Ustanovení § 142a o.s.ř. žalobci neukládá, aby v předžalobní výzvě k plnění žalovaného vyzval k doložení skutečností, které mohou mít za následek neúspěch žalobce ve věci. Žalovaný, který obdržel předžalobní výzvu k plnění, nemá povinnost na ni reagovat v případě, že uplatněný nárok neuznává. Proto mu nelze nepřiznat nárok na náhradu nákladů řízení v případě jeho úspěchu ve věci (procesního zavinění žalobce na zastavení řízení) jen proto, že přes obdržení předžalobní výzvy k plnění svou obranu zformuloval až po podání žaloby.

USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Lisa a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Marie Korbelové ve věci žalobkyně: [tituly před jménem]. [jméno FO], IČO [číslo] sídlem [adresa FO] insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba], sídlem [adresa PO], IČO [číslo], proti žalované: [právnická osoba], IČO [číslo] sídlem [adresa PO] zastoupená advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] sídlem [adresa právního zástupce] o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 31.8.2023, č.j. 9 C 246/2022-113, takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II., o náhradě nákladů řízení, mění takto: Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 41 172,70 Kč k rukám zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 044,90 Kč k rukám zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Písku (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným usnesením (výrok I.) zastavil řízení a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel z toho, že žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 300 000 Kč (dále jen ,,předmětná částka“) z titulu nevrácené půjčky. Žalobu vzala (podáním ze dne 9.8.2023) zcela zpět s odůvodněním, že při jednání soudu prvního stupně dne 1.8.2023 žalovaná předložila důkaz o započtení pohledávky. 3. O zastavení řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) z důvodu zpětvzetí žaloby (za souhlasu žalované). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. U žalobkyně neshledal (přes výše uvedené skutečnosti) procesní zavinění na zastavení řízení. Zohlednil však její předžalobní výzvu (ze dne 27.10.2022), kterou byla žalovaná vyzvána k tomu, aby zaplatila žalobkyni předmětnou částku, respektive aby předložila doklady prokazující, že tato povinnost již zanikla. Poukázal na to, že tyto doklady (dohodu o započtení vzájemných pohledávek ze dne 31.12.2020 – dále jen ,,dohoda o započtení“) žalovaná předložila (až) při jednání soudu prvého stupně dne 1.8.2023. Proto žalobkyně (insolvenční správkyně) měla povinnost předmětnou částku vymáhat v řízení před soudem. Současně ale soud prvního stupně neshledal (z procesního hlediska) žalobu jako důvodnou. 4. Jen proti výroku o náhradě nákladů řízení se odvolala žalovaná. Rekapituluje závěry soudu prvního stupně. Odkazuje na § 146 odst. 2 o.s.ř. a dostupnou judikaturou (rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci I. ÚS 1227/09, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo1912/2015). Nezavinila podání žaloby tím, že žalobkyni neprokázala neexistenci sporného nároku. Žalobkyně v této věci nemá specifické postavení. Vyjadřuje názor, že originál dohody o započtení je součástí účetnictví dlužníka. Fotokopii dohody o započtení předložila již ke svému vyjádření k žalobě ze dne 10.1.2023. Nejpozději od seznámení se s vyjádřením žalované k žalobě musela o existenci této dohody žalobkyně vědět. Přesto trvala na předložení originálu uvedené dohody. Za této situace požaduje přiznání náhrady nákladů řízení (před soudy obou stupňů). 5. Žalobkyně považovala napadené usnesení (dotčený výrok) za věcně správné. Navrhla jeho potvrzení. Zpochybňuje tvrzení žalobkyně, že jí bylo předáno účetnictví dlužníka (včetně dohody o započtení). Před podáním žaloby nedisponovala (byť jen kopií) dohody o narovnání. 6. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 1 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Odvolací soud odvolání projednal a napadené usnesení (v odvoláním vymezeném rozsahu) přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř. Jednání před odvolacím soudem nebylo třeba nařídit s přihlédnutím k § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. 7. Odvolání je důvodné. 8. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky žalobou, která došla soudu prvního stupně dne 16.11.2022. Žalobkyně se domáhala vrácení (zbytku) půjčky ve výši předmětné částky. V žalobě tvrdila, že jí nebyl doložen doklad o započtení. Součástí spisu je i předžalobní výzva k plnění (ze dne 27.10.2022). V této výzvě žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě předmětné částky nebo předložení listin, které prokazují, že povinnost k vrácení (zaplacení) předmětné částky zanikla. Žalovaná ve věci podala odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu soudu prvního stupně ze dne 2.12.2022, č.j. EPR 315393/2022-5 a dále se k žalobě vyjádřila (podání ze dne 10.1.2023). Ve vyjádření k žalobě žalovaná navrhla zamítnutí žaloby (pro případ, že žalobkyně žalobu nevezme zpět), neboť žalobkyní tvrzený dluh v předmětné částce zanikl vzájemným započtením pohledávek mezi účastnicemi dne 31.12.2020. Dohodu o započtení žalovaná připojila k vyjádření k žalobě. Žalobkyně (přesto) v řízení pokračovala, neboť v účetních dokladech předaných jí dlužníkem se dohoda o započtení nenacházela (podání ze dne 24.1.2023). Až poté se žalovaná v řízení nechala zastoupit výše uvedeným advokátem (podání ze dne 22.3.2023 a plná moc z téhož dne). Soud prvého stupně provedl jednání dne 26.4.2023 a 1.8.2023. Při jednání soudu prvého stupně dne 1.8.2023 žalovaná předložila originál dohody o započtení a následně (podání ze dne 9.8.2023) žalobkyně vzala žalobu zcela zpět s ohledem na předložení (originálu) dohody o započtení. Žalobkyně navrhla aplikaci § 150 o.s.ř. (nepřiznání náhrady nákladů řízení) žalované. V podání ze dne 8.8.2023 žalovaná vyjádřila souhlas se zpětvzetím žaloby. Trvala na přiznání náhrady nákladů řízení, které také vyčíslila (částka 76 875,10 Kč). Následně soud prvního stupně vydal napadené usnesení. 9. Podle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinna nahradit jeho náklady. 10. Při rozhodování o náhradě nákladů v řízení, které bylo zastaveno, je nutné zkoumat důvod zastavení. Je třeba se vypořádat s otázkou, zda některý z účastníků (procesně) zavinil zastavení řízení. To platí (samozřejmě) i při zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Zde je třeba zkoumat, z jakého důvodu žalobce vzal žalobu zpět. Pokud je žaloba vzata zpět z důvodů, že po zahájení řízení (podání žaloby) byl nárok uplatněný žalobou uspokojen (např. zaplacení předmětné částky), tak procesní zavinění za zastavení řízení leží na žalovaném. Pokud naopak dojde ke zpětvzetí žaloby bez uspokojení nároku uplatněného žalobou (obdobného jednání), tak procesní zavinění na zastavení řízení leží na žalobci. 11. V poměrech této věci platí, že ke zpětvzetí žaloby nedošlo v důsledku uspokojení žalobou uplatněného nároku ze strany žalované. Důvodem nebylo ani obdobné jednání žalované. Proto dovodit procesní zavinění na zastavení řízení na její straně nelze. Ke zpětvzetí žaloby došlo v důsledku toho, že žalobkyně se rozhodla v řízení nepokračovat s ohledem na dohodu o započtení (uzavřena před zahájením řízení). Za této situace platí, že procesně zavinila zastavení řízení žalobkyně. 12. Zbývá pouze posoudit, zda lze výše uvedené skutečnosti podřadit pod § 150 o.s.ř. (existence důvodů hodných zvláštního zřetele, které odůvodňují nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované) v návaznosti na předžalobní výzvu k plnění. 13. Podle § 142a odst.1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, popřípadě na poslední známou adresu výzvu k plnění. 14. Citované ustanovení upravuje předžalobní výzvu k plnění. Ukládá (výlučně) žalobci, aby před zahájením řízení (podáním žaloby) žalovanému zaslal předžalobní výzvu k plnění. Pokud žalobce takto nepostupuje, hrozí mu (i) v případě úspěchu ve věci nepřiznání náhrady řízení (výjimky stanoví § 142a odst. 2 o.s.ř. a judikatura soudů). Předžalobní výzva k plnění (z logiky věci) musí obsahovat označení žalobce (věřitele), žalovaného (dlužníka), vymezení dluhu (výše a důvod vzniku) a výzvu, aby žalovaný (dlužník) splnil svou povinnost (zpravidla se sdělením, že jinak bude zahájeno řízení před soudem). Právní hodnocení (rozbor) tato výzva obsahovat (nezbytně) nemusí (srov. § 11 odst. 1 písm. d/, odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. – dále jen,,advokátní tarif“). 15. Ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. však neupravuje nárok na náhradu nákladů řízení žalovaného (v případě jeho úspěchu ve věci nebo při procesním zavinění žalobce na zastavení řízení). Dále platí, že toto ustanovení žalobci neukládá, aby vyzýval žalovaného k doložení skutečností, které mohou mít za následek jeho neúspěch ve věci (např. zánik následnou žalobou uplatněného nároku). Tomu odpovídá závěr, že žalovaný, který obdržel předžalobní výzvu k plnění, nemá povinnost na ni reagovat (např. dokládat zánik dluhu) v případě, že sporný nárok (dluh) nehodlá uspokojit. Žalovanému tedy nelze nepřiznat náhradu nákladů řízení v případě jeho úspěchu ve věci s odkazem na § 142 a odst. 1 o.s.ř., protože nereagoval na předžalobní výzvu žalobce k plnění a příslušnou obranu formuloval (sdělil) až po podání žaloby. 16. V této věci je třeba zohlednit skutečnost, že žalovaná již ve svém vyjádření k žalobě (ze dne 10.1.2023) jednoznačně poukázala na dohodu o započtení a namítla zamítnutí žaloby. Pokud se žalobkyně rozhodla v řízení přesto pokračovat (ke zpětvzetí žaloby přistoupila až po jednání soudu prvního stupně dne 1.8.2023), tak ve výše uvedených skutečnostech odvolací soud neshledává důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř. (nepřiznání nebo snížení náhrady nákladů řízení žalované). Pro úplnost lze dodat, že zmíněné vyjádření k žalobě žalovaná učinila v době, kdy ještě nebyla zastoupena advokátem. Nelze jí vyčítat, že k zastoupení advokátem přistoupila v situaci, kdy se žalobkyně rozhodla v řízení pokračovat. Popsaný postup žalobkyně v řízení tedy podstatným (zásadním) způsobem přispěl k nárůstu nákladů řízení na straně žalované. Proto má žalovaná nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení podle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. 17. Odvolací soud žalované přiznal odměnu za tři úkony právní služby po 9 500 Kč podle § 7 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, účast při jednáních soudu prvního stupně dne 26.4.2023 a 1.8.2023), tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas (12 půlhodin) podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu, cestovné ve výši 2 931,16 Kč (dvě cesty zástupce žalované k jednání soudu prvního stupně [adresa] a zpět 2 x 214 km, vozidlo Škoda Octavia RZ [SPZ], průměrná spotřeba 4,2 l NM/100 km). Cestovné k jednání soudu dne 26.4.2023 představuje 1 509,17 Kč (214 km x 5,20 Kč/km při ceně NM 44,10 Kč/1 l). Cestovné k jednání soudu prvého stupně dne 1.8.2023 představuje 1 421,99 Kč (214 km x 5,20 Kč/km při ceně NM 34,40 Kč/1 l). Odvolací soud dodává, že při stanovení výše cestovného postupoval podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. Náhrada za použití motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/km vyplývá z § 1 písm. b) této vyhlášky. Cena NM vyplývá z § 4 písm. c) této vyhlášky, přičemž ve znění účinném do 30.6.2023 představovala 44,10 Kč/1 l a ve znění účinném od 1.7.2023 34,40 Kč/1 l. Žalovaná má dále nárok za náhradu za DPH ve výši 21% z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a na dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (odpor a vyjádření k žalobě bez zastoupení advokátem). Celkem náklady řízení žalované před soudem prvního stupně představují 41 172,70 Kč. Pro úplnost lze dodat, že zástupce žalované doložil rozhodnutím o registraci k dani z přidané hodnoty ze dne 16.7.2012 (Finanční úřad pro [adresa]), že je plátce DPH. Použití vozidla (spotřebu, druh pohonných hmot) doložil kopií velkého technického průkazu uvedeného vozidla. 18. Odvolací soud žalované nepřiznal odměnu (paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za DPH) za následující úkony právní služby. Jde o poradu s jejím zástupcem přesahující jednu hodinu a o podání ze dne 5.6.2023 a 8.8.2023. Výsledkem porady žalované s jejím zástupcem bylo podání ze dne 5.6.2023. V tomto podání žalovaná však (v podstatě) jen zopakovala svou základní argumentaci, která je obsažena v jejím předcházejícím vyjádření k žalobě (ze dne 10.1.2023). Základem obrany žalované bylo tvrzení o uzavření dohody o započtení. Nešlo tedy o nové skutečnosti. Podání ze dne 8.8.2023 obsahuje pouze souhlas se zpětvzetím žaloby a stručné vyjádření k náhradě nákladů řízení (vyčíslení nákladů řízení). Nejde o podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 19. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení (v odvoláním dotčeném výroku) změnil. 20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v rámci odvolacího řízení úspěšná. Proto jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jde o odměnu za jeden úkon právní služby (odvolání) ve výši 1390 Kč podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c). advokátního tarifu. Tarifní hodnotu představuje náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně (41 172,70 Kč). Dále jde o jednu paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a o náhradu za DPH ve výši 21 % výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náklady odvolacího řízení představují 2 044,90 Kč. 21. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR jsou dostupná na webových stránkách uvedených soudů (www.nsoud.cz, www.nalus.usoud.cz). Poučení: Proti tomuto usnesení dovolání přípustné. České Budějovice 8. listopadu 2023 Mgr. Tomáš Lis předseda senátu