Zásadu, že skutkem podle trestního řádu se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu ( § 12 odst. 12 tr.ř.), je nutno v řízení před soudem aplikovat i ve vztahu k zásadě obžalovací (§ 220 odst. 1 tr.ř.) Soud proto může rozhodovat jen o tom dílčím útoku pokračujícího trestného činu, který je uveden v žalobním návrhu, a zároveň je povinen rozhodnout o všech takových dílčích útocích uvedených v žalobním návrhu. Dílčím útokem pokračujícího trestného činu je dílčí jednání obviněného, zpravidla do určité míry oddělené časově nebo místně, pokud toto dílčí jednání je součástí souhrnu takových obdobných dílčích útoků při naplnění znaků pokračování v trestném činu podle 89 odst. 3 tr. zák. Jestliže je obviněnému kladeno za vinu, že jako statutární zástupce obchodní společnosti nechal z prostředků společnosti v průběhu několika měsíců v různých termínech proplatit několika různým firmám faktury za různé práce, které ve skutečnosti nebyly pro společnost provedeny, pak jednotlivé případy proplacení faktur naplňují znaky dílčích útoků pokračujícího trestného činu.

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. listopadu 2003, sp.zn. 10 To 510/2003) Krajský soud v Hradci Králové z podnětu odvolání obžalovaného zrušil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 23.9.2003, č.j. 3 T 83/2003-194, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Z o d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud uznal obžalovaného vinným trestným činem zpronevěry podle 248 odst. 1, 2 tr.zák., za který mu uložil trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Podle skutkových zjištění okresního soudu uvedených v písemném vyhotovení rozsudku se obžalovaný uvedeného trestného činu dopustil tím, že jako místopředseda představenstva společnosti F.I.a.s., s tehdejším sídlem v Novém Městě nad Metují, nechával vědomě v období od června 1997 do října 1997 na základě faktur proplatit firmám a) společnosti EL-R. spol. s.r.o., Nové Město n. Metují, částku ve výši 47.408,20 Kč za montáž kabelových rozvodů v lokalitě Kramolna, b) Agrostavu P. částku 12.754,80 Kč za práce jeřábem, ačkoli tyto zemní práce byly ve skutečnosti provedeny při výstavbě domů na Přibyslavi nad Metují, případně jiným nezjištěným způsobem jinde, neboť na pozemcích společnosti F.I.a.s., v obci Kramolna se žádné podobné práce neprováděly. Proti tomuto rozsudku podal obžalovaný v zákonné lhůtě odvolání, které zaměřil do výroku o vině i trestu a které odůvodnil prostřednictvím svého obhájce. Namítá, že okresní soud hodnotil důkazy jednostranně a zjednodušeně. Nebyly předloženy důkazy, že by práce vyfakturované Agrodružstvem P. byly ve skutečnosti provedeny nikoli ve prospěch F.I.a.s., ale ve prospěch konkrétních jiných subjektů ke škodě F.I.a.s. Jde tedy o pouhou úvahu soudu. Společnost F.I. a.s. objednávala provedení řady stavebních a s nimi spojených prací na několika akcích, které realizovala na různých místech, včetně Prahy. Obžalovaný si na skutečnosti právě v souvislosti s fakturou Agrodružstva P. nepamatuje. Okresní soud nesprávně vyvozuje, že právě obžalovaný je tou osobou, která si měla úmyslně přisvojit cizí věc, tedy peníze společnosti F.I.a.s., a z těchto uhradit práce pro jiné subjekty. Pokud jde o fakturu společnosti EL-R s.r.o., vzal okresní soud za prokázané, že práce nebyly provedeny v lokalitě Kramolna, ale jinde. Není však rozhodné, na jakém místě mělo dojít k plnění dle dohod. Podstatná je toliko okolnost, zda práce byly nebo nebyly provedeny ve prospěch společnosti F.I. a.s. Nebyly specifikovány subjekty, pro něž měly být podle spekulace soudu práce provedeny. Navíc ani nebylo prokázáno, že to byl právě obžalovaný Ing. K., který by mohl být za uvedené jednání trestně odpovědný, k čemuž nestačí pouhá skutečnost, že byl místopředsedou představenstva společnosti. Nebyla vyvrácena obhajoba obžalovaného, že práce ve prospěch společnosti F.I. provedeny byly, byť se mohlo stát, že na jiných uvedených akcích. Z výpovědi svědka Š. vyplývá, že práce pro společnost F.I. a.s., byly firmou EL-R s.r.o. prováděny na různých místech včetně Prahy, a to i montáž kabelových rozvodů, svědek pouze nemohl potvrdit, v jakém konkrétním místě v tomto případě byly práce provedeny. Konečně odvolatel poukazuje na vyjádření svědka P., který se jako správce konkurzní podstaty nepřipojil k trestnímu řízení s náhradou škody s tím, že škoda společnosti F.I. nebyla způsobena. Odvolatel navrhuje, aby krajský soud napadený rozsudek podle 258 odst. 1 písm. b) tr.řádu zrušil a podle 259 odst. 1 tr.řádu věc vrátil soudu prvého stupně. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal krajský soud podle 254 odst. 1 tr.řádu zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to zejména z hlediska vytýkaných vad. Přihlížel však i k vadám, které nebyly odvoláním vytýkány, neboť mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání. Především napadený rozsudek trpí vadou spočívající v tom, že jeho vyhotovení není ve shodě s rozsudkem tak, jak byl v hlavním líčení vyhlášen, což je v rozporu s ustanovením 129 odst. 1 tr.řádu. Zatímco ve vyhlášeném rozsudku se uvádí, že fakturované zemní práce byly ve skutečnosti provedeny při výstavbě rodinného domu obžalovaného, uvádí se v písemném vyhotovení, že práce byly provedeny při výstavbě domů na Přibyslavi. V závěru skutkové věty výroku rozsudku se ve vyhotovení uvádí, že žádné podobné práce se neprováděly, zatímco ve vyhlášeném rozsudku se hovoří konkrétně o zemních pracích, což má rovněž v dané věci určitý význam. Konečně v písemném vyhotovení rozsudku je chybně uveden název společnosti, které měly být faktury proplaceny, a to "Agrostav P.". Zejména první zmíněný rozdíl je přitom velmi podstatný, neboť právě otázka, kde byly ve skutečnosti práce provedeny je pro toto řízení významná a podstata věci je právě v tom, co z těchto možností vzal soud za prokázané a na základě jakých důkazů. Vadou napadeného rozsudku je i to, že ve výroku není uvedeno, které konkrétní faktury a kdy obžalovaný neoprávněně proplatil. Zřejmě má jít u dílčího útoku pod písmenem a) výroku o fakturu na č.l. 18 ze dne 9.10.1997 za montáž kabelových rozvodů a u dílčího útoku pod písmenem b) o fakturu na č.l. 26 ze dne 18.9.1997 za zemní práce. Jednotlivé dílčí útoky v napadeném rozsudku splývají, ačkoliv měly být zřetelně odděleny. Dílčím útokem pokračujícího trestného činu je dílčí jednání obviněného, zpravidla do určité míry oddělené časově i místně, pokud toto dílčí jednání je součástí souhrnu takových obdobných dílčích útoků při naplnění znaků pokračování v trestném činu podle 89 odst. 3 tr. zák. V dané věci jednotlivé případy placení faktur naplňují právě znaky dílčích útoků pokračujícího trestného činu, když se mělo jednat o faktury různých firem vystavených za různé práce provedené na různých místech a v odlišné době, když jednotlivé tyto případy spojuje pouze to, že obžalovanému je kladeno za vinu neoprávněné proplacení faktur z prostředků společnosti F.I. Z těchto důvodů je nutno zde aplikovat ustanovení 12 odst. 12 tr. řádu, podle něhož skutkem podle trestního řádu se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu. Takový dílčí útok odpovídá tedy pojmu skutek ve smyslu 220 odst. 1 tr. řádu, podle něhož soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. Z toho vyplývá, že okresní soud nemohl rozhodnout o těch dílčích útocích, které nebyly obsaženy v žalobním návrhu. Dále z obžalovací zásady vyjádřené v tomto ustanovení vyplývá, že ohledně těch skutků, které okresní soud nepovažoval za prokázané, měl rozhodnout zprošťujícím výrokem, neboť rozhodnout je nutno o všech skutcích uvedených v žalobním návrhu. V obžalobě státní zástupce kladl obžalovanému za vinu, že jako místopředseda představenstva společnosti F.I. s tehdejším sídlem v Novém Městě nad Metují, nechával vědomě v období od měsíce červen 1997 až říjen 1997 na základě faktur proplatit firmám: 1) Projekční a realitní kanceláři v D. částku v hodnotě 102.000,- Kč za vypracování projektové dokumentace na výstavbu rodinných domů v lokalitě Kramolna u Náchoda, 2) Stavební firmě I. – Petr M., Nové Město nad Metují, částku ve výši 57.061,60 Kč za provedení výkopových prací v lokalitě Kramolna, 3) společnosti EL-R, s.r.o., Nové Město nad Metují, částku ve výši 47.408,20 Kč za montáž kabelových rozvodů v lokalitě Kramolna, 4) Petru K., Nové Město nad Metují, částku ve výši 81.480,- za provedení výkopových prací v lokalitě Kramolna, ačkoli tyto zemní práce a projektová dokumentace byly ve skutečnosti provedeny a použity při výstavbě jeho rodinného domu v Přibyslavi nad Metují, případně jiným nezjištěným způsobem jinde, neboť na pozemcích společnosti F.I. v obci Kramolna se řádné podobné zemní práce neprováděly. Okresní soud tedy pochybil, pokud nerozhodl o všech dílčích útocích, neboli skutcích uvedených v žalobním návrhu, když neprokázané útoky pouze pominul, ačkoliv měl v takovém případě rozhodnout zprošťujícím výrokem. Dále pochybil, pokud uznal obžalovaného vinným skutkem, který nebyl v žalobním návrhu obsažen, a to neoprávněným proplacením faktury na 12.754,80 Kč Agrodružstvu P. za práci jeřábem. Tento skutek ostatně nebyl obsažen ani v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20.6.2002 (č.l. 56), a obžaloba tudíž pro tento skutek ani být podána nemohla ( 176 odst. 2 tr.řádu). Již pro tyto podstatné vady, které lze označit za procesní, muselo dojít ke zrušení napadeného rozsudku. Krajský soud se však podrobně zabýval i závěry okresního soudu ve vztahu k důkazní situaci ohledně neoprávněného proplacení faktury č. 970217 dne 9.10.1997, která byla na částku 47.408,20 Kč vystavena společností EL-R, a která je v obžalobě kladena obžalovanému za vinu. Skutková zjištění okresního soudu jsou ve vztahu k tomuto skutku nejasná a neúplná, přičemž okresní soud se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Podle této faktury se jednalo o montáž kabelových rozvodů. Zůstalo však neobjasněno, kde byly tyto práce vykonány. Nevyplývá to z předmětné faktury založené na č.l. 18, ani z výpovědi svědka J.Š. Není jasné, kdo na fakturu rukou dopsal poznámku "rozvody el. ved. Kramolna". Z dodacího listu založeného na č.l. 21 vyplývá, že mělo jít o montáž 3 ks rozvaděčů a 3 ks plechových skříněk, které se montují na pevnou stavbu. Nebyla vyvrácena obhajoba obžalovaného, že práce, na které byla předmětná faktura vystavena, mohly být provedeny na jiných stavebních akcích společnosti F.I., např. v Praze, Trutnově apod. I podle výpovědi svědka Š. společnost EL-R podobné práce i v Praze prováděla. Pokud je obžalobou naznačováno, že ve skutečnosti měla být na základě uvedené faktury zaplacena práce firmy EL-R na rodinném domku obžalovaného, je třeba poukázat na fakturu č. 970224, založenou na č.l. 160 spisu, která byla vystavena dne 20.10.1997 a jejímž předmětem je montáž elektrické instalace firmou EL-R pro rodinný domek obžalovaného. Námitkám odvolatele je nutno přisvědčit i v tom, že okresní soud se vlastně nezabývá podstatou věci, pokud v odůvodnění rozsudku poukazuje jako na rozhodující na ten svůj závěr, že dle faktury účtované práce nebyly provedeny v lokalitě Kramolna, ale "jinde". Podstatné z hlediska trestní odpovědnosti obžalovaného přitom je skutečně to, zda práce byly na náklady F.I. provedeny ve prospěch jiných subjektů, a nikoli to, kde práce probíhaly. Jedině pokud by bylo prokázáno, že práce byly společností F.I. zaplaceny, ačkoliv byly provedeny pro jiné subjekty, vznikla by škoda na straně společnosti F.I. K dovození trestní odpovědnosti obžalovaného by ovšem kromě vzniku škody bylo třeba prokázat konkrétní jednání obžalovaného, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody. Dokazování přitom dosud nevedlo k jednoznačnému závěru, že by to byl právě obžalovaný, kdo by mohl být za uvedený následek trestně odpovědný. Nebyly prokázány poměry ve společnosti F.I., konkrétně, kdo dával pokyny k proplacení faktur a kdo faktury proplácel. Okresní soud v odůvodnění vůbec nezmiňuje některé důkazy, např. výpovědi svědků Ing.M.Š. a Ing.J.M., kteří v podstatě shodně uvedli, že práce, které byly fakturovány, byly také ve prospěch společnosti F.I. provedeny, jinak by faktury nebyly uhrazeny, dále že mezi třemi osobami řídícími společnost, tedy těmito dvěma svědky a obžalovaným, nebyly nijak rozděleny obory působnosti, všichni tři se vzájemně informovali a těsně spolupracovali. Potvrdili také, že měli více investičních akcí. Lze tedy uzavřít, že kromě toho, že nebyl prokázán vznik konkrétní škody na majetku společnosti F.I., nebylo ani prokázáno, jakým způsobem, kde a kdy měl konkrétně obžalovaný jednat tak, aby tato škoda měla vzniknout. Lze dodat, že pokud jde o listinné důkazy, které rovněž nejsou v odůvodnění napadeného rozsudku zmiňovány, vyplývá ze zprávy správce konkursní podstaty, č.l. 89, že zmíněná faktura na částku 47.408,20 Kč nebyla v účetní evidenci a podle této evidence nedošlo ani k její platbě, zatímco z výpisu z účtu na č.l. 96 by vyplývalo, že faktura byla dne 15.10.1997 zaplacena. Ze všech těchto důvodů krajský soud z podnětu odvolání obžalovaného napadený rozsudek podle 258 odst. 1 písm. a),b) tr. řádu v celém rozsahu zrušil a podle 259 odst. 1 tr.řádu věc vrátil k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Náchodě, neboť ve věci je nutno učinit rozhodnutí nové a uvedené vady nelze odstranit ve veřejném zasedání. Okresní soud bude v dalším řízení vázán právním názorem odvolacího soudu ohledně rozdělení jednání uvedeného v žalobním návrhu na jednotlivé dílčí útoky a nutnosti rozhodnout o nich samostatným výrokem. O těch dílčích skutcích, které v původním rozsudku pominul, rozhodne zprošťujícím výrokem, neboť jiné rozhodnutí již vzhledem k ustanovení 264 odst. 2 tr.řádu nepřichází v úvahu. Naopak nebude vůbec rozhodovat o tom dílčím skutku, který není předmětem žalobního návrhu, konkrétně o proplacení faktury Agrostavu, resp. Agrodružstvu P. se způsobením škody 12.754,80 Kč. Pokud jde o zbývající skutek, tedy fakturu zaplacenou společnosti EL-R, s.r.o., okresní soud také o tomto skutku rozhodne, přičemž v odůvodnění rozsudku v souladu s ustanovením 125 odst. 1 tr.řádu stručně vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují. Okresní soud také doplní dokazování, pokud takový postup pro objasnění věci shledá nezbytným.