Souhlas toho, kdo má vstoupit do řízení na místo žalobce, nelze zjišťovat postupem podle § 101 odst. 4 OSŘ

2 18Co 180/2002 18Co 180/2002-36 U s n e s e n í K.S. v H.K. rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. M.N., CSc., a soudců JUDr. A.K. a JUDr. P.M. v právní věci žalobce Ing. J.M., správce konkurzní podstaty úpadce V.s., spol. s r. o. se sídlem v O. čp. 221, zast. JUDr. F.L., CSc., advokátem se sídlem v H.K, t. Č. 556 proti žalované J.B., podnikatelce se sídlem v O. čp. 221, o vyklizení nebytových prostorů, o odvolání žalobce do usnesení Okresního soudu v S. č.j. 6C 175/2001-24 z 6. března 2002, t a k t o : Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se tomuto soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Okresní soud zamítl návrh žalobce, aby do řízení na jeho místo vstoupila obchodní společnost S. d., s.r.o.. Rozhodl tak proto, že tato společnost v určené lhůtě soudu nesdělila, zda se svým vstupem do řízení souhlasí či nikoli, ačkoliv byla upozorněna, že nevyjádří-li se, bude soud mít za to, že do řízení vstoupit nechce. Toto rozhodnutí napadá včas podaným odvoláním žalobce a domáhá se jeho změny a vyhovění návrhu, jehož obsahem je nástupnictví s. r. o. S. d. do procesní role žalobce. Svůj opravný prostředek odůvodňuje poukazem na to, že souhlas nabyvatele nebytových prostor ke vstupu do řízení byl dán krátce po uplynutí soudem určené lhůty k vyjádření, že tato lhůta je jen lhůtou pořádkovou, že postup podle § 101 odst. 4 nepřichází při zjišťování stanoviska žalobce podle § 107 odst. 2 o.s.ř. v úvahu a že výzvu k vyjádření o určitém návrhu nelze formulovat tak, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat jeho negativní stanovisko. Odvolání je důvodné, neboť všem odvolatelovým výhradám proti napadenému usnesení je třeba přisvědčit. Proti prvostupňovému rozhodnutí o procesním nástupnictví je přípustné odvolání a proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání (§ 202 odst. 1 a contrario, § 239 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Z toho je patrno, že vyjádření souhlasu nabyvatele práva se vstupem do řízení na místo žalobce se netýká “jen” postupu a vedení řízení, takže opatření tohoto souhlasu postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nepřichází v úvahu. Navíc údajný nabyvatel práva dosavadního žalobce se svým vstupem do řízení vyslovil souhlas, takže za této situace bylo třeba zkoumat již jen to, zda je splněna podmínka uvedená v § 107a odst. 2 věta prvá o.s.ř., t.j. zda po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva, o něž v řízení jde. To soud I. stupně nezkoumal, neboť k tomu při názoru, který ve věci zaujal, neměl důvod. Učiní tak proto v dalším průběhu řízení; odvolatel tvrdí, že “budovu na st.p.č. 657, ve které se nacházejí nebytové prostory, jejichž vyklizení se domáhá v tomto soudním řízení...” (č.l. 18), prodal společnosti, jež má vstoupit do řízení na jeho místo. Ta uvedený údaj potvrzuje. Nelze však přehlédnout, že označení pozemku, kde se má nacházet bufet, sklad a umývárna (jejichž vyklizení se žalobce domáhá), se neshoduje s označením pozemků, uvedených v nájemní smlouvě z 29. 6. 1998. Půjde tedy o to, zda nebytové prostory, o jejichž vyklizení jde, byly v době zahájení řízení vlastnictvím úpadce a zda se v průběhu řízení staly vlastnictvím společnosti, o jejímž procesním nástupnictví má soud rozhodovat. Prokázat tuto “právní skutečnost” bude ovšem věcí žalobce. Protože se okresní soud věcí z uvedeného hlediska nezabýval, nezbylo než jeho usnesení zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1, 2 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V H.K. dne 12. září 2002 Předseda senátu: