Pokud bylo vyhověno návrhu oprávněného rodiče na výkon rozhodnutí o styku s nezletilým dítětem uložením pokuty povinnému rodiči z důvodu zmařeného styku, není oprávněný rodič subjektivně legitimován k podání odvolání proti výši uložené pokuty.

Číslo jednací: 7 Co 658/2023-352 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rudolfové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a JUDr. Marie Korbelové ve věci nezletilé: [osobní údaje nezletilé] bytem [adresa] dcery rodičů: [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o návrhu otce na výkon rozhodnutí, o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.5.2023, č. j. 0 P 252/2022-338 takto: I. Odvolání otce proti výroku v odstavci I. se odmítá. II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II. potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) usnesením ze dne 11.5.2023, č. j. 0 P 252/2022-338 (dále jen napadené usnesení) rozhodl o návrhu otce na výkon rozhodnutí tak, že matce uložil za neuskutečněný styk otce s nezletilou dne 27. 12. 2022 pokutu ve výši 1 000 Kč, kterou je matka povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení (výrok I.). Matce byla uložena povinnost zaplatit otci náhradu nákladů řízení 2 400 Kč k rukám jeho advokáta (výrok II.). a bylo rozhodnuto jmenování opatrovníka nezletilé Statutárního města České Budějovice pro řízení o výkon rozhodnutí (výrok III.). V odůvodnění usnesení se uvádí, že matka částečně zmařila styk otce s nezletilou [jméno] upravený rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22.7.2022, č. j. 6 Co 593/2022-297, kdy nezletilou otci nepředala dne 27.12.2022 v 9:00 hodin, ale až v 18:00 hodin uvedeného dne. S odkazem na ustanovení § 501 z.ř.s. a § 502 z.ř.s. soud prvního stupně uložil matce pokutu ve výši 1 000 Kč, kterou považuje za přiměřenou délce zmařeného styku a dni, ke kterému ke zmaření styku došlo. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal otec odvolání, a to proti výroku v odstavci I. a II. Soudu prvního stupně vytýká procesní pochybení spočívající v tom, že mu nebylo doručeno vyjádření matky k návrhu na výkon rozhodnutí a nebyl informován o obsahu sdělení OSPOD, které předcházelo vydání napadeného usnesení. Namítá, že nebyl na rozdíl od matky účasten jednání OSPOD. Soud prvního stupně rezignoval na nařízení jednání ve věci výkonu rozhodnutí, aby účastníky vedl k dobrovolnému plnění povinností. Soud prvního stupně podle přesvědčení otce nerozhodl o celém předmětu řízení, tedy rozhodl o zcela marginální části řízení, která se ukázala nesporná a ve výroku rozhodnutí vůbec neřeší otázku neplnění povinností matkou, tj. zejména informační povinnosti, povinnosti připravit nezletilou na styk po materiální i psychické stránce. Odůvodnění napadeného usnesení považuje otec na minimální a výši uložené pokuty za neadekvátní vážnosti porušení povinností matkou. Poukazuje na to, že matka odmítla zmaření styk nahradit, neplní informační povinnost ani ohledně zdravotního stavu nezletilé, kdy neposkytla otci lékařské zprávy. 3. Matka ve vyjádření k podanému odvolání popírá neplnění informační povinnosti s tím, že veškeré informace otci poskytuje. Otci je známo, u jakého doktora byla dcera na vyšetření před rehabilitačním cvičením. Otec navštěvuje stejné zařízení. Uvádí, že dceru zajišťuje i materiálně, včetně obuvi a tyto všechny věci má dcera k dispozici u otce. Bohužel věci otec nevrací a tyto často mizí. Dále se vyjadřuje k otázce výživného s tím, že jej využívá pro dceru [jméno], jež je určeno. Podle matky se otci nelze zavděčit, neboť ho dráždí jakékoliv její chování. Psychologickou pomoc matka uvítá. 4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) se odvolací soud zabýval otázkou subjektivní legitimace otce v podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo jeho návrhu vyhověno. 5. Podstatou odvolání otce je nesouhlas s intenzitou postihu matky uložením pokuty ve výši 1 000 Kč, která podle něj neodpovídá závažnosti porušení povinností matkou spočívající v nedostatečné přípravě nezletilé na styk s otcem po věcné i psychické stránce v neplnění informační povinnosti a zamezení styku otce s dcerou 27.12.2022 od 9:00 hodin do 18:00 hodin. Otec namítá, že soud prvního stupně uložením uvedené pokuty nevyčerpal celý předmět řízení, neboť se v odůvodnění napadeného usnesení chováním matky, která neplní své povinnosti, tj, nepřipravuje nezletilou na kontakty s otcem a neposkytuje informace, nezabýval. 6. Platí, že převážně pečující rodič (zde matka) má zákonnou povinnost oprávněnému rodiči (zde otec) styk umožnit, dítě řádně připravit, pozitivně motivovat, o druhém rodiči nemluvit negativně, s rodičem spolupracovat a při předávání dítěte se ke druhému rodiči chovat alespoň neutrálně (§ 888 poslední věta, § 890 o.z.). Není zapotřebí snaha se druhému rodiči zavděčit, postačí plnění uvedených zákonných povinností, tj. předání a převzetí dítěte, které chápe roli druhého rodiče s potřebným vybavením (na základě informace oprávněného rodiče) a informací o dítěti (např. jeho zdravotním stavu) ve stanovenou dobu na určeném místě tak, aby kontakt oprávněného rodiče s dítětem mohl proběhnout. Oba rodiče by se měli vyvarovat přenášení svých nevyřešených vzájemných vztahů na nezletilé dítě. Současně platí, že výkon rozhodnutí ukládáním pokut z důvodů neplnění povinností převážně pečujícího rodiče navazujících na oprávnění druhého rodiče se s dítětem stýkat (řádná příprava dítěte, poskytování informací potřebných pro průběh styku) přichází v úvahu při dlouhodobém a záměrném neplnění povinností. V těchto situacích lze též zvážit zahájení řízení o změnu péče, neboť předpokladem svěření nezletilého dítěte do péče jednoho rodiče je jeho schopnost spolupracovat a komunikovat s druhým rodičem a respektovat jeho roli. 7. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně nepochybil, pokud v posuzovaném případě uložil matce pokutu za „záměrné“ zmaření styku dne 27.12.2022 a tím vyčerpal zcela předmět řízení. Je třeba vycházet z obsahu vykonávaného rozhodnutí, jímž byl upraven styk otce s nezletilou [jméno] a matce byla uložena povinnost (matka se zavázala) nezletilou na styk řádně připravit. Otec sice v návrhu na výkon rozhodnutí poukazuje na opakované neplnění povinnosti matky dítě na styk připravit po psychické a materiální stránce a na neplnění informační povinnosti, avšak bez jednoznačného vymezení, kdy k takovému porušení došlo, v čem konkrétním spočívalo a zejména zda a jak zamezilo či ztížilo styk s nezletilou. 8. Podle § 502 z.ř.s. soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popř. o úpravu styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte (odstavec 1). Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut (odstavec 2). 9. Podle § 201 o.s.ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. 10. Podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. 11. V posuzovaném případě se otec odvolává proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo vyhověno jeho návrhu na výkon rozhodnutí, a to rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22.7.2022, č.j. 6 Co 593/2022-297, jímž byla mimo jiné upravena otázka styku otce s nezletilou [jméno] a matka se zavázala nezletilou ke styku řádně připravit. Není pochyb o tom, že matka svévolně porušila povinnost vyplývající z uvedeného rozhodnutí a dne 27.12.2022 nezletilou otci ve stanovenou dobu nepředala. 12. Subjektivní legitimaci k podání odvolání přiznává zákon účastníkům řízení, avšak nikoliv v každém případě. Z povahy odvolání, které je řádným opravným prostředkem, vyplývá, že odvolání může podat jen ten z účastníků, kterému nebylo rozhodnutím soudu zcela vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím způsobena konkrétní újma na jeho právech. Rozhodující je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože případnou újmu lze posuzovat jen z procesního hlediska. Nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat odvolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který soud prvního stupně pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že odvolací soud napadené rozhodnutí zruší nebo změní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2016 sp. zn. 21 Cdo 2119/2015). 13. V projednávané věci soud prvního stupně napadeným usnesením vyhověl návrhu otce a uložil matce pokutu za porušení povinností, která jí byla soudním rozhodnutím uložena. Výši pokuty zvolil v částce 1 000 Kč Odvolací soud má za to, že toto rozhodnutí se poměrů otce přímo nedotýká a do jeho sféry (právní či materiální) žádným negativním způsobem, který by mohl být odstraněn, resp. eliminován zrušením či změnou napadeného usnesení, nedošlo. Konkrétní výše pokuty není obligatorní náležitostí návrhu na výkon rozhodnutí je ponechána na úvaze soudu. Bylo-li napadeným unesením návrhu otce na výkon rozhodnutí vyhověno a matce byla za porušení povinností vyplývajících z vykonávaného rozsudku uložena pokuta (byť v bagatelní výši), neshledává odvolací soud subjektivní legitimaci otce takové rozhodnutí napadnout odvoláním. Proto odvolací soud odvolání otce proti výroku v odstavci I. odmítl podle § 218 písm. b) o.s.ř. Za této situace se nezabýval přezkumem procesního postupu soudu prvního stupně, který je předmětem odvolacích námitek otce. 14. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku II, o nákladech řízení. Otec v podaném odvolání sice výslovně napadá rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, žádnou bližší argumentaci ve vztahu k tomuto rozhodnutí podané odvolání neobsahuje. Odvolací soud žádné pochybení soudu prvního stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení neshledal. Podle § 506 z.ř.s. platí, že náklady výkonu rozhodnutí hradí povinný. Mezi tyto náklady lze zahrnout i náklady zastoupení otce v řízení o výkon rozhodnutí (§ 137 odst. 1 z.ř.s.). Pokud jde o vyčíslení těchto nákladů, odvolací soud plně odkazuje na obsah odůvodnění napadeného usnesení. 15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Vzhledem k tomu, že odvolání otce bylo odmítnuto, není namístě uložit matce podle § 506 z.ř.s. povinnost k náhradě nákladů řízení, tj. odměny a hotových výdajů advokáta otce. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. České Budějovice 25. srpna 2023 JUDr. Marie Rudolfová předsedkyně senátu