Nájemce užívá byt řádně i tehdy, když sice v bytě sám nebydlí, ale bydlí v něm jeho děti nebo manžel.

26Co 412/2002 U s n e s e n í Krajský soud v H.K. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. D.M. a soudkyň JUDr. A.S. a JUDr. M.V. ve věci žalobkyně E.P., zastoupené JUDr. H.E., advokátem, proti žalovanému V.D., zastoupenému JUDr. M.V., advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v T. ze dne 2.července 2002, č.j. 6C ll0/2001-44, t a k t o : Rozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se tomuto soudu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d ě n í Shora označeným rozsudkem okresní soud přivolil k výpovědi z nájmu bytu o kuchyni a třech pokojích s příslušenstvím v pátém nadzemním podlaží domu čp. 124 ve S. n. Ú. (dále jen byt), kterou dala žalobkyně žalovanému. Současně vyslovil, že nájemní poměr žalovaného k bytu skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku. Žalovanému uložil povinnost vyklidit byt a vyklizený ho předat žalobkyni do l5 dnů po uplynutí výpovědní lhůty. Dále mu uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný je výlučným nájemcem bytu, který však již několik let neužívá. Žalobkyně dala žalovanému výpověď z nájmu bytu dle § 711 odst. 1 písm. h) občanského zákoníku, prostřednictvím žaloby. Okresní soud vzal za prokázané, že žalobkyně je vlastnicí bytu a to ode dne 21.l0.1996. Byt byl l.6.l979 přidělen žalovanému jako byt podnikový a právo užívání k němu se po roce l992 změnilo v právo nájmu bytu a to právo svědčící pouze žalovanému. Nedošlo ke vzniku společného práva nájmu žalovaného a jeho manželky a nájemní vztah žalovaného k bytu dosud nezanikl. Žalovaný však byt od roku l994 neužívá. Bydlí v rodinném domě v T. v ulici N.S., jehož je spoluvlastníkem. Výpovědní důvod dle § 711 odst. l písm. h) občanského zákoníku pak soud prvého stupně shledal odůvodněným. Okresní soud zkonstatoval, že žalovaný neužívání bytu odůvodnil pouze tím, že po jeho dohodě s manželkou byt užívá manželka s dětmi. Podle okresního soudu důkazy provedené v tomto řízení nasvědčují tomu, že manželka žalovaného žije spolu s dětmi rovněž v rodinném domě v Trutnově. Tuto skutečnost však okresní soud pro posouzení existence výpovědního důvodu nepokládal za rozhodující. Další dokazování v tomto směru proto neprováděl. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný. Uvedl, že nečiní sporným, že mu byl l.6.l979 předmětný byt přidělen jako podnikový, následně se změnil v byt služební a v současné době tedy právo nájmu k němu svědčí pouze žalovanému. Žalovaný rovněž potvrdil, že skutečně byt neužívá. Pokládá také právo bydlení svých rodinných příslušníků za odvozené od svého nájemního práva. Protože ale předmětný byt je bytem služebním a protože ho žalovaný jako nájemce trvale opustil, náleží dle § 713 občanského zákoníku při zániku nájemního vztahu a v případě trvalého opuštění společné domácnosti u služebního bytu nájemcem jeho manželce a dětem přiměřený náhradní byt. Soud prvého stupně se tedy měl zabývat tím, že manželce a dětem žalovaného přísluší přiměřená bytová náhrada. Okresní soud žalovanému uložil předmětný byt vyklidit do l5 dnů po uplynutí výpovědní lhůty bez bytové náhrady pro rodinné příslušníky. Toto jeho rozhodnutí není správné. Měl se zabývat právy rodinných příslušníků žalovaného dle § 713 občanského zákoníku. Dle obsahu odvolání tedy žalovaný uplatňuje odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g) občanského soudního řádu. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně se k odvolání žalovaného nevyjádřila. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a odst. l občanského soudního řádu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Postupoval přitom dle § 214 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu. Odvolání žalovaného shledal důvodným, i když z jiných než jím uplatněných důvodů. Okresní soud správně uzavřel, že žalobkyně je vlastnicí bytu a žalovaný je jeho výlučným nájemcem, když byt mu byl přidělen jako byt podnikový a následně se změnil v byt služební. Odvolací soud je toho názoru, že žalobkyně při koupi bytu vstoupila do práv a povinností předchozího vlastníka jako pronajímatele a převzala tedy předmětný byt jako byt služební. V zájmu právní jistoty účastníků nájemního vztahu není totiž možno připustit, že by byt ztratil svůj služební charakter pouze tím, že by se změnila osoba pronajímatele. Za této situace je tedy správný závěr okresního soudu o tom, že ke služebnímu bytu nevzniklo právo společného nájmu žalovaného a jeho manželky. Okresní soud se správně dále zabýval tím, zda jsou splněny podmínky výpovědního důvodu dle § 711 odst. 1 písm. h) občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení může pronajímatel vypovědět nájem bytu s přivolením soudu, neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů a nebo ho bez závažných důvodů užívá jen občas. Mezi účastníky je nesporným, že žalovaný byt neužívá vůbec. Sám totiž bydlí v rodinném domě v T. v ulici N.S. Žalovaný ovšem tvrdí, že předmětný byt užívá jeho manželka s dětmi. Odvolací soud zastává názor, že nájemce může řádně užívat byt i jiným způsobem než tím, že by ho užíval osobně. Také obývá-li byt manžel nájemce, případně jeho děti nebo další rodinní příslušníci, jde o řádné užívání bytu. Jestliže by tedy v daném případě bylo prokázáno, že byt skutečně trvale užívá manželka žalovaného s dětmi, pak by skutkový závěr okresního soudu o tom, že žalovaný jako nájemce byt neužívá, nemohl obstát. Okresní soud se však dokazování k těmto skutečnostem nevěnoval, neboť tuto okolnost nepokládal za významnou pro posouzení existence výpovědního důvodu. I v případě, že by bylo prokázáno, že žalovaný byt neužívá vůbec a to ani sám ani prostřednictvím svých rodinných příslušníků, bylo dále třeba zabývat se tím, jaké důvody ho k tomu vedou. Okresní soud se spokojil s tím, že v odůvodnění rozsudku konstatoval, že žalovaný neuvedl žádný vážný důvod, pro který byt neužívá a nenavrhl k tomu žádné důkazy. Dle obsahu spisu však v průběhu řízení okresní soud nevyzval žalovaného, aby uvedl, jaké vážné důvody mu v užívání bytu brání a aby ke svým tvrzením případně navrhl důkazy. Okresní soud tedy nepostupoval dle § 118a odst. l a 3 občanského soudního řádu. Šlo o pochybení, které soudu prvého stupně ve svých důsledcích bránilo posoudit, zda na straně žalovaného existují či neexistují vážné důvody pro neužívání bytu. Toto pochybení okresního soudu odvolací soud nemohl napravit, neboť pokud by tak učinil a pokud by prováděl dokazování ke skutečnostem, které okresní soud nepokládal za významné a proto je ani nehodnotil, počínal by si jako soud prvého stupně, bral by tím účastníkům možnost odvolání proti svým závěrům a porušil by tak zásadu dvojinstančnosti občanského soudního řízení. Z těchto důvodů odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek okresního soudu zrušit podle § 221 dost. l písm. a) občanského soudního řádu a podle § 221 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu vrátit věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. V něm se soud prvého stupně bude zabývat tím, zda ke dni doručení výpovědi z nájmu bytu žalovanému manželka a děti žalovaného předmětný byt užívaly či nikoliv. Bude-li prokázáno, že manželka a děti žalovaného byt neužívaly a že tedy byt nebyl ke dni doručení výpovědi z nájmu žalovaným užíván vůbec, vyzve okresní soud žalovaného, aby doplnil svá skutková tvrzení a důkazní návrhy podle § 118a odst. l a 3 občanského soudního řádu tak, aby uvedl, jaké vážné důvody mu v užívání bytu brání a aby k těmto tvrzením nabídl důkazy. Poté žalovaným nabídnutá tvrzení a důkazy zhodnotí ve smyslu ust. § 711 odst. 1 písm. h) občanského zákoníku a posoudí, zda žalovaný má skutečně závažné důvody proto, že byt neužívá. Podaří-li se žalovanému prokázat, že sporný byt užívá prostřednictvím rodinných příslušníků, bude s ohledem na uplatněný výpovědní důvod nerozhodné, zda lze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby uspokojil svojí bytovou potřebu (včetně bytové potřeby rodinných příslušníků) uspokojovat pouze v jednom bytě. Závěr o této otázce by byl totiž rozhodný pouze tehdy, byl-li by žalobkyní uplatněn výpovědní důvod uvedený v ust. § 7ll odst. l písm. g) o.z. V novém rozhodnutí okresní soud rozhodne také o nákladech tohoto odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V H.K. dne 3. prosince 2002