Pokud se obhájce zúčastní v přípravném řízení sepisování úředních záznamů o podaném vysvětlení osob podle § 158 odst. 5 tr.ř., nejedná se o úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) AT ani ve smyslu § 11 odst. 3 AT. Jestliže se však obhájce k těmto úkonům dostaví na základě vyrozumění policejního rady v domnění, že půjde o výslechy svědků, lze mu přiznat náhradu za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 2 AT per analogiam

Podkladová rozhodnutí: 1 T 124/2002 Okresního soudu v Hradci Králové 12 To 146/2003 Krajského soudu v Hradci Králové Krajský soud v Hradci Králové v neveřejném zasedání konaném dne 29.5.2003 v trestní věci odsouzeného L.S. z podnětu stížnosti obhájce JUDr. M.Z. podle § 149 odst. 1 písm. b) tr.ř. zrušil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5.3.2003, sp.zn. 1 T 124/2002, a okresnímu soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Z odůvodnění: Napadeným usnesením okresní soud rozhodl tak, že podle § 151 odst. 3 tr.ř. přiznal obhájci JUDr. M.Z., Advokátní kancelář Hradec Králové, odměnu ve výši 16.200,- Kč, náhradu hotových výdajů - náhradu za promeškaný čas 1.070,- Kč a paušální náhradu 1.125,- Kč. Návrh obhájce na přiznání odměny v částce 12.960,- Kč, paušální náhrady hotových výdajů 600,- Kč a náhrady za promeškaný čas 50,- Kč byl zamítnut. V odůvodnění usnesení bylo mj. poukázáno na to, že dle úředních záznamů založených ve spise předvolané osoby podávaly pouze vysvětlení podle § 158 odst. 5 tr.ř. Jelikož předmětná vysvětlení nelze použít jako důkaz v řízení před soudem a obhájce během nich neposkytoval právní pomoc, byl zamítnut jeho návrh týkající přiznání odměny za účast při podání těchto vysvětlení. Proti tomuto usnesení podal obhájce včas stížnost. Namítl v ní, že jako obhájce byl vyrozuměn, že budou provedeny výslechy poškozených osob, přičemž má právo se zúčastnit všech úkonů prováděných v průběhu trestního stíhání. Advokátní tarif v § 11 odst. 1 písm. e) uvádí, že úkonem právní služby je i účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, přičemž skutečnost, že výslechy byly sepisovány pouze na protokoly o podání vysvětlení, není pro rozhodnutí o odměně rozhodující. Dále bylo připomenuto i ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu, dle něhož za úkony právní služby neuvedené v odst. 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší. Závěrem navrhl, aby krajský soud napadené usnesení zrušil a rozhodl o odměně obhájce v plné výši, jak byla vyúčtována. Krajský soud přezkoumal z podnětu podané stížnosti podle § 147 odst. 1 tr.ř. napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům: Ze spisového materiálu vyplývá, že odsouzený L.S. byl trestně stíhán pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr.z., dílem ukončený ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr.z., dílem spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.z., a trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1,2 tr.z. spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr.z. Toto trestní stíhání pravomocně skončilo rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4.12.2002, sp.zn. 1 T 124/2002, jímž byl jmenovaný uznán vinným uvedenými trestnými činy a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře sedmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Odsouzený nevyužil práva zvolit si obhájce a jelikož se jednalo o případ nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. c) tr.ř., byl mu dne 30.10.2001 obhájcem ustanoven advokát JUDr. M.Z., který poté zajišťoval obhajobu odsouzeného v průběhu celého trestního řízení. Tento obhájce dne 7.1.2003 podal k okresnímu soudu návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů spojených s obhajobou odsouzeného v celkové výši 32.005,- Kč. Ve smyslu § 151 odst. 2 tr.ř. má obhájce, který byl obviněnému ustanoven, vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu – advokátního tarifu (vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb. v platném znění). Nárok je třeba uplatnit do jenoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká. Ve smyslu § 151 odst. 3 tr.ř. o výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu. Okresní soud ve svém rozhodnutí ve smyslu § 151 odst. 3 tr.ř. dospěl ke správnému závěru ohledně přiznání odměny obhájci ve výši 16.200,- Kč, náhrady hotových výdajů – náhrady za promeškaný čas 1.070,- Kč a paušální náhrady 1.125,- Kč. Specifikované dílčí úkony právní pomoci, za které byly odměna a další částky přiznány, odpovídají obsahu spisu a byly obhájcem provedeny, přičemž jsou v souladu s příslušnými ustanoveními advokátního tarifu v usnesení uvedenými. Krajský soud se však neztotožnil s úvahou okresního soudu, na základě které byl zamítnut návrh obhájce na přiznání odměny v částce 12.960,- Kč, paušální náhrady hotových výdajů 600,- Kč a náhrady za promeškaný čas 50,- Kč. Není sporu o tom, že úřední záznamy o podaném vysvětlení osob podle § 158 odst. 5 tr.ř. sepsané ve dnech 8.2., 11.2., 13.2., 14.2. a 5.3.2002 nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Účast obhájce při sepisování těchto úředních záznamů nelze tudíž považovat za účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu a nepřipadá v úvahu ani aplikace ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť vůbec nejde o úkony právní služby. Nelze však přehlédnout, že obhájce se sepisování úředních záznamů zúčastnil na výzvu policejního rady, který jej vyrozuměl, že budou probíhat “výslechy poškozených osob” (viz ke stížnosti připojené vyrozumění o úkonech trestního řízení). Obhájce tedy mohl předpokládat, že proběhnou výslechy svědků (jednotlivé osoby byly navíc nesprávně poučovány o trestních následcích křivé výpovědi podle § 175 tr.z.), takže by vůči němu nebylo spravedlivé, aby jeho účast při sepisování úředních záznamů nebyla vůbec honorována. Je nepochybné, že u obhájce v souvislosti s trestní věcí, kde byl jako obhájce činný, došlo k promeškání času, který mohl využít jinak. Krajský soud má za to, že v daném případě lze analogicky použít ust. § 14 odst. 2 advokátního tarifu, dle něhož advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které se nekonalo, aniž byl o tom advokát včas předem vyrozuměn. V daném případě sice proběhlo sepisování úředních záznamů o podaném vysvětlení osob, ale nekonaly se obhájcem očekávané výslechy svědků a o této skutečnosti obhájce nebyl včas předem informován. Za této situace krajský soud z podnětu podané stížnosti napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr.ř. zrušil a okresnímu soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Krajský soud ve věci sám meritorně nerozhodl, neboť by vlastně nahrazoval činnost soudu prvního stupně a stranám by byla odepřena možnost podat proti rozhodnutí řádný opravný prostředek. Okresní soud tedy o odměně obhájce a náhradě jeho hotových výdajů opětovně rozhodne, přičemž mu podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu per analogiam přizná i náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jeho účastí při sepisování úředních záznamů o podaném vysvětlení osob. Krajský soud předpokládá, že jde o ojedinělý případ a že orgány činné v přípravném řízení budou nadále obhájce vyrozumívat toliko o úkonech trestního řízení a nikoliv o pořizování úředních záznamů o podaném vysvětlení osob podle § 158 odst. 5 tr.ř. Vypracoval: