražba. 7. V dané věci je však dále tvrzeno a doloženo, že dražba měla být konána elektronicky prostřednictvím elektronického dražebního systému na adrese portálu dražebníka ve veřejné datové síti „internet“. Judikatura již v minulosti řešila, že v případě elektronické dražby je místní příslušnost dána rozšiřujícím výkladem ustanovení § 88 písm. h) o. s. ř., tak, že rozhodující je sídlo dražebníka. K tomu srovnej usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2016 sp. zn. 1 Nc 2107/2016. V odůvodnění tohoto usnesení Městský soud v Praze přitom zdůrazňuje, že elektronická dražba se sice nekoná v konkrétním místě, avšak adresu ve veřejné datové síti, na níž je uskutečňována dle ustanovení § 16a odst. 1, 2 zákona o veřejných dražbách, má ve své moci dražebník. Namístě je proto rozšiřující výklad ustanovení § 88 písm. h) o. s. ř. Dražebník (žalovaný č. 1) sídlí přitom v Rokycanech, nikoliv v obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích. 8. Na základě výše uvedeného tedy uzavřel nadřízený soud, že nesouhlas Okresního soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci dle § 105 odst. 3 o. s. ř. je důvodný. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. České Budějovice 21. července 2021 JUDr. Pavel Toufar předseda senátu